Recenze  |  Aktuality  |  Články
Doporučení  |  Diskuze
Audio a domácí kina
Kamery
Multimediální centra
Projektory
Streaming videa
Televize
Ostatní
O nás  |  Napište nám
Facebook  |  Twitter
Svět hardware  |  Digimanie
Svět mobilně  |  Svět audia

Pracujeme ve Vegasu 5

, , návod
Pracujeme ve Vegasu 5
Pokud někdo potřebuje zpracovávat video na solidní úrovni a nevlastní video střižnu, poohlíží se po editorech s náhledem v reálném čase. V tom exceluje Vegas od firmy Sony Pictures. Ten má sice intuitivní ovládání, ovšem cesta ke zvládnutí metodou pokus-omyl je dlouhá.
Pracujeme ve Vegasu 5

1. Pracovní prostředí


Pracovní prostředí vychází z osvědčeného rozvrstvení v programu ACID, který je určen pro tvorbu zvukových nahrávek. Upozorňuji, že prostředí je v maximální míře konfigurovatelné (změny v rozestavení oken lze uložit pomocí Ctrl+Alt+D a čísla profilu a následně rychle vyvolat pomocí Alt+D a opět čísla profilu), takže se budeme vždy odkazovat na základní rozestavení programu při prvním spuštění. V horní části obrazovky je plocha se stopami (tracks), tzv. timeline. Stopy mohou být zvukové nebo obrazové pro video a obrázky. Obě mají trochu rozdílné možnosti, k tomu se ale ještě dostaneme.


Obr. 1: Pracovní prostředí

V levé části u každé stopy najdeme základní informace o stopě, které jsou pro video i zvuk rozdílné. Vlastně až na jednu položku - název stopy, který můžeme měnit dvojím kliknutím myši na název. Zároveň úplně vlevo najdeme dvě tlačítka pro minimalizaci stopy (jeho výška bude velmi malá) a pro maximalizaci (výška stopy bude přes celou timeline, ostatní stopy se schovají). Používáte-li hodně stop, můžete o nich ztratit přehled, stiskněte tlačítko ~ nebo menu View/Minime All Tracks a dočasně se všechny stopy minimalizují. Pro snadněší orientaci lze stopám lze přiřadit v jejich záhlaví název a barvu (stiskněte pravým tlačítkem na záhlaví stopy a vyberte Track Display Color.
Vlevo dole je okno s pracovními nástroji:
    • Explorer - průzkumník, nebo chcete-li file manager, ve stylu Windows, takže pracovat s ním je snadné a nebudeme ho příliš rozebírat. Podporované typy souborů lze přetáhnout myší do timeline nebo Media pool a vložit tak do projektu a dále zpracovávat.
    • Trimmer - jednoduchý nástroj na střih s možností vložit části klipů do timeline
    • Media pool - obsahuje všechny klipy a generátory
    • Transitions - seznam všech dostupných video přechodů
    • Video FX - seznam video filtrů a effektů
    • Media generators - generátory médií jako titulky apod.

Vpravo dole pak nalezneme aktuální náhled videa na pozici kursoru po zpracování všemi filtry a přechody (pokud jsou zapnuté pomocí čtvrtého tlačítka Split Screen View). Náhled je možné spustit přímo na externím zařízení, např. při připojení DV zařízení na Firewire řadič, zapne se druhým tlačítkem s obrázkem obrazovky. Najdeme zde i největší tlačítko Preview quality, kterým zvolíme způsob renderování při náhledu v reálném čase. Na stejném místě najdeme i zvukový mixer včetně ukazatele síly signálu. Pokud některé okno chybí, můžete ho zapnout resp. vypnout v menu View.


2. Začínáme


Jako první je nutné nastavit parametry projektu. Otevřeme Project properties pomocí File/Properties nebo první ikonky u video preview okna.


Obr. 2: Parametry projektu

Nastavíme výslednou velikost obrazu, tedy šířku (width) a výšku (height) v bodech. Dále framerate, který bude většinou 25fps pro PAL materiál a důležitý parametr Field order. Ten udává způsob uložení půlsnímků v jednom snímku:
    • None (progressive scan) - neprokládané video, u kterého pochází celý snímek z jednoho časového okamžiku
    • Lower field first - nižší, tedy sudé řádky jsou pořízeny dříve (první půlsnímek) než liché řádky (druhý půlsnímek), při zobrazování na TV jsou nejprve zobrazeny sudé řádky a teprve poté liché řádky s časovým odstupem 1/(2*framerate), pro PAL tedy 0,02s. Tento způsob je jediný možný u DV formátu.
    • Upper field first - opak předchozího, většina PAL materiálu je v tomto formátu, používají ho i TV karty při zachytávání, materiál ve formátu DV je ale vždy v Lower field first, takže pokud je výstup do MPEGu, je lépe nastavit Lower field first, čimž ušetříme konverzi mezi oběma typy (dojde k posunutí v čase o 1 půlsnímek)

Pixel aspect ratio určuje poměr stran jednoho bodu (oproti Aspect ratio, což je poměr stran celého obrazu). Full resolution rendering quality určuje způsob přesamplování a změnu velikosti obrazu. Nastavení Good používá bilineární a Best pak bikubickou metodu změny velikosti, která je ale mnohem pomalejší. Best se doporučuje při práci s obrázky s velkým rozlišením, které je zmenšováno na velikost výsledného videa. Většinou postačí nastavení Good. Preview a Draft je určeno pro náhled při editaci projektu.

Ve druhé záložce Audio se nastavují parametry pro zvuk, především je to volba střihu ve Stereu nebo v 5.1 režimu, dále samplovací frekvence, počet stereo kanálů atd. Myslím, že nepotřebují další komentář. Ve třetí záložce Ruler nastavíme formát zobrazení časové osy v timeline, pro PAL materiál je výhodný SMPTE EBU (25fps, Video) nebo Time & Frames.

Všechny parametry lze uložit do Template pro pozdější použití a rychlé změny. Zaškrtnutím Use this setting for all new projects se toto nastavení uloží jako defaultní při tvorbě nového projektu.

