Aktuality a zajímavosti od výrobců TV
Co je CRT technologie?
Jak funguje CRT (Cathode Ray Tube) obrazovka? Nejdříve si musíme uvědomit, že klasická obrazovka je především tzv. elektronka - vzduchoprázdná trubice, ve které se pohybují elektrony řízené elektrickým polem. Původní elektronky využívaly tohoto principu k zesilování signálů, obrazovka však funguje poněkud jinak - elektrony se "vystřelují" a "navádí" do předem určených částí obrazovky.
Princip technologie vakuové obrazovky tkví ve "vystřelení" paprsku elektronů (2) ve vzduchoprázdné trubici tzv. elektronovým dělem (1). Paprsek je následně "zaostřen" (3) a poté ze své přímé dráhy vychylován pomocí napětí na vychylovacích cívkách (4) do přesně daného bodu na fluorescenčním povrchu obrazovky. Pro přesnější tvar bodů prochází paprsek ještě tzv. maskou s otvory (7).
- příloha 1)
Po dopadu elektronů na fluorescenční plošku (na jednotlivé luminofory je emitováno viditelné světlo (původně bílé, později elementárních barev R-G-B), které je tolik potřebné pro zobrazení konečné barvy na obrazovce. Tak, a zázrak je na světě.
Samozřejmě vše se odehrává velmi rychle a v obrovském množství emitovaných elektronů, které tvoří elektronové paprsky, které jsou pak dle výše uvedeného principu stále vychylovány a modulovány. Obraz se kvůli jednoduchosti kreslí postupně po jednotlivých řádcích - proto jsou řádky v televizní technice tak důležitou věcí.
Mezi problémy analogových obrazovek patřila mj. nutnost jejich přesného seřízení. Aktivní obrazové pole bylo navíc vždy menší než samotná obrazovka - v televizní technice se vždy počítalo s tím, že okrajová část obrazu nebude více nebo méně vidět (anglicky se tomuto jevu říká overscan - proto první počítače využívající TV zobrazovaly obraz v širokém jednobarevném rámečku, uvnitř kterého bylo jasné, že prezentované informace uživatel uvidí nezkreslené).
(převzato a zkráceno dle HWMag)
Jak funguje CRT (Cathode Ray Tube) obrazovka? Nejdříve si musíme uvědomit, že klasická obrazovka je především tzv. elektronka - vzduchoprázdná trubice, ve které se pohybují elektrony řízené elektrickým polem. Původní elektronky využívaly tohoto principu k zesilování signálů, obrazovka však funguje poněkud jinak - elektrony se "vystřelují" a "navádí" do předem určených částí obrazovky.
Princip technologie vakuové obrazovky tkví ve "vystřelení" paprsku elektronů (2) ve vzduchoprázdné trubici tzv. elektronovým dělem (1). Paprsek je následně "zaostřen" (3) a poté ze své přímé dráhy vychylován pomocí napětí na vychylovacích cívkách (4) do přesně daného bodu na fluorescenčním povrchu obrazovky. Pro přesnější tvar bodů prochází paprsek ještě tzv. maskou s otvory (7).
- příloha 1)
Po dopadu elektronů na fluorescenční plošku (na jednotlivé luminofory je emitováno viditelné světlo (původně bílé, později elementárních barev R-G-B), které je tolik potřebné pro zobrazení konečné barvy na obrazovce. Tak, a zázrak je na světě.
Samozřejmě vše se odehrává velmi rychle a v obrovském množství emitovaných elektronů, které tvoří elektronové paprsky, které jsou pak dle výše uvedeného principu stále vychylovány a modulovány. Obraz se kvůli jednoduchosti kreslí postupně po jednotlivých řádcích - proto jsou řádky v televizní technice tak důležitou věcí.
Mezi problémy analogových obrazovek patřila mj. nutnost jejich přesného seřízení. Aktivní obrazové pole bylo navíc vždy menší než samotná obrazovka - v televizní technice se vždy počítalo s tím, že okrajová část obrazu nebude více nebo méně vidět (anglicky se tomuto jevu říká overscan - proto první počítače využívající TV zobrazovaly obraz v širokém jednobarevném rámečku, uvnitř kterého bylo jasné, že prezentované informace uživatel uvidí nezkreslené).
(převzato a zkráceno dle HWMag)
Základní obrazové HD formáty
Rozdíl mezi formáty HD videa s označením 720/1080p není nijak závratný a vše spočívá v počtu zobrazených řádek v dané vteřině a právě ono p znamená pro uživatele informaci o tom, že se jedná o plnohodnotný formát se zobrazím 50/60 snímků za sekundu v daném rozlišení. Tento druh signálu je běžný pouze ve vysílání HDTV (např. USA) a u nových formátů jako je Blu-ray a HD-DVD.
Další možnou variantou jsou formáty 720/1080i, kde ono malé písmeno i znamená, že obraz bude skládán (interlacing) ze snímků o polovičním rozlišení, tedy 360/540 řádků. Toto skládání dvou snímků v jeden má za následek zdánlivé zvýšení kvality obrazu, ale rovněž oproti 720/1080p poloviční počet celých snímků za sekundu (24/25 nebo 30). Všechny formáty jsou samozřejmě širokoúhlé.
Plazmová obrazovka
Pro plazmové TV platí, že jejich velikost není nikdy menší než 37", takže do ložnice či kuchyně jako sekundární televize se příliš nehodí. Problém nižších úhlopříček je v omezené miniaturizaci zobrazovacích plazmových buněk. I když ještě před rokem a pár měsíci nebylo myslitelné, aby někdo uvažoval o plazmě s úhlopříčkou 37" s "HD rozlišením" se 720 řádky - dnes je to ale realitou.
Plazma je funkčně na hony vzdálená LCD. Každý pixel v obrazovce plazmy je tvořen třemi subpixely (RGB - Red, Green, Blue) a každý z nich je vyplněn plazmou (plynnou - nejčastěji jeden ze vzácných plynů - argon). Plazma emituje UV záření, které dopadá na scintilátor a ten se vlivem ionizujícího záření rozsvítí. Díky odděleným buňkám pro každou ze tří základních barev, pak přes poslední vrstvu plazmového displeje vidíme danou barvu.
Každý scintilátor (odvozeno od scilantace = zablesk) je naplněn jinou směsí plynu, a proto při dopadu UV záření produkuje světlo i jiné vlnové délce, což značí samozřejmě také jinou barvu (510 pro zelenou, 610 pro červenou a 450 nm pro modrou). Protože je počet subpixelů (např. 1024x768*3) a elektrod (2 a každý subpixel) je ovládajících mimořádně velký nebylo by je možné ovládat nezávisle, tak bylo sáhnuto k ovládání subpixelů stejné barvy po řadách, což ovšem nevadí, protože se vše odehrává tak rychle, že si oko nestačí ničeho všimnout.
Z principu lze jasně vidět, že výroba plazmových panelů o vysokém rozlišení a malé úhlopříčce může být problémem. Buňka subpixelu bývá zpravidla o velikosti 200µm x 200µm, ale u přicházejících plazem s Full HD rozlišením (1080 řádků) samozřejmě i méně.
LCD TV
LCD tato notorický známá zkratka představuje název pro zobrazování za pomocí „tekutých krystalů”. Myšlenka LCD (Liquid Crystal Display) se zrodila již v roce 1968 a o rok později James Fergason objevil tzv. TN (Twisted Nematic) efekt, který je základem všech displejů založených na tomto principu - tím je využívání polarizovaného světla a natáčení tekutých krystalů v elektrickém poli pomocí přivedeného napětí.
Další historický krok ve vývoji tekutých krystalů představoval rok 1973, kdy britský vědec George Gray našel způsob, jak učinit tekuté krystaly stabilní i za normálních tepelných a tlakových podmínek. Až za dlouhých 13 let uvedla společnost NEC první LCD monitor pro osobní počítače. Naprosto primárním zaměřením LCD tehdy byla počítačová grafika (tehdy samozřejmě jen text).
První LCD byly tzv. „pasivní“ (DSTN), což znamenalo z obrazového hlediska "průšvih" pro cokoli, co se pohybovalo po obrazovce (trpěly tím především hry). Protože tehdy bylo z hlediska technologie nemyslitelné, aby pro každý pixel matrice byla k dispozici jedna elektroda, tak byla každému řádku přiřazena pouze jediná. Každý bod (pixel) matrice, který byl jednou adresován jen velmi pomalu měnil svůj stav. Výsledkem byl rozmazaný a neostrý obraz (sám si pamatuji na doby, kdy jsem na notebooku vybaveným pasivním displejem hrál Command & Conquer 1 a každé posunutí obrazovky bylo vizuálním utrpením).
Obrovské zpoždění pasivních displejů (zpoždění DSTN bylo v řádu 100ms) vyřešily až aktivní displeje TFT, které většinu hlavních neduhů starší technologie vymazaly. Celé kouzlo tkvělo v přidání zesilovacího tranzistoru ke každému bodu matrice (odtud název TFT - tenký fóliový tranzistor), který následně fungoval jako jakýsi lokální ovladač "elektrického obrazového ventilu" LCD. Aktivace pixelu tímto způsobem je o jeden až dva řády rycjlejší, zvačně se také rozšířila věrnost podání barev.
Princip LCD je jednoduše zobrazen v příloze 2) (principy novějších panelů PVA, MVA a S-IPS panelů jsou poněkud jiné, ale zásada je stejná). Základem je nepolarizované světlo, které prochází skrz vrstvy (polarizátor + skleněná vrstva + tekuté krystaly + RGB filtr) a určuje tak barvu výsledného zobrazeného pixelu. Zde si je nutné uvědomit , že bod matrice sám o sobě negeneruje světlo a tudíž právě zde nacházíme onu alfu a omegu tzv. doby odezvy, která nebude nikdy nulová.
Podle vývojových inženýrů je reálný "fyzikální" limit kolem 4ms - nesrovnávat s "papírově" 2ms TN panely, kde je počítána méně náročná tzv. grey-to-grey hodnota. Z našich ale i zahraničních testů plyne, že reálné hodnoty pro širší spektrum odstínu je i u nejlepších panelů (rozuměj nejrychlejších, nikoli nejvěrněji zobrazujících) kolem 10ms.
Často slýchávám hovořit "odborníky" o budoucnosti LCD panelů a jejich čekání na světlé zítřky. LCD technologie již dnes ale pomalu naráží na své limity (jediným světlem naděje na konci LCD tunelu je alternativní podsvětlení diodami LED).
Nechápejte to špatně, LCD je v současné době pro uživatele počítače výborné a špičkové LCD monitory (jiné než TN-film matrice) poskytují relativně věrný obraz skvělé "pokoukání", ale za dveřmi již máme tzv. OLED displeje, které nejspíše po nějaké době pokoří jak LCD tak i plazmu.
LCD televize používají většinou různé moderní variace na MVA / PVA matrice, takže zobrazení barev a pozorovací úhly jsou relativně velmi dobré. Pokud by taková LCD TV byla osazena TN matricí pak by ji ze stran nebylo téměř možné sledovat a barevné podání by bylo fatálně špatné.
Principem plazmy je "svícení", principem LCD zase otevírání "ventilů" propouštějících světlo podsvětlovacích trubic (ty jsou pro kvalitu obrazu zcela zásadní). Pro plazmu neexistuje tedy žádný problém s rovnoměrností podsvícení či kontrastem ani s odezvou zobrazení. LCD využívá zase úsporné (i když ne absolutně kvalitní) zařivkové světlo.
Proti plazmě tedy hovoří převážně spotřeba (250-300W) a s tím spojené zahřívání plazmových panelů. Zde je ale nutné rozlišovat dvě věci, což je spotřeba maximální (udaná výrobcem) a průměrná (to neuvádí nikdo). Srovnání odběru plazmy a LCD vypadá na první pohled hrůzostrašně, ale pravdou je, že špičky u plazmy dosáhneme jenom při konstantně bílém homogenním obraze (řekněme v reálu zimní olympiáda). Je tedy možné, že v praxi má plazma v určitých situacích odběr stejný jako u LCD TV stejné úhlopříčky.
Rozdíl mezi plazmou a LCD je ten, že u LCD je odběr stálý (výrobcem udaná hodnota), protože osvětlovací trubice jsou stále rozsvíceny, i když se zdá, že obrazové body jsou černé (například v okamžiku zatmívačky). To je způsobeno zařazením do světelného obvodu "světelných ventilů" LCD, které nepropustí světlo na RGB filtr. Tento nedostatek plazma nezná. Černá je jednoduše černá a platí pro ni "pravidlo zhasnutého světla", které také neodebírá proud.
(převzato a zkráceno dle HWMag)
Poznámka na závěr: Nevybírejte si televizi podle obrazových dispozic, které předvádí v obchodě (nejčastěji velká hala - osvětlení kolem 2000 luxů), protože si zákonitě vyberete špatně.
Rozdíl mezi formáty HD videa s označením 720/1080p není nijak závratný a vše spočívá v počtu zobrazených řádek v dané vteřině a právě ono p znamená pro uživatele informaci o tom, že se jedná o plnohodnotný formát se zobrazím 50/60 snímků za sekundu v daném rozlišení. Tento druh signálu je běžný pouze ve vysílání HDTV (např. USA) a u nových formátů jako je Blu-ray a HD-DVD.
Další možnou variantou jsou formáty 720/1080i, kde ono malé písmeno i znamená, že obraz bude skládán (interlacing) ze snímků o polovičním rozlišení, tedy 360/540 řádků. Toto skládání dvou snímků v jeden má za následek zdánlivé zvýšení kvality obrazu, ale rovněž oproti 720/1080p poloviční počet celých snímků za sekundu (24/25 nebo 30). Všechny formáty jsou samozřejmě širokoúhlé.
Plazmová obrazovka
Pro plazmové TV platí, že jejich velikost není nikdy menší než 37", takže do ložnice či kuchyně jako sekundární televize se příliš nehodí. Problém nižších úhlopříček je v omezené miniaturizaci zobrazovacích plazmových buněk. I když ještě před rokem a pár měsíci nebylo myslitelné, aby někdo uvažoval o plazmě s úhlopříčkou 37" s "HD rozlišením" se 720 řádky - dnes je to ale realitou.
Plazma je funkčně na hony vzdálená LCD. Každý pixel v obrazovce plazmy je tvořen třemi subpixely (RGB - Red, Green, Blue) a každý z nich je vyplněn plazmou (plynnou - nejčastěji jeden ze vzácných plynů - argon). Plazma emituje UV záření, které dopadá na scintilátor a ten se vlivem ionizujícího záření rozsvítí. Díky odděleným buňkám pro každou ze tří základních barev, pak přes poslední vrstvu plazmového displeje vidíme danou barvu.
Každý scintilátor (odvozeno od scilantace = zablesk) je naplněn jinou směsí plynu, a proto při dopadu UV záření produkuje světlo i jiné vlnové délce, což značí samozřejmě také jinou barvu (510 pro zelenou, 610 pro červenou a 450 nm pro modrou). Protože je počet subpixelů (např. 1024x768*3) a elektrod (2 a každý subpixel) je ovládajících mimořádně velký nebylo by je možné ovládat nezávisle, tak bylo sáhnuto k ovládání subpixelů stejné barvy po řadách, což ovšem nevadí, protože se vše odehrává tak rychle, že si oko nestačí ničeho všimnout.
Z principu lze jasně vidět, že výroba plazmových panelů o vysokém rozlišení a malé úhlopříčce může být problémem. Buňka subpixelu bývá zpravidla o velikosti 200µm x 200µm, ale u přicházejících plazem s Full HD rozlišením (1080 řádků) samozřejmě i méně.
LCD TV
LCD tato notorický známá zkratka představuje název pro zobrazování za pomocí „tekutých krystalů”. Myšlenka LCD (Liquid Crystal Display) se zrodila již v roce 1968 a o rok později James Fergason objevil tzv. TN (Twisted Nematic) efekt, který je základem všech displejů založených na tomto principu - tím je využívání polarizovaného světla a natáčení tekutých krystalů v elektrickém poli pomocí přivedeného napětí.
Další historický krok ve vývoji tekutých krystalů představoval rok 1973, kdy britský vědec George Gray našel způsob, jak učinit tekuté krystaly stabilní i za normálních tepelných a tlakových podmínek. Až za dlouhých 13 let uvedla společnost NEC první LCD monitor pro osobní počítače. Naprosto primárním zaměřením LCD tehdy byla počítačová grafika (tehdy samozřejmě jen text).
První LCD byly tzv. „pasivní“ (DSTN), což znamenalo z obrazového hlediska "průšvih" pro cokoli, co se pohybovalo po obrazovce (trpěly tím především hry). Protože tehdy bylo z hlediska technologie nemyslitelné, aby pro každý pixel matrice byla k dispozici jedna elektroda, tak byla každému řádku přiřazena pouze jediná. Každý bod (pixel) matrice, který byl jednou adresován jen velmi pomalu měnil svůj stav. Výsledkem byl rozmazaný a neostrý obraz (sám si pamatuji na doby, kdy jsem na notebooku vybaveným pasivním displejem hrál Command & Conquer 1 a každé posunutí obrazovky bylo vizuálním utrpením).
Obrovské zpoždění pasivních displejů (zpoždění DSTN bylo v řádu 100ms) vyřešily až aktivní displeje TFT, které většinu hlavních neduhů starší technologie vymazaly. Celé kouzlo tkvělo v přidání zesilovacího tranzistoru ke každému bodu matrice (odtud název TFT - tenký fóliový tranzistor), který následně fungoval jako jakýsi lokální ovladač "elektrického obrazového ventilu" LCD. Aktivace pixelu tímto způsobem je o jeden až dva řády rycjlejší, zvačně se také rozšířila věrnost podání barev.
Princip LCD je jednoduše zobrazen v příloze 2) (principy novějších panelů PVA, MVA a S-IPS panelů jsou poněkud jiné, ale zásada je stejná). Základem je nepolarizované světlo, které prochází skrz vrstvy (polarizátor + skleněná vrstva + tekuté krystaly + RGB filtr) a určuje tak barvu výsledného zobrazeného pixelu. Zde si je nutné uvědomit , že bod matrice sám o sobě negeneruje světlo a tudíž právě zde nacházíme onu alfu a omegu tzv. doby odezvy, která nebude nikdy nulová.
Podle vývojových inženýrů je reálný "fyzikální" limit kolem 4ms - nesrovnávat s "papírově" 2ms TN panely, kde je počítána méně náročná tzv. grey-to-grey hodnota. Z našich ale i zahraničních testů plyne, že reálné hodnoty pro širší spektrum odstínu je i u nejlepších panelů (rozuměj nejrychlejších, nikoli nejvěrněji zobrazujících) kolem 10ms.
Často slýchávám hovořit "odborníky" o budoucnosti LCD panelů a jejich čekání na světlé zítřky. LCD technologie již dnes ale pomalu naráží na své limity (jediným světlem naděje na konci LCD tunelu je alternativní podsvětlení diodami LED).
Nechápejte to špatně, LCD je v současné době pro uživatele počítače výborné a špičkové LCD monitory (jiné než TN-film matrice) poskytují relativně věrný obraz skvělé "pokoukání", ale za dveřmi již máme tzv. OLED displeje, které nejspíše po nějaké době pokoří jak LCD tak i plazmu.
LCD televize používají většinou různé moderní variace na MVA / PVA matrice, takže zobrazení barev a pozorovací úhly jsou relativně velmi dobré. Pokud by taková LCD TV byla osazena TN matricí pak by ji ze stran nebylo téměř možné sledovat a barevné podání by bylo fatálně špatné.
Principem plazmy je "svícení", principem LCD zase otevírání "ventilů" propouštějících světlo podsvětlovacích trubic (ty jsou pro kvalitu obrazu zcela zásadní). Pro plazmu neexistuje tedy žádný problém s rovnoměrností podsvícení či kontrastem ani s odezvou zobrazení. LCD využívá zase úsporné (i když ne absolutně kvalitní) zařivkové světlo.
Proti plazmě tedy hovoří převážně spotřeba (250-300W) a s tím spojené zahřívání plazmových panelů. Zde je ale nutné rozlišovat dvě věci, což je spotřeba maximální (udaná výrobcem) a průměrná (to neuvádí nikdo). Srovnání odběru plazmy a LCD vypadá na první pohled hrůzostrašně, ale pravdou je, že špičky u plazmy dosáhneme jenom při konstantně bílém homogenním obraze (řekněme v reálu zimní olympiáda). Je tedy možné, že v praxi má plazma v určitých situacích odběr stejný jako u LCD TV stejné úhlopříčky.
