Jaká sluchátka jsou ta pravá?
22.12.2010, Ľuboš Šanoba, článek
Pro mnohé z nás jsou sluchátka nedílnou součástí AV techniky, protože mají všestranné využití a svojí nejen cenovou variabilitou dokáží uspokojit všechny uživatele – od nejméně náročných až po zvukové fajnšmekry.
Kapitoly článku:
- Jaká sluchátka jsou ta pravá?
- Parametry běžně dostupných sluchátek
- Jak si správně vybrat?
- Nejde jen o sluchátka
Parametrů sluchátek, kterým bychom měli věnovat pozornost, je několik, často je však pozornost, kterou jim věnujeme, přehnaná a nedá se obecně tvrdit, že sluchátka s lepšími parametry v technické specifikaci budou i lépe hrát, potažmo že budeme s jejich zvukem více spokojeni. Každému člověku se líbí něco jiného, nicméně pro obecné srovnávání kvality jednotlivých modelů je důležité vědět, čeho si máme u sluchátek všímat, jaké parametry je dobré sledovat.
Prvním parametrem uváděným téměř vždy v technické specifikaci je frekvenční rozsah, který dokážou sluchátka obstojně reprodukovat. Vždy by se měl udávat vztažen k nějaké hodnotě zisku (útlumu) v decibelech, protože sluchátka mají často rozsah uváděn v ideálním rozmezí, přičemž není zmíněno, že na krajních frekvencích mají výrazně větší útlum než třeba ve středu pásma.
Udává-li výrobce kmitočtový rozsah sluchátek, je důležité vědět, pro jaký rozsah v dB, všechny 3 průběhy na obrázku splňují rozsah 20 Hz až 20 kHz pro pokles o cca 7 dB, správně by se však měl uvádět údaj pro pokles max. o 3dB (poloviční úroveň). Pokud nevíte, pro jakou hodnotu poklesu oproti maximu výrobce rozsah uvádí, může být údaj značně zkreslený.
Lidské ucho je schopné zaznamenat frekvence přibližně v rozmezí od 20 Hz do 20kHz, samozřejmě tohle pásmo je jiné u každého jedince a navíc i u každé osoby se s přibývajícím věkem zmenšuje. Proto by kvalitní sluchátka měla mít frekvenční rozsah podobný jako je frekvenční rozsah zdravého lidského ucha, navíc by v celém pásmu kmitočtů neměl být pokles větší než 3dB. Seriózní výrobci uvádí také frekvenční rozsah pro pokles o 10 dB, což je už skutečně silný útlum a mnohdy jsou frekvence v takto rozšířeném pásmu pro člověka neslyšitelné (infrazvuk nebo ultrazvuk).
Běžná sluchátka v cenové hladině do 500 Kč mají frekvenční rozsah nezřídka uváděn v rozmezí 20–20 000 Hz, lepší modely, nejčastěji celo-ušní se dostávají v obou extrémech dál, na spodní hranici 6 Hz a horním konci pásma kolem 35 kHz.
Lidský sluch vykazuje odlišnou citlivost na zvukové vjemy různých kmitočtů, toho se využívá mimo jiné při ztrátové kompresi audio nahrávek.
Dalším neméně důležitým technickým parametrem je elektrická impedance cívky v elektro-akustickém měniči. Proč je tak důležitá, když je to „jenom“ nějaká záležitost z elektrotechniky a zdánlivě pro běžného uživatele nepodstatný údaj? Protože od impedance se odvíjí, jak hlasitě budou různá sluchátka hrát při stejné efektivní hodnotě napětí na výstupu zdroje zvukového signálu. Zejména malé mp3 přehrávače mají problém s nízkým napětím na výstupu a pak i při nejvyšších úrovních hlasitosti sluchátka s velkou impedancí hrají relativně potichu. Impedance běžných modelů elektrodynamických sluchátek se pohybuje v rozmezí 16 až 500 Ω, a je nutno podotknout, že impedance je značně závislá na frekvenci, přičemž za referenční kmitočet se považuje 1 kHz.
