Jak správně a efektivně střihat video?

[radek.kovacik]

Zdravím všechny střihače,
mám na vás několik dotazů ohledně střihání videa z hlediska efektivity práce. Současně prosím o shovívavost ty, kterým se budou moje otázky zdát banální. Přesto všechno věřím, že nejsem sám, kdo řeší takovýto problém a že to pomůže i mnoha dalším lidem proniknout do tajů editace videa. Z tohoto důvodu bych rád toto vlákno pojal trochu obecně a pokud možno nezávislé na platformě či programu, ve kterém se bude editace videa provádět. Jde mi o to, že v různých knížkách a manuálech o střihových programech se člověk pouze dozví, jak může udělat tohle nebo támhleto, ale ještě jsem neviděl žádný návod, který by provázel střihem videa pěkně krok za krokem. Proto jsem založil toto vlákno a doufám, že se podaří vytvořit alespoň stručný (principielní) návod na správnou editaci a střih videa.


Představte si situaci, kdy máte video natažené z kamery do počítače (např. DV v AVI formátu), které je rozdělené na jednotlivé soubory (klipy nebo scény) tak, jak vznikalo při natáčení. Nyní bych se rád od těch zkušenějších dozvěděl, jak pokračovat dál:

1. Mám nejprve vložit do timeline první klip, který okamžitě zpracuji (zkrátím, vystříhám nežádoucí či nepovedené záběry) a pak teprve půjdu na další klip nebo je výhodnější do timeline vložit všechny klipy naráz, poté je seřadit tak, jak by měly jít za sebou, a teprve pak začít s vystříháváním nepovedených záběrů? Případně znáte nějaký jiný, výhodnější, postup? Jde mi především o maximální efektivitu toho či onoho způsobu a vaše zkušenosti s tím spojené (abych nedělal stejné chyby, jaké jste jistě dělali i vy na začátku, ale naučil se rovnou ten správný a nejlepší postup při zpracování videa).

2. Je lepší nejprve sestříhat klipy pouze s důrazem na obraz (tedy podle obrazové složky) a zvuk prozatím ignorovat (mít ho třeba i ve střihovém programu vypnutý) nebo stříhat klipy rovnou s důrazem na obě složky (obraz i zvuk)?

3. Co by mělo následovat po seřazení a sestříhání klipů (a případném vložení přechodů)? Tvorba titulků, přidání podkladové hudby nebo úpravy obrazu a zvuku pomocí různých filtrů? Záleží na pořadí těchto operací nebo je to jedno?

4. V případě, že chci v menu vytvořeném na DVD odkazovat do různých částí vyrenderovaného video souboru, je nutno toto nějak zohlednit již při střihu nebo se to řeší až v authoringovém programu?


Prosím všechny, kteří jsou ochotni se podělit o své (často mnohaleté) zkušenosti, aby ve svých příspěvcích pokud možno dodržovali naznačený formát odpovědí (číslovaný seznam), aby z toho bylo jasně patrno, jak nejlépe postupovat krok za krokem při editaci videa.

Ještě bych dodal, že je řeč o nějakém relativně jednoduchém videu, např. z dovolené.

[Jarda.Bar]

Tak jak to dělám já pokud není scénář ... zkráceně:

1) Stažená videa rozstřídím do složek v editačním software např. podle typů záběrů: záběry dálka, detaily ... a točených objektů: lidé, auta, zvířata, okolí ... to zabere při delších nahrávkách i několik hodin, ale hodně času ti to ušetří posléze ...
Pak začnu střihat s tím, že pokud není scénář, je potřeba ze zhlédnutých záběrů nějaký vytvořit.

2) Střih s důrazem na obraz či zvuk. Jak kdy, a podle toho jaké máš záběry, co stříháš. Většinou se soustředím na obraz a zvuk řeším posléze, buď vložením origálního a nebo ruchu z knihovny. Ale třeba při střihu nějaké tiskové konference bude asi důležitější zvuk, než obraz. Takže budeš "trefovat" obraz do natočené zvukové stopy.

