VD: HTPC: jak na něj?
Je před námi konec týdne, proto Vás tímto zveme na naši víkendovou diskuzi s tématem:
HTPC: jak na něj?
Počítače provozované jako multimediální centrum jsou stále populárnější a kromě hotových sestav dnes není problém nakoupit specializovaný hardware a HTPC si postavit sám. Máte zkušenosti s takovou stavbou? Jakou konfiguraci byste dnes doporučili a jaký software by byl pro takovou sestavu ideální? Ať už jsou Vaše názory jakékoli - vyjádřete se, zapojte se s ostatními do diskuze!
Do diskuze se mohou zapojit i neregistrovaní uživatelé. Pro napsání příspěvku stačí stisknout tlačítko "Odpověď", které se nachází u levého okraje této stránky (nad a pod výpisem jednotlivých příspěvků).
HTPC: jak na něj?
Počítače provozované jako multimediální centrum jsou stále populárnější a kromě hotových sestav dnes není problém nakoupit specializovaný hardware a HTPC si postavit sám. Máte zkušenosti s takovou stavbou? Jakou konfiguraci byste dnes doporučili a jaký software by byl pro takovou sestavu ideální? Ať už jsou Vaše názory jakékoli - vyjádřete se, zapojte se s ostatními do diskuze!
Do diskuze se mohou zapojit i neregistrovaní uživatelé. Pro napsání příspěvku stačí stisknout tlačítko "Odpověď", které se nachází u levého okraje této stránky (nad a pod výpisem jednotlivých příspěvků).
Tak tuhle HTPC sestavu se asi málokomu podaří postavit. A protože miluji historické kousky, tak se mě tento nový systém v retro skříni velmi líbí:
http://www.nmediapc.com/htpc8000.htm
http://www.nmediapc.com/htpc8000.htm
Taky mám rád retro, ale tohle mi moc retro nepřijde, sice to podle fotek moc poznat nejde, ale ten prostřední díl uprostřed toho dřeva (snad) vypadá divně.
Ale zpět k tématu - já již asi tři roky používám HTPC vlastní výroby s kartou WinTV HVR1300 s HW MPEG enkodérem plus software MythTV a maximální spokojenost. Ovládám to dálkovým ovladačem dodávaným s kartou.
Využívám to i na spoustu jiných věcí - třeba mirror Debianu, zálohování dat, stahování a pod. Díky připojení přes Ethernet a funkčnosti Linuxu na pozadí se s tím nechá dělat cokoliv.
Vždycky když jsem postaven před dotaz, jaký DVB rekordér koupit, tak na chvíli zaváhám, k čemu vlastně takové zařízení je, když mám MythTV. No ale pak se vrátím do reality...
Takže když chce někdo luxusní rekordér s mnoha možnostmi navíc, tak vzít staré vyřazené PC, koupit hezkou skříň a TV kartu a nainstalovat MythTV ... za pár korun maximum možností.
Ale zpět k tématu - já již asi tři roky používám HTPC vlastní výroby s kartou WinTV HVR1300 s HW MPEG enkodérem plus software MythTV a maximální spokojenost. Ovládám to dálkovým ovladačem dodávaným s kartou.
Využívám to i na spoustu jiných věcí - třeba mirror Debianu, zálohování dat, stahování a pod. Díky připojení přes Ethernet a funkčnosti Linuxu na pozadí se s tím nechá dělat cokoliv.
Vždycky když jsem postaven před dotaz, jaký DVB rekordér koupit, tak na chvíli zaváhám, k čemu vlastně takové zařízení je, když mám MythTV. No ale pak se vrátím do reality...
Takže když chce někdo luxusní rekordér s mnoha možnostmi navíc, tak vzít staré vyřazené PC, koupit hezkou skříň a TV kartu a nainstalovat MythTV ... za pár korun maximum možností.
Ja taky planuju pouziti HTPC. Protoze mam antenni kabely vyvedene na jednom miste a televize bude jinde, tak musim asi HTPC rozdelit na front-end a back-end.