Ještě jedno upozornění. Toto je nastavení výstupního formátu, ale při výsledném renderingu lze zadat také velikost videa, kvalitu renderování apod., které pak "přebijí" nastavení projektu. Pokud tedy pracujete při PAL DV template (720x576) a dáte renderovat do DivX 640x480, tak se bude renderovat do 640x480.


3. Zpracování projektu


Pro solidní práci ve Vegasu je vhodné také vědět, jakým způsobem probíhá celé zpracování projektu a terminologii používanou v tomto programu, kterou budu používat i dále (češtinářům občas přejde mráz po zádech, ale české ekvivalenty se mi vymýšlet nechce a někdy ani neexistují). Možná se to bude zdát samozřejmé, ale často se na to zapomíná. Pojďme si krok po kroku projít pořadí, v jakém se provádějí jednotlivé akce. Ty samozřejmě nejsou destruktivní na původní soubory, takže se nemusíte bát, že o ně přijdete (tak je to u všech nelineárních editorů).
    1. Media - jde zdroj videa, zvuku (tedy souborů na disku) nebo generátoru (titulky apod.), jejich seznam je obsažen v Media pool, v dalších zpracování je jedno, zda se jedná o generátor nebo soubor
    2. Media Event - jedna instance media v projektu (laicky jeden čtvereček v timeline, může jich tam být samozřejmě více)
    3. Media FX - filtry aplikované na celý video media (nelze u zvuku, kde je nahrazena funkcí Apply Non-Real-Time Event FX), aplikuje se jen jednou na konkrétní media, je tedy společné pro všechna Media Events.
    4. Video Event Pan/Crop - jde o oříznutí, rotaci, zrcadlování a změnu velikosti video media
    5. Video Event FX - filtry na Video Media Event, stejné jako Media FX, aplikuje se ale až na jednotlivé instance media v projektu, na každou instanci tedy mohou být aplikovány jiné filtry
    6. Transition - jde o přechod mezi dvěma Media Events
    7. Track FX - filtry aplikované na celou stopu, funguje u video i audio stop, samozřejmě s jinými filtry
    8. Track Sum - smíchání jendotlivých stop do sebe se zvolenou úrovní, u video stop ty vrchní překrývají nižší, u audio stop jde o hlasitost
    9. Bus FX - opět filtry, tentokrát na sdružení audio stop
    10. Video Output FX - filtry aplikované na výsledné video, to samé platí u zvuku s názvem Audio Master FX
    11. Rendering - uložení videa do požadovaného formátu

Tak, a jdeme stříhat...


4. Vkládání do projektu a střih


Vložit soubory do projektu můžeme dvěma způsoby. Výhodné je všechny vložit nejprve do Media Pool. V Exploreru je označíme, klepneme na ně pravým tlačítkem myši a z menu vybereme Add to Media Pool. Shodné je použítí položky menu File/Import media. V Media Pool pak vidíme seznam všech našich souborů a v budoucnu i všechny generátory. Druhý způsob je nabírání videa z kamery. K tomu slouží funkce File/Capture Video (nebo ikonka v Media Pool). Ta spustí samostatnou aplikaci pro zachytávání videa. Ta je určena především pro práci s DV kamerami, umí detekci scén i rozdělovat soubory pro překonání 4GB bariéry. Nedokáže ale používat video kompresory, takže se nehodí pro zachytávání z analogových karet bez komprese - tedy levné TV karty. Blíže se jím nebudeme zabývat, myslím, že je snadno pochopitelný. Zachycené soubory jsou automaticky vloženy do Media Pool a každému je přiřazen i datum pořízení záběru - je vidět ve sloupci Date/Time Stamp. Podobně lze importovat do projektu obrázky ze skeneru (File/Get Photo) nebo extrahovat písničky z CD (File/Extract Audio from CD). Při vkládání audio souborů se automaticky vytvoří průběh signálu (audio peaks), který je vidět v timeline. Vytváří se do souboru se stejným jménem jako originální soubor, ale s příponou .sfk. Nevidíte-li audio peaks, lze je vytvořit pomocí View/Rebuild audio peaks.


Obr. 3: Media Pool

Z Media Pool pak můžeme myší soubor přetáhnout do timeline pro editaci. Tam lze přetáhnout soubor i přímo z Exploreru, objeví se pak i automaticky v Media Pool.

V levé části Media Pool je adresář, kde si můžeme uspořádat vložené klipy. Je to výhodné především u delších projektů, kdy máme celkem desítky nebo stovky použitých Media.

Pojďme se teď podívat do timeline. Nejprve vložíme video a audio stopy pomocí Insert/Video Track resp. Insert/Audio Track. Každá stopa má dvě části - levou se základními informacemi a různými ikonami (záhlaví) a pravou, kam vkládáme Media (a z nichž se pak stanou Media Events) a kde provádíme střih. Zaměřme se teď na funkci některých ikonek v záhlaví video stopy. Nejviditelnější je posuvník, který nastavuje úroveň kompozice, jejíž typ se nastaví pomocí ikony hned vedle (Compositing Mode).

Kompozice je způsob překrytí spodní stopy vrchní stopou do výsledné scény. Nejčastěji používaný typ kompozice je Source Alpha, který bere v úvahu pro překrytí čtvrtý kanál obrazu - průhlednost Alpha (obraz je definován čtyřmi složkami ARGB - alpha, red, green, blue). Například se takto vytváří Picture-In-Picture apod. K tomuto se ale ještě vrátíme. Pro rychlý náhled jen jedné stopy stiskněte tlačítko s vykřičníkem (Solo) v záhlaví stopy, pro její deaktivaci tlačítko hned vedle. Dalšími důležitými tlačítkami jsou Make Compositing Child a Make Compositing Parent. Prvně jmenované posune stopu v hierarchii stop níže (z názvu plyne, že se stane jakýmsi potomkem stopy nad) a druhé zase výše, viz obrázek 4, kde druhá a třetí stopa jsou potomky první stopy.