3) Pokud jsi se střihem u konce, můžeš přistoupit k obrazovým korekcím, stylizaci klipu pomocí barevných filtrů apod.. Často je třeba srovnat úrovně jasu, podle histogramu. Stejně tak je třeba vložit správné ruchy, protože obraz bez odpovídajícího zvuku lidem nic neřekne. Grafické efekty osobně nepoužívám k tomu, abych video "zkrášlil", ale tam, kde jinak nelze docílit požadovaného obrazu a nebo k podpoře stylizace. Grafický efekt by měl být nástroj pro dosažení určitého vizuálního podání, ne jen maskou nekvalitního záznamu či kamery. Často vídám videa, kde se to efekty hemží, ale ty efekty postrádají opodstatnění, lidé je používají jen proto, že se jim to líbí. A toje podle mě špatně. Efekt musí být součástí stylizace, či nějakého obrazového "triku" apod..
Titulky bych vkládal jako poslední. I pokud budou grafické, můžeš je vyrobit v jiném projektu.
Jinak, pokud máš hrubý sestřih bez obrazových korekcí a ruchů hotový, je dobré si video několikrát pustit a opravit nesourodost záběrů, či jeho dynamiku. Prostě, video musí mít děj, spád ... musí plynout a to uvidíš až když si to dílko přehraješ jako celek. Takových koleček před posledním renderem je mnoho, pokud ti záleží na kvalitě. Taky je dobré video pustit na více monitorech, CRT, TV, kvůli nalezení neplynulých záběrů, špatných úrovní jasu, či barevného podání.

4) Už ve střihém software (Vegas např.) můžeš využít vkládání značek, které poté v programu pro tvorbu DVD použiješ pro kapitoly díla. Ale není proč důvod kapitoly označit až při tvorbě DVD, je to asi jedno.

Nakonec bych dodal, že pokud je video opatřeno kvalitním zvukovým doprovodem, máš půlku úspěchu za sebou. Soundtrack a ruchy dělají velmi mnoho, mohou diváka doslova vtáhnout do děje. Takže vnímej použitou hudbu či zvuky a obraz ať je následuje.

p.s.: píšu to jako amatér, samouk, kterej sice točí už asi 10 let a snaží se točením něco vydělat, ale není to jeho hlavní zdroj obživy , takže profíci jsou zde vítáni ;-)

[Saxel]

1. Když jsem začínal se střihem, vkládal jsem jednotlivé klipy na časovou osu po jednom, otrimoval, přidal další, atd.. Časem jsem ale postup práce změnil. Dnes vkládám do časové osy všechny klipy naráz, protože práce je tak mnohem rychlejší, jsou lépe vidět souvislosti s okolními klipy pro posouzení vhodného pořadí a líp se mi také hlídá celková stopáž.

K ostatním bodům bych napsal podobné věci jako Jarda.Bar

[BEPE]

