Recenze  |  Aktuality  |  Články
Doporučení  |  Diskuze
Filmy a seriály, streamovací služby
Televize  |  Projektory
Audio a domácí kina
Multimediální centra  |  Ostatní
Svět hardware  |  Digimanie
Svět mobilně

Vývoj technologie videodisků

30.9.2008, Michal Učeň, článek
Vývoj datových médií jde stále kupředu. Nedávný souboj formátů optických disků byl zajímavým zpestřením, které zajistilo rychlý posun. Dnes se podíváme do historie na typy disků pro ukládání videa a na události, jež zapříčinily konečné vítězství Blu-ray.
Kapitoly článku:
  1. Vývoj technologie videodisků
  2. Válka formátů - HD DVD vs. Blu-ray
  3. Budoucnost optických disků

Válka formátů - HD DVD vs. Blu-ray


Jak už jsme se zmínili v 1. kapitole - souboje mezi různými formáty byly, jsou a budou. Z historie jmenujme třeba konflikty mezi různými typy paměťových karet, videokazetami VHS a Betamax nebo třeba vinylovými deskami EP a LP. Podobně začalo i soupeření mezi společností Sony a Toshibou, které uvedly dvě podobné technologie Blu-ray a HD DVD. Pojďme se tedy podívat, jak to všechno vlastně začalo a co vedlo k finálnímu úspěchu Sony.

Prvním impulsem k vytvoření nového formátu optických disků bylo rozšíření televizního vysílání HDTV v polovině 90. let. S nárůstem náročnosti na kapacitu médií v této oblasti se začalo s vývojem nového typu optického disku. Problémem ovšem byl fakt, že se o vytvoření nového formátu pokoušely dvě společnosti - Sony a Toshiba. Obě využily objevu Shuji Nakamury, tedy modrého (z pohledu fyziky fialového) laseru, který pracuje na kratší vlnové délce a umožňuje vyšší hustotu zápisu.

Sony odstartovalo hned dva projekty s novými diodami - tzv. Ultra Density Optical (volně přeloženo optický zápis s vysokou hustotou) a společně se společností Pioneer tzv. DVR Blue. První prototypy médií DVR Blue byly představeny v říjnu roku 2000 na výstavě CEATEC v Japonsku. V únoru 2002 pak byl oficiálně ohlášen projekt Blu-ray a asociace Blu-ray Dics (Blu-ray Disc Association), která čítala devět společností v oblasti elektrotechniky - Sony, Matsushita, Pioneer, Philips, Thompson, LG Electronics, Hitachi, Sharp a Samsung.



Na druhé straně barikády byla Toshiba, která měla naopak podporu již zavedeného konsorcia DVD Forum. Zpočátku se v tomto seskupení výrobců rozhodovalo, zda-li se vůbec vydat cestou modrého laseru, protože se jednalo o velmi nákladnou technologii s nutností využít ochranného obalu na médium, které bylo náchylné na poškození. Problém byl také v propastném rozdílu ve fyzických vlastnostech oproti předchozím DVD diskům.

V březnu 2002 DVD Forum odhlasovalo podporu už zavedenému dvouvrstvému formátu DVD-9, které podporovala zejména filmová studia v čele s Warner Bros. Samozřejmě jejich kapacita nebyla postačující na video v plném rozlišení a muselo by být využito nějakého typu komprese. I přes toto rozhodnutí nakonec DVD Forum uznalo, že technologie modrého laseru je pro video ve vysokém rozlišení lepší a Toshiba společně s výrobcem NEC začala vývoj nového formátu Advanced Optical Disc. Ten byl ve finále konsorciem DVD Forum přijat a přejmenován na známější HD DVD.