V back-endu maji byt finalne dva dvojite DVB-T USB tunery (tedy aby mohly soucasne zpracovavat vsechny 4 multiplexy) a jeden/dva DVB-S2 USB tunery. Pocitac nepotrebuje nic dekodovat, pouze bude preposilat po siti nebo ukladat na disk MPEG2 streamy z DVB vysilani. Take by mohl plnit dalsi funkce jako maly file server pripadne i Asterisk ustredna (nekdy, mozna). Mel by tedy byt usporny - dle meho by mel stacit stroj s dvojjadrovym Atomem. Kdyz neni potreba rekomprese, tak by to mohl utahnout. Take by asi sel pouzit dreambox, ale to je conove nekde uplne jinde.
Front-end bude mala krabicka u televize, bude prijimat jeden stream, dekodovat ho a posilat ho pres HDMI do TV. Tady by mel s prehledem stacit Atom s ION chipsetem. Ion je podporovan pro VDPAU, bude tedy dekodovat video v podstate bez procesoru.
No, a samozrejme bude moznost pustit televizni signal nezavisle na jakemkoliv dalsim notebooku/desktopu pripojenem do site. Budu se tedy moci koukat na fotbal i ve sklepe :-)
V back-endu maji byt finalne dva dvojite DVB-T USB tunery (tedy aby mohly soucasne zpracovavat vsechny 4 multiplexy) a jeden/dva DVB-S2 USB tunery. Pocitac nepotrebuje nic dekodovat, pouze bude preposilat po siti nebo ukladat na disk MPEG2 streamy z DVB vysilani. Take by mohl plnit dalsi funkce jako maly file server pripadne i Asterisk ustredna (nekdy, mozna). Mel by tedy byt usporny - dle meho by mel stacit stroj s dvojjadrovym Atomem. Kdyz neni potreba rekomprese, tak by to mohl utahnout. Take by asi sel pouzit dreambox, ale to je conove nekde uplne jinde.
Front-end bude mala krabicka u televize, bude prijimat jeden stream, dekodovat ho a posilat ho pres HDMI do TV. Tady by mel s prehledem stacit Atom s ION chipsetem. Ion je podporovan pro VDPAU, bude tedy dekodovat video v podstate bez procesoru.
No, a samozrejme bude moznost pustit televizni signal nezavisle na jakemkoliv dalsim notebooku/desktopu pripojenem do site. Budu se tedy moci koukat na fotbal i ve sklepe :-)
Používám HTPC...
Velký chladič a pomaloběžný ventilátor je řešení jedné obtížné věci. (Levné a funkční).
Druhá obtížná věc je ovládání všeho okolo...CEC sběrna...neuspěl jsem.
Třetí obtížná věc je zobrazování prokládaných vstupních signálů (tedy televize a některé kamery). S běžnou grafickou kartou jsem taky neuspěl, vadí to ale zejména nebo snad jen u HD. (Samozřejmě to jde, ale je vidět deinterlacovací artefakty, ať už takové nebo takové, podle toho, který algo si vyberu.)
Mám v tom dvoujádro AMD, tuším 5000+, 4GB RAM, SS2HD.
Za hlavní výhodu považuji rámeček pro výměnu SATA disků za provozu...disky s archivy nejsou v provozu, když je nepoužívám a přitom mám úplně snadný a téměř okamžitý přístup ke všemu uloženému. Disky mám dvojmo, u starších věcí dvojmo na DVD, které jsou ve tmě a v igelitovém pytlíku.
Velký chladič a pomaloběžný ventilátor je řešení jedné obtížné věci. (Levné a funkční).
Druhá obtížná věc je ovládání všeho okolo...CEC sběrna...neuspěl jsem.
Třetí obtížná věc je zobrazování prokládaných vstupních signálů (tedy televize a některé kamery). S běžnou grafickou kartou jsem taky neuspěl, vadí to ale zejména nebo snad jen u HD. (Samozřejmě to jde, ale je vidět deinterlacovací artefakty, ať už takové nebo takové, podle toho, který algo si vyberu.)
Mám v tom dvoujádro AMD, tuším 5000+, 4GB RAM, SS2HD.
Za hlavní výhodu považuji rámeček pro výměnu SATA disků za provozu...disky s archivy nejsou v provozu, když je nepoužívám a přitom mám úplně snadný a téměř okamžitý přístup ke všemu uloženému. Disky mám dvojmo, u starších věcí dvojmo na DVD, které jsou ve tmě a v igelitovém pytlíku.
Používám PC jako multimediální centrum kromě Tv a rádia. Využívám ho pro přehrávání hudby v DTS, filmů a videoklipů v SD i HD.