Rozdíl mezi plazmou a LCD je ten, že u LCD je odběr stálý (výrobcem udaná hodnota), protože osvětlovací trubice jsou stále rozsvíceny, i když se zdá, že obrazové body jsou černé (například v okamžiku zatmívačky). To je způsobeno zařazením do světelného obvodu "světelných ventilů" LCD, které nepropustí světlo na RGB filtr. Tento nedostatek plazma nezná. Černá je jednoduše černá a platí pro ni "pravidlo zhasnutého světla", které také neodebírá proud.
(převzato a zkráceno dle HWMag)
Poznámka na závěr: Nevybírejte si televizi podle obrazových dispozic, které předvádí v obchodě (nejčastěji velká hala - osvětlení kolem 2000 luxů), protože si zákonitě vyberete špatně.
Technologie HDTV
[SIZE=2][SIZE=2][quote][SIZE=2][SIZE=2]High Definiton TV – televize s vysokým rozlišením.
Jedná se o jeden ze standardů digitální televize, který nabízí široký formát, ostré obrysy, syté barvy a surround sound v 5.1 dolby digital. HDTV nabízí bezpochyby mnohem větší kvalitu než PAL a námitka, že HDTV je zatím jen někde na papíře, je rozhodně lichá. Už od loňského roku vysílá v tomto formátu první evropská televize. Ta vysílá z Belgie a její program nese označení Euro1080. Ten je možné přijímat přes satelit a v Helsinkách jeho signál experimentálně šíří i kabelová televize HTV.
U HDTV existují teoreticky čtyři formáty. 720p, 1080i, 1125i a 1250i. V praxi se ale používají jen tyto dva formáty 1080i a 720p. Číslo označuje počet řádků, které se používají. V případě dnes běžného standardu PAL se používá 576, u NTSC (rozšířen v USA a částečně i v Asii) jen 480. Písmenko p nebo i podává informaci o tom, jestli se používá interlacing nebo zda je obraz progresivní. Interlacing znamená, že se nevysílají celé obrázky, ale postupně se prolínají pouze půlobrázky. Tak je tomu jak u standardu PAL tak u NTSC. Progresivní metoda se považuje za příjemnější pro lidské oko. Logicky tak tedy můžeme dojít k závěru, že naprosto nejideálnější by bylo zavést 1080p. Vysoké rozlišení kombinované s příjemnějším způsobem zobrazování. Přenos takového signálu by byl ale moc náročný, takže se musíme rozhodnout buďto pro více řádku a “obyčejný“ interlacing, nebo sice méně řádků, zato ale stylem progressive. Důležité je, že se nejspíš prosadí oba formáty. Výrobci potřebného zařízení počítají s tím, že jejich výrobky budou schopné přecházet z formátu do formátu, aniž by to divák postřehl. Dá se počítat s tím, že v některých oblastech bude užívanější jeden formát, jinde zas druhý, a například v případě sportovních přenosů tak odpadne nutné převádění z jedné normy do druhé.
Číslo za zkratkou HDTV udává jen počet vodorovných řádků. Pro určení kvality rozlišení ještě potřebujeme znát do kolika svislých sloupečků se obraz rozdělí. U HDTV 720p je to 1280 a u 1080i 1920. PAL a NTSC nabízí maximálně 720. Celkový počet bodů je tak u 720p 921 600, u HDTV 1080i 2 073 600. Přesně 5 krát tolik jako u systému PAL. Ten nabízí 414 720 bodů.
O zavedení HDTV se začalo uvažovat už v roce 1989! Rada EHS rozhodla 27. dubna 1989, že se pokusí využít všech svých sil, aby evropský průmysl dokázal včas vyrábět potřebná technická vybavení. Zároveň se EHS chtělo pokusit zavést rozlišení 1250 řádků a obnovovací frekvenci 50 Hz jako celosvětový standard pro výměnu pořadů v HDTV. Evropané proto chtěli podpořit rozvoj technologie nejen v Evropě, ale i mimo starý kontinent. EHS chtěla také dohlédnout na to, aby filmový a televizní průmysl měl potřebné kapacity a zkušenosti a dokázal obstát na světovém trhu. Realita je ale trošku jiná. Zatímco na všech kontinentech kromě Afriky se už HDTV prosadilo, Evropa má jen jeden jediný program, a to už zmiňované Euro1080.
Zatímco Evropa původně chtěla jít ostatním příkladem, je tomu přesně naopak. Teď svět bude tlačit Evropu, konkrétně Německo, do zavedení HDTV. Němcům totiž podle týdeníku Spiegel hrozí, že pokud nenabídnou v roce 2006 při mistrovství světa ve fotbale přenosy v HDTV, nenajdou pro ně kromě staré dobré Evropy odbyt. Japonci už oznámili, že v jiném formátu než HDTV přenosy z Německa brát nebudou. Ostatně v Japonsku má tuto technologii 6 miliónů domácností a všechny velké stanice používají tuto normu. A v USA se jen v prvním pololetí loňského roku počet prodaných HDTV přijímačů zvedl o 57 procent. Ve vysokém rozlišení můžou svůj oblíbený program sledovat i diváci NBC, Channel 7 Australia, NHK Japan, Korean BS, China TV, brazilskou TV Globo a další. Všechny nové seriály a filmy, které v hlavním vysílacím čase přináší americké CBS a ABC, jsou taktéž v HDTV a příští rok v ní budou i sportovní přenosy.
Evropa má zatím jen jeden jediný program, který vysílá v HDTV. Euro 1080 sídlí v Belgii a jeho signál můžeme zachytit na družici Astra 1H, 19,2° východně, transponder 88, frekvence 12 168 MHz, vertikální polarizace, FEC ¾. VidePID 308, AudioPID 256, Rate 25 MBit/s.
Druhý program se jmenuje Event Channel a od 1. září 2005 nese označení HDe. Ten je určen pro kina vybavená elektronickými projektory a 5.1 surround systémem. Event Channel nabízí například různé přímé přenosy. Jeho signál je kódován systémem Irdeto. Zatímco Main Channel vysílá jako televize 25 obrázků za vteřinu, Event Channel vysílá stejně jako mají filmy, tedy 24 obrázků.
[/SIZE]
[/quote][/SIZE]
[/SIZE]
[/SIZE]
[SIZE=2][SIZE=2][quote][SIZE=2][SIZE=2]High Definiton TV – televize s vysokým rozlišením.
Jedná se o jeden ze standardů digitální televize, který nabízí široký formát, ostré obrysy, syté barvy a surround sound v 5.1 dolby digital. HDTV nabízí bezpochyby mnohem větší kvalitu než PAL a námitka, že HDTV je zatím jen někde na papíře, je rozhodně lichá. Už od loňského roku vysílá v tomto formátu první evropská televize. Ta vysílá z Belgie a její program nese označení Euro1080. Ten je možné přijímat přes satelit a v Helsinkách jeho signál experimentálně šíří i kabelová televize HTV.
U HDTV existují teoreticky čtyři formáty. 720p, 1080i, 1125i a 1250i. V praxi se ale používají jen tyto dva formáty 1080i a 720p. Číslo označuje počet řádků, které se používají. V případě dnes běžného standardu PAL se používá 576, u NTSC (rozšířen v USA a částečně i v Asii) jen 480. Písmenko p nebo i podává informaci o tom, jestli se používá interlacing nebo zda je obraz progresivní. Interlacing znamená, že se nevysílají celé obrázky, ale postupně se prolínají pouze půlobrázky. Tak je tomu jak u standardu PAL tak u NTSC. Progresivní metoda se považuje za příjemnější pro lidské oko. Logicky tak tedy můžeme dojít k závěru, že naprosto nejideálnější by bylo zavést 1080p. Vysoké rozlišení kombinované s příjemnějším způsobem zobrazování. Přenos takového signálu by byl ale moc náročný, takže se musíme rozhodnout buďto pro více řádku a “obyčejný“ interlacing, nebo sice méně řádků, zato ale stylem progressive. Důležité je, že se nejspíš prosadí oba formáty. Výrobci potřebného zařízení počítají s tím, že jejich výrobky budou schopné přecházet z formátu do formátu, aniž by to divák postřehl. Dá se počítat s tím, že v některých oblastech bude užívanější jeden formát, jinde zas druhý, a například v případě sportovních přenosů tak odpadne nutné převádění z jedné normy do druhé.
Číslo za zkratkou HDTV udává jen počet vodorovných řádků. Pro určení kvality rozlišení ještě potřebujeme znát do kolika svislých sloupečků se obraz rozdělí. U HDTV 720p je to 1280 a u 1080i 1920. PAL a NTSC nabízí maximálně 720. Celkový počet bodů je tak u 720p 921 600, u HDTV 1080i 2 073 600. Přesně 5 krát tolik jako u systému PAL. Ten nabízí 414 720 bodů.
O zavedení HDTV se začalo uvažovat už v roce 1989! Rada EHS rozhodla 27. dubna 1989, že se pokusí využít všech svých sil, aby evropský průmysl dokázal včas vyrábět potřebná technická vybavení. Zároveň se EHS chtělo pokusit zavést rozlišení 1250 řádků a obnovovací frekvenci 50 Hz jako celosvětový standard pro výměnu pořadů v HDTV. Evropané proto chtěli podpořit rozvoj technologie nejen v Evropě, ale i mimo starý kontinent. EHS chtěla také dohlédnout na to, aby filmový a televizní průmysl měl potřebné kapacity a zkušenosti a dokázal obstát na světovém trhu. Realita je ale trošku jiná. Zatímco na všech kontinentech kromě Afriky se už HDTV prosadilo, Evropa má jen jeden jediný program, a to už zmiňované Euro1080.
Zatímco Evropa původně chtěla jít ostatním příkladem, je tomu přesně naopak. Teď svět bude tlačit Evropu, konkrétně Německo, do zavedení HDTV. Němcům totiž podle týdeníku Spiegel hrozí, že pokud nenabídnou v roce 2006 při mistrovství světa ve fotbale přenosy v HDTV, nenajdou pro ně kromě staré dobré Evropy odbyt. Japonci už oznámili, že v jiném formátu než HDTV přenosy z Německa brát nebudou. Ostatně v Japonsku má tuto technologii 6 miliónů domácností a všechny velké stanice používají tuto normu. A v USA se jen v prvním pololetí loňského roku počet prodaných HDTV přijímačů zvedl o 57 procent. Ve vysokém rozlišení můžou svůj oblíbený program sledovat i diváci NBC, Channel 7 Australia, NHK Japan, Korean BS, China TV, brazilskou TV Globo a další. Všechny nové seriály a filmy, které v hlavním vysílacím čase přináší americké CBS a ABC, jsou taktéž v HDTV a příští rok v ní budou i sportovní přenosy.
Evropa má zatím jen jeden jediný program, který vysílá v HDTV. Euro 1080 sídlí v Belgii a jeho signál můžeme zachytit na družici Astra 1H, 19,2° východně, transponder 88, frekvence 12 168 MHz, vertikální polarizace, FEC ¾. VidePID 308, AudioPID 256, Rate 25 MBit/s.
Druhý program se jmenuje Event Channel a od 1. září 2005 nese označení HDe. Ten je určen pro kina vybavená elektronickými projektory a 5.1 surround systémem. Event Channel nabízí například různé přímé přenosy. Jeho signál je kódován systémem Irdeto. Zatímco Main Channel vysílá jako televize 25 obrázků za vteřinu, Event Channel vysílá stejně jako mají filmy, tedy 24 obrázků.
[/SIZE]
[/quote][/SIZE]
[/SIZE]
[/SIZE]
Technologie HDMI-DVI
[QUOTE] [SIZE=2]HDMI je zkratka anglického označení High-Definition Multi-media Interface. Je to rozhraní pro přenos nekomprimovaného obrazového a zvukového signálu v digitálním formátu.
Rozhraní HDMI slouží k přenosu digitálního obrazu i zvuku, data nejsou pro účely přenosu nijak upravována – HDMI je distribuuje v původní, nezměněné podobě.
Na rozdíl od analogového propojení jsou digitální data zvuku i obrazu vedena společně. Kromě značné datové kapacity poskytuje HDMI i vysoký standard bezchybnosti přenosu. Součástí propojení je i kontrolní kanál nesoucí informaci pro okamžitou rekonstrukci dat, pokud by došlo k jejich poškození. V kontrolním kanálu může probíhat obousměrná komunikace propojených přístrojů, např. automatické nastavení formátu, rozlišení jazyka apod.
Velkou devizou digitálního rozhraní HDMI je kromě jeho pozoruhodných technických vlastností i fakt, že se na jeho přijetí shodli prakticky všichni významní výrobci. Díky tomu je reálné, že napříště budeme k přenosu obrazu, zvuku i doprovodných dat pro inteligentní komunikaci mezi komponenty potřebovat jediný kabel. Takto vybavených přístrojů na trhu stále rychle přibývá. ...
Podle standardu musí každý přístroj nesoucí logo HDMI absolvovat test ve specializované laboratoři, uznané sdružením výrobců HDMI jako oficiální. Zatím jsou takováto pracoviště dvě – u mateřské firmy tohoto rozhraní Silicon Image v USA a ve firmě Panasonic (Matsushita) v Japonsku. Tento striktní požadavek má zajistit skutečně fungující kompatibilitu všech zařízení propojených HDMI.
K zakladatelům HDMI patří firmy Hitachi, Matsushita Electric Industrial (Panasonic), Philips, Sony, Thomson (RCA), Toshiba, a Silicon Image. Podporují ho filmová studia Fox, Universal, Warner Bros. a Disney.
Základ normy HDMI byl převzat z počítačového rozhraní DVI. Držitel licence pro DVI, firma Silicon Image, se výrazně podílela i na vývoji HDMI. Přestože HDMI bylo koncipováno jako standard pro televizi s vysokým rozlišením (HDTV), bylo navrženo tak, aby bylo kompatibilní širokou škálou standardů, které pro televizi budoucích let přicházejí v úvahu. S HDMI lze přenášet desetkrát vyšší kvalitu obrazu, než jakou představuje současné DVD.
HDMI je schopno přenášet standardní i HTDV obrazový signál – od VGA rozlišení (640 x 480 bodů) přes PAL (720 x 576 bodů – progresivně i prokládaně) až po signál s vysokým rozlišením v normách 1280 x 720p a 1920 x 1080i. Zvuková data mohou být v nekomprimované podobě i v podobě datového toku komprimovaného audia, jako jsou formáty Dolby Digital a DTS. Přenosová kapacita pojme až 7.1 kanálů v nekomprimovaném PCM nebo 4x DTS 6.1.
Konektor HDMI typu A má 19 pinů, novější, málo rozšířená verze s označením B má 29 pinů pro přenos videa s větším rozlišením. Konektor typu A je zpětně kompatibilní s rozhraním Single-link DVI, používaném v osobních počítačích. Zařízení s DVI výstupem tak může poskytovat video signál pro HDMI zobrazovací zařízení, zvuk se ale musí přenášet jinou cestou. Konektor typu B je pak zpětně kompatibilní s Dual-link DVI.
[/QUOTE][/SIZE]
[QUOTE] [SIZE=2]HDMI je zkratka anglického označení High-Definition Multi-media Interface. Je to rozhraní pro přenos nekomprimovaného obrazového a zvukového signálu v digitálním formátu.
Rozhraní HDMI slouží k přenosu digitálního obrazu i zvuku, data nejsou pro účely přenosu nijak upravována – HDMI je distribuuje v původní, nezměněné podobě.
Na rozdíl od analogového propojení jsou digitální data zvuku i obrazu vedena společně. Kromě značné datové kapacity poskytuje HDMI i vysoký standard bezchybnosti přenosu. Součástí propojení je i kontrolní kanál nesoucí informaci pro okamžitou rekonstrukci dat, pokud by došlo k jejich poškození. V kontrolním kanálu může probíhat obousměrná komunikace propojených přístrojů, např. automatické nastavení formátu, rozlišení jazyka apod.
Velkou devizou digitálního rozhraní HDMI je kromě jeho pozoruhodných technických vlastností i fakt, že se na jeho přijetí shodli prakticky všichni významní výrobci. Díky tomu je reálné, že napříště budeme k přenosu obrazu, zvuku i doprovodných dat pro inteligentní komunikaci mezi komponenty potřebovat jediný kabel. Takto vybavených přístrojů na trhu stále rychle přibývá. ...
Podle standardu musí každý přístroj nesoucí logo HDMI absolvovat test ve specializované laboratoři, uznané sdružením výrobců HDMI jako oficiální. Zatím jsou takováto pracoviště dvě – u mateřské firmy tohoto rozhraní Silicon Image v USA a ve firmě Panasonic (Matsushita) v Japonsku. Tento striktní požadavek má zajistit skutečně fungující kompatibilitu všech zařízení propojených HDMI.
K zakladatelům HDMI patří firmy Hitachi, Matsushita Electric Industrial (Panasonic), Philips, Sony, Thomson (RCA), Toshiba, a Silicon Image. Podporují ho filmová studia Fox, Universal, Warner Bros. a Disney.
Základ normy HDMI byl převzat z počítačového rozhraní DVI. Držitel licence pro DVI, firma Silicon Image, se výrazně podílela i na vývoji HDMI. Přestože HDMI bylo koncipováno jako standard pro televizi s vysokým rozlišením (HDTV), bylo navrženo tak, aby bylo kompatibilní širokou škálou standardů, které pro televizi budoucích let přicházejí v úvahu. S HDMI lze přenášet desetkrát vyšší kvalitu obrazu, než jakou představuje současné DVD.
HDMI je schopno přenášet standardní i HTDV obrazový signál – od VGA rozlišení (640 x 480 bodů) přes PAL (720 x 576 bodů – progresivně i prokládaně) až po signál s vysokým rozlišením v normách 1280 x 720p a 1920 x 1080i. Zvuková data mohou být v nekomprimované podobě i v podobě datového toku komprimovaného audia, jako jsou formáty Dolby Digital a DTS. Přenosová kapacita pojme až 7.1 kanálů v nekomprimovaném PCM nebo 4x DTS 6.1.
Konektor HDMI typu A má 19 pinů, novější, málo rozšířená verze s označením B má 29 pinů pro přenos videa s větším rozlišením. Konektor typu A je zpětně kompatibilní s rozhraním Single-link DVI, používaném v osobních počítačích. Zařízení s DVI výstupem tak může poskytovat video signál pro HDMI zobrazovací zařízení, zvuk se ale musí přenášet jinou cestou. Konektor typu B je pak zpětně kompatibilní s Dual-link DVI.
[/QUOTE][/SIZE]
Philips představil koncept 3D televize
Philips představil televizor, který dokáže zobrazovat 3D obraz, aniž by si musel divák brát speciální 3D brýle.
Bližší info:
https://www.tvfreak.cz/philips-predstavil-koncept-3d-televize-bez-bryli/2489
Philips představil televizor, který dokáže zobrazovat 3D obraz, aniž by si musel divák brát speciální 3D brýle.
Bližší info:
https://www.tvfreak.cz/philips-predstavil-koncept-3d-televize-bez-bryli/2489
Nebojme se vypalování plazmy
Trvalé vypálení statického objektu na obrazovku plazmové televize je největším nepřítelem této jinak slušné technologie. Je to pochopitelné. Komu by se chtělo vydávat nemalé peníze a žít ve strachu nebo se při používání takto drahého špásu nějak omezovat. Jak se tedy tato situace má ve skutečnosti? Vzít před plazmou nohy na ramena nebo se nebát vlka více a odplivnout si na nemastný neslaný obraz LCD?
Co je vlastně to vypalování plazmy?
Nejprve se podívejme na to, co to „vypalování“ vůbec znamená. Rozlišujeme dva druhy. Přechodné vypálení a trvalé vypálení obrazu. Tedy nějakého objektu, který je na obrazovce na jednom místě dlouhou dobu neměnný. Typicky logo TV stanice. Při vypálení je „duch“, tedy ohraničený prostor se změněnou barevností, jasem a kontrastem, stále viditelný, i když už nemá na obrazovce co dělat.
Přechodné vypálení je způsobeno dočasnou akumulací náboje na shluku bodů, které po dlouhou dobu zobrazovaly objekt o vysokém jasu (např. bílou barvu). Jak už název napovídá, toto vypálení zmizí, například po chvilkovém vypnutí přístroje, nebo zobrazením celistvé plochy přes celou obrazovku. Pro vznik přechodného vypálení stačí relativně krátká doba několika málo hodin.