Lze takto vytvořit jakkoliv hlubokou hierarchii. Přidržímeli při stisknutí těchto tlačítek klávesu Ctrl, posunou v hierarchii i všechny stopy-potomci příslušné stopy. Kompozice je pak prováděna podle této hierachie - nejprve se provede kompozice všech potomků. U stopy, která má nějaké potomky, se objeví další tlačítko úplně vlevo dole pro výběr typu kompozice vzhledem ke stopám na stejné úrovni hierarchie - Parent Compositing Mode, nad ním se pak objeví tlačítko Parent Track Motion, které mají stejnou funkci jako Compositing Mode resp. Track Motion, pouze jsou o hierarchii výše.


Obr. 4: Timeline

Jaké jsou tedy možnosti kompozice? Představme si to na názorném příkladu (stejný najdete v nápovědě k programu). Vložíme-li do horní video stopy vygenerovaný obrázek kruhu s transparentním okolím a do spodní stopy jakékoliv video takto:



MódPopisPříklad
AddJednoduše sečte všechny složky RGB.
SubtractOdečte překrývající (tedy z horní stopy) složky od pozadí (spodní stopy).
Multiply (Mask)Sloučení obou obrazů - jednoduché vynásobení složek. Často se používá pro odmaskování částí obrazu, když v je jedné stopě černá barva (hodnota složky je 0).
Source AlphaPoužije Alpha kanál obrazu vrchní stopy pro určení průhlednosti. Pokud není žádná Alpha složka definovaná, tak vlatně nemá žádný efekt, protože dojde k plnému překrytí.
CutPřekrývající obraz odstraní barevné složky z pozadí.
ScreenInvertuje překrývající obraz a vynásobí ho s pozadím - opak Multiply.
OverlayZvýší kontrast použitím Multiply pro tmavší barvy a Screen pro světlejší barvy.
Hard LightPřidá překrývající obraz jako by byl ostře osvětlen reflektorem.
DodgeZesvětlí pozadí podle překrývajících se barev.
BurnZtmaví pozadí podle překrývajících se barev.
DarkenPorovná hodnoty jednotlivých bodů a použije tu menší pro každý bod.
LightenPorovná hodnoty jednotlivých bodů a použije tu větší pro každý bod.
DifferencePorovná hodnoty jednotlivých bodů a odečte menší od větší.
Difference SquaredPorovná hodnoty jednotlivých bodů, odečte menší od větší a povýší na druhou.

K samotnému stříhání lze přistupovat rozdílně. Jedna možnost je vložit media do timeline a provádět střih zde. K dispozici k tomu máme dva základní povely z Edit menu - Split (klávesa S) a Trim (Ctrl+T). Split rozdělí označené Media na pozici kursoru na dvě části - nalevo a napravo od kursoru. Trim ponechá pouze označenou část Media a ořízne okraje. Lze také jednoduše potahovat myší za konec nebo začátek, stiskneme-li při této operaci klávesu CTRL, dojde k resamplování, tedy zrychlení nebo zpomalení klipu. To lze využít např. i při korekci rozjetého zvuku s videem. Další možností je označit část timeline myší v horní části nad časovou osou a pak stisknout klávesu Delete. Lze také ovlivnit chování programu při vkládání, mazání a posunování Media Events v timeline. Pokud zapneme Auto Ripple tlačítkem v horní liště (viz obrázek 5), tak se posunují i ostatní klipy ve stopě nebo i v ostatních stopách podle zvoleného módu:
    • Affected Tracks - pouze ve stopě/stopách, kde provádíme úpravy
    • Affected Tracks, Bus Tracks, Markers, and Regions - pouze ve stopě/stopách, kde provádíme úpravy, včetně všech značek, regioný a keyframes ve video/audio bus
    • All Tracks, Markers, and Regions - posune ve všech stopách

V timeline existují čtyří základní možnosti editace , přepínající se v menu Edit/Editing Tool nebo tlačítky na horní liště:
    • Normal - normální mód pro střih
    • Envelope - umožňuje pracovat s keyframy
    • Selection - mód pro označování events v timeline
    • Zoom - pro snadnější orientaci v složitějších projektech


Obr. 5: Nastavení Auto Ripple

Všimněte si, že pokud má vložený soubor více streamů (většinou jeden video a jeden zvuk), tak se zpracovávají najednou. Může za to tzv. Grouping. Libovolná kombinace Media Events lze spojit do skupin a pohyb jakéhokoliv souboru v této skupině zapříčiní i pohyb všech ostatních. Skupinu vytvoříme označením požadovaných Media Events a vybráním z menu Edit/Group/Create New (nebo z menu pravým tlačítkem myši nebo klávesou G). Odebrat Media Event ze skupiny lze pomocí Remove From (klávesová zkratka U) nebo úplně zrušit skupinu pomocí Clear (Ctrl+U). Chceme-li posunout jeden Media Event ze skupiny, ale nevyjímat ho, stačí dočasně stisknout tlačítko na liště Ignore Event Grouping (viz obrázek 6).


Obr. 6: Ignore Event Grouping

Druhou možností, jak stříhat klipy, je použít Trimmer. Toto je výjimečný nástroj, který dokáže vyjímat označené části klipu a vkládat je do timeline na pozici kursoru, viz obrázek 7. Při vkládání je možné opět uplatnit Auto Ripple. Pokud si vybereme nějakou část klipu, tak z ní můžeme udělat další virtuální klip - tzv. subclip. Ten se přidá jako další Media do Media Pool. Další možností jeho vytvoření je z timeline z libovolného Media Event - pravým tlačtkem myši a výběrem Create Subclip. V tomto případě se tento vytvořený klip přidá k původnímu jako další záběr - Take, mezi jednotlivými záběry pak můžeme přepínat pomécí menu Edit/Take/Choose Active, z menu pravým tlačítkem myši Take/Choose Active nebo jednoduše klávesou T pro další záběr v pořadí.


