Leadtek Winfast PVR - nastavení MPEG nahrávání ?
Dobrý den,
jak souvisí nastavení kvality nahrávání MPEG 1 ( uživ. nast . )
a bitrate ? Proč jsou na sobě nezávislé ? :-?
Jak ovlivní použitý bitrate zátěž procesoru ?
Mám Celerona 600, vím, že jsem 100 let za opicema,
ale MPEG1 s 384? nebo 352(VCD) x 288 s nižší kvalitou
jakž takž jde. DVD kvalitu samo neočekávám :-)-
jak souvisí nastavení kvality nahrávání MPEG 1 ( uživ. nast . )
a bitrate ? Proč jsou na sobě nezávislé ? :-?
Jak ovlivní použitý bitrate zátěž procesoru ?
Mám Celerona 600, vím, že jsem 100 let za opicema,
ale MPEG1 s 384? nebo 352(VCD) x 288 s nižší kvalitou
jakž takž jde. DVD kvalitu samo neočekávám :-)-
Prečo je MPG1 a bitrate nezávislé ?
Nuž asi preto, že MPG1 je spôsob kódovania a bitrate je dátový tok.
Jak ovlivní bitrate záťaž procesoru?
Čo keby si to vyskúšal ? Sám to uvidíš ako to ovlivní..
Kvalita 352x576 je vlastne veľmi dobrá kvalita a ešte pred cca 5 rokmi úplne bombová. Pritom VHS má len asi len 300x400 bodov.
Dnes sa všetci naháňajú za !hollywoodom!
Nuž asi preto, že MPG1 je spôsob kódovania a bitrate je dátový tok.
Jak ovlivní bitrate záťaž procesoru?
Čo keby si to vyskúšal ? Sám to uvidíš ako to ovlivní..
Kvalita 352x576 je vlastne veľmi dobrá kvalita a ešte pred cca 5 rokmi úplne bombová. Pritom VHS má len asi len 300x400 bodov.
Dnes sa všetci naháňajú za !hollywoodom!
[quote=MZ]Prečo je MPG1 a bitrate nezávislé ?
Nuž asi preto, že MPG1 je spôsob kódovania a bitrate je dátový tok.
Jak ovlivní bitrate záťaž procesoru?
Čo keby si to vyskúšal ? Sám to uvidíš ako to ovlivní..
Kvalita 352x576 je vlastne veľmi dobrá kvalita a ešte pred cca 5 rokmi úplne bombová. Pritom VHS má len asi len 300x400 bodov.
Dnes sa všetci naháňajú za !hollywoodom![/quote]
Já se ale ptal, jestli je nezávislé "Nastavení kality MPEG1" a bitrate,
ne MPEG jako takový, to dá rozum :-)
V softwaru je slider bitrate 1000-10000 kb/s a taktéž kvalita MPEG
od 0 do 1000.
Žere mi to při 384x288 téměř všecek CPU, nezávisle na nastavení.
Nastavení vyšší kvality bude nepochybně náročnější. Navím, jak u bitrate.
Nuž asi preto, že MPG1 je spôsob kódovania a bitrate je dátový tok.
Jak ovlivní bitrate záťaž procesoru?
Čo keby si to vyskúšal ? Sám to uvidíš ako to ovlivní..
Kvalita 352x576 je vlastne veľmi dobrá kvalita a ešte pred cca 5 rokmi úplne bombová. Pritom VHS má len asi len 300x400 bodov.
Dnes sa všetci naháňajú za !hollywoodom![/quote]
Já se ale ptal, jestli je nezávislé "Nastavení kality MPEG1" a bitrate,
ne MPEG jako takový, to dá rozum :-)
V softwaru je slider bitrate 1000-10000 kb/s a taktéž kvalita MPEG
od 0 do 1000.
Žere mi to při 384x288 téměř všecek CPU, nezávisle na nastavení.
Nastavení vyšší kvality bude nepochybně náročnější. Navím, jak u bitrate.
Sorry nepochopil som Ťa takže...
Kvalita = je niečo obdobné ako kvalita u JPEG obrázku čím vyššie číslo tým menšie detaily sa kódujú do výsledného framu. Ide o to čo ešte ľudsdké oko postrehne a čo už splýva => z tejto úvahy vyplýva aj to
že z hľadiska záťaže kodeku je výhodnejšie ak kvalita je vyššie číslo - ale samozrejme do istej miery, lebo potom je zas frame väčší a treba viac počítať atď. Proste nedá sa jednojednoznačne povedať kde je tá správna hodnota - je to silne závislé aj od dát - čiže treba skúšať.
Dopad bitrate na záťaž opäť vyplíva z jednoduchej úvahy, že čím menej počítania (vysoký bitrate) tým menšia záťaž procesora - z tohoto pohľadu je treba voliť vyššie číslo aby záťaž bola nižšia - ale opäť platí hore uvedené, že treba vyskúšať.