Trvalé vypálení je v podstatě to samé jako přechodné. Jen už se dostalo do stavu, kdy dlouhodobým opakovaným zobrazováním statického objektu došlo k nenávratnému poškození obrazovkových bodů. Ty mají nyní horší vlastnosti než rovnoměrně opotřebované ostatní body. Tušíte správně – toto byla a stále je noční můra každého majitele plazmové televize.
Ještě rok až dva zpátky bylo vypalování obrazu plazmových panelů opravdovou pohromou. Je až s podivem, že to výrobci ustáli. I když zákazníci, kteří do této technologie „investovali“ a doslova se spálili, by nejraději top management výrobců plazem upálili za živa…
Řešení automatické i ruční ku hanbě výrobcově
Čas ale pokročil, a výrobci, aby udrželi zájem trhu a konkurenceschopnost, museli inovovat. LCD se totiž stalo rivalem číslo jedna. A jak víme, LCD žádným vypalováním netrpí. Ale má své neduhy, jako nízký kontrast, nerovnoměrné podsvětlení, horší pozorovací úhly, horší podání barev, vyšší odezvu, vadné body… I LCD inovuje a odstraňuje některé problémy, ale o srovnání technologií v tomto článku primárně nejde. Důležité pro nás je nyní jen to, že plazma má natolik kvalitní obraz, že má cenu zabývat se problémy, které ji provázejí. Zejména zmiňované vypalování.
A co tedy dělají výrobci pro to, aby nás vypalování nestrašilo? Především, jak už to tak bývá, mají spoustu marketingových řečí, které několikanásobně převyšují skutečné technologické inovace. Ale i ty naštěstí pod povrchem najdeme.
Jednou z mála technik, která pomáhá v prevenci proti vypálení, je posun obrazu. Na mikroskopické úrovni se na obrazovkových bodech posunuje obraz – tedy na bodu se mění to, co zobrazuje. Posun je tak malý, že jej lidské oko nevidí, ale na ochranu proti vypálení to údajně stačí. Tato technologie je už dost propracovaná – posun bývá realizován v závislosti na tom, co je zobrazeno, vertikálně, horizontálně, vícesměrově, lokálně nebo celoobrazovkově a podobně...
Pokud sledujete na širokoúhlém panelu neupravený obraz ve formátu 4:3, může se stát, že nevyužité oblasti po stranách se na rozdíl od středu obrazovky neopotřebují a potom budou patrné pruhy. Stejně tak u filmů, které jsou „užší“ než 16:9 a pruhy mají nahoře a dole. Výrobci plazem se v tomto případě uchylují k velmi primitivnímu řešení. Umožní vám nastavit si barvu těchto nevyužitých pruhů, například na šedou. Tím pádem pracují jak body zobrazující vysílání, tak ty postranní a dochází k relativně rovnoměrnému opotřebení. Záleží na subjektivním vnímání diváka, ale mně osobně šedé pruhy vadí a nepoužívám je.
Zahoření plazmového displeje
Nakonec zmíníme nejdůležitější – panel je nutné „zahořet“. Je totiž zpočátku náchylný na vypálení mnohem více, než později. Některé firmy se chlubí tím, že zahoření provádějí už v továrně a tak se tím zákazník nemusí zabývat. Věříte jim?
Pokud ne, platí pro majitele nových plazem několik jednoduchých pravidel pro prvních 200 hodin provozu:
Poznámka na okraj: Uvedené zahořování plazmy (pokud je mi známo) žádný výrobce oficiálně ve svých manuálech nezmiňuje. Přesto je poměrně často odborníky doporučováno. Stejně tak ale najdete názory, že zahořování je zcela zbytečná záležitost. To, co výrobci v manuálech vždy uvádějí ovšem je, že na vypálené oblasti se záruka nevztahuje.
Zdroj: HDTVtest.co.uk
(v příloze: Dlouhé zobrazení statických údajů se stalo této plazmě osudným...)
Trvalé vypálení statického objektu na obrazovku plazmové televize je největším nepřítelem této jinak slušné technologie. Je to pochopitelné. Komu by se chtělo vydávat nemalé peníze a žít ve strachu nebo se při používání takto drahého špásu nějak omezovat. Jak se tedy tato situace má ve skutečnosti? Vzít před plazmou nohy na ramena nebo se nebát vlka více a odplivnout si na nemastný neslaný obraz LCD?
Co je vlastně to vypalování plazmy?
Nejprve se podívejme na to, co to „vypalování“ vůbec znamená. Rozlišujeme dva druhy. Přechodné vypálení a trvalé vypálení obrazu. Tedy nějakého objektu, který je na obrazovce na jednom místě dlouhou dobu neměnný. Typicky logo TV stanice. Při vypálení je „duch“, tedy ohraničený prostor se změněnou barevností, jasem a kontrastem, stále viditelný, i když už nemá na obrazovce co dělat.
Přechodné vypálení je způsobeno dočasnou akumulací náboje na shluku bodů, které po dlouhou dobu zobrazovaly objekt o vysokém jasu (např. bílou barvu). Jak už název napovídá, toto vypálení zmizí, například po chvilkovém vypnutí přístroje, nebo zobrazením celistvé plochy přes celou obrazovku. Pro vznik přechodného vypálení stačí relativně krátká doba několika málo hodin.
Trvalé vypálení je v podstatě to samé jako přechodné. Jen už se dostalo do stavu, kdy dlouhodobým opakovaným zobrazováním statického objektu došlo k nenávratnému poškození obrazovkových bodů. Ty mají nyní horší vlastnosti než rovnoměrně opotřebované ostatní body. Tušíte správně – toto byla a stále je noční můra každého majitele plazmové televize.
Ještě rok až dva zpátky bylo vypalování obrazu plazmových panelů opravdovou pohromou. Je až s podivem, že to výrobci ustáli. I když zákazníci, kteří do této technologie „investovali“ a doslova se spálili, by nejraději top management výrobců plazem upálili za živa…
Řešení automatické i ruční ku hanbě výrobcově
Čas ale pokročil, a výrobci, aby udrželi zájem trhu a konkurenceschopnost, museli inovovat. LCD se totiž stalo rivalem číslo jedna. A jak víme, LCD žádným vypalováním netrpí. Ale má své neduhy, jako nízký kontrast, nerovnoměrné podsvětlení, horší pozorovací úhly, horší podání barev, vyšší odezvu, vadné body… I LCD inovuje a odstraňuje některé problémy, ale o srovnání technologií v tomto článku primárně nejde. Důležité pro nás je nyní jen to, že plazma má natolik kvalitní obraz, že má cenu zabývat se problémy, které ji provázejí. Zejména zmiňované vypalování.
A co tedy dělají výrobci pro to, aby nás vypalování nestrašilo? Především, jak už to tak bývá, mají spoustu marketingových řečí, které několikanásobně převyšují skutečné technologické inovace. Ale i ty naštěstí pod povrchem najdeme.
Jednou z mála technik, která pomáhá v prevenci proti vypálení, je posun obrazu. Na mikroskopické úrovni se na obrazovkových bodech posunuje obraz – tedy na bodu se mění to, co zobrazuje. Posun je tak malý, že jej lidské oko nevidí, ale na ochranu proti vypálení to údajně stačí. Tato technologie je už dost propracovaná – posun bývá realizován v závislosti na tom, co je zobrazeno, vertikálně, horizontálně, vícesměrově, lokálně nebo celoobrazovkově a podobně...
Pokud sledujete na širokoúhlém panelu neupravený obraz ve formátu 4:3, může se stát, že nevyužité oblasti po stranách se na rozdíl od středu obrazovky neopotřebují a potom budou patrné pruhy. Stejně tak u filmů, které jsou „užší“ než 16:9 a pruhy mají nahoře a dole. Výrobci plazem se v tomto případě uchylují k velmi primitivnímu řešení. Umožní vám nastavit si barvu těchto nevyužitých pruhů, například na šedou. Tím pádem pracují jak body zobrazující vysílání, tak ty postranní a dochází k relativně rovnoměrnému opotřebení. Záleží na subjektivním vnímání diváka, ale mně osobně šedé pruhy vadí a nepoužívám je.
Zahoření plazmového displeje
Nakonec zmíníme nejdůležitější – panel je nutné „zahořet“. Je totiž zpočátku náchylný na vypálení mnohem více, než později. Některé firmy se chlubí tím, že zahoření provádějí už v továrně a tak se tím zákazník nemusí zabývat. Věříte jim?
Pokud ne, platí pro majitele nových plazem několik jednoduchých pravidel pro prvních 200 hodin provozu:
- Nastavte nižší kontrast a jas (například takzvaný filmový nebo kino mód)
- Nezobrazujte statické obrazy, loga a menu déle než 30 minut
- Snažte se mít celou plochu panelu vyplněnu obrazem (tedy použijte zoom na oříznutí vysílání 4:3 nebo ultra wide screen filmů). Zoomem je také dobré „oříznout“ logo TV stanic.
- Nastavte kontrast a jas na správné hodnoty (s použitím kalibračního disku; pokud jej nemáte, nastavte obě hodnoty mírně nad polovinu rozsahu)
- Nechejte zobrazovat čistou bílou plochu přes celou obrazovku
- Postupně střídejte periody mezi zapnutým a vypnutým stavem se stoupající tendencí podle podobného schématu – 2h zapnuto / 1h vypnuto; 4h zapnuto, 2h vypnuto; 5h zapnuto, 2h vypnuto a tak dále. Pokud by došlo k problému, mělo by tak být možné zavčas na to přijít.
Poznámka na okraj: Uvedené zahořování plazmy (pokud je mi známo) žádný výrobce oficiálně ve svých manuálech nezmiňuje. Přesto je poměrně často odborníky doporučováno. Stejně tak ale najdete názory, že zahořování je zcela zbytečná záležitost. To, co výrobci v manuálech vždy uvádějí ovšem je, že na vypálené oblasti se záruka nevztahuje.
Zdroj: HDTVtest.co.uk
(v příloze: Dlouhé zobrazení statických údajů se stalo této plazmě osudným...)
Problém pixelizace u digitální televize
Tento článek je věnován zvláštnímu fenoménu – pixelizaci. Tento pojem se začal objevovat v souvislosti s digitálním přenosem televizního vysílání, a především ve vztahu k nízkému datovému toku. Velmi často bývá důvodem k zatracování digitalizace.V naprosté většině případů však příčina pixelizace (nebo chcete-li čtverečkování) tkví v nepochopení samotné technologie.
O čem je řeč?
Pixelizací nebo také kostičkováním se nazývá nežádoucí plošný rozklad obrazu na televizní obrazovce. Vada se projevuje viditelným rozdělením obrazu na různě velké čtvercové nebo obdélníkové plochy stejné barvy. Samotná pixelizace má několik podob a primárních příčin.
Samotnou vadu je možno rozdělit do tří kategorií:
Ve všech případech se jako kritický parametr ukázala pozorovací vzdálenost. Příliš malá vzdálenost od obrazovky má za následek zhoršení subjektivního vnímání kvality obrazu. U CRT obrazovek není tento parametr tak významný jako u maticových zobrazovačů. V případě plasmových a LCD displejů je počátek vhodné pozorovací vzdálenosti na čtyřnásobku úhlopříčky obrazu. Je tedy otázkou, kam umístit televizor s úhlopříčkou obrazu větší než 1 m.
Mnohdy diváci hovoří o pixelizaci v souvislosti se zubatými a neostrými přechody při zobrazování pohyblivých titulků apod. Tento druh pixelizace nemá souvislost s datovým tokem, ale patří do kategorie zobrazovací pixelizace. Jedná se o vadu způsobenou interferencí zobrazovacích bodů na displeji a samotného obrazu. Tato interference vzniká především na pohyblivých hranách a při zobrazování objektů jejichž velikost se blíží velikosti obrazového bodu. Tato vada je dobře viditelná především u maticových zobrazovačů. V případě CRT je dobře maskována především směrem k okrajům obrazovky. U analogového vysílání je dále maskována zkreslením obrazu duchy a šumem.
Kompresní pixelizace
Kompresní pixelizace má přímou souvislost s použitým datovým tokem a bývá nejčastějším důvodem kritiky digitalizace. Především by se slušelo říct, že za kompresní pixelizaci nemůže tolik samotná technologie, jako spíš její nesprávné používání. Snaha o vměstnání velkého počtu programů do omezeného datového toku je věcí uživatelskou, nikoliv technologickou.
Kompresní pixelizace je přímým následkem nutnosti úspory datového toku pro přenos televize. Dokonalost kompresního algoritmu má přímý vliv na velikost této chyby. Pokud jde o viditelné rušení vnímání obrazu následkem této vady, pak platí většina z toho, co bylo řečeno o zobrazovací pixelizaci. V případě CRT je tato vada velmi solidně maskována sníženou rozlišovací schopností obrazovky. V případě maticových zobrazovačů pak tato vada ztrácí na významu se zvětšující se pozorovací vzdáleností.
Projekce filmu s datovým tokem 3Mb/s byla na plazmové obrazovce s úhlopříčkou 125 cm a pozorovací vzdáleností do 2 m velice nepříjemná. Především v tmavých místech obrazu byly vidět jednobarevné plochy v různých odstínech. S narůstající pozorovací vzdáleností byla tato vada účinně maskována nedokonalostí lidského zraku, a „sčítáním“ jednotlivých fragmentů plochy v souvislý celek. Při pozorovací vzdálenosti větší než 4 m byla tato vada na hranici postřehnutelnosti. I v tomto případě se jako kritický parametr ukázala pozorovací vzdálenost.
Přenosová pixelizace
Tento druh pixelizace je velice podceňován a velmi často se zaměňuje s pixelizací kompresní. Zásadní rozdíl je ovšem v příčině jejího vzniku. Zatímco kompresní pixelizace je svým způsobem konstantní a mění se pouze v případě změny datového toku (např. VBR), je přenosová pixelizace jev více či méně náhodný a závislý na kvalitě přijímaného signálu.
V případě, že je signál dopadající na přijímací anténu příliš slabý, anebo znehodnocený šumem či rušením, projevují se tyto nedostatky nesprávnou funkcí set-top-boxu a rozkladem obrazu na „kostičky“. Tato vada nemívá charakter vady “konstantní“, ale spíš náhodné. Její velikost je přímo závislá na poškození přijímaného signálu, a v extrémních případech vede až k výpadkům příjmu.
Je třeba si ovšem uvědomit, že přenosová pixelizace má přímou souvislost s ukazatelem kvality přijímaného signálu. Tento ukazatel vypovídá o počtu chyb při zpracování signálu v set-top-boxu. Pokud je kvalita přijímaného signálu nízká, pak set-top-box nemá dostatek dat pro „rekonstrukci“ obrazu, a tento nedostatek údajů nahrazuje zvětšením obrazových bodů. Tato vada se pak projevuje stejně jako nízký datový tok v případě kompresní pixelizace.
Troufám si tvrdit, že poslední uvedená příčina je asi nejčastějším důvodem ke kritice DVB-T. Většina uživatelů DVB-T si vůbec neuvědomuje, že nekvalitní anténa - a následně nekvalitní signál v set-top-boxu - se projevuje dodatečným zhoršením obrazu právě tímto způsobem. Všichni jsme byli doposud zvyklí, že nekvalitní signál na televizoru způsoboval duchy a zrnění. V případě DVB-T je tomu ovšem zcela jinak - nekvalitní signál nám na obrazovce bude napříště kreslit „kostičky!“ Je na místě si uvědomit, že současný datový tok v multiplexu A odpovídá dvouhodinovému záznamu na jednovrstvém DVD.
V případě DVD je ovšem nebezpečí přenosové pixelizace (chyby při čtení disku) podstatně menší než v případě DVB-T. Má-li někdo pocit, že kvalita DVB-T je nízká, měl by se především přesvědčit o tom, že sám udělal maximum proto, aby měl co nejkvalitnější signál. Příjem na pokojovou anténu nebo kus drátu není právě zárukou kvalitního signálu.
Souvislosti
Je vcelku obvyklou lidskou vlastností vytváření ukvapených závěrů. Jsem si jistý, že lámat hůl nad DVB kvůli „pixelizaci“ je taktéž ukvapený závěr.
V dobách zavádění barevné televize se našlo mnoho odpůrců, kteří tvrdili, že barva kazí oči, je nepřirozená, apod. V dobách přechodu ze SECAMu na PAL se objevovala tvrzení o tom, že PAL kazí oči i obrazovky. S příchodem DVB se objevil fenomén pixelizace. Tak, jako se v případě barevné televize ukázalo, že tvrzení o její škodlivosti je nesmyslné a její nepřirozenost je způsobená nastavením barevné sytosti na televizoru, ukázalo se i tvrzení o PALu jako nesmyslné. Jsem si jistý, že i pixelizace v souvislosti s DVB se časem ukáže jako problém nepochopení a nesprávného používání této technologie, a nikoliv jako vada technologie samotné.
Ani na okamžik nepochybuji o tom, že zcela zásadní podíl na vytváření hysterie kolem tohoto fenoménu má nástup nových zobrazovacích metod. Zatím co CRT dokáží naprostou většinu jakýchkoliv vad milosrdně maskovat, nové maticové zobrazovače jsou naprosto nekompromisní a jakoukoliv vadu „předhodí“ divákovi v plné nahotě náležitě zdůrazněné vlastní nedokonalostí.
Vždyť rozmazání pohybujícího se předmětu na obrazovce a jeho zubaté okraje nejsou způsobeny malým datovým tokem, ale malou obnovovací frekvencí obrazu a malým počtem obrazových řádků. Stačí si přepnout počítačový monitor do režimu 640x480 bodů a pokusit se zobrazit pohybující se drobný text, kruh či šikmou čáru. Všechny tyto obrazy budou „zubaté“. Stejně tak fotografie pohybujícího se předmětu při rychlosti fotografické uzávěrky 20 ms (obnovovací čas televizního obrazu) nebude ostrý, ale rozmazaný. Nikdo přitom nebude počítač nebo fotoaparát vinit z malé přenosové rychlosti. Jedná se totiž o principielní záležitost, nikoliv o vadu!
Jenže s nárůstem rozměrů obrazu je potřeba počítat s nutností zvýšit i počet obrazotvorných bodů. V případě, že obraz nebude tvořen 576 řádky, ale 1080, bude stačit pro kvalitní obraz poloviční pozorovací vzdálenost. Jak je vidět, v dnešní době už nestačí pro stanovení vhodné pozorovací vzdálenosti určit nějaký násobek úhlopříčky obrazu. S nástupem vyšších počtů řádků v obraze je potřeba zanést tento parametr do výpočtu. V takovém případě je dobré použít následující vzorec:
Doporučená pozorovací vzdálenost (m) = 3x Úhlopříčka viditelného obrazu (v mm)/Počet obrazotvorných řádků
Pojem “obrazotvorný“ je použit zcela záměrně. Nemá přímou souvislost jen s počtem aktivních řádků při přenosu, ale především s počtem řádků, které tvoří výsledný obraz. Pokud je obraz PAL 625 tvořen 576 aktivními řádky na CRT obrazovce, pak po přepočtu může být na plazmě tvořen pouze 480 řádky, anebo po interpolaci na HD full také 1080 řádky. V každém případě pak bude vhodná jiná pozorovací vzdálenost.
Rád bych ještě upozornil všechny své případné oponenty na to, že předváděcí obrazce pro velkoplošné LCD a plazmy, které je možné vidět v prodejnách těchto zařízení, jsou generované ze speciálních počítačů a nejsou zatížené kompresí. To platí především pro HDTV. V případě televizorů s klasickým rozlišením jsou tyto obrazce zaznamenané na DVD s maximálním možným datovým tokem! Jedná se samozřejmě o reklamní materiály speciálně vytvořené pro daný účel a cudně zamlčující případné nedostatky výrobku. Pestrobarevné obrazce dokonale maskují nedostatky zobrazovačů. Nejlepším způsobem, jak odhalit nějakou vadu, jsou černobílé linky, pruhy, body, kružnice apod.
Zdroj: Zbyněk Poisl - DIGIzone (článek byl mnou upraven)
Tento článek je věnován zvláštnímu fenoménu – pixelizaci. Tento pojem se začal objevovat v souvislosti s digitálním přenosem televizního vysílání, a především ve vztahu k nízkému datovému toku. Velmi často bývá důvodem k zatracování digitalizace.V naprosté většině případů však příčina pixelizace (nebo chcete-li čtverečkování) tkví v nepochopení samotné technologie.
O čem je řeč?
