HD Nostalgie/Retro
Co myslíte? Je tady HD(/HDV) již tak dlouho, že některé jeho etapy lze již pokládat za (jasnou a ukončenou) minulost a tedy na ně vzpomínat s nostalgiockým povzdechem/úsměvem?
Mám na mysli věci jako:
Canon HV20 (30/40) + levný (neřku-li přímo DIY) DOF adaptér
V týto souvislosti bych se rád zeptal, zda pozice HV20 byla u točičů před půldesetiletím skutečně neotřesitelná a třeba Sony řady HC se zdaleka takové obliby netěšila
Kamery na AVCHD disky (Canon HR10, Panasonic DX1)
Kdo by to byl řekl, že medium o 1,4 GB citlivé na otřesy, vyžadující různá zdlouhavá uzavírání apod. nebude mít úspěch? Osobně mi přijde, že nejlépe se v tom vykoupali u Paňáků. Nejdřív přišli s bezhledáčkovou kartovkou SD1 + DVDčkovou DX1, která ten hledák měla. Takže měl člověk "příjemné" dilema, zda radši oželí hledák nebo možnost pohodlného zápisu na 4GB SD(HC). Tento nedostatek byl chytře korigován na podzim téhož roku dalším DVD modelem SX5, který uměl i zápis na SDHC. Tento model, ale jaksi zbavili 5.1 zvuku a taky chytře došlo ke zmenšené 3CCD z 3x 1/4" na 3x 1/6". Lowlight? Samozřejmě krása. Následující rok a půl Paňák s modely jako SD9 nebo SD100 bezpochyby solidně vyklízel pozice. Vzpamatování přišlo až s TM300 (jaro 2009) a za definitivní návrat zpět bych pokládal azurovou TM700 s 50p o rok později.
http://camcorder-test.slashcam.com/compare-6c1be57c078b4ac4ceb11be16fa702a3.html První model na podzim 2006 (UX1), poslední na jaře (UX9). Docela s tím u Sonyho měli trpělivost.
A co vy? Považujete za "HD minulost" nějaké další věci? Například HDV 1080i prvotiny FX1/Z1?
(Kopie z 16mm.cz)
Mám na mysli věci jako:
Canon HV20 (30/40) + levný (neřku-li přímo DIY) DOF adaptér
V týto souvislosti bych se rád zeptal, zda pozice HV20 byla u točičů před půldesetiletím skutečně neotřesitelná a třeba Sony řady HC se zdaleka takové obliby netěšila
Kamery na AVCHD disky (Canon HR10, Panasonic DX1)
Kdo by to byl řekl, že medium o 1,4 GB citlivé na otřesy, vyžadující různá zdlouhavá uzavírání apod. nebude mít úspěch? Osobně mi přijde, že nejlépe se v tom vykoupali u Paňáků. Nejdřív přišli s bezhledáčkovou kartovkou SD1 + DVDčkovou DX1, která ten hledák měla. Takže měl člověk "příjemné" dilema, zda radši oželí hledák nebo možnost pohodlného zápisu na 4GB SD(HC). Tento nedostatek byl chytře korigován na podzim téhož roku dalším DVD modelem SX5, který uměl i zápis na SDHC. Tento model, ale jaksi zbavili 5.1 zvuku a taky chytře došlo ke zmenšené 3CCD z 3x 1/4" na 3x 1/6". Lowlight? Samozřejmě krása. Následující rok a půl Paňák s modely jako SD9 nebo SD100 bezpochyby solidně vyklízel pozice. Vzpamatování přišlo až s TM300 (jaro 2009) a za definitivní návrat zpět bych pokládal azurovou TM700 s 50p o rok později.
http://camcorder-test.slashcam.com/compare-6c1be57c078b4ac4ceb11be16fa702a3.html První model na podzim 2006 (UX1), poslední na jaře (UX9). Docela s tím u Sonyho měli trpělivost.
A co vy? Považujete za "HD minulost" nějaké další věci? Například HDV 1080i prvotiny FX1/Z1?
(Kopie z 16mm.cz)
Co se týče HDV záznamu (nikoliv HD obecně), tak má dvě nevýhody a jednu výhodu.