Tieto dve hodnoty sú len teoreticky nezávislé samozrejme nie je možné očakávať že po navolení 100% kvality a 1Mbitového dátového toku (nech by to procesor aj stihol) bude výsledné video pozerateľné - to je jednoducho proti fyzike.
Veľmi sa uplatňuje typ karty ako má implementovanú podporu grabovania MPG a ako efektívne vie spoluracovať kodek + karta + procesor.
Kvalita = je niečo obdobné ako kvalita u JPEG obrázku čím vyššie číslo tým menšie detaily sa kódujú do výsledného framu. Ide o to čo ešte ľudsdké oko postrehne a čo už splýva => z tejto úvahy vyplýva aj to
že z hľadiska záťaže kodeku je výhodnejšie ak kvalita je vyššie číslo - ale samozrejme do istej miery, lebo potom je zas frame väčší a treba viac počítať atď. Proste nedá sa jednojednoznačne povedať kde je tá správna hodnota - je to silne závislé aj od dát - čiže treba skúšať.
Dopad bitrate na záťaž opäť vyplíva z jednoduchej úvahy, že čím menej počítania (vysoký bitrate) tým menšia záťaž procesora - z tohoto pohľadu je treba voliť vyššie číslo aby záťaž bola nižšia - ale opäť platí hore uvedené, že treba vyskúšať.
Tieto dve hodnoty sú len teoreticky nezávislé samozrejme nie je možné očakávať že po navolení 100% kvality a 1Mbitového dátového toku (nech by to procesor aj stihol) bude výsledné video pozerateľné - to je jednoducho proti fyzike.
Veľmi sa uplatňuje typ karty ako má implementovanú podporu grabovania MPG a ako efektívne vie spoluracovať kodek + karta + procesor.
Jak u mpeg1, tak u mpeg2 lze nastavit kvalitu a bitrate. V těchto formátech se po úvodních výpočtech (převod na barevné schéma, cosinová transformace, ...) obraz reprezentuje maticí čísel.
Každé číslo z této matice se dělí koeficientem (každému políčku přísluší jiný koeficient) a z výsledku se do dalších výpočtů bere jen celá část. Koeficienty jsou dány normou a stanoveny s ohledem na citlivost lidského oka.
Koeficienty jsou normou stanoveny pro kvalitu 75. Pokud nastavíte kvalitu např. na 93, nedělí se původním koeficientem, ale jeho 75/93 násobkem. Z toho je zřejmé, že vyšší nastavená kvalita dává menší ztrátu informace při zaokrouhlení po vydělení.
Dále platí, že čísla v matici lze seřadit od pro výsledný obraz nejvýznamnějších po nejméně významné (tzv. cik-cak uspořádání matice). Velmi zhruba se dá říct, že nejvýznamnější složky nesou podstatnou obrazovou informaci, nejméně významné dolaďují detaily (je to důsledek předchozí cosinové transformace).
Pro dosažení zadaného bitrate je pak třeba ignorovat (tj. neuložit) méně významné prvky matice (považují se za nulové, tj. neovlivňující výsledný obraz).
Je proto třeba hledat kompromis mezi kvalitou a bitrate. Pokud je totiž příliš vysoká kvalita a příliš nízký bitrate, jsou velmi kvalitně uloženy jen ty nejhrubší rysy obrazu. Naopak, při nízké kvalitě a vysokém bitrate je v obraz mizerné kvalitě, ovšem včetně (mizerných) detailů.
Každé číslo z této matice se dělí koeficientem (každému políčku přísluší jiný koeficient) a z výsledku se do dalších výpočtů bere jen celá část. Koeficienty jsou dány normou a stanoveny s ohledem na citlivost lidského oka.
Koeficienty jsou normou stanoveny pro kvalitu 75. Pokud nastavíte kvalitu např. na 93, nedělí se původním koeficientem, ale jeho 75/93 násobkem. Z toho je zřejmé, že vyšší nastavená kvalita dává menší ztrátu informace při zaokrouhlení po vydělení.
Dále platí, že čísla v matici lze seřadit od pro výsledný obraz nejvýznamnějších po nejméně významné (tzv. cik-cak uspořádání matice). Velmi zhruba se dá říct, že nejvýznamnější složky nesou podstatnou obrazovou informaci, nejméně významné dolaďují detaily (je to důsledek předchozí cosinové transformace).
Pro dosažení zadaného bitrate je pak třeba ignorovat (tj. neuložit) méně významné prvky matice (považují se za nulové, tj. neovlivňující výsledný obraz).
Je proto třeba hledat kompromis mezi kvalitou a bitrate. Pokud je totiž příliš vysoká kvalita a příliš nízký bitrate, jsou velmi kvalitně uloženy jen ty nejhrubší rysy obrazu. Naopak, při nízké kvalitě a vysokém bitrate je v obraz mizerné kvalitě, ovšem včetně (mizerných) detailů.