Pixelizací nebo také kostičkováním se nazývá nežádoucí plošný rozklad obrazu na televizní obrazovce. Vada se projevuje viditelným rozdělením obrazu na různě velké čtvercové nebo obdélníkové plochy stejné barvy. Samotná pixelizace má několik podob a primárních příčin.
Samotnou vadu je možno rozdělit do tří kategorií:
- zobrazovací – její podstatou je princip použitého displeje. Jedná se o zobrazovací vadu závislou na způsobu vytváření obrazu: CRT, plazma, LCD atd.
- kompresní - podstatou je kompresní algoritmus a velikost komprese (MPEG). Má přímou souvislost s velikostí datového toku.
- přenosová - jedná se o vadu přímo závislou na kvalitě přijímaného signálu, má nepřímou souvislost s velikostí datového toku.
Ve všech případech se jako kritický parametr ukázala pozorovací vzdálenost. Příliš malá vzdálenost od obrazovky má za následek zhoršení subjektivního vnímání kvality obrazu. U CRT obrazovek není tento parametr tak významný jako u maticových zobrazovačů. V případě plasmových a LCD displejů je počátek vhodné pozorovací vzdálenosti na čtyřnásobku úhlopříčky obrazu. Je tedy otázkou, kam umístit televizor s úhlopříčkou obrazu větší než 1 m.
Mnohdy diváci hovoří o pixelizaci v souvislosti se zubatými a neostrými přechody při zobrazování pohyblivých titulků apod. Tento druh pixelizace nemá souvislost s datovým tokem, ale patří do kategorie zobrazovací pixelizace. Jedná se o vadu způsobenou interferencí zobrazovacích bodů na displeji a samotného obrazu. Tato interference vzniká především na pohyblivých hranách a při zobrazování objektů jejichž velikost se blíží velikosti obrazového bodu. Tato vada je dobře viditelná především u maticových zobrazovačů. V případě CRT je dobře maskována především směrem k okrajům obrazovky. U analogového vysílání je dále maskována zkreslením obrazu duchy a šumem.
Kompresní pixelizace
Kompresní pixelizace má přímou souvislost s použitým datovým tokem a bývá nejčastějším důvodem kritiky digitalizace. Především by se slušelo říct, že za kompresní pixelizaci nemůže tolik samotná technologie, jako spíš její nesprávné používání. Snaha o vměstnání velkého počtu programů do omezeného datového toku je věcí uživatelskou, nikoliv technologickou.
Kompresní pixelizace je přímým následkem nutnosti úspory datového toku pro přenos televize. Dokonalost kompresního algoritmu má přímý vliv na velikost této chyby. Pokud jde o viditelné rušení vnímání obrazu následkem této vady, pak platí většina z toho, co bylo řečeno o zobrazovací pixelizaci. V případě CRT je tato vada velmi solidně maskována sníženou rozlišovací schopností obrazovky. V případě maticových zobrazovačů pak tato vada ztrácí na významu se zvětšující se pozorovací vzdáleností.
Projekce filmu s datovým tokem 3Mb/s byla na plazmové obrazovce s úhlopříčkou 125 cm a pozorovací vzdáleností do 2 m velice nepříjemná. Především v tmavých místech obrazu byly vidět jednobarevné plochy v různých odstínech. S narůstající pozorovací vzdáleností byla tato vada účinně maskována nedokonalostí lidského zraku, a „sčítáním“ jednotlivých fragmentů plochy v souvislý celek. Při pozorovací vzdálenosti větší než 4 m byla tato vada na hranici postřehnutelnosti. I v tomto případě se jako kritický parametr ukázala pozorovací vzdálenost.
Přenosová pixelizace
Tento druh pixelizace je velice podceňován a velmi často se zaměňuje s pixelizací kompresní. Zásadní rozdíl je ovšem v příčině jejího vzniku. Zatímco kompresní pixelizace je svým způsobem konstantní a mění se pouze v případě změny datového toku (např. VBR), je přenosová pixelizace jev více či méně náhodný a závislý na kvalitě přijímaného signálu.
V případě, že je signál dopadající na přijímací anténu příliš slabý, anebo znehodnocený šumem či rušením, projevují se tyto nedostatky nesprávnou funkcí set-top-boxu a rozkladem obrazu na „kostičky“. Tato vada nemívá charakter vady “konstantní“, ale spíš náhodné. Její velikost je přímo závislá na poškození přijímaného signálu, a v extrémních případech vede až k výpadkům příjmu.
Je třeba si ovšem uvědomit, že přenosová pixelizace má přímou souvislost s ukazatelem kvality přijímaného signálu. Tento ukazatel vypovídá o počtu chyb při zpracování signálu v set-top-boxu. Pokud je kvalita přijímaného signálu nízká, pak set-top-box nemá dostatek dat pro „rekonstrukci“ obrazu, a tento nedostatek údajů nahrazuje zvětšením obrazových bodů. Tato vada se pak projevuje stejně jako nízký datový tok v případě kompresní pixelizace.
Troufám si tvrdit, že poslední uvedená příčina je asi nejčastějším důvodem ke kritice DVB-T. Většina uživatelů DVB-T si vůbec neuvědomuje, že nekvalitní anténa - a následně nekvalitní signál v set-top-boxu - se projevuje dodatečným zhoršením obrazu právě tímto způsobem. Všichni jsme byli doposud zvyklí, že nekvalitní signál na televizoru způsoboval duchy a zrnění. V případě DVB-T je tomu ovšem zcela jinak - nekvalitní signál nám na obrazovce bude napříště kreslit „kostičky!“ Je na místě si uvědomit, že současný datový tok v multiplexu A odpovídá dvouhodinovému záznamu na jednovrstvém DVD.
V případě DVD je ovšem nebezpečí přenosové pixelizace (chyby při čtení disku) podstatně menší než v případě DVB-T. Má-li někdo pocit, že kvalita DVB-T je nízká, měl by se především přesvědčit o tom, že sám udělal maximum proto, aby měl co nejkvalitnější signál. Příjem na pokojovou anténu nebo kus drátu není právě zárukou kvalitního signálu.
Souvislosti
Je vcelku obvyklou lidskou vlastností vytváření ukvapených závěrů. Jsem si jistý, že lámat hůl nad DVB kvůli „pixelizaci“ je taktéž ukvapený závěr.
V dobách zavádění barevné televize se našlo mnoho odpůrců, kteří tvrdili, že barva kazí oči, je nepřirozená, apod. V dobách přechodu ze SECAMu na PAL se objevovala tvrzení o tom, že PAL kazí oči i obrazovky. S příchodem DVB se objevil fenomén pixelizace. Tak, jako se v případě barevné televize ukázalo, že tvrzení o její škodlivosti je nesmyslné a její nepřirozenost je způsobená nastavením barevné sytosti na televizoru, ukázalo se i tvrzení o PALu jako nesmyslné. Jsem si jistý, že i pixelizace v souvislosti s DVB se časem ukáže jako problém nepochopení a nesprávného používání této technologie, a nikoliv jako vada technologie samotné.
Ani na okamžik nepochybuji o tom, že zcela zásadní podíl na vytváření hysterie kolem tohoto fenoménu má nástup nových zobrazovacích metod. Zatím co CRT dokáží naprostou většinu jakýchkoliv vad milosrdně maskovat, nové maticové zobrazovače jsou naprosto nekompromisní a jakoukoliv vadu „předhodí“ divákovi v plné nahotě náležitě zdůrazněné vlastní nedokonalostí.
Vždyť rozmazání pohybujícího se předmětu na obrazovce a jeho zubaté okraje nejsou způsobeny malým datovým tokem, ale malou obnovovací frekvencí obrazu a malým počtem obrazových řádků. Stačí si přepnout počítačový monitor do režimu 640x480 bodů a pokusit se zobrazit pohybující se drobný text, kruh či šikmou čáru. Všechny tyto obrazy budou „zubaté“. Stejně tak fotografie pohybujícího se předmětu při rychlosti fotografické uzávěrky 20 ms (obnovovací čas televizního obrazu) nebude ostrý, ale rozmazaný. Nikdo přitom nebude počítač nebo fotoaparát vinit z malé přenosové rychlosti. Jedná se totiž o principielní záležitost, nikoliv o vadu!
Jenže s nárůstem rozměrů obrazu je potřeba počítat s nutností zvýšit i počet obrazotvorných bodů. V případě, že obraz nebude tvořen 576 řádky, ale 1080, bude stačit pro kvalitní obraz poloviční pozorovací vzdálenost. Jak je vidět, v dnešní době už nestačí pro stanovení vhodné pozorovací vzdálenosti určit nějaký násobek úhlopříčky obrazu. S nástupem vyšších počtů řádků v obraze je potřeba zanést tento parametr do výpočtu. V takovém případě je dobré použít následující vzorec:
Doporučená pozorovací vzdálenost (m) = 3x Úhlopříčka viditelného obrazu (v mm)/Počet obrazotvorných řádků
Pojem “obrazotvorný“ je použit zcela záměrně. Nemá přímou souvislost jen s počtem aktivních řádků při přenosu, ale především s počtem řádků, které tvoří výsledný obraz. Pokud je obraz PAL 625 tvořen 576 aktivními řádky na CRT obrazovce, pak po přepočtu může být na plazmě tvořen pouze 480 řádky, anebo po interpolaci na HD full také 1080 řádky. V každém případě pak bude vhodná jiná pozorovací vzdálenost.
Rád bych ještě upozornil všechny své případné oponenty na to, že předváděcí obrazce pro velkoplošné LCD a plazmy, které je možné vidět v prodejnách těchto zařízení, jsou generované ze speciálních počítačů a nejsou zatížené kompresí. To platí především pro HDTV. V případě televizorů s klasickým rozlišením jsou tyto obrazce zaznamenané na DVD s maximálním možným datovým tokem! Jedná se samozřejmě o reklamní materiály speciálně vytvořené pro daný účel a cudně zamlčující případné nedostatky výrobku. Pestrobarevné obrazce dokonale maskují nedostatky zobrazovačů. Nejlepším způsobem, jak odhalit nějakou vadu, jsou černobílé linky, pruhy, body, kružnice apod.
Zdroj: Zbyněk Poisl - DIGIzone (článek byl mnou upraven)
Chcete si pořídít LCD panel?
Zde jsou důležité parametry displejů a také rada, co si má kupující v obchodě nechat vyzkoušet:
Zde jsou důležité parametry displejů a také rada, co si má kupující v obchodě nechat vyzkoušet:
- Nativní rozlišení U nejčastěji kupovaných 17" a 19" displejů bývá toto rozlišení 1280×1024. U širokoúhlých je to zase 1440×900. Pozor! U klasických (ne-širokoúhlých) displejů je trochu jiný poměr stran, než je u klasických monitorů. U těch je velikost stran v poměru 4:3, zatímco u LCD je to 5:4. Z toho vyplývá, že zatímco pro 17" CRT je proporcionálně ideální rozlišení 1280×960, u LCD je to právě oněch 1280×1024.
- Odezva Parametr, na který se zaměří kupující asi nejdříve. Jedná se o dobu, za kterou stihne změnit pixel na obrazovce barvu z černé na bílou a zpět na černou (BTB). Čím je tato doba menší, tím méně se vám bude pohybující se obraz rozmazávat. Pozor! Většina prodejců uvádí dobu GTG (Gray to Gray), tedy přechodu ze šedivé na bílou a zpět na šedivou. BTB se může od GTG velmi lišit.
- Pozorovací úhel Další důležitá vlastnost, kterou je potřeba znát. Jedná se o úhel, ze kterého lze displej pozorovat bez výrazné změny barevnosti. Zde je opět potřeba vědět, k čemu budete displej používat. Pokud na něm hodláte sledovat filmy nebo například prezentace ve větší společnosti lidí, určitě by měl být pozorovací úhel co největší, a to vertikálně i horizontálně. U tohoto parametru výrobci velmi často zveřejňují nepravdivé informace, například uvádí úhel, při kterém začne teprve obraz přecházet do inverze. Takový úhel je logicky větší a displej se pak dá lépe prodat.
- Kontrast Tento parametr z velké části vypovídá o tom, jaký bude mít dotyčný displej obraz. Jde o poměr svítivosti černé a bílé barvy zobrazené na displeji. Obecně platí, že čím je tento poměr větší, tím bude obraz podobnější obrazu CRT. Myslet si, že špatný kontrast doženete správným nastavením displeje, je naprosto zcestné. Velmi slušný kontrast ve střední třídě displejů se pohybuje kolem 700:1. Firmy, které u svých monitorů spadajících do této cenové hladiny hrdě uvádí hodnoty 1400:1 nebo třeba 2000:1, používají u svých displejů digitální korekci kontrastu a takovým způsobem získané údaje jsou poměrně zcestné.
- Svítivost (jas) Jedná se o svítivost trubice (nebo jiného zdroje světla – například diod), která podsvěcuje displej. Pokud budete používat displej na stinném místě, nemusí vás tento parametr až tak zajímat, v ostatních případech opět platí čím více, tím lépe. Nevolte vysokou svítivost v kombinaci s nízkým kontrastem. Výsledkem by mohl být velmi nevyvážený obraz.
- Výrobní technologie Údaj ovlivňující většinu výše uvedených parametrů. Těchto technologií je několik, některé mají například lepší odezvu, jiné pozorovací úhel. Většina low-end displejů je vyrobena technologií TN, která vyniká hlavně odezvou, ale má horší barvy a pozorovací úhly.
- Vstupy O vstupech jsem se již jednou zmínil. Nejčastější dva používané jsou D-SUB a DVI. D-SUB (někdy uváděn jako VGA) je klasický analogový vstup používaný hlavně u CRT monitorů. DVI je digitální vstup, jehož rozšíření přišlo teprve s příchodem LCD panelů. Pokud vaše grafická karta podporuje výstup DVI, určitě by tento konektor neměl chybět ani u vašeho displeje. Jinak riskujete markantní ztrátu kvality obrazu.
- Počet barev Hodně důležitý parametr, který (jak jinak) ovlivňuje počet barev, které je displej schopen zobrazit. V dnešní době je to u většiny displejů 16,7 milionu (lidské oko rozezná zhruba 5 mil.), ale sem tam lze narazit na displeje, které mají například jen 262 tisíc barev. Ostatní barvy je pak nutné dopočítávat, a to se odrazí například na velmi ošklivě vypadajících barevných přechodech. Před koupí doporučuji informovat se na konkrétní model displeje od jiných uživatelů, případně rovnou koupit displej, kde výrobce oněch 16 mil. barev výslovně uvádí.
V dnešní době je velmi dobrá odezva kolem 4 ms (GTG). Stačí bohatě na hry i sledování filmů. Do kanceláře stačí i 12 ms, pokud vám ovšem nevadí rozmazání textu při jeho posunu (například ve Wordu).
Další švindl, jakého se výrobci dopouští, je, že pozorovací úhly ze shora a ze stran mohou vypadat v pořádku, ale jakmile se podíváte na obrazovku zespoda, zjistíte, že to s tím pozorovacím úhlem zas až tak dobré není. Většina lidí na to nikdy nepřijde zkrátka jen proto, že se dívat zespoda prostě nepotřebují.
- Vyzkoušejte si pozorovací úhly, a to vertikálně i horizontálně Nechte si na displeji zobrazit pouze bílou plochu a zkoumejte, jak se mění její světlost a barevný odstín z různých úhlů.
- Podívejte se na obraz displeje v jiných rozlišeních Toto je důležité zvláště u displejů pro domácí použití, kde se počítá například s hraním her na jiná než nativní rozlišení, a kde je tím pádem potřeba kvalitní interpolace obrazu. Pokud jsou ostré hrany na obrazu ošklivě zubaté, jedná se o displej spíše do kanceláře.
- Nechte si zobrazit fotografii Zkotrolujte, zda má přirozené barvy. Také je vhodné mít případně další displej nebo papírovou verzi fotografie pro porovnání. [*]Ověřte si rovnoměrnost podsvícení V tomto případě je nejlepší nechat si na displeji zobrazit například tmavě modrou barvu, na které jsou takové nerovnoměrnosti dobře znatelné.
Televizory: možnosti příslušenství
https://www.tvfreak.cz/televizory-moznosti-prislusenstvi/2770
https://www.tvfreak.cz/televizory-moznosti-prislusenstvi/2770
Plazma vs. LCD: souboj technologií
https://www.tvfreak.cz/plazma-vs-lcd-souboj-technologii/2768
HD televize pod drobnohledem
https://www.tvfreak.cz/hd-televize-uvod/2758
https://www.tvfreak.cz/plazma-vs-lcd-souboj-technologii/2768
HD televize pod drobnohledem
https://www.tvfreak.cz/hd-televize-uvod/2758
LCD TV s úhlopříčkou do 32"
Dnešní přehled vám nabídne pohled na aktuální nabídku v oblasti LCD televizorů s úhlopříčkou do 32 palců. Zahrnovat bude přední světové výrobce a jejich vybrané produkty s důrazem na standard (Full) High-Definition. Těšit se můžete na deset značek vždy po dvou konkrétních modelech, a to s podporou HD Ready a Full HD.
https://www.tvfreak.cz/lcd-tv-s-uhloprickou-do-32/2772
LCD TV s úhlopříčkou nad 32"
Pokračujeme dalším přehledem, který vám tentokrát nabídne pohled na oblast LCD TV s úhlopříčkou nad 32". Nebudou v něm chybět významní výrobci a jejich aktuální modely televizních přijímačů. Zastoupeno je celkem deset značek a dvacet zajímavých televizorů. Napsáno bylo vše potřebné, pojďme na věc.
https://www.tvfreak.cz/lcd-tv-s-uhloprickou-nad-32/2783
PDP TV s úhlopříčkou do 42“
Dnes je pro vás připraven další přehled, v němž vám nabízíme pohled na výrobce z oblasti PDP televizorů. Představíme si vybrané TV přijímače z jejich aktuální nabídky. Limitujícím faktorem bude velikost úhlopříčky do 42 palců včetně. Uvažovanému segmentu na trhu dominují dvě společnosti, a to LG Electronics a Panasonic. Nicméně v článku najdete i ty ostatní, jako ECG, Hitachi, Philips nebo Samsung.
https://www.tvfreak.cz/pdp-tv-s-uhloprickou-do-42/2776
PDP TV s úhlopříčkou nad 42"
Jak napovídá nadpis článku, dnes nám půjde především o PDP TV s velikostí úhlopříčky nad 42". Konkrétně jsme si pro vás připravili přehled předních výrobců a jejich aktuálních modelů televizních přijímačů s technologií Plasma Display Panel. Vytipovali jsme devět zařízení celkem od šestice značek. Více se dočtete uvnitř zprávy.
https://www.tvfreak.cz/pdp-tv-s-uhloprickou-nad-42/2784
Dnešní přehled vám nabídne pohled na aktuální nabídku v oblasti LCD televizorů s úhlopříčkou do 32 palců. Zahrnovat bude přední světové výrobce a jejich vybrané produkty s důrazem na standard (Full) High-Definition. Těšit se můžete na deset značek vždy po dvou konkrétních modelech, a to s podporou HD Ready a Full HD.
https://www.tvfreak.cz/lcd-tv-s-uhloprickou-do-32/2772
LCD TV s úhlopříčkou nad 32"
Pokračujeme dalším přehledem, který vám tentokrát nabídne pohled na oblast LCD TV s úhlopříčkou nad 32". Nebudou v něm chybět významní výrobci a jejich aktuální modely televizních přijímačů. Zastoupeno je celkem deset značek a dvacet zajímavých televizorů. Napsáno bylo vše potřebné, pojďme na věc.
https://www.tvfreak.cz/lcd-tv-s-uhloprickou-nad-32/2783
PDP TV s úhlopříčkou do 42“
Dnes je pro vás připraven další přehled, v němž vám nabízíme pohled na výrobce z oblasti PDP televizorů. Představíme si vybrané TV přijímače z jejich aktuální nabídky. Limitujícím faktorem bude velikost úhlopříčky do 42 palců včetně. Uvažovanému segmentu na trhu dominují dvě společnosti, a to LG Electronics a Panasonic. Nicméně v článku najdete i ty ostatní, jako ECG, Hitachi, Philips nebo Samsung.
https://www.tvfreak.cz/pdp-tv-s-uhloprickou-do-42/2776
PDP TV s úhlopříčkou nad 42"
Jak napovídá nadpis článku, dnes nám půjde především o PDP TV s velikostí úhlopříčky nad 42". Konkrétně jsme si pro vás připravili přehled předních výrobců a jejich aktuálních modelů televizních přijímačů s technologií Plasma Display Panel. Vytipovali jsme devět zařízení celkem od šestice značek. Více se dočtete uvnitř zprávy.
https://www.tvfreak.cz/pdp-tv-s-uhloprickou-nad-42/2784
Pokud to s nastavením (dokonalým) vašich digitálních TV myslíte vážně, navštivte tento web:
http://www.burosch.de
Ve vydání Chip 07/2009 vyšlo také DVD, kde je k mání testovací a nastavovací program od firmy Burosch, určen pro všechny digitální televizory (s výjimkou TV s rozlišením 1080p). Soubor obsahuje 85MB ISO, který se musí vypálit na DVD a použít ve vašem přehrávači, přez nějž budete nastavovat svůj TV.
http://www.burosch.de
Ve vydání Chip 07/2009 vyšlo také DVD, kde je k mání testovací a nastavovací program od firmy Burosch, určen pro všechny digitální televizory (s výjimkou TV s rozlišením 1080p). Soubor obsahuje 85MB ISO, který se musí vypálit na DVD a použít ve vašem přehrávači, přez nějž budete nastavovat svůj TV.
