České satelitní televize v roce 2010

Než se pustíme do popisu služeb, které poskytují české satelitní televize svým divákům, nebude od věci zmínit několik základních informací o digitálním satelitním příjmu jako takovém.

K příjmu satelitního vysílání je potřeba mít příslušné vybavení: satelitní přijímač (většinou externí zařízení v podobě set-top-boxu nebo televizní přijímač s integrovaným satelitním tunerem), satelitní anténu (v naprosté většině případů parabolická o průměru 60–80 cm) a konvertor (LNB), který se umísťuje do ohniska parabolické antény. Signál z konvertoru je veden do přijímače vhodným koaxiálním kabelem.
Pro bezproblémový příjem satelitního vysílání některé z dostupných družic, je potřeba zajistit přímou viditelnost mezi místem, kde máme instalovánu parabolickou anténu a příslušným stanovištěm daného satelitu na oběžné dráze Země. Od antény směrem k satelitu nesmí být žádná překážka (budovy, vzrostlé stromy, apod.), která by bránila pronikání vysílaného signálu k parabole (přímá viditelnost).

Překážkou nesmí být ani průhledný materiál (např. sklo), protože by mohlo signál značně utlumit vlivem lomu a odrazu na rozhraní dvou prostředí. Je potřeba si uvědomit, že elektromagnetický signál vysílaný družicí je v místě příjmu velmi slabý, během svého putování vrstvami atmosféry je zeslaben o víc než 50 dB. Pro příjem vysílání českých satelitních televizí se paraboly směrují přibližně na jih. Přesné nastavení závisí na konkrétním satelitu, ze kterého chcete signál přijímat.


Nastavení přijímací antény můžete přenechat odborníkům na montáž satelitní techniky. Pokud se chcete do instalace pustit sami (je potřeba mít vhodné vybavení, přinejmenším měřič síly satelitního signálu), nebo si alespoň ověřit možnosti příjmu z různých satelitů u vás doma, vyzkoušejte speciální nástroj na našem webu, s jehož pomocí naleznete optimální místo pro umístění parabolické antény a její správné nasměrování. Utilita využívá službu Google maps.

Po zadání adresy místa, kde předpokládáte umístění paraboly, a výběru družice, ze které hodláte vysílání přijímat, se na mapě zobrazí čára spojující místo příjmu s polohou družice, tedy směr paprsku, kterým má být orientována vaše parabolická anténa. Zároveň získáte přesné údaje o elevaci, azimutu a polarizačním úhlu (pootočení LNB). V režimu zobrazení fotografické mapy můžete také snadno odhadnout vliv případných překážek nacházejících se v okolí místa příjmu (zejména ty, které dané stanoviště převyšují).

Parametry potřebné k základnímu nasměrování paraboly pro satelitní příjem


Přehled satelitů využívaných českými satelitními televizemi

Satelitní vysílání na území České republiky v současné době oficiálně zajišťují čtyři různí poskytovatelé satelitního vysílání: CS Link, DIGI TV, UPC Direct a Skylink. I když se nabídka programů některých vysílatelů může zdát velmi podobná, je mezi nimi možné najít určité rozdíly, mimo jiné i v cenové politice.

Astra 3A (CS Link, Skylink)
Tato družice je na pozici 23,5° E v provozu od roku 2002, kdy byla na oběžnou dráhu vynesena raketou Ariane 4. Obsahuje celkem 24 transpondérů s šířkou pásma 36 MHz. Dvanáct z nich pracuje v pásmu 11,45 až 11,7 GHz a dalších dvanáct v pásmu 12,5 až 12,75 GHz. Výstupní výkon TWTA (Traveling Wave Tube Amplifier) dosahuje 30 W. Životnost družice byla plánována na 10 let.