No tak taky troškou do mlýna. S pohyblivými obrázky, či-li movies, se zaobírám amatersky už více jak 30 let. Takže jsem prošel klasickým filmovým postupem tvorby, který moji střihovou práci poznamenalo. Ještě bych chtěl poznamenat, že v dnešní době bych ještě střih rozdělil na část tvůrčí a na část technickou. V době filmu ke střihu stačila prohlížečka, nůžky a lepidlo, eventuálně ještě lišta na jednotlivé scény (dnes klipy), dnes je to po technické stránce košatější.
První co dělám, je to že myslím na střih už během natáčení. To znamená , že jednak pokud to jde si dělám „boďák“ k natáčení a hlavně natáčím materiál tak, abych neměl později nedostatek materiálu, tj. dostatek materiálu na prostřihy a na tzv. „oslí můstky“. Samozřejmě jinak natáčím když má být v projektu dominantní zvuk ( koncerty, semináře, odborný výklad apod.) a jinak, když má být dominantní obraz. Samostatnou kapitolou bych řekl je natáčení souběžně na dvě a více kamer.
Stříhám od samého počátku mého NLE v Premiere a její filozofii jsem přizpůsobil i vlastní střihovou práci, její logika se dost blíží klasickému filmovému střihu. Jinak většinou postupuji asi následovně.
1. Nagrabuji do počitadla, pokud to lze, všechen materiál jako jeden soubor
2. V návaznosti na případný scénář, boďák, ale někdy bez nich provedu tzv. „loging“, tj. udělám si inventuru celých souvislých klipů a vytvořím si seznam jednotlivých záběrů včetně jejich timecodu.
3. Pokud bude potřeba nějakých obrázků, grafiky, log apod. natáhnu do okna projektu.
4. V náhledovém okně (source) podle dané koncepce, scénáře, boďáku vybírám jednotlivé scény a inzertuji do timeline. K určení které scény a v jakém pořadí mají být vloženy do timeline právě slouží provedený loging.
5. Pokud má být dominantní zvuk, tj. monolog, dialog, zpěv apod. provádím nejdříve střih s ohledem na zvukovou složku a až následně prostřihávám pouze obrazovými klipy (v novém videotracku)
6. Pokud se jedná o vícekamerový střih, synchronizuji na zvukový track „main“ kamery.
7. Když je hotový „hrubý střih“, tak provádím trimování některých částí, přechody a případné barevné korekce.
8. Má-li projekt více logických částí, tak každou část vytvářím v samostatné sekvenci
9. Následuje úprava původního zvuku, přidání hudby, ruchů a komentáře. Provedení zvukových přechodů a korekcí a nastavení optimální modulace (snažím se aby se úroveň pohybovala kolem -6dB)
10. Vytvoření hlavní titulkové kompozice, tj úvodních titulků včetně případné vložené grafiky v samostatné sekvenci a následné
11. Vytvoření případně dalších titulků a grafiky a vložení de sekvencí
12. V případě práce s více sekvencemi z nich vytvářím finální projektovou sekvenci
13. Pokud se nejedná o záměr o strukturované DVD, tak posílám přímo k vypálení z time line. Pokud je potřeby strukturované menu DVD, tak materiál exportuji z timeline přímo do Adobe Encore DVD, kde potom vytvářím strukturovanou architekturu požadovaného DVD.
14. Jako zálohu projekt exportuji do souboru *.avi (v případě HDV *.m2t) na HDD a na pásku.
Takže tak nějak postupuji většinou já. Samozřejmě vždy to není tak striktně jak jsem popsal, ale většinou ano. Každý ale má jinou osobní historii a stříhá podle toho jak mu to vyhovuje

[Pave1]

No, mě představa, že mám v binech tisíce jednotlivých klipů, celkem brutálně děsí .-) (materiálu bývají pravidelně tři necelé hodiny, často je to ale i mnohem víc).

Pak je tu druhé zásadní hledisko - jak moc chceš být pravdivý (zní to trochu divně, vím .-) ). Pokud jde o dokument, potřebuješ tak používat záběry (většinou pouze) z jednoho místa a času (tedy ty skutečně natočené v danou chvíli). Dá se "zalhat", ale má to své limity. I tady je pro vyhledání lepší mít záznam souvislý (každý záběr je označený již při náběru markerem - značkou).

Dalším krokem tak bývá výběrka, různého provedení (tedy nahrubo vybrané záběry, seřazené v sekvenci - timeline). Tad buď vyberu záběry, které jsou "zásadní" (a jistě v sestřihu budou), zbytek dostřihnu přímo ze souvislých hrubých, nebo (u výtvarně náročných dílek s více verzemi kompozic apod) si udělám pracnou kompletní výběrku čistých (od pracovních částí na začátku a konci očištěných) záběrů, které teprve "vedle sebe seřazené" poskytnou vodítko, která z kompozic se nejlépe hodí do výsledného sestřihu (i v závislosti na záběrech v sestřihu střiženými před ni a za ni). Existuje jistě i okolnost, kdy si uděláš databázi detailů, výrazů tváří - lidí nebo zvířat, záleží co konkrétně střiháš.