Sharp a nové televize z LED podsvícením
Společnost Sharp si tentokrát pro naše obýváky připravila dvě nové řady LCD televizí, které se chlubí podsvícením pomocí LED. Jde o Aquos LC-LE700E a LC-LE600E, u nichž je rovněž zdůrazňován atraktivní design a nízká spotřeba, ale také rozlišení Full HD...
https://www.tvfreak.cz/sharp-a-nove-televize-s-led-podsvicenim/3039
Společnost Sharp si tentokrát pro naše obýváky připravila dvě nové řady LCD televizí, které se chlubí podsvícením pomocí LED. Jde o Aquos LC-LE700E a LC-LE600E, u nichž je rovněž zdůrazňován atraktivní design a nízká spotřeba, ale také rozlišení Full HD...
https://www.tvfreak.cz/sharp-a-nove-televize-s-led-podsvicenim/3039
Philips Cinema 21:9
Společnost Philips se pouští do zcela nových vod a přináší všem nadšencům zcela nevídaný formát obrazovky s poměrem stran 21:9.
https://www.tvfreak.cz/recenze-philips-cinema-219-format-pro-milovniky-kina/3240
Společnost Philips se pouští do zcela nových vod a přináší všem nadšencům zcela nevídaný formát obrazovky s poměrem stran 21:9.
https://www.tvfreak.cz/recenze-philips-cinema-219-format-pro-milovniky-kina/3240
Typy digitálních televizních signálů:
ATSC - Advanced Television Systems Committee (ATSC) je skupina, která přispěla k rozvoji nových standardů digitálního televizního vysílání ve Spojených státech. Kromě Spojených států přijaly tento standard také Kanada, Mexiko a Korea. Záměrem je poskytovat širokoúhlý obraz ve formátu 16:9 s rozlišením až 1920×1080 pixelů, což je více než 6x větší rozlišení oproti dřívějšímu standardu.
poznámka: V aplikaci Windows Media Center je podporován pouze ve Spojených státech a v Korei.
QAM - Standard Quadrature Amplitude Modulation (QAM) je digitální kabelový standard používaný ve Spojených Státech.
poznámka: V aplikaci Windows Media Center je podporován ve Spojených státech pomocí tuneru Digital Cable Tuner.
ISDB - Standard Integrated Services Digital Broadcasting (ISDB) je vysílacím formátem digitálního televizního vysílání a digitálního zvuku, který byl vytvořen v Japonsku, aby umožnil tamějším televizním a rozhlasovým stanicím převést vysílání do digitálního formátu.
poznámka: V aplikaci Windows Media Center není podporován.
DVB-T - Standard Digital Video Broadcasting Terrestrial (DVB-T) je standardem konsorcia DVB European consortium, který se používá pro šíření digitálního pozemního televizního signálu, především v Evropě.
DVB-S - Standard Digital Video Broadcasting Satellite (DVB-S) je metodou vysílání digitálního televizního signálu, který je v Evropě a dalších částech světa přenášen pomocí satelitu. Protokol pro satelitní vysílání DVB-S byl vytvořen organizací Digital Video Broadcasting Project, což je průmyslová organizace vyvíjející technologie pro digitální televizní vysílání.
DVB-T2 - Skupina Digital Video Broadcasting (DVB) sestavila komerční požadavky na připravovanou normu DVB-T2. Pokud zveřejněné požadavky shrneme, měl by nový standard zemského digitálního vysílání být o aspoň 30 procent lepší než ten předchozí, a to hned v několika ohledech. DVB-T2 je určené především pro úspornější distribuci televize ve vysokém rozlišení (HDTV).
Mezi komerčními požadavky na DVB-T2 je zajištění minimálně o 30 procent více přenášených informací bez toho, aby se snížila účinnost statistického multiplexování. Nová norma má umožnit také lepší budování jednofrekvenčních sítí, kdy budou jednotlivé vysílače moci být od sebe nejméně o 30 procent dále než je tomu u DVB-T. Na druhou stranu nesmí dojít ke zpoždění v přepínání programů delším než 0,3 sekundy vůči dnešnímu standardu. DVB-T2 je určené především pro příjem na pevnou anténu, ale lépe bude zvládat také přenosný a mobilní příjem.
Další předností DVB-T2 bude možnost přenášet více transportních toků DVB v jednom televizním kanále. Novinka nesmí být rušivější vůči okolním signálům než je současné zemské digitální vysílání. Naopak by měla pomoci ještě lepšímu využití kmitočtového spektra.
DVB-S2 - Evropský telekomunikační normalizační institut ETSI (European Telecommunications Standards Institute) definoval v roce 2005 digitální distribuční satelitní standard druhé generace s označením DVB-S2.
Jeho tvůrci sledovali tři základní cíle:
- zlepšení přenosové účinnosti ve srovnání se standardem DVB-S
- dobrou systémovou flexibilitu - např. přizpůsobování parametrů měnícím se vlastnostem přenosového kanálu apod.
- dosažení přiměřené obvodové složitosti přijímače DVB-S2
Zvýšení přenosové účinnosti se ve standardu DVB-S2 dosahuje prostřednictvím zlepšeného zdrojového i kanálového kódování - aplikací moderních kompresních algoritmů (MPEG-4 AVC), LDCP kódů (Low-Density Parity Check) a především možností použití i dalších modulačních metod (kromě QPSK) a to 8PSK, 16APSK a 32APSK. Výsledkem je přibližně 30% zvýšení přenosové účinnosti DVB-2S proti DVB-S za stejných přenosových podmínek v režimu širokopásmového satelitního televizního vysílání. V případě point-to-point přenosů může být toto zvýšení přenosové účinnosti ještě mnohem větší. Ve spojení s použitím zpětného kanálu bude například možno v uzavřené smyčce použít adaptivní kódování i modulaci (ACM - Adaptive Coding and Modulation), které umožní optimalizaci parametrů pro dopřednou opravu chyb v jednotlivých paketech individuálního účastníka i během přenosu v závislosti na informacích o kvalitě (chybovosti) přijímaného signálu, které mohou být přenášeny na vysílací stranu zpětným kanálem.
V souvislosti s aplikací mnohem účinnějšího kompresního algoritmu MPEG - 4 AVC (Advanced Video Coding) bude možno výrazně (téměř trojnásobně) snížit požadavky na šířku pásma přenosového kanálu. To umožní s současných družicových transpondérech s obvyklou šířkou pásma 26/33 MHz vysílat až 4 HDTV kanály. V případě pozemního digitálního vysílání ve standardu DVB-T, který převzal kanálové rastry analogového vysílání (šířka kmitočtového pásma jednoho kanálu 8 MHz), je nutno pro jeden HDTV kanál vyhradit jeden kanál rastru.
Zavedení standardu DVB-S2, který není slučitelný se stávajícím standardem DVB-S, nebude právě levné a bude vyžadovat nemalé náklady na modulátory DVB-S2 na vysílací straně, ale především demodulátory a integrované dekodéry pro přijímače. Na současných přijímačích DVB-S nebude možno signál DVB-S2 přijímat. Lze předpokládat, že standard DVB-S2 bude nasazen především v souvislosti s rozvojem televize s vysokým rozlišením HDTV. To potvrzuje i skutečnost, že již dnes se vysílá z různých satelitů několik HDTV kanálů ve standardu DVB-S2.
ATSC - Advanced Television Systems Committee (ATSC) je skupina, která přispěla k rozvoji nových standardů digitálního televizního vysílání ve Spojených státech. Kromě Spojených států přijaly tento standard také Kanada, Mexiko a Korea. Záměrem je poskytovat širokoúhlý obraz ve formátu 16:9 s rozlišením až 1920×1080 pixelů, což je více než 6x větší rozlišení oproti dřívějšímu standardu.
poznámka: V aplikaci Windows Media Center je podporován pouze ve Spojených státech a v Korei.
QAM - Standard Quadrature Amplitude Modulation (QAM) je digitální kabelový standard používaný ve Spojených Státech.
poznámka: V aplikaci Windows Media Center je podporován ve Spojených státech pomocí tuneru Digital Cable Tuner.
ISDB - Standard Integrated Services Digital Broadcasting (ISDB) je vysílacím formátem digitálního televizního vysílání a digitálního zvuku, který byl vytvořen v Japonsku, aby umožnil tamějším televizním a rozhlasovým stanicím převést vysílání do digitálního formátu.
poznámka: V aplikaci Windows Media Center není podporován.
DVB-T - Standard Digital Video Broadcasting Terrestrial (DVB-T) je standardem konsorcia DVB European consortium, který se používá pro šíření digitálního pozemního televizního signálu, především v Evropě.
DVB-S - Standard Digital Video Broadcasting Satellite (DVB-S) je metodou vysílání digitálního televizního signálu, který je v Evropě a dalších částech světa přenášen pomocí satelitu. Protokol pro satelitní vysílání DVB-S byl vytvořen organizací Digital Video Broadcasting Project, což je průmyslová organizace vyvíjející technologie pro digitální televizní vysílání.
DVB-T2 - Skupina Digital Video Broadcasting (DVB) sestavila komerční požadavky na připravovanou normu DVB-T2. Pokud zveřejněné požadavky shrneme, měl by nový standard zemského digitálního vysílání být o aspoň 30 procent lepší než ten předchozí, a to hned v několika ohledech. DVB-T2 je určené především pro úspornější distribuci televize ve vysokém rozlišení (HDTV).
Mezi komerčními požadavky na DVB-T2 je zajištění minimálně o 30 procent více přenášených informací bez toho, aby se snížila účinnost statistického multiplexování. Nová norma má umožnit také lepší budování jednofrekvenčních sítí, kdy budou jednotlivé vysílače moci být od sebe nejméně o 30 procent dále než je tomu u DVB-T. Na druhou stranu nesmí dojít ke zpoždění v přepínání programů delším než 0,3 sekundy vůči dnešnímu standardu. DVB-T2 je určené především pro příjem na pevnou anténu, ale lépe bude zvládat také přenosný a mobilní příjem.
Další předností DVB-T2 bude možnost přenášet více transportních toků DVB v jednom televizním kanále. Novinka nesmí být rušivější vůči okolním signálům než je současné zemské digitální vysílání. Naopak by měla pomoci ještě lepšímu využití kmitočtového spektra.
DVB-S2 - Evropský telekomunikační normalizační institut ETSI (European Telecommunications Standards Institute) definoval v roce 2005 digitální distribuční satelitní standard druhé generace s označením DVB-S2.
Jeho tvůrci sledovali tři základní cíle:
- zlepšení přenosové účinnosti ve srovnání se standardem DVB-S
- dobrou systémovou flexibilitu - např. přizpůsobování parametrů měnícím se vlastnostem přenosového kanálu apod.
- dosažení přiměřené obvodové složitosti přijímače DVB-S2
Zvýšení přenosové účinnosti se ve standardu DVB-S2 dosahuje prostřednictvím zlepšeného zdrojového i kanálového kódování - aplikací moderních kompresních algoritmů (MPEG-4 AVC), LDCP kódů (Low-Density Parity Check) a především možností použití i dalších modulačních metod (kromě QPSK) a to 8PSK, 16APSK a 32APSK. Výsledkem je přibližně 30% zvýšení přenosové účinnosti DVB-2S proti DVB-S za stejných přenosových podmínek v režimu širokopásmového satelitního televizního vysílání. V případě point-to-point přenosů může být toto zvýšení přenosové účinnosti ještě mnohem větší. Ve spojení s použitím zpětného kanálu bude například možno v uzavřené smyčce použít adaptivní kódování i modulaci (ACM - Adaptive Coding and Modulation), které umožní optimalizaci parametrů pro dopřednou opravu chyb v jednotlivých paketech individuálního účastníka i během přenosu v závislosti na informacích o kvalitě (chybovosti) přijímaného signálu, které mohou být přenášeny na vysílací stranu zpětným kanálem.
V souvislosti s aplikací mnohem účinnějšího kompresního algoritmu MPEG - 4 AVC (Advanced Video Coding) bude možno výrazně (téměř trojnásobně) snížit požadavky na šířku pásma přenosového kanálu. To umožní s současných družicových transpondérech s obvyklou šířkou pásma 26/33 MHz vysílat až 4 HDTV kanály. V případě pozemního digitálního vysílání ve standardu DVB-T, který převzal kanálové rastry analogového vysílání (šířka kmitočtového pásma jednoho kanálu 8 MHz), je nutno pro jeden HDTV kanál vyhradit jeden kanál rastru.
Zavedení standardu DVB-S2, který není slučitelný se stávajícím standardem DVB-S, nebude právě levné a bude vyžadovat nemalé náklady na modulátory DVB-S2 na vysílací straně, ale především demodulátory a integrované dekodéry pro přijímače. Na současných přijímačích DVB-S nebude možno signál DVB-S2 přijímat. Lze předpokládat, že standard DVB-S2 bude nasazen především v souvislosti s rozvojem televize s vysokým rozlišením HDTV. To potvrzuje i skutečnost, že již dnes se vysílá z různých satelitů několik HDTV kanálů ve standardu DVB-S2.
Plazmové 3D televize jdou do prodeje
Společnost Panasonic zahajuje prodej prvních plazmových Full HD 3D televizorů na českém trhu. Filmoví fanoušci se mohou těšit na dva modely: TX-P50VT20 s úhlopříčkou 128 cm a luxusní model TX-P65VT20 s úhlopříčkou 165 cm. Oba televizory mají v základní výbavě i dvoje 3D brýle s aktivní synchronizací a satelitní tuner s podporou 3D vysílání.
V televizorech je použita nová generace plazmových panelů s rychlou odezvou fosforových buněk a 600Hz technologií. Prostorového efektu je docíleno tak, že se obraz vykresluje v plném HD rozlišení pro každé oko zvlášť s frekvencí 60 snímků za sekundu. Výsledkem je ostrý 3D obraz. Plazmové panely 3D televizorů mají certifikaci THX.
Televizory přehrají materiál uložený v komprimovaných formátech DivX, MP3, DivX HD a JPEG a nechybí ani možnost nahrávat přímo na externí pevný disk. Také funkce VIERA CAST, která zpřístupňuje internetové služby, rozšiřuje nabídku. Již loni měli diváci přístup do kompletního archivu stanice TV NOVA, na videoserver YouTube nebo ke sportovnímu zpravodajství na Eurosportu. Letos bude k dispozici také sociální síť Twitter a aplikace Skype. Použití aplikace Skype je jednoduché. Prostřednictvím USB portu se k televizoru připojí kamera a mikrofon a dálkovým ovládačem zahájíte hovor.
Sestavu domácího 3D kina doplňuje nový 3D Full HD Blu-ray přehrávač Panasonic DMP-BDT300. Pro přenos 3D signálu je k dispozici HDMI výstup verze 1.4.
Plazmový Full HD 3D televizor Panasonic TX-P50VT20 bude v prodeji od dubna. Vyšší model TX-P65VT20 se začne prodávat v červnu.
Mimořádnou úroveň plazmových 3D televizorů Panasonic potvrzují i prestižní ocenění od odborné veřejnosti. Na letošním veletrhu spotřební elektroniky CES 2010 v Las Vegas jim porotci udělili první cenu v kategorii Nejlepší televizor (Best in Television) a vzápětí i Nejlepší produkt výstavy vůbec (Best in Show).
Zdroj: Chip
Společnost Panasonic zahajuje prodej prvních plazmových Full HD 3D televizorů na českém trhu. Filmoví fanoušci se mohou těšit na dva modely: TX-P50VT20 s úhlopříčkou 128 cm a luxusní model TX-P65VT20 s úhlopříčkou 165 cm. Oba televizory mají v základní výbavě i dvoje 3D brýle s aktivní synchronizací a satelitní tuner s podporou 3D vysílání.
V televizorech je použita nová generace plazmových panelů s rychlou odezvou fosforových buněk a 600Hz technologií. Prostorového efektu je docíleno tak, že se obraz vykresluje v plném HD rozlišení pro každé oko zvlášť s frekvencí 60 snímků za sekundu. Výsledkem je ostrý 3D obraz. Plazmové panely 3D televizorů mají certifikaci THX.
Televizory přehrají materiál uložený v komprimovaných formátech DivX, MP3, DivX HD a JPEG a nechybí ani možnost nahrávat přímo na externí pevný disk. Také funkce VIERA CAST, která zpřístupňuje internetové služby, rozšiřuje nabídku. Již loni měli diváci přístup do kompletního archivu stanice TV NOVA, na videoserver YouTube nebo ke sportovnímu zpravodajství na Eurosportu. Letos bude k dispozici také sociální síť Twitter a aplikace Skype. Použití aplikace Skype je jednoduché. Prostřednictvím USB portu se k televizoru připojí kamera a mikrofon a dálkovým ovládačem zahájíte hovor.
Sestavu domácího 3D kina doplňuje nový 3D Full HD Blu-ray přehrávač Panasonic DMP-BDT300. Pro přenos 3D signálu je k dispozici HDMI výstup verze 1.4.
Plazmový Full HD 3D televizor Panasonic TX-P50VT20 bude v prodeji od dubna. Vyšší model TX-P65VT20 se začne prodávat v červnu.
Mimořádnou úroveň plazmových 3D televizorů Panasonic potvrzují i prestižní ocenění od odborné veřejnosti. Na letošním veletrhu spotřební elektroniky CES 2010 v Las Vegas jim porotci udělili první cenu v kategorii Nejlepší televizor (Best in Television) a vzápětí i Nejlepší produkt výstavy vůbec (Best in Show).
Zdroj: Chip
V přílohách jsou schema připojení vnějších zařízení většiny TV (konkrétně zde TV SHARP, která mi za dva dny bude říkat pane :) )
Technisat HDTV 46 – LCD televizor s vícenásobným tunerem
Jde o high endový LCD televizní přijímač s vestavěným pevným diskem, který umožňuje příjem SDTV i HDTV kanálů a to jak v kompresi MPEG-2 tak i v kompresi MPEG-4/H.264. Přístroj je schopen zpracovávat signály v normě DVB-C, DVB-T a DVB-S/S2 a poskytuje Full HD rozlišení 1920 x 1080 pixelů. Nejde tedy o běžnou LCD televizi, kterých je na trhu bezpočet.
V televizoru je navíc zabudovaný pevný disk 500 GB. Technisat HDTV 46 má dva plně nezávislé satelitní tunery s možností přijmu obou norem DVB-S i DVB-S2, včetně komprese MPEG-4/H.264 a možnosti záznamu dvou programů najednou (a to i HDTV kanálů) na vestavěný pevný disk. Dále je zde k dispozici tuner DVB-C pro příjem digitálního kabelového vysílaní, DVB-T tuner pro příjem digitálního pozemního vysílaní a analogový tuner pro příjem analogového pozemního, kabelového vysílaní a FM rádio programů. Přístroj má funkci Upscaling (přepočet kvality běžného vysílání na vysílání ve vysokém rozlišení).
Pro testování byl dispozici stříbrně eloxovaný model HDTV 46. Firma Technisat nabízí ještě platinově eloxovaný model nebo černě eloxovaný model. Rozměry přijímače (Š x V x H) jsou 113,5 x 78,0 x 20,0 cm (se základnou) a hmotnost přístroje je cca 38,5 kg. Přístroj HDTV 46 je pastvou pro oči a také skvělým televizním přijímačem. Diskrétně luxusní design obsahuje čelní rám z broušeného hliníku a také několikrát potažený nereflexivní skleněný kontrastní panel.