Astra 3B (CS Link, Skylink)
Momentálně nejmladší družice z flotily společnosti SES Astra byla uvedena do ostrého provozu teprve letos v červnu. Na oběžnou dráhu (pozice 23,5° E) ji raketa Ariane 5 vynesla 21. května 2010, po celkem třech odložených startech. Astra 3B disponuje 64 transpondéry v pásmu 11,45 až 12,75 GHz a také čtyřmi transpondéry pro obousměrný přenos dat v pásmu 21,4 až 22,0 GHz. Celkový příkon družice přesahuje 10 kW, šířka pásma transpondérů je 36 resp. 33 MHz. Předpokládaná životnost družice činí 15 let.

Astra 1KR (UPC Direct)
Družice Astra 1KR byla do kosmu vynesena v dubnu roku 2006. Na pozici 19,2° E nahradila dosluhující satelity Astra 1B a Astra 1C. Družice je vybavena 32 aktivními transpondéry pracujícími v Ku pásmu, které mohou fungovat prvních 5 let provozu satelitu. Poté se počet aktivních transpondérů sníží na 28. Výstupní výkon každého TWTA dosahuje 140 W a celkový příkon družice činí 12 kW. Rozsah kmitočtů v době před omezením činí 10,7 GHz až 11,7 GHz, všechny transpondéry mají šířku pásma 36 MHz. V provozu by měla Astra 1KR vydržet minimálně 15 let.

Astra 1M (UPC Direct)
Tato družice se dostala na zemskou orbitu v listopadu roku 2008. Řádný provoz zahájila od ledna 2009. Od té doby působí na pozici 19,2° E, kde nahradila někdejší Astru 1G, která se tak v únoru 2009 mohla přesunout na novou pozici 23,5 °E (v současné době je Astra 1G již na konci své životnosti a nahradila ji Astra 3B). Astra 1M nese celkem 36 transpondérů s šířkami pásma 26 MHz a 33 MHz v kmitočtovém rozsahu 10,7 až 12,75 GHz. Po pěti letech provozu se jejich počet zredukuje na 32. Výkon TWTA činí 150 W. Životnost satelitu je plánována na 15 let.

Intelsat 10-02 (DIGI TV)
Družice Intelsat jsou provozovány stejnojmennou mezinárodní společností (dříve ITSO). Typ Intelsat 10-02 byl vynesen na oběžnou dráhu v červnu 2004, aby se zde usadil na pozici 1° W. Satelit je vybaven 70 transpondéry v pásmu C (3625 MHz až 4200 MHz), v Ku pásmu pracuje 24 transpondérů v kmitočtovém rozsahu 10,95 GHz až 12,75 GHz. Použité TWTA jsou o výkonu 150 W. Všechny transpondéry mají šířku pásma 36 MHz. Předpokládaná aktivní životnost je nejméně 13 let.

Thor 5 (UPC Direct)
Provozovatelem družic Thor je norská společnost Telenor Satellite Broacasting (TSB). Thor 5, který nahradil staršího předchůdce Thor 2, se nachází na oběžné dráze Země na pozici 0,8° W od února 2008, kdy sem byla vynesen raketou Proton-M z ruského kosmodromu Bajkonur. Vybaven je 24 transpondéry pracujícími v Ku pásmu na kmitočtech 11,20–11,45 GHz a 13,00–13,25 GHz (šířka pásma 27 MHz a 33 MHz). Výkon TWTA pro BSS (Broadcasting Satellite Service) je 150 W. Funkční by měl vydržet 15 let.

Thor 6 (UPC Direct)
Zatím posledním přírůstkem ve flotile TSB je družice Thor 6, která vysílá z pozice 0,8° W. Na oběžnou dráhu byla vynesena na konci října 2009. Z celkového počtu 36 transpondérů v Ku pásmu je pro přímé šíření televizních a rozhlasových pořadů určeno 20 z nich (kmitočty 11,7 GHz až 12,5 GHz) s šířkou pásma 33 MHz a výkonem TWTA 91 W. Plánovaná životnost satelitu činí 15 let.