Obr. 7: Trimmer

V trimmeru i timeline lze definovat regiony, které usnadní opětovné označování stejného úseku. Vytvoříme ho označením požadovaného úseku, stiskem klávesy R a zadáním jména úseku. V horní části se objeví zelené značky, označující začátek a konec regionu, lze s nimi pohybovat myší a tak měnit rozsah a polohu regionu. Označit region lze vybráním Select Region z menu, které se nám ukáže po klepnutí na značku pravým tlačítkem myši. Podobně jako regiony lze vytvořit i Marker, tedy jakousi značku, která usnadňuje orientaci a navigaci v timeline. Klepnutím na jakoukoliv značku markeru nebo regionu se nám přesune kursor na pozici značky, dvojitým kliknutím na značku, kde je i kursor dojde k označení od této značky do další, popř. celého regionu.


Obr. 8: Značky a regiony

Tyto věci si chce postupem času nacvičit, hlavně práci v módu Auto Ripple, nejde o nic složitého, chce to jen trošku praxe.


5. Změna velikosti a ořez


Nyní se podíváme na parametry videa. Pravým tlačítkem klepeneme na video event v timeline a vybereme Properties. Objeví se toto okno s parametry:


Obr. 9: Parametry Video Media Event

V první záložce najdeme různé přepínače:
    • Mute - vypne celý event, ten zašediví a chová se jako by tam nebyl
    • Lock - zamkne event a znemožní jeho další úpravy
    • Loop - pokud nastavíme délku event delší než délku media, bude pokračovat opět od začáku, při nezaškrtnutí zůstane na posledním framu
    • Maintain aspect ratio - dodrží poměr stran, ve výsledku přibudou černé pruhy (letterbox), pokud je to zapotřebí
    • Reduce interlace flicker - provede deinterlace videa, jedný způsob jak vnutit odstranění prokládaného videa, nezaměňovat s Deinterlace method v nastavení projektu, které se používá jen při některých efektech
    • Resample - nastavuje převzorkování, u videa při změně framerate (ať už při rozdílných framerate projektu nebo velocity envelope) se dopočítají snímky z okolních interpolací, Smart resample provede převzorkování jen při rozdílných framerate a framerate projektu alespoň 24fps, Force resample provede převzorkování vždy a Disable resample ho neprovede nikdy a snímky se pak zdvojují.

Dále můžeme změnit rychlost přehrávání - Playback rate, ta nemění framerate a použije se resample, nastavení na 1 hraje původní rychlostí, 0.5 poloviční apod. Změna této hodnoty nezmění délku media event v timeline, takže při nastavení 0.5 se z původního jednominutového úseku zobrazí pouze 30 vteřin. Undersample rate změní framerate videa a simuluje tak video s nižším framerate.

Pro změnu velikosti videa, rotaci a ořez použijeme funkci Event Pan/Crop, kterou vyvoláme klepnutím na čtvereček vpravo v media event (viz obrázek 4) nebo z menu pravého tlačítka myši.


Obr. 10: Video Event Pan/Crop

Otevře se okno kde hlavní část zabírá náhled videa, přes který je nakresleno čárkovaně okno, označující výřez videa, který bude zobrazen na výstupu včetně rotace. V levé části je vidět seznam parametrů jako velikost výřezu, pozice a úhel. Najdeme zde i další dva důležité parametry pod Source:
    • Maintain aspect ratio - shodné se stejnojmenným přepínačem u Video Event Properties.
    • Stretch to fill frame - roztáhne zvolený výřez na celý výstup, takže čárkované okno představuje přesně výstup a otočí se do vodorovného směru (pan), pokud není zaškrtnuto, výstup je jako původní obraz, vloží se ale pouze označená část, ostatní zůstane transparentní (crop)

Úplně vlevo je řada ikon, které usnadňují práci s výřezem a hned vedle nich textové zobrazení nastaveného výřezu, takže lze hodnoty zadávat přímo. Myslím, že nepotřebují bližší vysvětlení, jen v krátkosti upozorním na ikonku Lock aspect ratio, která zaručí zachování nastaveného poměru stran (podržením Ctrl se dočasně ignoruje) a Size about center které zapne změnu velikosti podle středu výřezu (dočasné ignorování klávesou Shift).
Klepnutím pravým tlačítkem na obraz se objeví menu:
    • Restore - zruší celé nastavení
    • Center - posune výřez do středu obrazu
    • Flip horizontal - přehodí výřez horizontálně
    • Flip vertical - přehodí výřez vertikálně
    • Match output aspect - nastaví poměr stran výřezu podle parametrů projektu
    • Match source aspect - nastaví poměr stran výřezu podle parametrů media

Nahoře je jako téměř všude jinde volba Preset, kde lze uložit oblíbená nastavení, dole Keyframe Controller, tomu se ale budeme věnovat později.

Podobné nastavení je v dialogu Track Motion, který se objeví po klepnutí na ikonku u stopy v záhlaví stopy (viz obrázek 4). Ten ale nemění pouze ořez jednoho media event, ale celé stopy. Není určen přímo pro ořez, ale pro vytváření pohybu videa ve stopě v uvedeném čase. Dole v Keyframe Controlleru navíc přibude možnost přidat stín (Shadow) a "ruměnec" (Glow). Klepnutím na příslušný název ve stopě Keyframe Controlleru vybereme jejich nastavení - barvu, pozici apod.

Co je ale rozdílné, je možnost zvolit kompoziční mód stejně jako v záhlaví video stopy. Tady se také dostáváme k jedné novince ve Vegasu 5 - kompozičnímu módu 3D Source Alpha. Ten je podobný jako Source Alpha, ale není jen dvojrozměrný, ale trojrozměrný. Máme možnost pohybovat obrazem jako plochou v trojrozměrném prostoru, pokud tedy toto uděláme ve dvou video stopách, dostaneme velmi efektní scénu.


Obr. 11: Track Motion


6. Video FX


Další důležitou a často používanou funkcí jsou filtry (FX). Máme možnost nastavit filtry pro jednotlivé media events (Event FX - viz obr. 4), pro celou stopu (Track FX - obr. 4) nebo pro celý projekt (Video Output FX - obr. 12). Okno pro nastavení se otevře klepnutím myší na příslušné tlačítko (viz obrázek) nebo přetáhnutím vybraného filtru z Video FX záložky na požadovaný media event nebo stopu.