Celková střihová skladba je pak (jak říká klasik .-) ) "vrcholnou uměleckou disciplínou", existuje k tomuto tématu několik knih (knihovnička AMU, pan Kučera a Valušiak), které objasňují (některé) řemeslné základy, ale je to opravdu čistě umělecká disciplína, takže záleží vždy na vkusu, cítění, záměru autora. Některé části se mohou střihat "na hudbu" (pokud je to důležité), obecně ale platí, že pro kvalitní střihovou skladbu je lepší střihnout nejdříve čistě obraz s ruchy, nakonec přidat hudbu a upravit skladbu střihu zpětně. Ale není to žádné dogma.

Nakonec korekce, titulky, efekty (pokud jsou), na samý konec pak střihneš pasáž podkladů pod titulky (čisté záběry bez nich). Následuje míchačka (finální mix zvuku).

[MIHI]

Taky se přidám, i když budu asi víceméně opakovat co tu psali jiní. Zdrojové video preferuji jako jeden (dva, tři..) velký soubor. Mít stovky drobných klipů je pro mě nepřehledné. Teď záleží na možnostech, jaký software používáš - takže uprav si to dle možností.
Začnu poskládáním "kostry". Takový hrubý střih, kdy vyberu to nejdůležitější co tam má být a seřadím, hledám vazby, ujasňuji si co půjde s jednotlivými sekvencemi dělat, jaké bude pořadí, jaká stylizace (teď nemyslím efekty, korekce apod).
Samotný střih po té technické stránce, realizuji tak že v jednom okně (source) projíždím hrubý natočený materiál, tam vyberu záběr (in-out), ten vložím do timeline na patřičné místo.
Co se týká preference zvuku nebo obrazu, záleží právě na druhu práce. Pokud pracuji se synchrony, nejdříve poskládám zvuk (aby to mělo hlavu-patu) a teprve pak řeším obraz.
Pak tu kostru procházím, doplňuji o další záběry, zkracuji, prodlužuji, upravuji.... ...prostě hledám souvislosti, návaznosti, logiku, atd...
Jenom bych ještě zdůraznil - a to je myslím častá chyba amatérů - barevné korekce, efekty, titulky a zvukový mix si nechte až na úplný závěr!!!!!!
Teprve ten kdo pochopí zbytečnost a nadbytečnost většiny prolínaček, zpomalovaček, létajících titulků, "uměleckých" přechodových efektů,.. je připraven začít vnímat střihovou skladbu a začít s ní pracovat.

[Antonín]

Jednoduchý film z dovolené lze pojmout dvěma zásadně odlišnými způsoby:
1. Jednoduchý amaterský dokument bez jakýchkoliv ambicí.
Vyznačuje se to tímto:
nemá to scénář
nemá to žádný záměr
neklade se ždáný důraz na kameru, prostě se točí z ruky, jak jde svět a život
pak:
Prostě jenom v časové souvislosti seřadit natočené klipy (nebo střihnout jeden dlouhý, pokud je to takový tip kamery) a pracovat asi již pospaným způsobem -
- natáhnout všechno do projektu
- vymýtit zbytečnosti a chyby. Nejdříve udělat obraz skoro načisto.
vřele doporučuji obyčejné nicneříkající závběry krátit na max 5s, a měn se líbí i ještě kratší 2-3 s, vybrat jenom to nejhezčí a cokoliv i jen mírně podprůměrného nepustit do výstupu
podívat se na hezké sekvence.
- doplnit přechody a nějaké "triky", třeba tam vrazit fotky všech účastníků a pod.
- kouknout na to, co z toho vylezlo a případně upravit ještě dále a halvně odstatnit chyby (a udělat si seznam důležitých hluků
- vrazit titulky, pokud používate jako samostaný obraqz, tak už o jeden krok dříve
- dorazit zvuk
nejdříve zašupnout podklad
pak ztlumit v klipech všechno, co není významově podstatné
pak přestřinout na zvuk ten původní "schválený" obraz.
- vyčistit.

2. Nějaká specifická ambice
...pak je třeba definovat, co se chce...
jestli nějaký věcný záměr
nebo třeba pocitový filmeček
nebo filmová básnička

a to předem
není na škodu, když to má scénář
no a podle toho pak točit a střihat

Je ještě třetí možnost
3. Cestománie
můžete se poučit z filmečků co běží na Travel Channel, nebo i z té Cestománie.
Přijdete na to, že je to především zapojení herce, co je jiné oproti filmečkům číslo 1.
Máte-li herce, můžete udělat Cestománii.