Snahy sjednotit formáty Blu-ray a HD DVD


Nedá se ovšem říci, že by se dvě konkurenční strany nesnažily dohodnout na společném řešení. Rozdíly mezi HD DVD a Blu-ray však byly poměrně velké a nebylo možné je nijak sloučit do jednoho formátu (případně vzít z každého ty pozitivní vlastnosti). Vyjednávání mezi Blu-ray Association a DVD Forum začalo v roce 2005 - problematickými body byl hlavně jiný názor na využití platformy pro interaktivitu disků, protože společnosti okolo Blu-ray podporovalo platformu na bázi Javy a naopak DVD Forum iHD od Microsoftu. Blu-ray Disc Association navíc nechtělo riskovat velké finanční ztráty za licence. Přesto se zdálo, že by obě strany mohly dospět ke společnému řešení, ovšem vše postupovalo velmi pomalu.

Na konci června 2005 společnost Sun, člen Blu-ray Association, oznámila podporu interaktivity disků na bázi Javy a naopak Toshiba zahájila spolupráci s Microsoftem na přehrávačích videa ve vysokém rozlišení. Následovalo pár dalších konferencí, na kterém např. Bill Gates označil technologii Blu-ray jako nedostatečně připravenou pro využití na osobních počítačích. 22. srpna 2005 pak obě asociace oznámily, že vyjednávání skončilo neúspěšně a obě se začaly věnovat svému formátu.

V září společnosti Microsoft a Intel potvrdily už předpokládanou podporu HD DVD, další z velkých hráčů Hewlett-Packard se ještě pokusil o poslední smíření asociace Blu-ray s Microsoftem, ovšem neúspěšně. Obě strany se tak vydaly vlastní cestou a výsledkem bylo uvedení prvních HD DVD přehrávačů a disků s filmy 18. dubna 2006. Blu-ray měl v tomto ohledu trochu zpoždění, protože první přehrávač byl na trhu až 20. června a filmy dokonce až v říjnu 2006.




Rozhodující faktory úspěchu Blu-ray


Mezi rozhodující faktory v bitvě o nadvládu na trhu byla hlavně podpora filmových studií, distributorů filmů a společností v oblasti výpočetní techniky. V tabulce níže si můžete prohlédnout ty nejvýznamnější z nich, ovšem některé společnosti svou náklonnost postupem času měnily. V roce 2005, který se dá po neúspěšném vyjednávání považovat jako začátek opravdové války mezi formáty, měl každý z nich trojici z velké šestky (angl. Big Six), které mají pod palcem celou řadu světově známých filmových studií.

Blu-ray: The Walt Disney Company (Walt Disney Pictures/Touchstone Pictures), Sony (Columbia Pictures), News Corporation (20th Century Fox)
HD DVD: Viacom (Paramount Pictures), Time Warner (Warner Bros. Pictures) a General Electric / Vivendi (Universal Studios),

Warner Bros a Paramount nakonec přehodnotily situaci a začaly podporovat Blu-ray, ovšem Paramount se v roce 2007 zase vrátil k HD DVD a kromě titulů od režiséra Stevena Spielberga využil právě tohoto formátu. Ve stejnou dobu studia DreamWorks Animation SKG, která ještě nevydala žádné disky s filmy ve vysokém rozlišení, oznámila exkluzivní podporu HD DVD. Kromě udávaných důvodů spojených s lepším formátem a nižšími náklady na médium určitě hrál svou roli i honorář ze strany Toshiby (údajně cca 150 mil USD).

Od srpna 2007 se zdálo, že HD DVD je opravdu nadějným formátem, zejména díky slušné prodejnosti (která byla ale mimochodem stále nižší než u Blu-ray). Velmi výhodná byla pro Toshibu i podpora velkých distributorů, mezi které patřila zejména síť Wal-mart.

Zlomovým bodem v téměř patové situaci byl 4. leden 2008, kdy společnost Warner Bros. (měla největší podíl na trhu s DVD) ohlásila úplné ukončení podpory HD DVD od června 2008. Toshiba se i přesto nevzdala a i přes zklamání z rozhodnutí Warner Bros. se nechala slyšet, že s HD DVD bude pokračovat dál. Hned další týden tak snížila cenu svých přehrávačů o 50 procent. Podle expertů bylo cílem navýšení podílu na trhu a opětovné získání předních filmových studií, spousta z nich ale i přesto odsuzovala HD DVD k zániku.