Posledním nejčastěji zmiňovaným parametrem je citlivost. Ta právě určuje, jak hlasitě budou sluchátka hrát při určité frekvenci buzené známým napětím a zásobené známým příkonem. Bohužel, výrobce většinou udává jenom číslo v decibelech bez přídavných informací o měření, takže srovnání „papírových parametrů“ různých druhů sluchátek, co se týče hlasitosti jejich reprodukce, je obtížné a spíše orientační.
Hodnoty se pohybují různě v rozmezí od přibližně 85 dB(A) až do hodnot kolem 120 dB(A), poslední dobou se ale ve světě objevují nařízení limitující maximální akustický tlak sluchátek, častokrát na 100 dB(A). Jistě i vás zajímá, zda výrobci uvádějí skutečně relevantní hodnoty citlivosti, a proto jsem provedl malý praktický test – se sluchátky Koss Featherweight z nejnižší cenové kategorie do 200 Kč (kde bych logicky čekal největší mystifikace ze strany výrobců) jsem provedl měření hlasitosti sluchátek s měnící se frekvenci (hudba), na přibližném výkonu, jaký udává výrobce (1 mW) a výsledky byly více než uspokojivé – Koss udává hodnotu 91 dB, měření ukázalo hodnotu 90,3 dB.
Citlivost sluchátek Koss Featherweight je skutečně taková, jako udává výrobce.
Poslední parametr, který je nutno zmínit, je celkové harmonické zkreslení – THD (z anglického Total Harmonic Disortion). Udává se v procentech a hodnotí, jak je výstupní signál zkreslen oproti originálnímu. Je všeobecně uznáváno, že hodnota zkreslení do 1 % při frekvencích od 100 do 2000 Hz je člověkem prakticky nepostřehnutelná, navíc pro nižší frekvence je tato hranice ještě větší.
Pro uživatele je u sluchátek důležité také mechanické provedení, jejich skladnost a velkou úlohu sehrává také přívodní kabel. Lepší modely mají kabel stíněný, což zaručuje menší zkreslení (vliv rušivých signálů) ve srovnání s kabelem klasickým (dvojlinka). Zakončení je u standardních modelů vždy stejné, je to konektor typu TRS (z anglického tip, ring, slave), pojmenován také jako jack a bývá ve dvou provedeních – 6,35 mm a 3,5 mm, přičemž existuje redukce, ovšem každý další konektor/redukce v cestě signálu způsobuje další zkreslení.
Asus CineVibe jsou typickým představitelem sluchátek s vibracemi.
Na trhu jsou dostupná i sluchátka pro připojení do USB portu počítače. V skutečnosti jsou tato sluchátka opatřena vlastní zvukovou kartou, která je přizpůsobena elektrickým parametrům sluchátek, a uživatel tak může používat zvukovou kartu instalovanou v počítači především na přehrávání hudby, zatímco karta, která je součástí sluchátek, zabezpečuje reprodukci zvuku například při rozhovoru přes Skype. Proto se často vyhotovují tato sluchátka i s mikrofonem, existují také modely připojitelné přes USB poskytující prostorový zvuk, což je pro mnoho uživatelů přínos, protože se do značné míry zjednoduší propojení s počítačem.
USB připojení je vhodné i pro sluchátka, která mají také vibrační jednotku, a při poslechu tak podporují reprodukci nízkých kmitočtů. Tato sluchátka jsou určena zejména pro hráče počítačových her, kde umocňují zážitek ze hry.
Až dosud byly vzpomenuty jenom ty druhy sluchátek, které poskytují reprodukci stereofonního signálu, s nímž se běžně setkáváme, a je nejrozšířenější. Pro sledování filmů, zejména těch akčních, jsou však velice atraktivní možností sluchátka umožňující poslech prostorového pětikanalového zvuku. Levnější modely umožňují jenom virtuální prostorový zvuk, čili obvody zesilovače zpožďují některé části signálu v jednotlivých dílčích reproduktorech (obvykle jsou v jedné mušli – sluchátku – instalovány tři nebo čtyři) a tak vzniká dojem prostorového zvuku.
TRUST prostorová sluchátka Silverline Headset 751B 5.1.