Obr. 12: Video preview

Přidání filtrů je jednoduché. Při prvním otevření jsme vyzváni rovnou k přidání filtru, jinak lze klepnout na první ikonku v horní části okna, vybraný filtr odstraníme tlačítkem hned vedle (vlevo od tlačítka nápovědy - otazníku) - viz obr. 13. SNadné přidání filtru je také přetáhnutím pomocí myši z Video FX okna ve spodní části na příslušný Media Event v timeline.


Obr. 13: Video filtry

Všimněte si především v horní části seznamu aktivovaných filtrů a jeho pořadí, na kterém samozřejmě záleží. Zde také přepínáme mezi nastavováním jednotlivých filtrů a můžeme jednotlivé filtry vyřadit z funkce zrušením zaškrtnutého políčka. V dolní části je opět Keyframe Controller, tomu se ale budeme věnovat později, stejně tak některým často používaným filtrům.


7. Transitions


Transition neboli přechod mezi dvěma media events se používá pro plynulý přechod z jedné scény do druhé. Jedná se vlastně o čas, kdy je zároveň zobrazena původní i následující scéna, přičemž v počátečním čase přechodu je zobrazena pouze původní scéna a v konečném čase scéna následující. Nejjednodušším přechodem je Crossfade (stmívačka), kdy se plynule ztmavuje první a naopak zintenzivňuje scéna následující. Crossfade je jediná možnost pro zvuk, u videa máme možností více, tak se mu budeme věnovat podrobněji.

Dejme si do video stopy dva video events a přetáhněme je částečně přes sebe. V překrytí obou scén se objeví kříž, který značí, že jde o transition - viz. opět obr. 4. Všimněte si také tvaru tohoto kříže. Ten určuje průběh přechodu, který může být linární nebo logaritmický. Lze ho změnit z menu Fade type, které se objeví po klepnutí pravým tlačítkem myši na přechod. Někdy potřebujeme mít větší kontrolu nad oběma video events, takže si je můžeme dát pod sebe, jak je vidět na obr. 14. Klepněte pravým tlačítkem na záhlaví stopy a vyberte z menu Expand track layers. Jedná se o obdobu A/B editing z jiných střihových programů. Stále se ale jedná pouze o jednu stopu. Původní zobrazení vrátíme stejným způsobem.


Obr. 14: Video přechod a A/B zobrazení

Crossfade je nejjednoduší a nejpoužívanější přechod mezi scénami. Používá se všude tam, kde chceme dosáhnout plynulého toku videa. Především z dokumentárních filmů ale určitě znáte i efektové přechody, např. otevření dveří, otočení stránky kniky apod. Používají se při dějovém přechodu - změna času, prostředí apod. Ty vložíme jednoduše tak, že dole ze seznamu Transitions vybereme požadovaný efektový přechod a myší ho přeneseme do timeline mezi dvě video events. Lze také z menu pravého tlačítka myši na přechodu Transition/Change to other... Na místě kříže při Crossfadu se objeví název přechodu s ikonkou, na kterou můžeme klepnout a objeví se nastavení podobné jako u Video event FX. Z praktického hlediska jde vlastně o video filtr, jako vstup ale není jen jedno video, ale dvě. V horní části jsou opět ikonky pro změnu typu přechodu a jeho odstranění (tedy změnu na Crossfade), ve spodní části si opět všimněte Keyframe Controlleru, kterým lze měnit nastavení v čase během přechodu.

Novinkou v páté verzi je možnost určovat ručně průběh přechodu (nelze to pouze u přechodu typu Crossfade). Klepněte pravým tlačítkem myši na přechod a vyberte z menu Insert/Remove Envelope/Transition Progress. Pak lze vymodelovat křivku přechodu libovolně stjně jako u jiných ENvelope křivek, o tom ale později.


8. Media generators


Jako zdroj obrazu nemusí být pouze video soubor, ale i různé generátory. Jejich seznam najdeme ve spodní části v záložce Media generators. Patří sem např. Solid color (vyplní obraz jednou barvou), Noise texture (generování zajímavých obrazců - tip: vhodné na pozadí textu popř. DVD menu), Checker board ("šachovnice") a především titulkovač Text. Generátor přeneseme do timeline opět přetáhnutím myší a dostanem opět video event podobně jako o video souboru.


Obr. 15: Textový generátor v timeline

V pravé části vzniklého video event přibude jedna ikonka pro nastavování parametrů generátoru. Přetáhněme např. do timeline generátor Text (titulkovač). V parametrech v horní části se nastavuje výsledná velikost videa (vhodné nastavit na velikost projektu) a jeho délka. S media generátorem se dále pracuje stejně jako s jiným videem, lze na něj aplikovat filtry, ořez i track motion, čehož se často využívá.


Obr. 16: Textový generátor

V nastavení titulkovače najdeme čtyři záložky. Do první Edit zapíšeme požadovaný text, lze zvolit velikost písma, font, zarovnání atd. podobně jako např. v textových editorech. Ve druhé záložce Placement nastavíme pozici textu na obrazovce, lze ji automaticky umístit ke kraji safe zone, která nám zaručí, že písmo nebude na TV "za rohem", nebo na libovné místo. V třetí záložce Properties zvolíme barvu textu a pozadí. Pro průhledné pozadí popř. text nastavíme Alpha na minimum, kompoziční mód příslušné stopy bude pravděpodobně Source Alpha. Poslední záložka Effects umožňuje použít okraj fontu, stín a různé typy deformací. Výhodné je uložit nastavení do Presets, takže se vyhneme opětovnému nastavování parametrů při vkládání dalšího titulku. Opět upozorňuji na Keyframe controller ve spodní části...


9. Keyframe controller


O Keyframe controlleru už byla několikrát zmínka. Ten je přítomen při nastavování parametrů - Video Event FX, Pan/Crop, Track motion, Track FX, Video Output FX... Nejprve si ale řekneme, ce je to key frame. Key frame je klíčový snímek, ale funguje trochu jinak, než key frame u video kompresorů (tedy snímek, který pro dekódování nepotřebuje žádný jiný frame, též I-frame). Zde označuje snímek (nebo spíše čas snímku), na němž dochází ke změně parametrů. Vysvětleme si to blíže na Track motion.