U možností 2 a 3 je potřeba si střih dost představit a v podstatě by měl být zachycen už ve scénáři. Musíte mít hrané scénky. Prost ěnejde natočit recpeci hotelu jenom tak jak je. Herec musí přijít, musíte proacovat střihovým způsobem s jeho pohybem (aby nechodil pokaždé z jiné strany), musíte pracovat s detailem...a scénou. Tohle nejde udělat "real time", že točíte život a pak to střihnete. To si život musíte trošku přihrát. Recepční hotelu prostě musí říct "welcome" na povel na kameru, a vy si teprve seskládáte život do time line - vstup herce do hotelu, detail na točivé dveře, herec ze zadu směřuje k recepci, teď přide to welcome, potom deatil tváře herze, pak bějaký polocelek, kde si oba předávají pasy... nci z toho, co bude po sobě ve filmu, se nemuselo stát nutně v tom čase a pořadí.
Prostě tohle je pak úplně jiná práce.

K možnosti 1 mám pár zkušeností:
a. amatérský filmeček se posune o dvě třídy, když má dokonalou hudbu. Neleňte si sehnat nějakou podkladovku už na místě...španělská dovolená potřebuje flamenco, nebo Habaneru, ... do Chorvatska .... Benátky je Sole mio...najděte si instrumentální melodii toho typu. Pokud je to moc krátké, dá se to různě kombinovat, i opakovat, dvě opakování instrumentálky si témeř žádný divák ani nevšimne...když hudbu použije k nějakému tématu - třeba "ležení u moře" můžete ji opakovat kolikrát chcete.
Neleˇ'nte v prostříhání na hudbu. Ostrý střih musí být na přízvučné době, prolínačky v lyrických pasážích.
v hudbě můžete "za levno" posunout svůj film strašně dopředu

b. Natočte si mnohem více materiálů než budete potřebovat - třeba 10x.
c. Natočte si detaily. Sochu, zajímavou kliku, brouka v písku, zapomenutá bota, nebo hromada písku ve vaně, nebo něco jiného. V podstatě kdykoliv točíte celek, natočte si k tomu i detail, nepoužijete všechno, ale nebude vám chybět. Je mnohem lepší střihnout: ležící dítě u moře, nějaký detail teba pískového hradu, a dítě vcházející do moře, než ležící dítě a hned lezoucí do moře, protože v divákovi bude otázka: jak se tam z toho ležení dostalo? Musí s emu dostat vnitřního času, kdy se jakoby za zdáy diváka zdvihne a leze do toho slaného rybníka.
d. točte všechny statické snímky se stativem, nebo s aspoň pevně uloženou rukou, klepající se snímky jsou nejvetší příznak domácích filmečků (a u žádného profíka je neuvidíte)
e. zoom jenom ze stativu a pomalu, natočte si radši vždycky třikrát, protože není nic horšího než zoom a pak strašný klepot ruky.
f. se zoomem i se švenkem pracujet neobyčejně střídmě. Zoom stačí na zrhuba 3x zvětšení. Švenk nedělejte nikdy o více než cca 60 stupňů. 180 stupňové švenky ve filmu být nemohou. Pokud chcete celé panorama, musíte si s tím poradit jinak. Nápadům se meze nekladou, ale určitě za sebe nejde naskládat jenom několik švenků. (teda jde, ono všechno jde, když to má smysl). Ale musí to mít nějakou historku.
g. Švenkujte jenom po jedné linii (nikdy ne doprava a pak zahnout nahoru), když to jinak nejde udělejte z toho tři záběry: švenk doprava, statický detail, švenk nahoru (atp.)
h. švenkujte klidnou rukou, pomalu, v podstatě jak nejpomaleji udržíte nerozklepaný záběr. Švenk je těžký záběr, klidně si natočte pět stejných za sebou, vybírat budete doma. Rozhodně si švenk nejdříve na sucho zkuste, abyste viděl, jestli v záběru není jeřáb, nebo nějaký hnus, kde to začíná a kde to skončí.

i. všechno uvedené platí jenom někdy. Když to bude mít smysl, může kamera švenkovat schválně rychle, může zoomovat a motat se jako ve filmech Věry Chytilové. Ale to je úmysl a ten úmysl má smysl, ne že to tak jaksi vyjde...