Kvalitnější druhy těchto sluchátek lze propojit s počítačem nebo jiným zdrojem zvuku také jako plnohodnotná prostorová sluchátka, kde do každého kanálu je přiváděn jiný signál z média. Sluchátka s prostorovým zvukovým efektem jsou dnes už cenově celkem dostupná (od 500 do 2000 Kč). Otázkou pro uživatele však zůstává, zda se nevyplatí investovat peníze do kvalitnějších stereo-sluchátek.
Pokud se chcete dozvědět více o současných formátech prostorového zvuku, přečtěte si tento článek.
Prvním parametrem uváděným téměř vždy v technické specifikaci je frekvenční rozsah, který dokážou sluchátka obstojně reprodukovat. Vždy by se měl udávat vztažen k nějaké hodnotě zisku (útlumu) v decibelech, protože sluchátka mají často rozsah uváděn v ideálním rozmezí, přičemž není zmíněno, že na krajních frekvencích mají výrazně větší útlum než třeba ve středu pásma.
Udává-li výrobce kmitočtový rozsah sluchátek, je důležité vědět, pro jaký rozsah v dB, všechny 3 průběhy na obrázku splňují rozsah 20 Hz až 20 kHz pro pokles o cca 7 dB, správně by se však měl uvádět údaj pro pokles max. o 3dB (poloviční úroveň). Pokud nevíte, pro jakou hodnotu poklesu oproti maximu výrobce rozsah uvádí, může být údaj značně zkreslený.
Lidské ucho je schopné zaznamenat frekvence přibližně v rozmezí od 20 Hz do 20kHz, samozřejmě tohle pásmo je jiné u každého jedince a navíc i u každé osoby se s přibývajícím věkem zmenšuje. Proto by kvalitní sluchátka měla mít frekvenční rozsah podobný jako je frekvenční rozsah zdravého lidského ucha, navíc by v celém pásmu kmitočtů neměl být pokles větší než 3dB. Seriózní výrobci uvádí také frekvenční rozsah pro pokles o 10 dB, což je už skutečně silný útlum a mnohdy jsou frekvence v takto rozšířeném pásmu pro člověka neslyšitelné (infrazvuk nebo ultrazvuk).
Běžná sluchátka v cenové hladině do 500 Kč mají frekvenční rozsah nezřídka uváděn v rozmezí 20–20 000 Hz, lepší modely, nejčastěji celo-ušní se dostávají v obou extrémech dál, na spodní hranici 6 Hz a horním konci pásma kolem 35 kHz.
Lidský sluch vykazuje odlišnou citlivost na zvukové vjemy různých kmitočtů, toho se využívá mimo jiné při ztrátové kompresi audio nahrávek.
Dalším neméně důležitým technickým parametrem je elektrická impedance cívky v elektro-akustickém měniči. Proč je tak důležitá, když je to „jenom“ nějaká záležitost z elektrotechniky a zdánlivě pro běžného uživatele nepodstatný údaj? Protože od impedance se odvíjí, jak hlasitě budou různá sluchátka hrát při stejné efektivní hodnotě napětí na výstupu zdroje zvukového signálu. Zejména malé mp3 přehrávače mají problém s nízkým napětím na výstupu a pak i při nejvyšších úrovních hlasitosti sluchátka s velkou impedancí hrají relativně potichu. Impedance běžných modelů elektrodynamických sluchátek se pohybuje v rozmezí 16 až 500 Ω, a je nutno podotknout, že impedance je značně závislá na frekvenci, přičemž za referenční kmitočet se považuje 1 kHz.
Posledním nejčastěji zmiňovaným parametrem je citlivost. Ta právě určuje, jak hlasitě budou sluchátka hrát při určité frekvenci buzené známým napětím a zásobené známým příkonem. Bohužel, výrobce většinou udává jenom číslo v decibelech bez přídavných informací o měření, takže srovnání „papírových parametrů“ různých druhů sluchátek, co se týče hlasitosti jejich reprodukce, je obtížné a spíše orientační.