Další ránu pod pás zasadilo HD DVD diskům New Line Cinema, které zrušilo své plány vydávat tituly na HD DVD. Následovala i menší filmová studia jako National Geographic Society, Constantin Film nebo Digital Playground, která se zavázala používat na své výtvory výhradně Blu-ray. Nakonec s podporou skončil i Wal-mart, Blu-ray začala doporučovat i jedna z předních amerických sítí obchodních domů s elektro zbožím Best Buy a také největší on-line videopůjčovna Netflix (měla v nabídce oba formáty, od HD DVD pak upustila). Pak už se vše rozeběhlo řetězovou reakcí a zastánců HD DVD zůstalo opravdu málo.

Podpora formátů filmovými studii a jinými společnostmi z počátku souboje mezi HD DVD a Blu-ray
Blu-ray
HD DVD
Hitachi, LG, Panasonic, Pioneer, Philips, Samsung, Sharp, Sony, Thomson, Dell, HP, Mitsubishi, TDK, Columbia TriStar, MGM, Disney, Fox.


Toshiba, NEC, Sanyo, Microsoft, RCA, Kenwood, Intel, Venturer Electronics, Memory-Tech Corporation, Acer, Asus, HP, Hitachi Maxell, LG, Lite-On, Onkyo, Meridian, Samsung, Alpine, Intel, Microsoft, Warner Bros., DreamWorks Animation SKG, Wallmart, Universal Studios
Studia podporující oba formáty
Paramount Pictures, Nickelodeon Movies, MTV Films, DreamWorks Pictures, DreamWorks Animation, BBC, First Look Studios, Image Entertainment, Discovery Channel, Magnolia Pictures, Brentwood Home Video, Ryko a Koch/Goldhil Entertainment

Další rozhodující faktor a velmi dobrý strategický tah bylo zakomponování mechaniky Blu-ray do standardní výbavy konzole PlayStation 3. Sony tak získala velký podíl na trhu a potencionální převahu, protože v té době se očekával prodej cca 10,5 milionů konzolí Playstation 3 oproti jednomu milionu HD DVD přehrávačů včetně mechanik ke konzoli Xbox 360. Sony sice tento faktor určitě k vítězství pomohl, ovšem za cenu velkých ztrát. Ty se odhadují na cca 200 amerických dolarů na jednu konzoli, protože samozřejmě byla prodávána za cenu odpovídající herní konzoli a ne přehrávače Blu-ray, které byly podstatně dražší a nabízely pouze hlavní funkci přehrávání. Ve výsledku byla ztráta cca 3 miliardy dolarů. Analytici ovšem předpokládají velmi rychlou návratnost této investice a navíc i velké zisky, protože formát vlastně už nebude mít v nejbližší době žádnou konkurenci.


- Herní konzole Sony Playstation 3 s mechanikou Blu-ray -

Formát HD DVD nakonec podlehl úspěšnějšímu Blu-ray a Toshiba 19. února 2008 oznámila ukončení podpory a výroby přehrávačů a médií tohoto typu. Ve stejný den jedno z předních filmových studií Universal Studios vypustilo do světa zprávu o podpoře Blu-ray pro následující tituly (doposud exkluzivně využívalo pouze HD DVD). Samozřejmě již mrtvé HD DVD nepodporovala ani ostatní studia a změnila typ média na Blu-ray. Také Microsoft se musel přeorientovat a řešil hlavně problémy spojené s kodeky a podporou Blu-ray svým systémem Windows Vista. Zprávy o možné zakomponování Blu-ray mechaniky do konzole Xbox 360 se ale nepotvrdily. Překvapivě nemělo upouštění další podpory formátu HD DVD nijak výrazný vliv na prodejnost Blu-ray přehrávačů a médií, nárůst byl pouze dvě procenta.