Rámeček pro výměnu SATA disků mám taky, jen jsem nevěděl, že se mohou měnit za provozu.
SATA disky jsou zatím moje hlavní uložiště, důležité věci dvojmo. Zatím je mám všechny v PC nebo v externích boxech. Levnější by bylo bez boxů, ale nevím po jaké době se mohou vymazat, pokud jsou bez napájení (mylím že po nějakém měsíci asi ano).
Rámeček pro výměnu SATA disků mám taky, jen jsem nevěděl, že se mohou měnit za provozu.
SATA disky jsou zatím moje hlavní uložiště, důležité věci dvojmo. Zatím je mám všechny v PC nebo v externích boxech. Levnější by bylo bez boxů, ale nevím po jaké době se mohou vymazat, pokud jsou bez napájení (mylím že po nějakém měsíci asi ano).
Není to stejné u každého rámečku, to vyměňování za provozu musí být obvodově vyřešeno, musí to být vlastnost.
Disk bez napájení nebo s napájením bude držet data stejně dlouho. Jsou to magnetické zápisy...
Bez napájení se navíc neopotřebovávají mechanické součástky, kapacitory, ani nic jiného. Nevím, jaká je životnost zápisů bez napájení, ale rozhodně to jsou spíše stovky měsíců.
Disk bez napájení nebo s napájením bude držet data stejně dlouho. Jsou to magnetické zápisy...
Bez napájení se navíc neopotřebovávají mechanické součástky, kapacitory, ani nic jiného. Nevím, jaká je životnost zápisů bez napájení, ale rozhodně to jsou spíše stovky měsíců.
Není to permanentní paměť. Mám dvě zkušenosti s daty na HDD bez napájení. Jeden po roce bez napájení - data v pořádku. Druhý čtyři roky bez napájení - zcela prázdný. Magnetický záznam vydrží dlouho (VHS kazety mi fungují 15 let bez problémů), jen jestli i u pevných disků. Možná v tom hraje roli i životnost HDD, která je podle časopisu CHIP v průměru jen 5 let.
Mám v praktickém provozu disk, který je z roku 1995/1996...
Časopis Chip se zřejmě mýlí .-)
(Netroufám si o časopise Chip říct, co si skutečně myslím.)
Poslední pokus: Hele a kdyby byl s napájením a nic by se na něm neměnilo, tak by ta zmagnetizovaná data myslíš vydržela?
U mne disk v šuplíku má věčnou životnost - z pohledu mého rozměru času. Teda za předpokladu, že mi ho nikdo nevymaže, že ho nestrkám k reprákům, že ho nestrkám do kompů, které už nemají kompatibilní rozhraní apod.
A vsadím svoji šedivou hlavu, že životnost disku v šuplíku je vyšší, než životnost téhož disku v napájení.
No nic. Dělej, jak rozumíš. Jsou to tvoje disky a časopis Chip je taky tvůj časopis.
Časopis Chip se zřejmě mýlí .-)
(Netroufám si o časopise Chip říct, co si skutečně myslím.)
Poslední pokus: Hele a kdyby byl s napájením a nic by se na něm neměnilo, tak by ta zmagnetizovaná data myslíš vydržela?
U mne disk v šuplíku má věčnou životnost - z pohledu mého rozměru času. Teda za předpokladu, že mi ho nikdo nevymaže, že ho nestrkám k reprákům, že ho nestrkám do kompů, které už nemají kompatibilní rozhraní apod.
A vsadím svoji šedivou hlavu, že životnost disku v šuplíku je vyšší, než životnost téhož disku v napájení.
No nic. Dělej, jak rozumíš. Jsou to tvoje disky a časopis Chip je taky tvůj časopis.
No, ono su disky a "disky". Zavisi od toho, ako kvalitna je na nich elektronika.
Samozrejme, magnetickemu zaznamu sa v sufliku nic nestane a vydrzi rovnako dlho, ako zapojeny v pocitaci, rozdiel je v zivotnosti mechaniky, ktora sa tocenim opotrebovava. Takze teoreticky to hovori v prospech toho disku, odlozeneho v sufliku.
