Recenze  |  Aktuality  |  Články
Doporučení  |  Diskuze
Audio a domácí kina
Kamery
Multimediální centra
Projektory
Streaming videa
Televize
Ostatní
O nás  |  Napište nám
Facebook  |  Twitter
Svět hardware  |  Digimanie
Svět mobilně  |  Svět audia

Media Centra: fikce nebo realita?

, , článek
Media Centra: fikce nebo realita?
Digitální domácnost (a její audiovizuální část zejména) je vizí budoucnosti, vyznávanou i vizionáři typu Billa Gatese – a Media Centra jsou její významnou součástí. Jak se však shoduje fikce a realita? Podívejme se na současný stav domácích kin a „elektronických obýváků“.
Media Centra: fikce nebo realita?
Co je to Media centrum (MC)?

Původní definice MC ve smyslu „počítač vybavený HW a SW tak, aby jeho hlavní funkcí mohl být příjem televize, přehrávání a zaznamenávání videa, audia a ostatních digitálních záznamů, vybavený dálkovým ovládáním a technicky i designově kompatibilní s domácímí audio/video řetězci“ se v průběhu vývoje rozdělila čtyřmi směry:
1) výrobci set-top-boxů a digitálních přijímačů rozšířili nové verze svých zařízení o záznam na pevný disk případně DVD a prohlásili je za Media centra
2) výrobci spotřební elektroniky označili jako MC svá highendová řešení (typicky HDD/DVD rekordéry doplněné o připojení k Internetu)
3) za Media centra začaly být označovány přehrávače síťového obsahu
4) a vše konečně zatemnil Microsoft svým Windows XP Media Center Edition (které nalezlo pokračování ve Windows Vista Home Premium resp. Ultimate), kterým označení „Media Center“ přesunul do oblasti SW


Rychle zpátky na zem - omezme „mediacentrální“ Babylón zpět na původní význam, zmíněný v úvodu článku. Přidejme ještě nezbytné kritérium – DESIGN a’la spotřební elektronika, vhodný pro umístění do zmíněného „digitálního obýváku“ (protože na co by bylo zařízení vynikajících parametrů, které by neprošlo estetickou cenzurou vládkyně domácnosti). A ještě jedno – produkt se po zapnutí musí „tvářit“ jako skutečné audiovizuální centrum, použitelné i malými dětmi, nesmí vyžadovat složitou obsluhu, prostě – po zapnutí se musí „tvářit“ jako televize či DVD přehrávač.
Proto byly zavedeny nové pojmy CEPC (Consumer Eletronics PC) a zejména HTPC (Home Theatre PC). HTPC je v nejpoužívanějším označením, vyjadřujícím původní význam pojmu Media Center, držme se jej proto i v tomto článku.




Jaká je současná velikost trhu HTPC?

Krátce - velmi těžko odhadnutelná. Prodeje samostatných HTPC určených skutečně pro“zástavbu do obýváku“ jsou celosvětově velmi nízké (rozhodně jde o okrajový segment trhu, nikoliv o mainstream).

Pokud mého odhadu, vycházejícího z údajů udávaných produktovými manažery jednotlivých distributorů, bylo v ČR v roce 2006 prodáno/postaveno zhruba 4 900 ks HTPC, což by odpovídalo obratu těsně přes 100 mil. Kč a zhruba 1% českého trhu PC (exporty nejsou do těchto čísel zahrnuty).

Většinu prodejů přitom realizovala skupina Autocontu se svým X-Play, nezanedbatelnou část však tvořily i výprodeje „továrních“ výběhových modelů HTPC za podstatně sníženou cenu (relativně vysoká cena je i jednou z hlavních „brzd“ dalšího zvyšování prodejů).

Prodejům se však příliš nedaří ani v zahraničí – na letošním CeBITu byly zvědavé dotazy na počty realizovaných prodejů (u jinak velmi sdílných pracovníků marketingu nebo vedení) většinou ponechány bez konkrétní odpovědi. I společnosti, specializující se na HTPC, však udávaly prodeje na úrovni několika tisíc, maximálně několika málo desítek tisíc kusů ročně.

Současnost je tedy poměrně tristní – dá se říci, že masový trh HTPC se v roce 2006 nepodařilo vytvořit a výsledky nebyly úměrné úsilí a prostředkům do nich vloženým.


Současný stav: lehká skepse

Marketingová prohlášení výrobců jsou jednou věcí, praxe věcí druhou. Z rozhovorů s pracovníky odpovědnými za tuto oblast je cítit skepse – není divu, samotný Microsoft, který HTPC osazenými různými verzemi jeho Windows s MCE utváří trh, nemá příliš jasno, jakým způsobem vlastně HTPC pozicovat, prodávat a marketovat.

Důvody jsou zřejmé:
  • Výrobci spotřební elektroniky nejsou ochotni akceptovat HTPC jako plnohodnotnou alternativu běžných audiovizuálních zařízení a vzdát se svých „černých krabiček“, uzavřených systémů s definovaným rozhraním, které mají plně pod HW i SW kontrolou. Dříve uzavřená partnerství MS např. s LG Electronics a jejich minimální výsledky v této oblasti to jen podtrhují.
  • Microsoft opustil u Windows Vista myšlenku prodávat MCE výhradně prostřednictvím výrobců počítačů. Dá se tedy očekávat, že (přes programy certifikace HW komponentů) vzniknou problémy vznikající z příliš rozmanitého HW používaného při stavbě HTPC malými firmami nebo samotnými uživateli.
  • Prodejci dosud nevyřešili problém, jak zákazníkům HTPC prezentovat – z hlediska spotřební elektroniky jsou to složitá zařízení, z hlediska prodejce výpočetní techniky jsou jejich budoucí uživatelé zase často příliš laičtí, a proto problémoví
  • Proti HTPC vystupují i vlastníci obsahu - autorských práv. HTPC je špatně uchopitelný z právního hlediska – na rozdíl od výrobců DVD přehrávačů a dalších zařízení spotřební elektroniky je přes všechna opatření poměrně těžké spolehlivě zajistit, aby se na HTPC nedal neoprávněně přehrávat a zejména kopírovat obsah chráněný autorskými právy.