Obr. 17: Track motion

Ve spodní části okna Track motion vidíme Keyframe controller. Jedná se vlastně o další timeline, kde je ale pouze naznačena pozice keyframe jako malého kosodélníku. Je zde také více řádek podle počtu nastavitelných parametrů. U filtrů je zde seznam filtrů, u Track motion Position, Shadow a Glow (viz obrázek). Klepnutím na jeden ze řádků vybereme nastavování příslušných parametrů a podle toho se mění i zbytek okna.


Obr. 18: Keyframe controller

V normálním stavu obsahuje Keyfarme controller pouze jeden keyframe na začátku každého řádku. Znamená to, že nastavené parametry se použijí pro celý čas objektu. Klepnutím myší do časové osy Keyframe controlleru přesuneme kursor na požadovanou pozici a klepnutím na tlačítko "+" přidáme další kayframe (nebo se přidá sám po změně parametrů). Po vybrání keyframu myší nebo pomocnými tlačítky (se šipkami) ve spodní části pro pohyb mezi keyframy ho můžeme smazat tlačítkem "-". Na veškeré snímky mezi dvěma keyframy se aplikují parametry, které jsou interpolací mezi parametry prvního a druhého keyframu. Navíc interpolace může mít různý průběh. Ten nastavíme klepnutím na první keyframe pravým tlačítkem myši a vybráním z menu:


InterpolacePopisNáhled
Linearlineární aproximace
Fastlogaritmická rychlá
Slowlogaritmická pomalá
Smoothpozvolná aproximace
Sharprychlý náběh i doběh
Holdžádná aproximace, nastavení je stejné pro všechny snímky až do dalšího keyframu


Když se podíváte do timeline, tak u video stopy najdete ve spodní části stopy přidanou "stopičku", kde jsou vidět všechny keyframy (obr. 14). Klepnutím na tlačítko Expand track keyframes v záhlaví stopy se tato "stopička" rozbalí na časovou stopu stejnou jako u Keyframe controlleru. S těmito keyframy lze pracovat stejně jako v Keyframe controlleru, pouze nelze měnit příslušné parametry. To lze doubleclickem na keyframe, který otevře okno s parametry.

Malý příklad: vyzkoušejme si, jak plynule otočit obraz vzhůru nohama. Otevřeme Track motion, klepneme v Keyframe controlleru na počáteční čas animace a vložíme keyframe tlačítkem "+", ale nebudeme měnit parametry. Toto je nutné udělat, pokud nechceme začít animaci hned od počátku. Nyní přesuneme kursor na konečný čas a opět vložíme keyframe a změníme Angle na 180 stupňů. Okno již můžeme zavřít a klepnutím na tlačítko Play (nebo stiskem mezerníku na klávesnici) si prohlédneme náš výtvor. Podobně postupujeme u nastavování filtrů (např. pro plynulé odbarvení použijeme filtr Black and white), Pan/Crop (lze použít pro přiblížení pohybujícího se objektu a jeho sledování - tzv. Pan-and-Scan) atd.


10. Transparency


Podívejme se teď blíže na použítí módu kompozice Source Alpha a samotnou průhlednost (transparency, opacity). Uveďme si praktický příklad, předvedeme si, jak udělat Picture in picture (PiP). Vytvoříme si dvě video stopy a do obou dáme nějaký video event:


Obr. 19: Dvě stopy pro PiP

Nyní u horní stopy otevřeme Track motion a zmenšíme okno videa a umístíme ho do požadované pozice (např. jako na obrázku). Lze využít i natočení, shadow a glow dle libosti.


Obr. 20: Nastavení pozice okna PiP

Okno zavřeme a je vše hotovo. Když se vrátíme ke Keyframe controlleru, je možné měnit v čase polohu okna a tím vytvořit např. plynulé vysunutí okna. Stejným způsobem se vytváří titulky - místo horního videa ale vložíme Text generator.

Průhlednost lze měnit i mnoha jinými způsoby. U video event najeďte myší na horní okraj, kursor myši se změní na ruku a potáhněte směrem dolů. Objeví se modrá čára a nápis Opacity x%. Tímto způsobem zprůhledníte celý event, procento znamená míru průhlednosti. Podobným způsobem je možné potáhnout do stran za malý modrý trojúhelníček v horních rozích media event. Tak vytvoříme jednoduchou stmívačku. Vyzkoušejte si to na příkladu PiP na videu v horní stopě.

Další možností je změna průhlednosti celé stopy pomocí posuvnutí v záhlaví stopy - Level. Pokud potřebujeme měnit průhlednost stopy v čase, vložíme Composite envelope z menu pravého tlačítka myši na záhlaví požadované stopy a vybráním Insert/Remove Envelope/Composite level. Opět se objeví modrá čára, tentokrát přes celou stopu a stejným způsobem jako u media event s ní můžeme pohybovat nahoru a dolů. Navíc ale máme možnost vložit zlomové body (doubleclickem na čáru nebo pravým tlačítkem myši a výběrem Add point), které slouží podobně jako keyframes a určují čas, na kterém se bude měnit průhlednost. Lze opět zvolit rychlost interpolace mezi dvěma body z menu pravým tlačítkem myši.

S průhledností počítají i video filtry a některé jsou přímo určeny pro změnu průhlednosti, např. Chroma keyer. Ten nastaví Alpha kanál u vybrané barvy na 0 a tím ji kompletně zprůhlední. Takto se vytváří např. počasí v TV, kdy moderátorka stojí před modrým pozadím a tato modrá se vyklíčuje. Když se vrátíme k příkladu PiP, tak tento efekt aplikujeme na horní video a zprůhledněná oblast tohoto videa se překryje videem ve spodní stopě.


