Nikola Tesla - muž, který změnil naše životy
8.12.2011, Maximilián Tydor, článek
Jméno TESLA není neznámé pro ty, kdo se narodili před rokem 1980–1990. Toto jméno nesly telefony, televizory, rádia, domácí hi-fi věže. Málokdo však ví, že patří „největšímu objeviteli 20. století“, jenž změnil životy nás všech. Doplněno o 2 nové kapitoly.
Kapitoly článku:
Souboj o rádio
Tesla při svých pokusech přišel na myšlenku, že je-li možné energii vysílat, musí být nějaká možnost, jak tu energii i přijímat. Bylo pro něj samozřejmé, že k vysílání energie potřeboval dosáhnout stav rezonance, čehož se dosahuje vhodnou kombinací cívky a kondenzátoru.
Marconi byl hlavním Teslovým konkurentem v boji o prvenství úspěšného rádiového přenosu přes Atlantik.
Napadlo ho jednou udělat ještě jeden transformátor a naladit ho na stejnou frekvenci a fungovalo to! Pomalu začal vylepšovat svá zařízení a sbíral další a další zkušenosti a patentoval nové a nové věci. V roce 1895 už měl všechno připravené na první pokus, kdy chtěl vysílat na místo vzdálené 50 mil od jeho laboratoře, když v tom přišla katastrofa. Jeho laboratoř na Houston Street v New Yorku kompletně vyhořela.
Času na opravu a další pokus moc neměl, protože mezitím se v Anglii pokoušel o totéž mladý italský experimentátor G. Marconi. Tak se mezi Teslou a Marconim rozpoutal závod, jehož vítězem se měl stát ten, kdo první úspěšně přenese rádiový signál přes Atlantický oceán.
Marconiho první pokus v roce 1896 byl velice jednoduchý a mnozí si mysleli, že to zařízení nebude schopné přenést signál ani přes rybník. Později ho Marconi doplnil ještě o Teslův oscilátor a už dosahoval potřebných parametrů pro dálkové přenosy, což demonstroval prvním rádiovým přenosem přes Anglický kanál.
Tyto pokroky neušly Teslovi ani jeho spolupracovníkům a jednou mu jeden z nich, Otis Pond, řekl o tom, jaký náskok Marconi před nimi má. Tesla na to odpověděl asi takto: „Nechte ho pokračovat, už teď používá 17 mých patentů“. Tesla totiž v té době už nehrál o prvenství v závodu o první přenos přes Atlantik. Zřejmě předpokládal, že vítězem už je, protože Marconi, jak sám Nikola řekl, používá jeho vynálezy. Místo toho měl Tesla už daleko vyšší plány. Nestačilo mu přenášet vzduchem pouze rádiový signál, chtěl přenášet větší energii.
Marconi i Tesla by se nejspíše divili, kdyby jim někdo ukázal, jak vypadají dnešní rozhlasové přijímače...
Marconi byl v tomto směru skromnější. Rádiový přenos mu docela vyhovoval. Postupně nabýval podpory mezi britskými šlechtici, získal si i podporu T. A. Edisona, a tak 12. prosince 1901 uskutečnit první rádiový přenos přes Atlantik. K Teslovu velkému údivu přiznali patent na rádio Marconimu. Tesla sice namítal a mával důkazy, že Marconi použil jeho patenty, ale nic tím nezměnil. Zřejmě síla, sociální i finanční, jež stála za Marconim, nahnula mísy spravedlnosti ve prospěch tohoto mladého Itala.
Co Teslu rozčílilo ještě víc, bylo udělení Nobelovy ceny právě Marconimu a zrovna za rádio v roce 1911. Ihned zažaloval Marconiho společnost, ale bezvýsledně. Nakonec to vzdal Tesla sám, jelikož měl v té době už finanční potíže. Dodnes je tedy za vynálezce rádia považován Marconi, přestože by pravděpodobně nikdy neuspěl, nebýt Teslových patentů.
Colorado Springs
Myšlenka, která Nikolu Teslovi už dlouho před Marconiho úspěchem kroužila hlavou, pro něj znamenala velikou výzvu. Chtěl vzduchem přenášet energii tak velkou, aby nebylo potřeba už více využívat kabelů na napájení spotřebičů, ale aby si každý spotřebič potřebnou energii odebíral ze vzduchu.
Pohled na budovu zvenku.