P.S. Nikdy jsem nenarazil na použitelnou knížku pro dokumentární střih. Profíkům je to jedno, těch se to (skoro) netýká, ti mají ve střižně úplně jiné problémy, amatéři donedávna střihat skutečně nemohli - nebylo dostupné zařízení. Knihy jako
Josef Valušiak: Základy střihové skladby, skripta FAMU
Karel Reisz: Umění filmové skladby, skripta FAMU
Jerzy Plažewski: Filmová řeč, Orbis 1967
Jan Kučera: Střihová skladba ve filmu a v televizi, skripta FAMU 1983
Jan Kučera: Filmová tvorba amatéra, Orbis 1961
jsou pro tyto účely z velké části poněkud mimo. Buď v čase, nebo - a to hlavně - v cílech.
Asi nikdo z nás nemusí bádat na schodišťovou scénou z Potěmkina, klasickou ukázkou výstavby díla...

Jo a ještě mne napadlo ke trikům:
Vykašlete se na ně.
Ta miliarda různých blbin, co je nabízí dnes každý střihový program z vašeho filmečku udělá nepovedený disneyland.
Maximálně nějaká zpomalovačka, nebo zrychlovačka v místech, kde to má významový smysl, ale rozhodně ne deset různých přechodů v jednom filmu.
Prolínačka, fade do černé a ostrý střih stačí na všechno.
Monž ještě jeden nějaký další se unese pro významné oddělování, ale více určitě bude působit blbě.

[poutniksantiago]

Vyborne tema. Diky za ne a za vsechny zatimni prispevky, jsou velice cenne pro kazdeho zacinajiciho filmare amatera (jako ja). Hlavne me zaujal posledni prispevek od Antonina ohledne dokumentarniho strihu (z dovolene apod.), protoze s tim se potkam nejcasteji.

Zrovna dnes jsem dokoncil kratky pokus ze sve nove Sony CX11 (toceno v HD) a jelikoz tech 9 minut, co video trva, mi zabralo jednoduse zeditovat par noci (procteni kdeceho o editaci a formatech apod.), tak vim, ze takove rady a postrehy z vlastni praxe pro mne budou k nezaplaceni. Takze jeste jednou diky. A diky Radkovi Kovacikovi za vytvoreni tohoto tematu.

Osobne jsem postupoval tak, ze jsem si veci ktere budu potrebovat dal na jedno misto (vsechny klipy z kamery, par obrazku k prostrihu a par MP3m ktere jsem tusil, ze by se mohly hodit - pripadne doplnuji postupem casu).

Jelikoz jsem si chtel vyzkouset nakolik lze video z dovolene, nepripravene na nasledujici kroky (proste z jakohokoliv zdroje), vylepsit a priblizit filmovym zaberum (to byl muj cileny zamer u tohoto pokusu), vsechny video klipy jsem prevedl na 24 progressive s 2-3 pulldown a pak vlozil zpet do projektu (Vegas) do templatu pripravenem na progressive film. Pak vsechny dodatecne obrazky a titulky apod v projektu jsou generovany uz rovnez ve stejnem formatu.
Takze prvne prevod do progressive snimkovani, pak natazeni do timeeline vsech klipu za sebou jak byly porizeny. Odrezani nepovedenych zaberu nebo zkraceni dlouhych zaberu byl u me druhy krok. Potom jsem vlozil podkladovou hudbu z vybranych MP3 klipu a kde jsem chtel mit puvodni zvuk, tak jsem podkladovy ztisil a vyzdvyhnul puvodni komentar a naopak, kde v puvodnim zvuku o nic neslo, jsem udelal zvukovou prolinacku naopak. Na jednom miste jsem do rytmu hudby vlozil par fotek.