Ale... Najzradnejsimi suciastkami su elektrolyticke kondenzatory, pouzivane hlavne v napajacej casti disku. Pokial je to riesene kvalitnymi tantalmi, tak v tom sufliku preziju skoro naveky. Lenze pokial su tam klasicke hlinikove s "tekutym" elektrolytom, tak v sufliku vydrzia podstatne menej, ako pod napajanim, pretoze elektrolyt sa bez udrziavania pod napatim rozklada a kondenzator casom straca kapacitu.
Potom staci disk pripojit k napajaniu ... a kondenzator bez kapacity neodfiltruje napatovu spicku a elektronika je v prdeli. Sice magneticky zaznam na disku zostane ok, len ho nebude uz cim precitat, pokial nie je k dispozicii este jedan identicka funkcna doska elektroniky disku.
Na rozdiel od optimizmu Antonina mi rukami preslo niekolko desiatok diskov vo veku 10+ rokov a rychla smrt po zapnuti nie je u takychto diskov nicim vynimocna.
Takze to s tym odlozenim v sufliku to tiez nie je az tak super sicher. Nepotesil som ta, Antonine. ;)
Samozrejme, magnetickemu zaznamu sa v sufliku nic nestane a vydrzi rovnako dlho, ako zapojeny v pocitaci, rozdiel je v zivotnosti mechaniky, ktora sa tocenim opotrebovava. Takze teoreticky to hovori v prospech toho disku, odlozeneho v sufliku.
Ale... Najzradnejsimi suciastkami su elektrolyticke kondenzatory, pouzivane hlavne v napajacej casti disku. Pokial je to riesene kvalitnymi tantalmi, tak v tom sufliku preziju skoro naveky. Lenze pokial su tam klasicke hlinikove s "tekutym" elektrolytom, tak v sufliku vydrzia podstatne menej, ako pod napajanim, pretoze elektrolyt sa bez udrziavania pod napatim rozklada a kondenzator casom straca kapacitu.
Potom staci disk pripojit k napajaniu ... a kondenzator bez kapacity neodfiltruje napatovu spicku a elektronika je v prdeli. Sice magneticky zaznam na disku zostane ok, len ho nebude uz cim precitat, pokial nie je k dispozicii este jedan identicka funkcna doska elektroniky disku.
Na rozdiel od optimizmu Antonina mi rukami preslo niekolko desiatok diskov vo veku 10+ rokov a rychla smrt po zapnuti nie je u takychto diskov nicim vynimocna.
Takze to s tym odlozenim v sufliku to tiez nie je az tak super sicher. Nepotesil som ta, Antonine. ;)
I ty kapacitory se pod napětím opotřebují více, než bez napětí.
A to i úplně nejobyčejnější elektrolytické.
Jak ti dosvědčí každý bastlíř, který má doma šuplíky plné kapacitorů z roku 1980...jsou bez napětí a nic se nerozkládá.
Kapacita se u kondenzátorů ztratí především teplem a ještě více především tím, že jsou zatěžovány pulsním režimem, aniž by k tomu byly určené...což je častý příklad v současné elektronice (ale nikoliv HDD!)
Napěťová špička evidentně na běžných zdrojích, kam se v PC připojuje disk, rozhodně nehrozí a i kdyby, tak by ji neřešil kapacitor v disku, který by chránil "elektroniku před pochodem do prdele" :-)
No nic. Je možné, že je to v rukách.
Já mám evidentně funkční desítky disků po mnoha letech, nejstarší dosud provozované jsou starší deseti let, a někomu odchází každý, na který sáhne.
Tož tak.
Vybrat si každý může, co chce.
P.S. Jedna věc je vypnout disk po mnoha letech (10+) provozu a pak jej znou zapnout po hodině vypnutí a zcela jiná je po deseti letech provozovat disk, který má naběhaných třeba 1000 nebo 10000 hodin. Ale to je zase jiná písnička.
A to i úplně nejobyčejnější elektrolytické.
Jak ti dosvědčí každý bastlíř, který má doma šuplíky plné kapacitorů z roku 1980...jsou bez napětí a nic se nerozkládá.
Kapacita se u kondenzátorů ztratí především teplem a ještě více především tím, že jsou zatěžovány pulsním režimem, aniž by k tomu byly určené...což je častý příklad v současné elektronice (ale nikoliv HDD!)
Napěťová špička evidentně na běžných zdrojích, kam se v PC připojuje disk, rozhodně nehrozí a i kdyby, tak by ji neřešil kapacitor v disku, který by chránil "elektroniku před pochodem do prdele" :-)
No nic. Je možné, že je to v rukách.