Za pomoci několika přátel opustil na pár let New York a odjel do Colorado Springs, kde si na hoře Pikes Peak postavil svou výzkumnou laboratoř. Budova laboratoře připadala místním obyvatelům strašidelně, protože měla asi 20metrovou dřevěnou věž a na ní ještě dalších asi 36 metrů dlouhou kovovou tyč a na jejím konci kovovou kouli. Uvnitř budovy měl Tesla postavený obrovský transformátor projektovaný na veliké výkony.
Jednou při jeho experimentu dokonce spotřeboval tak veliký výkon, až vyhořely generátory v nedaleké elektrárně El Paso a nejenom jeho laboratoř, ale celé město zůstalo bez elektrické energie. Elektrárna v El Pasu samozřejmě trvala na tom, aby Tesla škody nahradil, což taky udělal.
Uvnitř laboratoře.
Mnozí zaměstnanci pracující v Teslově laboratoři přesně nevěděli, co vlastně dělají, a podobně na tom bylo i celé město. Nikola Tesla sdělil novinářům, že se chce pokusit o rádiový přenos do Paříže, ale je jisté, že o to mu nešlo. Podle dnešních měření a porovnání se zápisky tohoto velikého génia už víme, že již před 100 lety měl Nikola Tesla velmi dobře a docela přesně zmapované vlastnosti atmosféry i půdy v okolí Colorado Springs. K čemu mu to bylo?
Tesla věřil, že atmosféra, konkrétně ionosféra, se dá použít jako vodič na přenášení elektrické energie, a stejně tak i půda. Věřil, že se dá energie do země na jednom místě „pumpovat“ a na jiném zase „vytahovat“. Sám to dokázal, když rozsvítil žárovky volně položené na zemi, na vzdálenost několika kilometrů.
Jedna z volně položených svítících žárovek.
Později dokonce prohlásil, že dokáže vysílat a přijímat signály až do vzdáleného vesmíru. Tomuto jeho přesvědčení totiž předcházela jedna noc, kdy jako obvykle nespal, ale seděl v laboratoři, když zachytil nějaké pravidelně se opakující signály.
Časté modro-bílé záblesky a ohlušující rachot, který vycházel z podivné budovy na vrcholku kopce pořád zneklidňoval obyvatele města, kteří se nakonec rozhodli, že bude lepší, když se Tesla vrátí zpátky, odkud přišel.
Wardenclyffe
Po svém návratu z Colorado Springs byl Tesla pevně utvrzený v přesvědčení, že energii lze přenášet jak zemí, tak ionosférou. Co potřeboval, bylo vyzkoušet to ve větším měřítku, ale zrovna v té době s ním Westinghouse ukončil spolupráci. Nápad s bezdrátovým přenosem se však zalíbil J. P. Morganovi, velikému podporovateli Edisona, který se rozhodl v tomto projektu Teslu podpořit.
Vizualizace stavby.
Zde je vhodné připomenout, že projekt Wardencliffe se začal rodit dřív, než Marconi uskutečnil první přenos přes Atlantik. Morgan mu tedy nabídl investici ve výši 150 000 USD. Tesla však dle svých výpočtů potřeboval asi jeden milion dolarů. Protože si ale moc vybírat nemohl, přijal to a pustil se do práce. A co chtěl vlastně postavit?
Podobně jako v Colorado Springs chtěl postavit ještě větší stanici, která by mu umožňovala pumpovat energii do země. Tentokrát to měla být stavba kolosálních rozměrů. Věž, ve tvaru hřibu, měla být vysoká šedesát metrů a na jejím vrcholku ocelová kupole o váze pětapadesát tun. Navíc navrtal do země šachtu hlubokou kolem 40 metrů a o dalších 100 metrů níže bylo 16 kovových trubic natočených pravidelně do všech světových stran.
Stavba v roce 1904.
Ovšem k vysílači takovýchto rozměrů a výkonů si musel sám postavit ještě novou elektrárnu v těsné blízkosti. Tyto požadavky už ale Morgan nebyl ochotný pokrýt, protože to bylo zrovna v době Marconiho triumfu, a tak svou podporu projevil jemu, jelikož bylo vidět výsledky a byl také mnohem levnější. Tesla se, podobně jako celý život, při nezdarech nevzdával a vytrvale hledal investory, tentokrát ale marně. Wardenclyffe se stal předmětem posměchu a nikdo již Nikolu Teslu neposlouchal.