Potom jsem mirne upravil krivkami barvy celeho klipu (vse bylo z jednoho prostredi) a pridal lehky "glow" efekt. S vysledkem jsem spokojeny, ale hlavne me to navnadilo k dalsi tvorbe,kdyz to pak pustite rodine a jim se to libi, je to super.

[MIHI]

To je dobře, že z toho máš radost Jen bych se pozastavil nad tím přepočtem do 24 fps. Tím si ten materiál docela mršíš, ne? Nestačilo by ti 25 fps?

[Pytkin]

tocil si 30fps a to si potom previedol na 24 ?

[Antonín]

Nejlepší je stříhat tak, jak je vstup, nerenderovat, co není potřeba. Smart render.
Jenom v případech, kdy to opravdu nejde, to má smysl jinak.

Neveřím tomu, že běžný domácí amatér dokáže filmeček nějak barevně vylepšovat apod. To chce hodně znalostí a citu, aby to nebylo spíše horší. A ve většině případů to má smysl jenom tehdy, když jde o výrazně problémové záběry.
Druhá věc je prokládání a HD.
Většinu HD filmečků přehrávají počítače a ty mají (skoro všechny) výstup neprokládaný. Odstranění prokládání je prakticky nemožná věc bez důsledků.

Změna fps je možná, ale obyčejné softy to neudělají dobře a hlavně to nikdy není k dobrému.

[clee]

osobne si myslim ze na vsechno si musis prijit sam, nejlepsi ceskej strihac Miroslav Hajek nemel vystudovany nic a strihal jako buh viz http://www.cfn.cz/osoba/32436-miroslav-hajek ten mel vsechno nakoukany a vyzkouseny. a pokud to nejde samo a clovek striha podle nakejch poucek a necejti to tak z nej vynikajici strihac nikdy nebude a navic co si myslim ja, pokud si clovek sam toci reziruje i striha tak to nikdy vynikajici nebude. film byl a je tymova prace, za celou historii kinematografie je jen par lidi ktery to zvladali cely bravurne, charlie chaplin treba. jemu podobny se daj spocitat na prstech ruky...

[poutniksantiago]

To je dobře, že z toho máš radost Jen bych se pozastavil nad tím přepočtem do 24 fps. Tím si ten materiál docela mršíš, ne? Nestačilo by ti 25 fps?

Vychazel jsem z tohoto clanku.

http://www.digitalproducer.com/2003/...ook_vegas4.htm

Ve vysledku jsem byl ovsem rad, ze mi z toho vyslo neco alespon trochu koukatelneho

[poutniksantiago]

tocil si 30fps a to si potom previedol na 24 ?

Orig. soubory se mi ve Vegas hlasi jako 25fps, tak jsem postupoval podle postupu v clanku o post vys.

[Antonín]

osobne si myslim ze na vsechno si musis prijit sam, nejlepsi ceskej strihac Miroslav Hajek nemel vystudovany nic a strihal jako buh viz http://www.cfn.cz/osoba/32436-miroslav-hajek ten mel vsechno nakoukany a vyzkouseny. a pokud to nejde samo a clovek striha podle nakejch poucek a necejti to tak z nej vynikajici strihac nikdy nebude a navic co si myslim ja, pokud si clovek sam toci reziruje i striha tak to nikdy vynikajici nebude. film byl a je tymova prace, za celou historii kinematografie je jen par lidi ktery to zvladali cely bravurne, charlie chaplin treba. jemu podobny se daj spocitat na prstech ruky...

No střih elektronických dokumentárních filmečků je přece jenom trochu jiný šálek kafe, než filmový střih, kde existuje na začátku scénář a hlavně, kde to má nějaký vnitřní záměr, pak ten tým sdružuje ten záměr a každý přispívá.
Moc se z toho čerpat nedá.
Ani odvodit.
Když už se učit o střihu pro výše uvedené účely, tal radší na nějakém Travel Channel, nebo i dalších doku kanálech, případně koukat na to, jak střihají klipy ve zprávách, má to více společného.