Hodnoty se pohybují různě v rozmezí od přibližně 85 dB(A) až do hodnot kolem 120 dB(A), poslední dobou se ale ve světě objevují nařízení limitující maximální akustický tlak sluchátek, častokrát na 100 dB(A). Jistě i vás zajímá, zda výrobci uvádějí skutečně relevantní hodnoty citlivosti, a proto jsem provedl malý praktický test – se sluchátky Koss Featherweight z nejnižší cenové kategorie do 200 Kč (kde bych logicky čekal největší mystifikace ze strany výrobců) jsem provedl měření hlasitosti sluchátek s měnící se frekvenci (hudba), na přibližném výkonu, jaký udává výrobce (1 mW) a výsledky byly více než uspokojivé – Koss udává hodnotu 91 dB, měření ukázalo hodnotu 90,3 dB.
Citlivost sluchátek Koss Featherweight je skutečně taková, jako udává výrobce.
Poslední parametr, který je nutno zmínit, je celkové harmonické zkreslení – THD (z anglického Total Harmonic Disortion). Udává se v procentech a hodnotí, jak je výstupní signál zkreslen oproti originálnímu. Je všeobecně uznáváno, že hodnota zkreslení do 1 % při frekvencích od 100 do 2000 Hz je člověkem prakticky nepostřehnutelná, navíc pro nižší frekvence je tato hranice ještě větší.
Pro uživatele je u sluchátek důležité také mechanické provedení, jejich skladnost a velkou úlohu sehrává také přívodní kabel. Lepší modely mají kabel stíněný, což zaručuje menší zkreslení (vliv rušivých signálů) ve srovnání s kabelem klasickým (dvojlinka). Zakončení je u standardních modelů vždy stejné, je to konektor typu TRS (z anglického tip, ring, slave), pojmenován také jako jack a bývá ve dvou provedeních – 6,35 mm a 3,5 mm, přičemž existuje redukce, ovšem každý další konektor/redukce v cestě signálu způsobuje další zkreslení.
Asus CineVibe jsou typickým představitelem sluchátek s vibracemi.
Na trhu jsou dostupná i sluchátka pro připojení do USB portu počítače. V skutečnosti jsou tato sluchátka opatřena vlastní zvukovou kartou, která je přizpůsobena elektrickým parametrům sluchátek, a uživatel tak může používat zvukovou kartu instalovanou v počítači především na přehrávání hudby, zatímco karta, která je součástí sluchátek, zabezpečuje reprodukci zvuku například při rozhovoru přes Skype. Proto se často vyhotovují tato sluchátka i s mikrofonem, existují také modely připojitelné přes USB poskytující prostorový zvuk, což je pro mnoho uživatelů přínos, protože se do značné míry zjednoduší propojení s počítačem.
USB připojení je vhodné i pro sluchátka, která mají také vibrační jednotku, a při poslechu tak podporují reprodukci nízkých kmitočtů. Tato sluchátka jsou určena zejména pro hráče počítačových her, kde umocňují zážitek ze hry.
Stereo vs. prostorový zvuk
Až dosud byly vzpomenuty jenom ty druhy sluchátek, které poskytují reprodukci stereofonního signálu, s nímž se běžně setkáváme, a je nejrozšířenější. Pro sledování filmů, zejména těch akčních, jsou však velice atraktivní možností sluchátka umožňující poslech prostorového pětikanalového zvuku. Levnější modely umožňují jenom virtuální prostorový zvuk, čili obvody zesilovače zpožďují některé části signálu v jednotlivých dílčích reproduktorech (obvykle jsou v jedné mušli – sluchátku – instalovány tři nebo čtyři) a tak vzniká dojem prostorového zvuku.
TRUST prostorová sluchátka Silverline Headset 751B 5.1.
Kvalitnější druhy těchto sluchátek lze propojit s počítačem nebo jiným zdrojem zvuku také jako plnohodnotná prostorová sluchátka, kde do každého kanálu je přiváděn jiný signál z média. Sluchátka s prostorovým zvukovým efektem jsou dnes už cenově celkem dostupná (od 500 do 2000 Kč). Otázkou pro uživatele však zůstává, zda se nevyplatí investovat peníze do kvalitnějších stereo-sluchátek.
Pokud se chcete dozvědět více o současných formátech prostorového zvuku, přečtěte si tento článek.