Kontrastní panel zlepšuje elegantní dojem, vytvářený televizním přijímačem, přičemž také chrání vysoce kvalitní 46 palcovou obrazovku. Plochá obrazovka má diagonálně velikost 116 cm, je garantována 100 % bezchybnost obrazových pixelů. Na pravé přední straně televizoru se nachází dotyková tlačítka pro obsluhu přijímače.
Na zadním panelu jsou dva SCART konektory AV1/AV2, konektory pro připojení předních reproduktorů, konektor VGA a vstupní konektor audio pro VGA/DVI. Ostatní bohatá výbava konektorů je schovaná pod bočním krytem televizoru. Zde jsou dva F konektory (vstupy satelitního tuneru 1 a 2), anténní konektor pro připojení antény nebo pro připojení k účastnické zásuvce rozvodu kabelové TV.
Samozřejmostí jsou tři HDMI konektory, S-video konektor, vstupy video a audio, vstupní konektory YPbPr, konektor pro připojení sluchátek a mikrofonu, SPDIF konektor vstupní optický i koaxiální, SPDIF konektor výstupní optický, dva audio cinch výstupní konektory, konektor pro připojení středového reproduktoru, konektor pro připojení subwooferu a výstup stejnosměrného napětí 12V (spínací napětí pro zapnutí externího zesilovače).
Nechybí zde ani USB 2.0 konektor pro připojení externího disku a síťové rozhraní Ethernet 10/100 Mbit/s. Dále zde nacházíme dva otvory pro CI moduly a jednu čtečku dekodéru Conax.
http://www.technisat.cz/index0661.html?nav=HDTV,cs,1267688379455-195
Jde o high endový LCD televizní přijímač s vestavěným pevným diskem, který umožňuje příjem SDTV i HDTV kanálů a to jak v kompresi MPEG-2 tak i v kompresi MPEG-4/H.264. Přístroj je schopen zpracovávat signály v normě DVB-C, DVB-T a DVB-S/S2 a poskytuje Full HD rozlišení 1920 x 1080 pixelů. Nejde tedy o běžnou LCD televizi, kterých je na trhu bezpočet.
V televizoru je navíc zabudovaný pevný disk 500 GB. Technisat HDTV 46 má dva plně nezávislé satelitní tunery s možností přijmu obou norem DVB-S i DVB-S2, včetně komprese MPEG-4/H.264 a možnosti záznamu dvou programů najednou (a to i HDTV kanálů) na vestavěný pevný disk. Dále je zde k dispozici tuner DVB-C pro příjem digitálního kabelového vysílaní, DVB-T tuner pro příjem digitálního pozemního vysílaní a analogový tuner pro příjem analogového pozemního, kabelového vysílaní a FM rádio programů. Přístroj má funkci Upscaling (přepočet kvality běžného vysílání na vysílání ve vysokém rozlišení).
Pro testování byl dispozici stříbrně eloxovaný model HDTV 46. Firma Technisat nabízí ještě platinově eloxovaný model nebo černě eloxovaný model. Rozměry přijímače (Š x V x H) jsou 113,5 x 78,0 x 20,0 cm (se základnou) a hmotnost přístroje je cca 38,5 kg. Přístroj HDTV 46 je pastvou pro oči a také skvělým televizním přijímačem. Diskrétně luxusní design obsahuje čelní rám z broušeného hliníku a také několikrát potažený nereflexivní skleněný kontrastní panel.
Kontrastní panel zlepšuje elegantní dojem, vytvářený televizním přijímačem, přičemž také chrání vysoce kvalitní 46 palcovou obrazovku. Plochá obrazovka má diagonálně velikost 116 cm, je garantována 100 % bezchybnost obrazových pixelů. Na pravé přední straně televizoru se nachází dotyková tlačítka pro obsluhu přijímače.
Na zadním panelu jsou dva SCART konektory AV1/AV2, konektory pro připojení předních reproduktorů, konektor VGA a vstupní konektor audio pro VGA/DVI. Ostatní bohatá výbava konektorů je schovaná pod bočním krytem televizoru. Zde jsou dva F konektory (vstupy satelitního tuneru 1 a 2), anténní konektor pro připojení antény nebo pro připojení k účastnické zásuvce rozvodu kabelové TV.
Samozřejmostí jsou tři HDMI konektory, S-video konektor, vstupy video a audio, vstupní konektory YPbPr, konektor pro připojení sluchátek a mikrofonu, SPDIF konektor vstupní optický i koaxiální, SPDIF konektor výstupní optický, dva audio cinch výstupní konektory, konektor pro připojení středového reproduktoru, konektor pro připojení subwooferu a výstup stejnosměrného napětí 12V (spínací napětí pro zapnutí externího zesilovače).
Nechybí zde ani USB 2.0 konektor pro připojení externího disku a síťové rozhraní Ethernet 10/100 Mbit/s. Dále zde nacházíme dva otvory pro CI moduly a jednu čtečku dekodéru Conax.
http://www.technisat.cz/index0661.html?nav=HDTV,cs,1267688379455-195
Dálkový ovladač Emgeton C3 Pro
Emgeton Universal Remote C3 PRO je universální ovladač, který zvládne zastoupit až 16 jiných ovladačů. Použít ho můžeme pro televize, dvd přehrávače, rádia, rekordéry a další elektronická zařízení s běžným dálkovým ovladačem. Zvládá také programování zapnutí různých přístrojů najednou, neboli makra. Na dobrou ovladatelnost a kvalitu zpracování je také potřeba hned na začátek upozornit.
Tělo ovladače je černé. Pogumovaný povrch je výhodný, neb je matný a nezůstávají na něm otisky a také nehrozí, že by ovladač vyklouzl z ruky. Na první pohled trochu vadí lesklé sklo na dotykovém displeji.
Na displeji je po rozbalení krycí fólie, která má na sobě zobrazení displeje při zapnutí, abychom věděli už při koupi, co můžeme od dotykové obrazovky čekat. Ovladač není z nejmenších, je spíše větší. Jeho rozměry jsou 21 x 6 x 2,5 centimetru při hmotnost 210 gramů bez baterií. Tlačítka ve spodní i horní části jsou gumová, světlá a částečně průhledná. To je potřeba, aby jimi procházelo podsvícení. Mají poměrně vysoký zdvih, ale při zatlačení jsou pevná. Mají také lehce větší rozestupy a rozměry, což pomůže dobré ovladatelnosti a viditelnosti na ně. Dotykový displej je rozdělen do sedmi řádků po třech políčkách, z nichž každé znamená jednu klávesu ovladače. Není zde ale pouze 21 dotykových polí, ale 42, neb lze přehodit ještě na druhou stránku. Nahoře pak vidíme datum, čas a den spolu s ukazatelem stavu baterie a aktuálně ovládaným přístrojem. Zcela nahoře pak jsou ještě čtyři tlačítka. Pro nastavení je nejdůležitější Set, Macro pak poslouží k naprogramování souběhu úloh za sebou, kdy se nám třeba zapne více zařízení a spustí nahrávání. Nad čtyřmi tlačítky pak vidíme kryt, pod kterým se nachází dva infračervené vysílače.
Některé specifikace jsme si již řekli, ale plno jich je zatím ještě utajeno. Důležitý údaj je dosah zařízení. Ten je stanoven na 8 metrů bez překážek. Zařízení podporuje také teletext. Podpora pro zařízení je obrovská. Mimo velkých značek jako Sony, Panasonic , Philips či Toshiba najdeme i menší či méně známé jako Watson, Technika, Sanyo a další.
Jak ale taková podpora vůbec funguje, co je k tomu potřeba? Každý základní dálkový ovladač zařízení má určitý kód. Podle něj se děje na přístroji to, co mačkáme na ovladači. Výrobce televizí má třeba pro všechny svoje modely podobný kód, u některých může být i skoro stejný. A právě tyto kódy jsou již připraveny v paměti Emgeton universálního ovladače. V základu je jich přes 1800.
Jejich aktivace a určení, zda pro zařízení vhodné jsou nebo ne, je automatická. Podržením horního tlačítka Set se nám zobrazí nabídka. V té zvolíme Device a klikneme dole na tlačítcích, jaký typ zařízení chceme aktivovat. Pak už jen potvrdím hledání a namíříme na přístroj. Že jsme zřejmě našli vhodný kód poznáme podle toho, že se nám přístroj zapne. Klikneme OK a vyzkoušíme. Pokud vše funguje jak má, můžeme programovat další zařízení, pokud ne, pokračujeme v hledaní lepšího kódu.
Samozřejmě se může stát, že ovládání není dokonalé a možná také to, že zařízení není podporováno uloženými kódy, pak je výborná funkce Learning, tedy učení. Stačí namířit standardní ovladač zařízení na zadní část Emgeton universálního ovladače a zmáčknout tlačítko, které chceme Emgeton naučit. Určíme si, kde ho budeme mít a je to.
#!
Zkráceno z webu Czechcomputer
Emgeton Universal Remote C3 PRO je universální ovladač, který zvládne zastoupit až 16 jiných ovladačů. Použít ho můžeme pro televize, dvd přehrávače, rádia, rekordéry a další elektronická zařízení s běžným dálkovým ovladačem. Zvládá také programování zapnutí různých přístrojů najednou, neboli makra. Na dobrou ovladatelnost a kvalitu zpracování je také potřeba hned na začátek upozornit.
Tělo ovladače je černé. Pogumovaný povrch je výhodný, neb je matný a nezůstávají na něm otisky a také nehrozí, že by ovladač vyklouzl z ruky. Na první pohled trochu vadí lesklé sklo na dotykovém displeji.
Na displeji je po rozbalení krycí fólie, která má na sobě zobrazení displeje při zapnutí, abychom věděli už při koupi, co můžeme od dotykové obrazovky čekat. Ovladač není z nejmenších, je spíše větší. Jeho rozměry jsou 21 x 6 x 2,5 centimetru při hmotnost 210 gramů bez baterií. Tlačítka ve spodní i horní části jsou gumová, světlá a částečně průhledná. To je potřeba, aby jimi procházelo podsvícení. Mají poměrně vysoký zdvih, ale při zatlačení jsou pevná. Mají také lehce větší rozestupy a rozměry, což pomůže dobré ovladatelnosti a viditelnosti na ně. Dotykový displej je rozdělen do sedmi řádků po třech políčkách, z nichž každé znamená jednu klávesu ovladače. Není zde ale pouze 21 dotykových polí, ale 42, neb lze přehodit ještě na druhou stránku. Nahoře pak vidíme datum, čas a den spolu s ukazatelem stavu baterie a aktuálně ovládaným přístrojem. Zcela nahoře pak jsou ještě čtyři tlačítka. Pro nastavení je nejdůležitější Set, Macro pak poslouží k naprogramování souběhu úloh za sebou, kdy se nám třeba zapne více zařízení a spustí nahrávání. Nad čtyřmi tlačítky pak vidíme kryt, pod kterým se nachází dva infračervené vysílače.
Některé specifikace jsme si již řekli, ale plno jich je zatím ještě utajeno. Důležitý údaj je dosah zařízení. Ten je stanoven na 8 metrů bez překážek. Zařízení podporuje také teletext. Podpora pro zařízení je obrovská. Mimo velkých značek jako Sony, Panasonic , Philips či Toshiba najdeme i menší či méně známé jako Watson, Technika, Sanyo a další.
Jak ale taková podpora vůbec funguje, co je k tomu potřeba? Každý základní dálkový ovladač zařízení má určitý kód. Podle něj se děje na přístroji to, co mačkáme na ovladači. Výrobce televizí má třeba pro všechny svoje modely podobný kód, u některých může být i skoro stejný. A právě tyto kódy jsou již připraveny v paměti Emgeton universálního ovladače. V základu je jich přes 1800.
Jejich aktivace a určení, zda pro zařízení vhodné jsou nebo ne, je automatická. Podržením horního tlačítka Set se nám zobrazí nabídka. V té zvolíme Device a klikneme dole na tlačítcích, jaký typ zařízení chceme aktivovat. Pak už jen potvrdím hledání a namíříme na přístroj. Že jsme zřejmě našli vhodný kód poznáme podle toho, že se nám přístroj zapne. Klikneme OK a vyzkoušíme. Pokud vše funguje jak má, můžeme programovat další zařízení, pokud ne, pokračujeme v hledaní lepšího kódu.
Samozřejmě se může stát, že ovládání není dokonalé a možná také to, že zařízení není podporováno uloženými kódy, pak je výborná funkce Learning, tedy učení. Stačí namířit standardní ovladač zařízení na zadní část Emgeton universálního ovladače a zmáčknout tlačítko, které chceme Emgeton naučit. Určíme si, kde ho budeme mít a je to.
#!
Zkráceno z webu Czechcomputer
Televizory značky LOEWE
Loewe je na evropském trhu leader v řešení systémů domácího kina pro nejnáročnější zákazníky. Důležitým faktorem, který ovlivnil úspěch Loewe je schopnost kombinovat high-tech inovace, kvalitu, design s použitím v praxi.
Výrobky Loewe se vyznačují čistými, ostře řezanými liniemi v elegantní, nadčasové a stylové podobě. Nejen v Německu společnost doposud obdržela okolo 200 ocenění za design.
Jedna z klíčových silných stránek Loewe je fantastická atraktivita značky, která je postavena na základě atraktivity samotných výrobků. Jádro hodnot značky Loewe jsou minimalistický design, smysluplné inovace a nezaměnitelná jedinečnost.
Televizory se vyrábí v Kronachu v Bavorsku
Loewe je na evropském trhu leader v řešení systémů domácího kina pro nejnáročnější zákazníky. Důležitým faktorem, který ovlivnil úspěch Loewe je schopnost kombinovat high-tech inovace, kvalitu, design s použitím v praxi.
Výrobky Loewe se vyznačují čistými, ostře řezanými liniemi v elegantní, nadčasové a stylové podobě. Nejen v Německu společnost doposud obdržela okolo 200 ocenění za design.
Jedna z klíčových silných stránek Loewe je fantastická atraktivita značky, která je postavena na základě atraktivity samotných výrobků. Jádro hodnot značky Loewe jsou minimalistický design, smysluplné inovace a nezaměnitelná jedinečnost.
Televizory se vyrábí v Kronachu v Bavorsku
„Zobrazovadla“ včera, dnes a zítra
Zrak je nejdůležitější smyslový orgán člověka, údajně je zdrojem 80 % informací, které je schopný lidský jedinec přijmout. Od dob prvních pokusů s elektronickými zobrazovači uplynulo už více než sto let, a ani dnes se vývoj nezastavil…
https://www.tvfreak.cz/zobrazovadla-vcera-dnes-a-zitra/3788
Zrak je nejdůležitější smyslový orgán člověka, údajně je zdrojem 80 % informací, které je schopný lidský jedinec přijmout. Od dob prvních pokusů s elektronickými zobrazovači uplynulo už více než sto let, a ani dnes se vývoj nezastavil…
https://www.tvfreak.cz/zobrazovadla-vcera-dnes-a-zitra/3788
BeoVision 7
Kdo chce špičkový obraz v propracovaném designu a za cenu, ze které se většině lidí protáčejí oči, ten by se měl poohlédnout po výrobcích Bang & Olufsen.
Televizní řada BeoVision 7 doposud nabízela 40“ a 32“ modely, nyní k nim B&O přidal velkou 55“ obrazovku. BeoVision 7-55 vedle svých skoro 140 cm úhlopříčky plného vysokého rozlišení (1920x1080 bodů) nabízí plné LED podsvícení s lokální regulací jasu, což znamená i vynikající dynamický kontrast, 100/120Hz vyhlazování obrazu pro plynulejší pohyb a řadu obrazových vylepšení a propracovaného ovládání pro co nejlepší požitek ze sledování filmů.
BeoVision 7 má dále integrovaný Blu-ray přehrávač, reproduktory s prostorovým zvukem a lze si vybrat ze dvou modelů motorizovaných podstavců, nízkého a vysokého. Motor obrazovku nejen natáčí, ale i naklání, takže se můžete dívat z takřka jakéhokoli běžného úhlu.
Na výběr je z šesti barevných provedení včetně takových jako zlatá, modrá a červená. Cena modelu BeoVision 7-55 se pohybuje kolem 336 000 Kč.
Kdo chce špičkový obraz v propracovaném designu a za cenu, ze které se většině lidí protáčejí oči, ten by se měl poohlédnout po výrobcích Bang & Olufsen.
Televizní řada BeoVision 7 doposud nabízela 40“ a 32“ modely, nyní k nim B&O přidal velkou 55“ obrazovku. BeoVision 7-55 vedle svých skoro 140 cm úhlopříčky plného vysokého rozlišení (1920x1080 bodů) nabízí plné LED podsvícení s lokální regulací jasu, což znamená i vynikající dynamický kontrast, 100/120Hz vyhlazování obrazu pro plynulejší pohyb a řadu obrazových vylepšení a propracovaného ovládání pro co nejlepší požitek ze sledování filmů.
BeoVision 7 má dále integrovaný Blu-ray přehrávač, reproduktory s prostorovým zvukem a lze si vybrat ze dvou modelů motorizovaných podstavců, nízkého a vysokého. Motor obrazovku nejen natáčí, ale i naklání, takže se můžete dívat z takřka jakéhokoli běžného úhlu.
Na výběr je z šesti barevných provedení včetně takových jako zlatá, modrá a červená. Cena modelu BeoVision 7-55 se pohybuje kolem 336 000 Kč.
BeoVision 10
Bang & Olufsen také vyrábí modelovou řadu "10", a to o rozměru 40 palců (BeoVision 10-40) a 46 palců (BeoVision 10-46), což dohromady dává nějakých 116 cm. Jinak jsou parametry BV10-46 v zásadě stejné jako u 10-40, to znamená Full HD rozlišení 1920x1080 bodů, 200Hz obraz a okrajové LED podsvícení, které televizi propůjčuje tenkost, na druhou stranu za cenu absence lokální regulace podsvícení. Zůstává i propracovaný rám z leštěného hliníku.
I integrovaný zvukový panel by měl zůstat obdobný jako u menšího bratříčka, i když nějaká změna není vyloučena, výrobce je v tomto směru skoupý na informace. Ani cena 46-ti palcové TV není známa, ale bude jistě vyšší než přibližně 200 000 Kč, které stojí BeoVision 10-40. V Evropě je modelová řada "10" v prodeji od dubna. Komu by bylo 46 palců málo, pro toho má Bang & Olufsen 103 palcovou plazmovou televizi BeoVision 4 (o té jsme si tu již povídali).
Bang & Olufsen také vyrábí modelovou řadu "10", a to o rozměru 40 palců (BeoVision 10-40) a 46 palců (BeoVision 10-46), což dohromady dává nějakých 116 cm. Jinak jsou parametry BV10-46 v zásadě stejné jako u 10-40, to znamená Full HD rozlišení 1920x1080 bodů, 200Hz obraz a okrajové LED podsvícení, které televizi propůjčuje tenkost, na druhou stranu za cenu absence lokální regulace podsvícení. Zůstává i propracovaný rám z leštěného hliníku.
I integrovaný zvukový panel by měl zůstat obdobný jako u menšího bratříčka, i když nějaká změna není vyloučena, výrobce je v tomto směru skoupý na informace. Ani cena 46-ti palcové TV není známa, ale bude jistě vyšší než přibližně 200 000 Kč, které stojí BeoVision 10-40. V Evropě je modelová řada "10" v prodeji od dubna. Komu by bylo 46 palců málo, pro toho má Bang & Olufsen 103 palcovou plazmovou televizi BeoVision 4 (o té jsme si tu již povídali).
Další výrobce evropských luxusních televizorů sídlí ve Švédsku. Firma se jmenuje People of LAVA. Vyrábí modelové řady Scandinavia a luxusní špičku RoyalSweden.
- Royal Sweden 55 (příloha č. 1, 2 a 3)
- Scandinavia 55 (příloha č. 4, 5 a 6)
Švédská LAVA také do svých televizorů Scandinavia dodává operační systém Android. V přílohách 4, 5 a 6 je LCD obrazovka o úhlopříčce 140cm, full HD rozlišením 1920x1080 bodů a operačním systémem Android verze 1.5 (Cupcake). Celá legrace stojí 40000 švédských korun, což je zhruba něco kolem 105000 Kč. Za tuto cenu získá zákazník designový televizor s puncem severské výjimečnosti a rovnou v systému widgety pro rychlé spuštění webového prohlížeče Google Chrome a přímý přístup na Google Maps, YouTube a samozřejmě Facebook. V on-line obchodě si lze stáhnout další kompatibilní aplikace. Budou se přebírat vhodné programy z Android Marketu, které lze bez problémů zvětšit na velikost televizní obrazovky.