Příznačné pro současný stav byly letošní expozice na CeBITu: v žádném z obřích pavilonů věnovaných spotřební elektronice jsem nenašel jediné HTPC, několik jich bylo jen a pouze v pavilonech zaměřených na IT. Neklamná známka toho, že výrobci tento odbytový kanál prozatím vzdali a považují HTPC nadále za počítače.


Komu se v oblasti HTPC daří?

Kuriozně zdaleka nejspokojeněji se tvářili zástupci několika málo menších firem, které se na výrobu HTPC specializují.

Jejich produktem typicky není standardní počítač v HTPC skříni, ale vyladěný produkt s pečlivě odzkoušeným (na míru doupraveným) hardware, se SW doplněným vhodnými pluginy a plně lokalizovaným prostředím (předvolené internetové stránky s obsahem typickým pro danou zemi, její infrastrukuru a mentalitu, předvolené sady TV a rádiových programů atd.) To vše doplněno „highendovým“ designem s velmi dobře vypadajícím dálkovým ovládáním, bezdrátovou klávesnicí, která by snesla i nejpřísnější designérská kritéria a plnými vitrínami doplňků sladěnými s designem HTPC.

Podobný produkt je však s cenou začínající kolem 2.000 Euro z hlediska masové produkce nezajímavý, psychologická hranice pro mainstream by měla klesnout pod 500 Euro (a pro ekonomický segment až pod 250 Euro). To je však hranice pro současné HW specifikace HTPC prakticky nedostupná.


Co bude bodem zlomu? A přijde vůbec?

Potenciální trh je však velmi lákavý. Podívejme se na tržní podíly jednotlivých druhů distribuce televizního signálu v USA a ČR (protože právě TV a video je určujícím prvkem pro MC):


zdroj: Naxetis Bleichroeder, Inc.

Jen v USA je více než 50 mil. domácností vybavených televizory s analogovými tunery, které budou v několika budoucích letech kandidáty na výměnu za nové, digitální typy. Poptávku však je třeba teprve vytvořit. Typická cílová skupina („pokročilí diváci“) ještě v tomto okamžiku neví, že řešením vhodným může být právě HTPC.

Nezbytnou podmínkou je však PRODUKT. Otázkou je, zda Microsoft v dohledné době najde partnera pro realizaci podobného projektu – firmy jako Samsung, LG a další budou upřednostňovat vlastní klasická řešení set-top-boxů, SONY by i v případě realizace podobného konceptu zřejmě dal přednost vlastnímu řešení s využitím PS3 herních konzolí jako extenderů.

Zbývá proto logická otázka, zda se do distribuce „levných“ HTPC nepustí samotný Microsoft. Vhodné zázemí již má vybudované (herní konzole Xbox 360 jako extendery), nad vývojem SW má kontrolu, zkušené lokalizační týmy jsou k dispozici, spolupráci s dodavateli obsahu má vyzkoušenou. Zbývá tedy poslední krok – ODM výroba případně i dotovaných HTPC, které by mohly být tou správnou „killer application“ pro průnik na trh spotřební elektroniky podobně jako v případě herních konzolí.


Alternativní platformy i nadále bez výraznějšího podílu

Kromě MC postavených na Windows MCE existují i alternativy – např. ve formě čistě linuxových HTPC postavených na PC platformě (nejrozšířenější je open-source MythTV). Počet jejich příznivců je vysoký, skutečně používaných exemplářů je však velmi nízký – zejména díky ještě výrazně náročnější instalaci a nastavení.



Windows Vista jsou pokrokem

Přechod z Windows XP MCE na Windows Vista s MCE je velmi příjemný – uživatelské rozhraní je přívětivější, jsou doplněny dosud chybějící funkce.

Velmi důležitá je doplnění funkce klient – server režimu (MCE jako media server, extendery jako klienti např. v jiných místnostech, umožňující připojit další monitory pro oddělené sledování jiných TV programů).


Visty excelují i v prointegrování všech zdrojů (TV/přehrávač/rekordér/WebCast), doplnily možnost současného osazení satelitního (DVB-S) i pozemního (DVB-T/analog) TV tuneru, zvýšily celkovou stabilitu systému.

Důležité však budou zejména vazby na hardware. Uživatelé signalizují problémy typické pro ne zcela kompatibilní hardware – probouzení HTPC z hibernace při plánovaném nahrávání, nestabilitu ovladačů v raných verzích atd. Díky nezbytnosti certifikace se však dá předpokládat, že většina podobných problémů se vyřeší a nestabilita MCE nebude vyšší než u předchozí verze.


Budoucnost je ve službách

Hnací síla a záměr, spojený s aktivitami kolem MC jsou zřejmé: vytvoření a masové rozšíření interaktivních médií, které umožní lépe prodávat obsah v jakékoliv jeho formě – a média propojit s interaktivním prodejem. Tento model by měl umožnit dotovat cenu HTPC s vyhlídkou příštích zisků podobně, jako je tomu např. i u herních konzolí.

Pokud však nebude postup dostatečně rychlý (což se v současné době již jeví jako poměrně pravděpodobné), hrozí nebezpečí, že HTPC zůstanou v pozici okrajové komodity a jejich pozici zaujmou inteligentní set-top-boxy nebo jim podobná hromadně vyráběná zařízení.
Psáno pro časopis Computer Business