Obr. 21: Filtr Chroma Keyer

Další způsobem, jak pracovat s průhledností jsou Bézierovi křivky. Jedná o určitý druh ořezu obrazu v Pan/Crop (viz obr. 10). V keyframe controlleru zaškrtneme stopu Mask a tuto stopu aktivujeme klepnutím. Tím se nám změní levá řada ikon a máme možnost vložit uzavřenou křivku, která ohraničí ořez obrazu. Takto lze např. ohraničit objekt obrazu a zasadit ho na jiné pozadí. Bez podpory key frames by to samozřejmě nešlo, protože objekt se samozřejmě hýbe.

Když přejdeme ke zvuku, máme téměř stejné možnosti, pouze se nejedná o průhlednost, ale hlasitost. Místo Composite envelope je pak Volume envelope pro hlasitost a Pan envelope pro vyvážení (balance). Použítí a vkládání je stejné.


11. Velocity


Někdy (hmmm, spíš často) potřebujeme video urychlit nebo zpomalit. Toho lze dosáhnout několika způsoby. Nejjednodušší je již zmiňovaný parametr Playback rate v Media properties, který určuje násobek původní rychlosti. Lze ho nastavit v rozmení 0.250-4.000, umí tedy zpomalit resp. zrychlit čtyřnásobně.


Obr. 22: Parametry Video Media Event

Podobně je to u zvuku, jen se nenastavuje poměr, ale rovnou nová délka - New length. Opět jsme ale omezení čtyřnásobným zrychlením resp. zpomalením.

Změna rychlosti je prováděna standardně převzorkováním, pokud neurčíme jinak (smart/force/disable resampling). Jednodušeji lze nastavit změnu rychlosti uchycením konce media myší a potáhnutím na požadovanou délku se stisknutou klávesou Ctrl. Že je u media event změněna rychlost, je indikováno vlnovkou. Malý příklad - potřebujeme dorovnat rozjetý zvuk u video souboru. Vložíme ho tedy do timeline a spatříme, že konec zvuku a videa se v timeline neshoduje. Uchopíme konec zvuku a zároveň se stisknutou klávesou Ctrl zkorigujeme konec na úroveň konce videa.

Předchozí metoda má ale určitá omezení - jednak je zrychlení fixní v čase a pak nelze obrátit směr přehrávání videa. Proto existuje další možnost změny rychlosti - Velocity envelope. Klepneme na požadovaný video event pravým tlačítkem myši a z menu vybereme Insert/Remove Envelope/Velocity. Do aktivního media se vloží zelená čára, která funguje stejně jako Composite level envelope, jen místo změny průhlednosti se řídí rychlost přehrávání. Lze úplně stejným způsobem vkládat keyframy (doubleclickem nebo z menu pravého tlačítka myši Add point) a rychlost přeběhu mezi keyframy (linear, fast, slow, smooth, sharp, hold). Tentokrát lze i otočit přehrávání "pozadu", pokud stáhneme čáru pod 0% (maximálně -100%, tedy pozpátku výchozí rychlostí), nastavení 100% je původní rychlost, maximum 300%, tedy trojnásobně.


Obr. 23: Velocity envelope


12. Audio


Ještě se krátce vraťme k práci se zvukem. Zvuková stopa má podobné záhlaví jako video stopa, obsahuje ale jiná tlačítka. První tlačítko Arm for record initializuje nahrávání zvuku z externích zdrojů, většinou se používá pro dabbing z mikrofonu. Použití je velmi jednoduché. Stačí v timeline nastavit kursor na pozici, kam chceme nahrávat a stisknout tlačítko Arm for record v hlavičce požadované stopy (můžeme i ve více stopách najednou). Objeví se měřič úrovně signálu, který usnadní nastavení hlasitosti.

Zařízení, z kterého se bude nahrávat, lze nastavit v Options/Preferences/Audio device. Nahrávání se spustí tlačítkem Record v timeline. Je možné také začít nahrávání při přehrávání projektu bez nutnosti zastavit přehrávání. Je možné nahrávat i přímo do audio stopy, kde je již nějaký zvuk přítomen ve formě media event. Buď tento media event neoznačíte, pak při nahrávání slyšíte původní a zároveň nahrajete nový, při přehrávání pak hrají oba. Nebo ho označíte, spustíte přehrávání a po zapnutí nahrávání se původní zvuk umlčí a nahraje místo něj nový. O původní samozřejmě nepřijdete, zůstává obsažen v media event jaho druhý záběr (take) a je možné ho kdykoliv použít nebo vrátit.

Už ve čtvrté verzi programu přibyla možnost tvorby prostorového zvuku. V parametrech projektu se musí v záložce Audio nastavit Master bus mode na 5.1 surround. V mixeru se pak objeví "šoupátka" pro zadní, střední a LFA reproduktory a v hlavičce audio stopy Surround Panner, kterým nastavíme umístění příslušné stopy v prostoru. Lze používat keyframes podobně jako u průhlednosti video stopy - stači z menu pravého tlačítka myši na audio stopě vybrat Insert/Remove Envelope/Mute, Volume a Surround Pan Keyframes (pro 5.1) resp. Pan (pro stereo projekty) pro změnu umlčení, hlasitosti nebo pozice resp. balance v čase. Použití je stejné jako u videa.


Obr. 24: Parametry Audio Media Event

Otevřeme-li parametry zvukového Media Event, máme podobně jako u videa k dispozici několik přepínačů:
    • Mute - umlčí zvuk, celý audio event pak zešediví
    • Lock - zakáže editaci a pohybování v timeline
    • Loop - natáhneme-li media event na větší délku než původní, začne se opět od počátku
    • Invert phase - převrátí polaritu
    • Normalize - nastaví hlasitost na maximální úroveň

Přesamplovat zvuk lze snadno popotáhnutím konce Media Event v timeline myší se stisknutou klávesou Ctrl. Změnit pitch je pak možné klávesou = nebo - (ne na numerické klávesnici, ale na normální vedel čísel) po jednom půltónu nebo se stisknutým Ctrl po Centech (100 Cents je vzdálenost mezi dvěma půltóny). Výsledky této změny jsou vidět i parametrech Media Event nebo při zapnutí přepínače Show active take information in events v globálním nastavení programu Options/Preferences i přímo v timeline. V menu pravým tlačítkem myši na audio event lze zvolit i použití jednotlivých kanálů - Channels:
    • Both - klasické stereo, bez změny
    • Left only - změní na mono, použije se levý kanál
    • Right only - změní na mono, použije se pravý kanál
    • Combine - změní na mono, použije se součet levého a pravého kanálu
    • Swap - stereo s prohozenými kanály

V mixeru lze vytvořit více kanálů vložením pomocí Insert Bus a přiřadit je jednotlivým audio stopám (druhé tlačítko v záhlaví audio stopy). Takto lze snadno měnit hlasitost více stopám najednou. Lze dokonce měnit hlasitost v jedné audio bus v čase. Zobrazte si je jako stopy v timeline pomocí View/Audio Bus Tracks a pak můžete vkládat Volume envelope a Pan envelope i do těchto stop.