Scandinavia se zatím prodává jen ve švédských obchodech (což neznamená, že by vám přes objednávku neposlali televizor i do ČR a SR), nicméně výrobce potvrdil zájem o britský a severoamerický trh.
- Royal Sweden 55 (příloha č. 1, 2 a 3)
- Scandinavia 55 (příloha č. 4, 5 a 6)
Švédská LAVA také do svých televizorů Scandinavia dodává operační systém Android. V přílohách 4, 5 a 6 je LCD obrazovka o úhlopříčce 140cm, full HD rozlišením 1920x1080 bodů a operačním systémem Android verze 1.5 (Cupcake). Celá legrace stojí 40000 švédských korun, což je zhruba něco kolem 105000 Kč. Za tuto cenu získá zákazník designový televizor s puncem severské výjimečnosti a rovnou v systému widgety pro rychlé spuštění webového prohlížeče Google Chrome a přímý přístup na Google Maps, YouTube a samozřejmě Facebook. V on-line obchodě si lze stáhnout další kompatibilní aplikace. Budou se přebírat vhodné programy z Android Marketu, které lze bez problémů zvětšit na velikost televizní obrazovky.
Scandinavia se zatím prodává jen ve švédských obchodech (což neznamená, že by vám přes objednávku neposlali televizor i do ČR a SR), nicméně výrobce potvrdil zájem o britský a severoamerický trh.
31-palcový TV OLED od firmy LG
Tento OLED televizor, tenký 2,9 mm, byl předveden na IFA_2010 v Berlíně. LG plánuje prodej tohoto televizoru na polovinu roku 2011.
Tento OLED televizor, tenký 2,9 mm, byl předveden na IFA_2010 v Berlíně. LG plánuje prodej tohoto televizoru na polovinu roku 2011.
Společnost Mitshubishi je jedním z hlavních aktérů vývoje laserové technologie v oblasti TV. Novinkou je model Mitshubishi L75-A91 (75 palců úhlopříčka)
Laserová televize má vyšší kvalitu obrazu, dvojnásobné množství barev oproti plazmové televizi a lepší pozorovací úhly než klasická HDTV.
Nový laserový projekční televizor od Mitsubishi
https://www.tvfreak.cz/novy-laserovy-projekcni-televizor-od-mitsubishi/3523
Laserová televize má vyšší kvalitu obrazu, dvojnásobné množství barev oproti plazmové televizi a lepší pozorovací úhly než klasická HDTV.
Nový laserový projekční televizor od Mitsubishi
https://www.tvfreak.cz/novy-laserovy-projekcni-televizor-od-mitsubishi/3523
Co to je laseorvá televize
Obyčejné HD obrazovky jsou schopny ukázat zhruba 40 procent barevného spektra, které je schopno vnímat lidské oko. Laserová televize umí dvojnásobek. Nová technologie umožňuje znázornění více než 80 procent barevného spektra. Pro diváka tento fenomén znamená nečekanou barevnost, jas a hloubku.
Kromě obou uvedených předností má nová technologie ještě jednu zvláštnost: podporuje 3D znázorňování. Televizor je zkonstruován na principu zpětně projekčních modelů. Místo běžného osvícení projektorovou lampou je použito k osvícení pole laserových diod. Tyto produkují tři základní barvy: červenou, zelenou a modrou.
Ve srovnání s LCD obrazovkami potřebují tyto přístroje jen asi polovinu energie, oproti velkoformátovým plasmám až o dvě třetiny.
Vůbec první laserovou televizi postavila australské firma Novalux. Dnes laserové televize seriově vyrábí firma Mitsubishi a prodává je v USA. Laserová televize je lepší, než OLED televize a údajně by měla být i lacinější (zde ovšem záleží na mnoha okolnostech)
Obyčejné HD obrazovky jsou schopny ukázat zhruba 40 procent barevného spektra, které je schopno vnímat lidské oko. Laserová televize umí dvojnásobek. Nová technologie umožňuje znázornění více než 80 procent barevného spektra. Pro diváka tento fenomén znamená nečekanou barevnost, jas a hloubku.
Kromě obou uvedených předností má nová technologie ještě jednu zvláštnost: podporuje 3D znázorňování. Televizor je zkonstruován na principu zpětně projekčních modelů. Místo běžného osvícení projektorovou lampou je použito k osvícení pole laserových diod. Tyto produkují tři základní barvy: červenou, zelenou a modrou.
Ve srovnání s LCD obrazovkami potřebují tyto přístroje jen asi polovinu energie, oproti velkoformátovým plasmám až o dvě třetiny.
Vůbec první laserovou televizi postavila australské firma Novalux. Dnes laserové televize seriově vyrábí firma Mitsubishi a prodává je v USA. Laserová televize je lepší, než OLED televize a údajně by měla být i lacinější (zde ovšem záleží na mnoha okolnostech)
České Radiokomunikace prodány Australanům za 14 mld. korun
Firma Falcon Group, kterou ovládají investiční fondy Mid Europa Partners (MEP), prodala 100% podíl Českých Radiokomunikací australské skupině Macquarie.
Macquarie získává největší vysílací infrastrukturu v zemi, součástí obchodu ale není podíl v T-Mobilu, který stále zůstává v rukou Falcon Group.
Předchůdkyně dnešní společnosti vznikla v roce 1963, kdy byly radiokomunikace vyčleněny ze Správy dálkových spojů a vznikl podnik Správa radiokomunikací s působností na území celého tehdejšího Československa. Akciová společnost České Radiokomunikace vznikla v lednu 1994 a byla částečně privatizována v rámci kuponové privatizace. O dva roky později založily ČRa s konsorciem TMobil společný podnik Radiomobil na poskytování mobilních telekomunikačních služeb, přes 20 procent akcií koupila o rok později dánská společnost Tele Danmark.
V roce 2001 vláda prodala 51,2 procent akcií ČRa v držení Fondu národního majetku dánsko-německému konsorciu Bivideon, které tvořily společnosti Tele Danmark (TDC) a Deutsche Bank, za 6,8 miliardy korun. Bivideon postupně podíl navýšil na více než 94 procent. V roce 2005 se právním nástupcem společnosti stala JTR Management, dceřiná firma Bivideonu. Od roku 2007 nese společnost opět název České Radiokomunikace.
O rok později se majoritními vlastníky společnosti staly firmy Mid Europa Partners, Lehman Brothers, Al Bateen Investments, kteří za podíl v ČRa zaplatily zhruba 29,6 miliardy korun. Po krachu americké banky Lehman Brothers o dva roky později převzala její 38 procentní podíl firma Mid Europa Partners a stala se ze zhruba tří čtvrtin vlastníkem mateřské společnosti ČRa Falcon Group.
České Radiokomunikace zajišťují pozemní televizní a rozhlasové vysílání pro 98 procent českého trhu a poskytují služby zhruba 500 firemních klientů.
Firma Falcon Group, kterou ovládají investiční fondy Mid Europa Partners (MEP), prodala 100% podíl Českých Radiokomunikací australské skupině Macquarie.
Macquarie získává největší vysílací infrastrukturu v zemi, součástí obchodu ale není podíl v T-Mobilu, který stále zůstává v rukou Falcon Group.
Předchůdkyně dnešní společnosti vznikla v roce 1963, kdy byly radiokomunikace vyčleněny ze Správy dálkových spojů a vznikl podnik Správa radiokomunikací s působností na území celého tehdejšího Československa. Akciová společnost České Radiokomunikace vznikla v lednu 1994 a byla částečně privatizována v rámci kuponové privatizace. O dva roky později založily ČRa s konsorciem TMobil společný podnik Radiomobil na poskytování mobilních telekomunikačních služeb, přes 20 procent akcií koupila o rok později dánská společnost Tele Danmark.
V roce 2001 vláda prodala 51,2 procent akcií ČRa v držení Fondu národního majetku dánsko-německému konsorciu Bivideon, které tvořily společnosti Tele Danmark (TDC) a Deutsche Bank, za 6,8 miliardy korun. Bivideon postupně podíl navýšil na více než 94 procent. V roce 2005 se právním nástupcem společnosti stala JTR Management, dceřiná firma Bivideonu. Od roku 2007 nese společnost opět název České Radiokomunikace.
O rok později se majoritními vlastníky společnosti staly firmy Mid Europa Partners, Lehman Brothers, Al Bateen Investments, kteří za podíl v ČRa zaplatily zhruba 29,6 miliardy korun. Po krachu americké banky Lehman Brothers o dva roky později převzala její 38 procentní podíl firma Mid Europa Partners a stala se ze zhruba tří čtvrtin vlastníkem mateřské společnosti ČRa Falcon Group.
České Radiokomunikace zajišťují pozemní televizní a rozhlasové vysílání pro 98 procent českého trhu a poskytují služby zhruba 500 firemních klientů.
Plazmové televizory Panasonic VIERA NeoPDP - 600 Hz
Televize řady Panasonic VIERA NeoPDP představují ve světě plazmových obrazovek opravdovou revoluci. Přinášejí řadu nových vlastností a skvělý obraz, v němž je vidět každý detail. Základem nové technologie je větší rozměr jednotlivých světelných bodů a vylepšená fosforová směs v zobrazovacím panelu, což výrazně napomáhá kvalitě a sytosti barev. Svítivost každého pixelu lze ztlumit na naprosté minimum a výsledkem je syté podání černé a vylepšený kontrast. O nesmírně kvalitní zobrazení detailů se starají vylepšené obrazové procesory. V modelové řadě NeoPDP pro rok 2010 se navíc skrývá opravdová perla v podobě modelů TV20 Series Full HD 3D, které nabízejí všechny přednosti nové technologie a k tomu 3D zobrazení.
O mimořádně kvalitní obraz s plynulým překreslením pohybu se u modelů řady VIERA NeoPDP stará mimo jiné nová technologie 600 Hz Sub-field Drive a systém Intelligent Frame Creation Pro. Jde o nový procesor s analýzou obrazu, který převádí pohyb v každé scéně do tzv. podpolí. Díky mezipolím se rychlé scény zobrazí v nejvyšším rozlišení Full HD (1920 x 1080) naprosto plynule. Každé okénko je totiž na obrazovce viditelné kratší dobu než u konvenčních procesorů a to téměř dokonale eliminuje nevítané pohybové artefakty.
zdroj: Panasonic
Televize řady Panasonic VIERA NeoPDP představují ve světě plazmových obrazovek opravdovou revoluci. Přinášejí řadu nových vlastností a skvělý obraz, v němž je vidět každý detail. Základem nové technologie je větší rozměr jednotlivých světelných bodů a vylepšená fosforová směs v zobrazovacím panelu, což výrazně napomáhá kvalitě a sytosti barev. Svítivost každého pixelu lze ztlumit na naprosté minimum a výsledkem je syté podání černé a vylepšený kontrast. O nesmírně kvalitní zobrazení detailů se starají vylepšené obrazové procesory. V modelové řadě NeoPDP pro rok 2010 se navíc skrývá opravdová perla v podobě modelů TV20 Series Full HD 3D, které nabízejí všechny přednosti nové technologie a k tomu 3D zobrazení.
O mimořádně kvalitní obraz s plynulým překreslením pohybu se u modelů řady VIERA NeoPDP stará mimo jiné nová technologie 600 Hz Sub-field Drive a systém Intelligent Frame Creation Pro. Jde o nový procesor s analýzou obrazu, který převádí pohyb v každé scéně do tzv. podpolí. Díky mezipolím se rychlé scény zobrazí v nejvyšším rozlišení Full HD (1920 x 1080) naprosto plynule. Každé okénko je totiž na obrazovce viditelné kratší dobu než u konvenčních procesorů a to téměř dokonale eliminuje nevítané pohybové artefakty.
zdroj: Panasonic
Americký výrobce televizí Vizio představil nový model VIZIO XVT3D650SV, s obrazovkou LCD o úhlopříčce 165cm a s 3D videem. Ovšem pointa tohoto televizoru je, že nepoužívá dnes u 3D televizí převládající systém s aktivními 3D LCD brýlemi, ale pasivní polarizační brýle, které jsou podobné systému ve většině 3D kin.
Vizio XVT3D650SV má 120Hz obraz, jak se na 3D televizi sluší, okrajové LED podsvícení, jak je dnes zvykem, SRS TruSurround reproduktory s prostorovým zvykem a přístup k vybraným internetovým aplikacím. Cena v USA činí 3 699 dolarů. Model je určen pouze pro trh v USA a Kanadě.
Zdroj: VIZIO
https://www.tvfreak.cz/vizio-uvedlo-65-palcovou-tv-s-pasivni-3d/3853
Vizio XVT3D650SV má 120Hz obraz, jak se na 3D televizi sluší, okrajové LED podsvícení, jak je dnes zvykem, SRS TruSurround reproduktory s prostorovým zvykem a přístup k vybraným internetovým aplikacím. Cena v USA činí 3 699 dolarů. Model je určen pouze pro trh v USA a Kanadě.
Zdroj: VIZIO
https://www.tvfreak.cz/vizio-uvedlo-65-palcovou-tv-s-pasivni-3d/3853
Zajímavost
My dříve narození si ještě pamatujeme maďarské televizory značky ORION. Některé modely se ještě v 60-tých letech dovážely i do Československa. Později přibyla značka VideoTon, která vyráběla televizory v německé (tehdy "západoněmecké") licenci a i některé tyto modely se dovážely v 70-tých letech k nám. Značka ORION na konci 60-tých let odešla z civilního sektoru a až na pár výjimek vyráběla většinou elektroniku pro vojenské účely.
Značka ORION nezanikla ani po pádu socialistického řádu roku 1990 a nadále existuje. Není to již samostatná maďarská firma, ale stala se součástí skupiny Thakral Group (Thakral Brothers Pte Ltd ), která sídlí v Singapuru (Thakral byl založen roku 1952).
Pod značkou ORION najdeme jak televizory LCD a Plasma, tak i televizory CRT. Televizory ORION jsou běžně k sehnání na maďarském trhu. Jenou z LCD televizorů je např. model ORION LCD - T32-D o úhlopříčce 81cm. Televizor má DVB-T mpeg_4 tuner, 2x HDMI a 2x SCART vstup, dynamický kontrast 15000:1. (příloha č. 1 a 2)
Na ukázku si zde ještě zobrazíme CRT-combo televizi ORION COMBO - TV/DVD-1432, jehož součástí je DVD přehrávač. (příloha č. 3 a 4)
My dříve narození si ještě pamatujeme maďarské televizory značky ORION. Některé modely se ještě v 60-tých letech dovážely i do Československa. Později přibyla značka VideoTon, která vyráběla televizory v německé (tehdy "západoněmecké") licenci a i některé tyto modely se dovážely v 70-tých letech k nám. Značka ORION na konci 60-tých let odešla z civilního sektoru a až na pár výjimek vyráběla většinou elektroniku pro vojenské účely.
Značka ORION nezanikla ani po pádu socialistického řádu roku 1990 a nadále existuje. Není to již samostatná maďarská firma, ale stala se součástí skupiny Thakral Group (Thakral Brothers Pte Ltd ), která sídlí v Singapuru (Thakral byl založen roku 1952).
Pod značkou ORION najdeme jak televizory LCD a Plasma, tak i televizory CRT. Televizory ORION jsou běžně k sehnání na maďarském trhu. Jenou z LCD televizorů je např. model ORION LCD - T32-D o úhlopříčce 81cm. Televizor má DVB-T mpeg_4 tuner, 2x HDMI a 2x SCART vstup, dynamický kontrast 15000:1. (příloha č. 1 a 2)
Na ukázku si zde ještě zobrazíme CRT-combo televizi ORION COMBO - TV/DVD-1432, jehož součástí je DVD přehrávač. (příloha č. 3 a 4)
Zajímavost
V Indii působí firma na výrobu televizorů, která nese název VIDEOCON. V přílohách je ukázka modelových řad televizorů.
Firma vyrábí jak LCD/LED televizory, tak i širokou paletu CRT modelů.
V Indii působí firma na výrobu televizorů, která nese název VIDEOCON. V přílohách je ukázka modelových řad televizorů.
Firma vyrábí jak LCD/LED televizory, tak i širokou paletu CRT modelů.
SHARP LC-60LE925E
- Velikost obrazovky 152 cm (60")
- Full HD X-gen panel s technologií AQUOS Quattron 3D (1920 x 1080 x 4)
- HD tuner (DVB-T / DVB-C), DVB-S / MPEG2 H.264
- Štíhlý 3D LCD TV s podsvícením edge LED
- Mega kontrast
- Skenování podsvícení 200 s dejudderem filmu
- AQUOS NET + přístup k internetu a přehrávač Media player přes USB nebo domácí síť (DLNA)
- Zabudovaná funkce časového posuvu do 150 min pro SD a do 60 min pro HD video (závisí na vysílání)
Interní paměť 8GB. Štíhlý, plně plochý hladký design. Technologie Quattron 3D společnosti Sharp s přidanými žlutými pixely ke klasickému panelu RGB umožňuje rozšíření reprodukce barev také pro 3. dimenzi, hladké detaily s precizním vykreslením do úrovně subpixelů a s pokročilým energeticky úsporným provozem systému televizoru. Technologie skenování podsvícení zlepšuje jasnost obrazu a hladkost u filmů a sportovních přenosů.
- Velikost obrazovky 152 cm (60")
- Full HD X-gen panel s technologií AQUOS Quattron 3D (1920 x 1080 x 4)
- HD tuner (DVB-T / DVB-C), DVB-S / MPEG2 H.264
- Štíhlý 3D LCD TV s podsvícením edge LED
- Mega kontrast
- Skenování podsvícení 200 s dejudderem filmu
- AQUOS NET + přístup k internetu a přehrávač Media player přes USB nebo domácí síť (DLNA)
- Zabudovaná funkce časového posuvu do 150 min pro SD a do 60 min pro HD video (závisí na vysílání)
Interní paměť 8GB. Štíhlý, plně plochý hladký design. Technologie Quattron 3D společnosti Sharp s přidanými žlutými pixely ke klasickému panelu RGB umožňuje rozšíření reprodukce barev také pro 3. dimenzi, hladké detaily s precizním vykreslením do úrovně subpixelů a s pokročilým energeticky úsporným provozem systému televizoru. Technologie skenování podsvícení zlepšuje jasnost obrazu a hladkost u filmů a sportovních přenosů.
Firma JVC dodává pro USA televizi LCD JVC LT-46P510, která má systém TeleDock pro iPod a iPhone. TeleDock je umístěn na středním panelu pod obrazovkou a je kompatibilní se širokou škálou iPod modelů, včetně Nano, Classic a Mini.
Televizor je dodáván v úhlopříčkách 32" a 42 " a oba modely jsou vybaveny obnovovací frekvencí 120Hz (Clear Motion Drive).
K dispozici jsou tři HDMI vstupy, stejně jako komponentní video vstup, S-video vstup a dva kompozitní video vstupy a vstup PC, a také USB na boku televizoru. Televize je určena pro digitální příjem v normě ATSC, tedy v Evropě nepoužitelné (ATSC je americká obdoba evropské normy DVB-T).
Zdroj: JVC-US
Televizor je dodáván v úhlopříčkách 32" a 42 " a oba modely jsou vybaveny obnovovací frekvencí 120Hz (Clear Motion Drive).
K dispozici jsou tři HDMI vstupy, stejně jako komponentní video vstup, S-video vstup a dva kompozitní video vstupy a vstup PC, a také USB na boku televizoru. Televize je určena pro digitální příjem v normě ATSC, tedy v Evropě nepoužitelné (ATSC je americká obdoba evropské normy DVB-T).
Zdroj: JVC-US
Co to je Clear Motion Drive ?
Technologie Clear Motion Drive používá vysoce přesný interpolační algoritmus, který detekuje pohyb v obraze a zvyšuje obnovovací kmitočet a tím vytváří interpolovaný obraz, který je zobrazen jako dva snímky — originální a nově interpolovaný snímek. Díky této metodě mohou být zachovány jasnější obrazy bez třepotání nebo zastření.
Technologie Clear Motion Drive používá vysoce přesný interpolační algoritmus, který detekuje pohyb v obraze a zvyšuje obnovovací kmitočet a tím vytváří interpolovaný obraz, který je zobrazen jako dva snímky — originální a nově interpolovaný snímek. Díky této metodě mohou být zachovány jasnější obrazy bez třepotání nebo zastření.
