Plazma vs. LCD: souboj technologií

Technologie PDP

Předně si je třeba uvědomit, že u technologie PDP není třeba žádného podsvícení. Pixely svítí samy o sobě, a tak zde nehrozí nehomogenita podsvícení nebo nízký kontrast. To však trochu předbíháme. Nejprve se podíváme na samotnou technologii. Každá buňka obsahuje v klidovém stavu plyn resp. směs plynů, jako je argon, xenon nebo neon. Pokud do těchto plynů přivedeme elektrický náboj, přimějeme je ke změně skupenství do plazmy (často je plazma nazývána jako právě čtvrté skupenství). Plyn vystaven elektrickému náboji začne ztrácet elektrony a tím vznikají kladně nabité ionty. Tím tedy vznikne právě plazma. Uvolněné částice se pohybují ke svým opačně nabitým protějškům a cestou se často srazí s další částicí, tím dochází k emitování fotonu. A máme tu světlo.

Když už máme světlo, tak máme prakticky vyhráno. Jsou zde však drobné překážky. První je fakt, že emitované fotony mají příliž krátkou vlnovou délku a jde obvykle o ultrafialové světlo. To lidské oko zkrátka nevidí. Toto světlo v buňce dopadá na luminofor, který po absorbci "převede" světlo do jiné vlnové délky a v našem případě do oblasti viditelného světla. A protože se jedná o klasický RGB model, jsou vedle sebe vždy tři buňky s různým luminoforem. Tyto tři buňky (červená, zelená a modrá) dávají dohromady jeden viditelný bod na obrazovce. Tedy naprosto stejné jako v případě LCD. Pokud bychom se na displej podívali z malé vzdálenosti, uvidíte tyto buňky vedle sebe, ale protože oko se nechá lehce ošálit, jsou ve výsledku tyto tři barvy spojeny do jedné.


Vraťme se ale k samotné technologii. Emise světla probíhá velmi rychle, v podstatě zde není žádná prodleva. Jistě víte, kam mířím. Ano, odezva. Ta je natolik krátká, že ji v podstatě lidské oko nemůže zachytit. Krátkou odezvou se nejen zlepšuje plynulost pohybu, ale také kontrast pohyblivých scén.

Celkově se tedy plazma zdá daleko přívětivější technologie než LCD. Ale aby to nebylo tak jednoduché, jsou zde některé omezující vlastnosti. Například velikost jedné buňky (subpixelu) nelze zmenšovat do nekonečna a dnes se pohybuje kolem 0,3 mm. Takže nelze vyrobit malý displej s vysokým rozlišením. Také je zde jedna nepříjemná vlastnost v podobě stárnutí resp. vypalování obrazovky. Rozhodně se plazma televize nehodí na zobrazování reklamy v obchodě, kde nevydrží ani pár měsíců. Proto si dejte pozor, aby na plazmové televizi nebyl často zobrazen jeden vzor. Také například vypalování loga televize není ojedinělou záležitostí. Dnes však obvykle televizní stanice mají loga lehce průhledná, a tak tato nepříjemnost téměř odpadá.