1/ Není to full rastr (což by až tak nevadilo, pokud je kamerová část kamery velmi kvalitní)
2/ Občas hodí drop.
Kdo někdy synchronizoval vícekamerové snímání cca 2hodinového projektu (hudební vystoupení - koncert, záznam nějaké akce, apod) a měl to z několika kamer vždy na několika kazetách (třeba i občas s dropy) ví, jakou úlevou je, pokud dostane z každé kamery jeden souvislý záznam (klip) bez výpadků.
Naopak takový dokumentarista, který bude natáčet časosběrnou metodou (několik let mnoho materiálu) má zasse rád spolehlivé uložení na kazetách (na zničení disku stačí jedno neopatrné zakopnutí o přívodní kabel, které tvrdě cukne škatulí externíh disku). ALe chce to prověřenou spolehlivou mechaniku, navíc nejlíp bez dropů.
Nakonec je tu i fakt, že vady CMOS čipů občas prostě ruší (i když je běžný divák "nevidí"), první modely HDV tříčipových kamer jsou osazené CCD čipy. I to někdy pořád hraje roli (jsou profesionální kameramani, kteří levné CMOS tříčipy prostě nesnesou, dobře vědí o jejich vadách a považují je za šunt).
Nakonec je tu moment hlučnosti mechaniky těchto levných tříčipových kamer. Záznam na karty je bez rušivého pištění, takže odpadá zas jedna starost navíc - řešit umístění mikrofonu tak,aby tenhle problém byl co nejmenší. Zpravodajci zase mají rádi bezpásková řešení proto, že odpadá (pro ně velmi) zdlouhavé nabírání. Ale pokud nejste zpravodajec, který musí každý den natočit a ustřihat reportáž, tak vás natahování v ničem zásadně neomezuje. Naopak dokumentaristi musí složitě řešit duplikování a zálohování materiálu z karet, pokud doma tedy nemají nějaké diskové pole za 150kilopeněz (CZK) nebo dražší.
Časově to pak vychází skoro na stejno s páskama.
1/ Není to full rastr (což by až tak nevadilo, pokud je kamerová část kamery velmi kvalitní)
2/ Občas hodí drop.
Kdo někdy synchronizoval vícekamerové snímání cca 2hodinového projektu (hudební vystoupení - koncert, záznam nějaké akce, apod) a měl to z několika kamer vždy na několika kazetách (třeba i občas s dropy) ví, jakou úlevou je, pokud dostane z každé kamery jeden souvislý záznam (klip) bez výpadků.
Naopak takový dokumentarista, který bude natáčet časosběrnou metodou (několik let mnoho materiálu) má zasse rád spolehlivé uložení na kazetách (na zničení disku stačí jedno neopatrné zakopnutí o přívodní kabel, které tvrdě cukne škatulí externíh disku). ALe chce to prověřenou spolehlivou mechaniku, navíc nejlíp bez dropů.
Nakonec je tu i fakt, že vady CMOS čipů občas prostě ruší (i když je běžný divák "nevidí"), první modely HDV tříčipových kamer jsou osazené CCD čipy. I to někdy pořád hraje roli (jsou profesionální kameramani, kteří levné CMOS tříčipy prostě nesnesou, dobře vědí o jejich vadách a považují je za šunt).
Nakonec je tu moment hlučnosti mechaniky těchto levných tříčipových kamer. Záznam na karty je bez rušivého pištění, takže odpadá zas jedna starost navíc - řešit umístění mikrofonu tak,aby tenhle problém byl co nejmenší. Zpravodajci zase mají rádi bezpásková řešení proto, že odpadá (pro ně velmi) zdlouhavé nabírání. Ale pokud nejste zpravodajec, který musí každý den natočit a ustřihat reportáž, tak vás natahování v ničem zásadně neomezuje. Naopak dokumentaristi musí složitě řešit duplikování a zálohování materiálu z karet, pokud doma tedy nemají nějaké diskové pole za 150kilopeněz (CZK) nebo dražší.
Časově to pak vychází skoro na stejno s páskama.