Já mám evidentně funkční desítky disků po mnoha letech, nejstarší dosud provozované jsou starší deseti let, a někomu odchází každý, na který sáhne.
Tož tak.
Vybrat si každý může, co chce.
P.S. Jedna věc je vypnout disk po mnoha letech (10+) provozu a pak jej znou zapnout po hodině vypnutí a zcela jiná je po deseti letech provozovat disk, který má naběhaných třeba 1000 nebo 10000 hodin. Ale to je zase jiná písnička.
Tak CHIP není můj časopis, dříve jsem měl předplatné, ale to už je pryč. HDD disky jsou určitě cenově výhodné jako uložiště dat a potěšilo mně, že se nemusím bát skladovat je bez napájení. Většinu své mediální sbírky mám uloženou na pevných discích - většinou dvojmo jako zálohu. DVD-R média jsem pálil ve třech kopiích a někdy ani to nepomohlo -podařilo se mi koupit asi špatnou várku médií od TDK a po dvou měsících byla všechna nečitelná. Teď už pálím jen to co chci někomu půjčit nebo darovat. HDD je komfortnější a levnější pro uchování dat. Nedělám si ale iluze o dlouhé životnosti. Je možné, že pokud je HDD málo požívaný a leží v šuplíku, tak vydrží delší dobu, to nevím, nezkoušel jsem to a nevím o nikom, kdo by s tím měl zkušenost. Vyzkouším a uvidím.
[quote=Antonín;251581]I ty kapacitory se pod napětím opotřebují více, než bez napětí.
A to i úplně nejobyčejnější elektrolytické.
Jak ti dosvědčí každý bastlíř, který má doma šuplíky plné kapacitorů z roku 1980...jsou bez napětí a nic se nerozkládá.[/quote]
Velmi rad by som sa stretol s tym "každým bastlířom". :) Bohuzial je tvoja teoria trochu v rozpore so znamymi overenymi fyzikalnymi faktami. Interne procesy v elektrolyte nejde oklamat. Ja ti ako "bastlíř" mozem darovat zo svojich suflikov mnozstvo elektrolytov, ktore dlhu dobu stali nepouzite (aj spred roku 1980), socialistickych aj kapitalistickych, po premerani uvidis, ako zalostne su na tom s kapacitou a ako v suvislosti s tym im vzrastol seriovy odpor. :( Samozrejme, zavisi od zlozenia elektrolytu a v sucasnosti to nie je az take ozehave, ale mam jednu seriu kondenzatorov cca 5 rokov starych, ktore som meral, ked som ich kupoval a nedavno som s hrozou zistil (ked mi jeden prototyp nefungoval tak, ako mal) ze ich kapacita sa zazracne "stratila" a to pri skladovani v izbovej teplote...
[quote=Antonín;251581]Kapacita se u kondenzátorů ztratí především teplem a ještě více především tím, že jsou zatěžovány pulsním režimem, aniž by k tomu byly určené...což je častý příklad v současné elektronice (ale nikoliv HDD!)[/quote]
Hlavne teplom, staci par stupnov viac, zly odvod tepla, nespravne umiestnene a zivotnost sa zacne ratat na par stoviek hodin. :)
[quote=Antonín;251581]Napěťová špička evidentně na běžných zdrojích, kam se v PC připojuje disk, rozhodně nehrozí a i kdyby, tak by ji neřešil kapacitor v disku, který by chránil "elektroniku před pochodem do prdele" :-)[/quote]
Ale hrozi, hlavne ked pripajas disk v externom sufliku.
V PC sice po zapnuti zdroj nabieha plynulo, ale ked vrazis disk do uz zapnuteho pocitaca, tak je to len na ochranach toho suflika a samotneho disku. Preto prakticky vsetky disky maju hned v obvodoch napajania transily, aby sa po pripojeni disku k napajaniu energeticky impulz, ktory vznikne indukciou od kabelaze (tu to nema zmysel rozoberat) zviedol do zeme a vyziaril sa vo forme tepla. A musi to byt odfiltrovane smerom dalej kondenzatorom, ktory spicku od doby pripojenia napajania do doby otvorenia transilu pohlti. Meral som priebeh impulznej odozvy na svorkach napajania disku pocas pripajania a par mikrosekund zvykne byt aj spicka aj niekolko desiatok voltov, zavisi na tom, ako to pri pripojeni v konektore "zaiskri". :)
[quote=Antonín;251581]No nic. Je možné, že je to v rukách.[/quote]
Kazdy ma take ruky, ake si zasluzi. :D
A to i úplně nejobyčejnější elektrolytické.