TechniSat HDTV 40
Už dříve jsme si zde uvedli od firmy TechniSat luxusní televizor HDTV46. V nabídce firmy je také o něco "jednodušší" model HDTV40.
Model HDTV 40 je přístrojem s integrovaným vícenásobným tunerem Dual HDTV. Tento multipřijímač, který je navržen pro funkci s dvojitým programem, může přijímat digitální programy ze satelitu, kabelové televize či z terestrického vysílání DVB-T, a to jak ve standardní kvalitě, kterou znáte z dřívějška, nebo v impozantní kvalitě HD. V režimu HD poskytuje přístroj HDTV 40 výrazný obraz v brilantních barvách, představující úžasnou bohatost detailů při nejvyšším možném rozlišení (Full HD). Podmanivost těchto obrazů je ještě zvýrazněna zvukovým systémem přístroje HDTV 40.
K možnostem digitálního příjmu si můžete navíc vychutnat následující možnosti analogového příjmu: analogový kabelový příjem, analogový terestrický příjem a FM. V obou případech, jak digitálního i analogového příjmu, je příjem prováděn přímo televizorem, není nutný žádný oddělený přijímač.
Pomocí HDTV 40 lze též přijímat programy s kódovaným obsahem (jako jsou placené televizní či radiové programy). Dva sloty CI a čtečka karet CONAX jsou poskytovány k dekódování kódovaných programů.
Vysoce kvalitní plochá obrazovka má diagonálně velikost 102 cm, je garantována 100 % bezchybných obrazových pixelů a poskytuje Full HD rozlišení 1920 x 1080 pixelů.
Jedním ze zvláštních funkcí digitálního televizního přijímače je integrovaný Osobní videorekordér (PVR).
Tato funkce umožňuje nahrávat digitální a analogové programy televize i rádia na vestavěný pevný disk pouhým jedním stiskem tlačítka na dálkovém ovladači. Záznamy mohou být kdykoliv reprodukovány v neztrátové kvalitě, také je poskytována vestavěná funkce úpravy záznamu.
Doplněním běžných signálů televize a rádia je zaznamenávána i informace, jako je Teletext, titulky a doplňující zvuková stopa.
Sofistikovaný koncept ovládání poskytuje snadné použití. Výsledkem tohoto vhodně propracovaného konceptu je intuitivní systém snadno pochopitelného menu, a dále také výjimečný balíček služeb, jenž je poskytován zdarma a poskytuje efektivní služby s přidanou hodnotou.
Tento balíček je znám jako Služba DigiButler a poskytuje opravdu užitečné vlastnosti. Například instalační asistent AutoInstall usnadňuje počáteční instalaci pomocí automatizovaných postupů, zatímco elektronická programová informační služba "SiehFern INFO Plus" je pravidelně aktualizovaná, a poskytuje programového průvodce s náhledy. Manažer seznamu programů ISIPRO zajišťuje stále aktuální informace o programech. A nakonec aktualizační služba TechiMatic zajišťuje nainstalovanou nejnovější aktualizaci operačního softwaru.
Konektory na bočním panelu (příloha č. 4)
1) Common Interface se dvěmi CI sloty
2) Čtečka karet pro karty CONAX Smartcard
3) Síťové připojení (LAN)
4) USB Port (Typ USB 2.0)
5) Anténní vstup (DVB-C, DVB-T, analog)
6) Audio vstup (L/R, cinch)
7) Video vstup (cinch)
8) S-Video vstup (Hosiden)
9) LNB vstupy 1 a 2 (DVB-S)
10) Vstup mikrofonu (3,5 mm banánek, stereo)
11) Konektory HDMI 1-3
12) Výstup na sluchátka (3,5 mm banánek, stereo)
13) Audio výstup, analogový (L/R, cinch)
14) Audio výstup, analogový (subwoofer, cinch)
15) Audio výstup, analogový (středový, cinch)
16) Video komponentní vstup (Y, Pb/Cb, Pr/Cr)
17) Audio komponentní vstup (L/R)
18) Audio vstup, digitální (SPDIF, elektrický)
19) Audio výstup digitální (SPDIF, elektrický)
20) Audio výstup digitální (SPDIF, optický)
21) 12 Voltů výstup stejnosměr. proudu (spínací napětí pro externí zesilovač)
Další konektory na spodní straně panelu
- 2 SCART konektory (AV 1 a AV 2)
- Konektor reproduktorů
- Audio vstup VGA/DVI (3,5 mm banánek)
- VGA konektor
- Konektor napájení
zdroj: TechniSat
Už dříve jsme si zde uvedli od firmy TechniSat luxusní televizor HDTV46. V nabídce firmy je také o něco "jednodušší" model HDTV40.
Model HDTV 40 je přístrojem s integrovaným vícenásobným tunerem Dual HDTV. Tento multipřijímač, který je navržen pro funkci s dvojitým programem, může přijímat digitální programy ze satelitu, kabelové televize či z terestrického vysílání DVB-T, a to jak ve standardní kvalitě, kterou znáte z dřívějška, nebo v impozantní kvalitě HD. V režimu HD poskytuje přístroj HDTV 40 výrazný obraz v brilantních barvách, představující úžasnou bohatost detailů při nejvyšším možném rozlišení (Full HD). Podmanivost těchto obrazů je ještě zvýrazněna zvukovým systémem přístroje HDTV 40.
K možnostem digitálního příjmu si můžete navíc vychutnat následující možnosti analogového příjmu: analogový kabelový příjem, analogový terestrický příjem a FM. V obou případech, jak digitálního i analogového příjmu, je příjem prováděn přímo televizorem, není nutný žádný oddělený přijímač.
Pomocí HDTV 40 lze též přijímat programy s kódovaným obsahem (jako jsou placené televizní či radiové programy). Dva sloty CI a čtečka karet CONAX jsou poskytovány k dekódování kódovaných programů.
Vysoce kvalitní plochá obrazovka má diagonálně velikost 102 cm, je garantována 100 % bezchybných obrazových pixelů a poskytuje Full HD rozlišení 1920 x 1080 pixelů.
Jedním ze zvláštních funkcí digitálního televizního přijímače je integrovaný Osobní videorekordér (PVR).
Tato funkce umožňuje nahrávat digitální a analogové programy televize i rádia na vestavěný pevný disk pouhým jedním stiskem tlačítka na dálkovém ovladači. Záznamy mohou být kdykoliv reprodukovány v neztrátové kvalitě, také je poskytována vestavěná funkce úpravy záznamu.
Doplněním běžných signálů televize a rádia je zaznamenávána i informace, jako je Teletext, titulky a doplňující zvuková stopa.
Sofistikovaný koncept ovládání poskytuje snadné použití. Výsledkem tohoto vhodně propracovaného konceptu je intuitivní systém snadno pochopitelného menu, a dále také výjimečný balíček služeb, jenž je poskytován zdarma a poskytuje efektivní služby s přidanou hodnotou.
Tento balíček je znám jako Služba DigiButler a poskytuje opravdu užitečné vlastnosti. Například instalační asistent AutoInstall usnadňuje počáteční instalaci pomocí automatizovaných postupů, zatímco elektronická programová informační služba "SiehFern INFO Plus" je pravidelně aktualizovaná, a poskytuje programového průvodce s náhledy. Manažer seznamu programů ISIPRO zajišťuje stále aktuální informace o programech. A nakonec aktualizační služba TechiMatic zajišťuje nainstalovanou nejnovější aktualizaci operačního softwaru.
Konektory na bočním panelu (příloha č. 4)
1) Common Interface se dvěmi CI sloty
2) Čtečka karet pro karty CONAX Smartcard
3) Síťové připojení (LAN)
4) USB Port (Typ USB 2.0)
5) Anténní vstup (DVB-C, DVB-T, analog)
6) Audio vstup (L/R, cinch)
7) Video vstup (cinch)
8) S-Video vstup (Hosiden)
9) LNB vstupy 1 a 2 (DVB-S)
10) Vstup mikrofonu (3,5 mm banánek, stereo)
11) Konektory HDMI 1-3
12) Výstup na sluchátka (3,5 mm banánek, stereo)
13) Audio výstup, analogový (L/R, cinch)
14) Audio výstup, analogový (subwoofer, cinch)
15) Audio výstup, analogový (středový, cinch)
16) Video komponentní vstup (Y, Pb/Cb, Pr/Cr)
17) Audio komponentní vstup (L/R)
18) Audio vstup, digitální (SPDIF, elektrický)
19) Audio výstup digitální (SPDIF, elektrický)
20) Audio výstup digitální (SPDIF, optický)
21) 12 Voltů výstup stejnosměr. proudu (spínací napětí pro externí zesilovač)
Další konektory na spodní straně panelu
- 2 SCART konektory (AV 1 a AV 2)
- Konektor reproduktorů
- Audio vstup VGA/DVI (3,5 mm banánek)
- VGA konektor
- Konektor napájení
zdroj: TechniSat
Zajímavost
Dalším z několika výrobců televizí v USA je také firma Zenith (vyrábí také multimedialní centra a DVD přehrávače). Produkuje LCD televize a její "královskou třídou" je model Zenith Z47LC6DF. Jedná se o televizi o úhlopříčce 47", která umí Full HD 1080p, má 3x HDMI a má tunery pro ATSC/NTSC/QAM příjem (digitální terestial/analogový terestial/digitální kabel), tedy pro Evropu nepoužitelný.
Dalším z několika výrobců televizí v USA je také firma Zenith (vyrábí také multimedialní centra a DVD přehrávače). Produkuje LCD televize a její "královskou třídou" je model Zenith Z47LC6DF. Jedná se o televizi o úhlopříčce 47", která umí Full HD 1080p, má 3x HDMI a má tunery pro ATSC/NTSC/QAM příjem (digitální terestial/analogový terestial/digitální kabel), tedy pro Evropu nepoužitelný.
Slovenský výrobce televizorů OVP ORAVA (založeno 20.6.1994) , mimo jiné, také vyrábí CRT televizory. Jedním z nich je model CTV 2178 RF SLIM STEREO.
- zcela plochá obrazovka Real Flat s úhlopříčkou 55cm
- stereofonní a dvoukanálový zvuk, hudební výkon 2x10W
- A2 a NICAM
- funkce AVL - automatická úroveň hlasitosti
- pásmo kabelové televize (hyperband)
- 100 předvoleb
- příjem v normách PAL/SECAM - B/G, D/K
- automatické ladění frekvenční syntézou
- ruční ladění
- jemné doladění
- přímé vkládání kanálů
- možnost přepnutí obrazu do formátu 16:9
- teletext s pamětí 10 stran
- možnost uložení parametrů obrazu a zvuku pro každou předvolbu zvlášť
- hodiny, časovač, budík
- hotelový mód, rodičovský zámek
- 2 x EURO-AV konektor (SCART)
- S-VIDEO konektor
- 2 x CINCH audio vstup
- výstup na sluchátka
- nezávislé ovládání sluchátek v MENU (hlasitost, dual)
- lokální klávesnice na boku
- příkon 77W, v pohotovostním stavu 6W
- zcela plochá obrazovka Real Flat s úhlopříčkou 55cm
- stereofonní a dvoukanálový zvuk, hudební výkon 2x10W
- A2 a NICAM
- funkce AVL - automatická úroveň hlasitosti
- pásmo kabelové televize (hyperband)
- 100 předvoleb
- příjem v normách PAL/SECAM - B/G, D/K
- automatické ladění frekvenční syntézou
- ruční ladění
- jemné doladění
- přímé vkládání kanálů
- možnost přepnutí obrazu do formátu 16:9
- teletext s pamětí 10 stran
- možnost uložení parametrů obrazu a zvuku pro každou předvolbu zvlášť
- hodiny, časovač, budík
- hotelový mód, rodičovský zámek
- 2 x EURO-AV konektor (SCART)
- S-VIDEO konektor
- 2 x CINCH audio vstup
- výstup na sluchátka
- nezávislé ovládání sluchátek v MENU (hlasitost, dual)
- lokální klávesnice na boku
- příkon 77W, v pohotovostním stavu 6W
Na našem trhu je k mání jediná televize s poměrem stran 21:9 (tedy filmový rozměr), a to Philips Cinema 21:9. Už je zde o ní velmi podrobně psáno a tak si zde pouze uvedeme video o oné zajímavé televizi, která se na českém trhu prodává cca za 110 000 Kč.
CES 2011 v Las Vegas (USA)
Samsung - high-end modelová řada D8000
Televizory Samsung série LED D8000 mají tenký 0,5cm rámeček, a pokračují tak v minimalistickém designu. Modelová řada D8000 má dálkové ovládání s dotykovým displejem a virtuální klávesnicí se zabudovaným Wi-Fi. Možnosti výběru je z velikostí 46", 55", 60" a 65", obnovovací frekvence 200/240 Hz. LED podsvícení je okrajové, nicméně Samsung slibuje, že by mělo do určité míry simulovat možnosti lokální regulace podsvícení tak, jak ho známe z plného LED.
Všechny modely TV nabízejí trojrozměrný obraz a 3D brýle s LCD závěrkami, které obraz synchronizují přes Bluetooth připojení.
Samsung - high-end modelová řada D8000
Televizory Samsung série LED D8000 mají tenký 0,5cm rámeček, a pokračují tak v minimalistickém designu. Modelová řada D8000 má dálkové ovládání s dotykovým displejem a virtuální klávesnicí se zabudovaným Wi-Fi. Možnosti výběru je z velikostí 46", 55", 60" a 65", obnovovací frekvence 200/240 Hz. LED podsvícení je okrajové, nicméně Samsung slibuje, že by mělo do určité míry simulovat možnosti lokální regulace podsvícení tak, jak ho známe z plného LED.
Všechny modely TV nabízejí trojrozměrný obraz a 3D brýle s LCD závěrkami, které obraz synchronizují přes Bluetooth připojení.
Edge LED
V televizorech s podsvícením Edge LED je obraz v televizoru osvětlován bílými diodami LED uspořádanými na horním a dolním okraji displeje z tekutých krystalů. Speciální vodicí deska pak směruje světlo tak, aby svítilo ven z obrazovky. Protože se přímo za obrazovkou nenacházejí žádné diody LED, jsou televizory s podsvícením Edge LED tenké a lehké.
Dynamic Edge LED
Podsvícení Dynamic Edge LED využívá podobně jako systém Edge LED bílé diody LED uspořádané na horním a dolním okraji displeje LCD televizoru. Technologie místního stmívání pak ovládá výstup světla jednotlivých skupin diod LED v závislosti na zobrazeném obrazu. Díky tomu vzniká pozoruhodný kontrast mezi jasnými a tmavými oblastmi ve stejné scéně.
Intelligent Dynamic LED
Na rozdíl od systému Edge LED využívá systém podsvícení Intelligent Dynamic LED k osvětlení obrazu o mnoho více bílých diod LED uspořádaných přímo za televizní obrazovkou. Tento systém se běžně označuje jako Full nebo Direct LED. Vzhledem ke kontrole výstupu světla jednotlivých bloků těchto diod LED dokáže systém osvětlit velmi konkrétní části obrazu, zatímco ostatní zůstanou tmavé. Takto získá televizní obraz vysoký kontrast. Zobrazí se ty nejhlubší odstíny černé, a přesto se v těchto tmavých scénách zobrazují detaily.
V televizorech s podsvícením Edge LED je obraz v televizoru osvětlován bílými diodami LED uspořádanými na horním a dolním okraji displeje z tekutých krystalů. Speciální vodicí deska pak směruje světlo tak, aby svítilo ven z obrazovky. Protože se přímo za obrazovkou nenacházejí žádné diody LED, jsou televizory s podsvícením Edge LED tenké a lehké.
Dynamic Edge LED
Podsvícení Dynamic Edge LED využívá podobně jako systém Edge LED bílé diody LED uspořádané na horním a dolním okraji displeje LCD televizoru. Technologie místního stmívání pak ovládá výstup světla jednotlivých skupin diod LED v závislosti na zobrazeném obrazu. Díky tomu vzniká pozoruhodný kontrast mezi jasnými a tmavými oblastmi ve stejné scéně.
Intelligent Dynamic LED
Na rozdíl od systému Edge LED využívá systém podsvícení Intelligent Dynamic LED k osvětlení obrazu o mnoho více bílých diod LED uspořádaných přímo za televizní obrazovkou. Tento systém se běžně označuje jako Full nebo Direct LED. Vzhledem ke kontrole výstupu světla jednotlivých bloků těchto diod LED dokáže systém osvětlit velmi konkrétní části obrazu, zatímco ostatní zůstanou tmavé. Takto získá televizní obraz vysoký kontrast. Zobrazí se ty nejhlubší odstíny černé, a přesto se v těchto tmavých scénách zobrazují detaily.
CES 2011 v Las Vegas (USA)
Panasonic - modelová řada GT30
Panasonic připravuje na letošní rok dvanáct modelů 3D plazem. Řady mají být tři, ST30, VT30 a GT 30. Řada GT 30 bude dostupná v úhlopříčkách 65, 60, 55 a 50 palců, přičemž bude osazena Infinite Black 2 panelem a také bude umožnovat videohovory přes Skype.
Panasonic - modelová řada GT30
Panasonic připravuje na letošní rok dvanáct modelů 3D plazem. Řady mají být tři, ST30, VT30 a GT 30. Řada GT 30 bude dostupná v úhlopříčkách 65, 60, 55 a 50 palců, přičemž bude osazena Infinite Black 2 panelem a také bude umožnovat videohovory přes Skype.
Toshiba Glasses-less 3D REGZA GL1
Nová řada TV označená Glasses-less 3D REGZA GL1 zatím obsahuje dva modely s velikostí obrazovky 12 a 20 palců. LCD obrazovka televizorů je podsvícena pomocí LED diod a skládá se z několika vrstev – tím je dosaženo třírozměrného obrazu. Omezením je nutnost sledovat televizor jen z určité vzdálenosti a navíc poměrně blízko (90 cm) a omezen je i úhel pohledu. 20palcový model 20GL1 nabízí rozlišení 1280 x 720 bodů a má kontrastní poměr 550:1 a je vybaven rychlým procesorem CELL pro zpracování obrazu. Ve výbavě jsou dva televizní tunery, HDMI konektor, ethernetový port a USB port. Menší přenosný model má nižší rozlišení a je vybaven čtečkou paměťových karet.
Nová řada TV označená Glasses-less 3D REGZA GL1 zatím obsahuje dva modely s velikostí obrazovky 12 a 20 palců. LCD obrazovka televizorů je podsvícena pomocí LED diod a skládá se z několika vrstev – tím je dosaženo třírozměrného obrazu. Omezením je nutnost sledovat televizor jen z určité vzdálenosti a navíc poměrně blízko (90 cm) a omezen je i úhel pohledu. 20palcový model 20GL1 nabízí rozlišení 1280 x 720 bodů a má kontrastní poměr 550:1 a je vybaven rychlým procesorem CELL pro zpracování obrazu. Ve výbavě jsou dva televizní tunery, HDMI konektor, ethernetový port a USB port. Menší přenosný model má nižší rozlišení a je vybaven čtečkou paměťových karet.
Samsung odtajnil plazmy pro rok 2011
Stejně tak, jako jiní výrobci, i Samsung na letošním CESu předvedl nové modelové řady svých televizorů, které mají díky úzkému rámečku větší úhlopříčku aktivní obrazové plochy při zachování stejných celkových rozměrů, jaké měly loňské televizory.
https://www.tvfreak.cz/samsung-odtajnil-plazmy-pro-rok-2011/3916
Stejně tak, jako jiní výrobci, i Samsung na letošním CESu předvedl nové modelové řady svých televizorů, které mají díky úzkému rámečku větší úhlopříčku aktivní obrazové plochy při zachování stejných celkových rozměrů, jaké měly loňské televizory.
https://www.tvfreak.cz/samsung-odtajnil-plazmy-pro-rok-2011/3916
CES 2011 v Las Vegas (USA)
Společnost Sharp představila nové televizory AQUOS včetně modelů Quattron s 3D zobrazení, které nabízejí obrazovku s úhlopříčkou až téměř 70 palců. To však není všechno ....
https://www.tvfreak.cz/sharp-uvadi-velke-tv-quattron/3921
Společnost Sharp představila nové televizory AQUOS včetně modelů Quattron s 3D zobrazení, které nabízejí obrazovku s úhlopříčkou až téměř 70 palců. To však není všechno ....
https://www.tvfreak.cz/sharp-uvadi-velke-tv-quattron/3921
