Zatímco zmíněné společnosti a kongres považují návrh zákona za dobrý a většinou se vyjadřují ve (dvoj)smyslu, že zákon bojuje proti zlodějům a pomáhá chránit svobodu slova a legální obchodování, tak má i mnoho protihlasů. Jakékoliv filtrování internetu je pro mnoho lidí i odborníků naprosto nepřípustné, protože naopak svobodu slova potlačuje a jde na ruku jen několika společnostem. Navíc nemá s bojem proti nelegálnímu kopírování nic společného, protože většina obsahu se šíří volně a tak je tento způsob mířený do ztracena či hodlán použít k naprosto jiným účelům.

Realita je taková, že se internet posunuje směrem k fungování, který známe z Číny a je často kritizován. Tam je obsah internetu filtrován a mnoho stránek není dostupných. Týká se to i mnoha normálních zahraničních serverů, která jsou tamní vládě nepohodlné. Bohužel zbytek světa se vydává podobným směrem, i když většinou s dováláním na nelegání kopírování uměleckých děl. K tomu účelu má sloužit jak COICA, tak i ACTA. Problém je v tom, že jakmile dojde k zavedení podobných mechanismů, je jen malý krůček k jeho zneužití, filtrování i jiných stránek nebo online šmírování.
Jak napsal Dan Brown v jedné své knize: Kdo bude chránit ochranitele? Ostatně v literatuře je o tomto napsáno hodně a výstrahou může být, že to bylo psáno i před mnoha lety, kdy se lidem o dnešních technologiích ani nezdálo. Knihy jako Orwellovská 1984 by tak měly být povinnou četbou a výstrahou před utahováním oprátky.
Zdroj: MyCE