Obr. 25: Záhlaví zvukové stopy

Pokud máte parametry projektu změněny na 5.1 zvuk, zmizí ze záhlaví zvukové stopy posuvník pro balanci a objeví se Surround Panner pro nastavení pozice stopy v prostoru, popř. lze tuto stopu vyhradit pro subwoofer (LFE). Klepněte na něj pravým tlačítkem myši a vyberte LFE only. V parametrech projektu je pak vhodné zvolit Enable low-pass filter on LFE, aby se pro LFE kanál odfiltrovaly vyšší kmitočty.


13. Automatizace


Vegas má ještě jeden mocný nástroj - automatizaci. Ta umožňuje při přehrávání zaznamenat změny úrovní jasu, průhlednosti, hlasitosti a dalších parametrů jako keyframes. Během tohoto procesu je vytvářeno velké množství key frames, které odpovídají okamžitým hodnotám v čase, ale značně zhoršují přehlednost. Jsou proto po ukončení redukovány pomocí algoritmu Envelope point thinning, který zachovává tvar křivky s minimálním počtem značek a ostatní interpoluje. Automatizace je vhodná především pro mixování hudby nebo obecně zvuků.

Nezůstává ale jen u toho, protože pro ovládání těchto prvků lze použít externí zařízení jako např. Mackie Control (http://http://www.mackie.com), což je profesionální virtuální mixer připojující se na MIDI rozhraní. Typ automatizace se nastavuje po klepnutí na tlačítko ozubeného kola v záhlaví stopy. Je možná ji vypnout, pouze kontrolovat její nastavení při Automation Read, zaznamenávat pouze při držení ovladače např. myší při Automation Write (Touch) a zaznamenávat po celou dobu přehrávání při Automation Write (Latch).


14. Rendering


To kvůli čemu to vše děláme je vyrenderování projektu, tedy výstup do souboru různého formátu. Je to také ta nejjednodušší věc co máme udělat, na druhou stranu také ta nejzdlouhavější. Komprese je vždy časově náročná operace, která může trvat i několik hodin (v extrémním případě i dní). Vyberte z menu File/Render as... a poté zvolte jméno souboru, typ souboru (AVI, WMV, MPEG, ...) a template. Template určuje parametry videa jako bitrate apod., záleží na konkrétním formátu.
Ještě se zastavme u jednoho speciálního typu - DV AVI. Pokud máme vstupní soubory ve formátu PAL DV (např. z kamery) a dáme renderovat do AVI s template PAL DV, tak se budou renderovat pouze ty části projektu, které zůstaly beze změny. Vyrenderují se tedy pouze přechody, video se změnou velikosti, rychlosti, průhlednosti, s aplikovanými filtry apod. Častá chyba je, že vložíte do stopy nějaký Envelope a kvůli němu se bude renderovat příliš dlouho. To platí i při výstupu zpět do kamery přímo z timeline (Tools/Print Video to DV Tape...), opět se renderují pouze ty části, které jsou nutné.

Ještě se zastavme u jedné šikovné funkce. Ne vždy (tedy spíše docela často) dokáže procesor přepočítat přechody, efekty a složité kompozice pro náhled v reálném čase. Proto je vhodné nechat předrenderovat tyto části. Máme dvě možnosti. Buď označíme požadovanou část v timeline a pomocí Tools/Build Dynamic RAM Preview se tato část vyrenderuje do paměti (její maximální velikost lze nastavit v Options/Preferences/Video) ve formátu pro náhled (nastavuje se v okně náhledu) a nic se neukládá na disk, nebo pomocí Tools/Selectively Prerender Video vyrenderovat označený úsek nebo vše do dočasných souborů. V tomto případě se renderuje do zvoleného formátu. Předrenderované úseky jsou označeny v horní části timeline modrým intervalem s názvem souboru. Pro smazání dočasných souborů použijte Tools/Clean Up Prerendered Video.

Další formou výstupu je možnost přímo z timeline vypalovat zvuková CD, VideoCD nebo MultimediaCD (klasické datové CD s vypáleným video souborem) pomocí Tools/Burn CD.


15. Závěr


To by bylo asi tak všechno... Jde vlastně o dost jednoduchý nástroj, ale v celku tvoří výborný celek, jednotlivé části do sebe perfektně zapadají a kombinací malých nástrojů lze vytvářet velké věci. Stačí překonat počáteční tápání a pak už vše půjde hladce. Mějte také na paměti, že zvládnutí programu ještě neznamená, že umíte stříhat. Chce to i velkou dávku kreativity a představivosti.

Možná se Vám tento text zdál trochu moc hutný, nemám ale rád sáhodlouhé povídání o ničem. Jistě by se o tomto nechala napsat pětisetstránková kniha, než ji ale přečtete, tak se to naučíte cestou pokus-omyl. Tato metoda se mi zdá přijatelnější, i když nemůže obsahovat úplně všechno. Věřím ale, že pokud zvládnete základy a pochopíte princip práce s programem, zbytek se snadno naučíte sami. Navíc je v programu k dispozici dobře propracovaná nápověda kdykoliv dostupná pomocí klávesy F1 a k programu dostanete i podrobný anglický manuál (ke stažení i na webu výrobce). Přeji hodně sestříhaného materiálu a hlavně hodně času na to stříhání... Good luck!