Jak ti dosvědčí každý bastlíř, který má doma šuplíky plné kapacitorů z roku 1980...jsou bez napětí a nic se nerozkládá.[/quote]
Velmi rad by som sa stretol s tym "každým bastlířom". :) Bohuzial je tvoja teoria trochu v rozpore so znamymi overenymi fyzikalnymi faktami. Interne procesy v elektrolyte nejde oklamat. Ja ti ako "bastlíř" mozem darovat zo svojich suflikov mnozstvo elektrolytov, ktore dlhu dobu stali nepouzite (aj spred roku 1980), socialistickych aj kapitalistickych, po premerani uvidis, ako zalostne su na tom s kapacitou a ako v suvislosti s tym im vzrastol seriovy odpor. :( Samozrejme, zavisi od zlozenia elektrolytu a v sucasnosti to nie je az take ozehave, ale mam jednu seriu kondenzatorov cca 5 rokov starych, ktore som meral, ked som ich kupoval a nedavno som s hrozou zistil (ked mi jeden prototyp nefungoval tak, ako mal) ze ich kapacita sa zazracne "stratila" a to pri skladovani v izbovej teplote...
[quote=Antonín;251581]Kapacita se u kondenzátorů ztratí především teplem a ještě více především tím, že jsou zatěžovány pulsním režimem, aniž by k tomu byly určené...což je častý příklad v současné elektronice (ale nikoliv HDD!)[/quote]
Hlavne teplom, staci par stupnov viac, zly odvod tepla, nespravne umiestnene a zivotnost sa zacne ratat na par stoviek hodin. :)
[quote=Antonín;251581]Napěťová špička evidentně na běžných zdrojích, kam se v PC připojuje disk, rozhodně nehrozí a i kdyby, tak by ji neřešil kapacitor v disku, který by chránil "elektroniku před pochodem do prdele" :-)[/quote]
Ale hrozi, hlavne ked pripajas disk v externom sufliku.
V PC sice po zapnuti zdroj nabieha plynulo, ale ked vrazis disk do uz zapnuteho pocitaca, tak je to len na ochranach toho suflika a samotneho disku. Preto prakticky vsetky disky maju hned v obvodoch napajania transily, aby sa po pripojeni disku k napajaniu energeticky impulz, ktory vznikne indukciou od kabelaze (tu to nema zmysel rozoberat) zviedol do zeme a vyziaril sa vo forme tepla. A musi to byt odfiltrovane smerom dalej kondenzatorom, ktory spicku od doby pripojenia napajania do doby otvorenia transilu pohlti. Meral som priebeh impulznej odozvy na svorkach napajania disku pocas pripajania a par mikrosekund zvykne byt aj spicka aj niekolko desiatok voltov, zavisi na tom, ako to pri pripojeni v konektore "zaiskri". :)
[quote=Antonín;251581]No nic. Je možné, že je to v rukách.[/quote]
Kazdy ma take ruky, ake si zasluzi. :D
"Energetický impuls vzniklý indukciou do kabeláže" je pojem nad moje chápání.
Jestli provozuješ PC v takových polích, kde je indukce do rovného drátu významná hodnota, pak chápu, že disky hoří jako papír. Doufám, že slovensky indukcia je česky indukce. tedy děj, kdy pohybujícím vodičem ve statickém magnetickém poli teče proud, respektive dynamické pole vytváří proud ve vodiči nepohyblivém.
To o těch rukách je ovšem velmi výstižné.
Dovoluji si poznamenat, že platí i na jiné části lidského těla.
Jestli provozuješ PC v takových polích, kde je indukce do rovného drátu významná hodnota, pak chápu, že disky hoří jako papír. Doufám, že slovensky indukcia je česky indukce. tedy děj, kdy pohybujícím vodičem ve statickém magnetickém poli teče proud, respektive dynamické pole vytváří proud ve vodiči nepohyblivém.
To o těch rukách je ovšem velmi výstižné.
Dovoluji si poznamenat, že platí i na jiné části lidského těla.
