Příjem DVB-S/S2: satelitní technika a platformy v ČR

Satelitní komplet a příjem normy DVB-S/S2

První základní komponentou celého satelitního přijímacího řetězce je (offsetová) parabolická anténa. Jak jsme se zmiňovali v úvodním článku tematické přílohy, musí být vždy nasměrována na některou z družic na geostacionární dráze. Tím je zajištěn příjem (většinou digitálního) signálu s televizními a rozhlasovými stanicemi. Standardním materiálem offsetových antén je většinou železo nebo hliník. Rozdíl je zde v ceně a samozřejmě hmotnosti. Veškeré uchycení je řešeno pomocí satelitní konzole nebo-li držáku.
Před samotnou parabolou se v jejím ohnisku (nebo může být položený níže) nachází konvertor označovaný jako LNB (Low-Noise Block Converter). Signál z příslušné družice zesiluje a převádí jej na nižší kmitočet, přičemž jedním z jeho hlavních parametrů je šumové číslo (< 0,3 dBA). Menší hodnota předznamenává lepší příjem. Souvislost je zde také s H/V polarizací. K dostání jsou také monobloky, které umožňují příjem signálu z dvou sousedících družic.
Tato část je propojena koaxiálním kabelem (pro běžné účely většinou nerozlišujeme venkovní a vnitřní provedení) se satelitním přijímačem umístěným zpravidla poblíž zobrazovacího zařízení (televizoru nebo projektoru). To v případě, že uvažujeme jeho nejběžnější variantu, a to stolní. Existují však také satelitní karty vestavěné do počítače a jsou k dostání jak interní, tak externí do rozhraní USB (adaptéry). Z hlediska nějakého logického rozdělení je zajímavé právě stolní řešení. K dostání jsou receivery s příjmem standardního i vysokého rozlišení obrazu a z hlediska možností dekódování můžeme uvažovat několik ukázkových variant:

• FTA (Free To Air) přijímače pro příjem nekódovaných stanic
• FTA s vestavěnou čtečkou/dekodérem
• FTA se slotem pro čtečku/dekodér
• FTA s operačním systémem Linux + kombinace předchozích
• FTA s HDD + kombinace předchozích
• FTA s přípravou na HDD + kombinace předchozích
• Combo receivery (DVB-T, DVB-S/S2) + kombinace předchozích

Mezi přední výrobce lze zařadit Dreambox, Globo, Homecast, Humax, Kaon, Mascom, Opensat, Strong, Technisat, Topfield nebo Vantage. Tučně označené názvy tvoří pomyslnou špičku v dané kategorii a dobře znát je to i na ceně některých vybraných modelů. Jelikož neustále přibývá programů vysílaných ve vysokém rozlišení, není až tak od věci si trochu připlatit a zainvestovat do zařízení s podporou normy DVB-S2, která vám umožní příjem HDTV signálu.

Vestavěnou čtečkou alias dekodérem myslíme modul pro jednotlivé systémy kódování. Těch je celá řada a mezi nejznámější a nejčastější u nás patří CryptoWorks (obvyklá zkratka CRW), Nagravision (NAG) typ 1/2/3, Conax (CNX), Seca / Mediaguard (MDG), Power VU (PVU), Viaccess1 (VAC) nebo Videoguard (VDG). Musíme také zmínit, že poměrně využívanou záležitostí jsou tzv. UNI čtečky. U nich zpravidla nemusíte řešit kódovací systémy, protože jsou "univerzální" a ochranné prvky pro ně "nejsou" překážkou. Naopak (CI) slot využijete v případech, že byste chtěli svůj FTA přijímač později o potřebný dekodér rozšířit. Výrobci navíc do svých přístrojů tyto prvky montují v různých kombinacích a počtech (1x CRW a CI slot, 1x CI slot a 2x UNI čtečka, 1x UNI čtečka a CI slot atp.).
Další možností jsou multifunkční přístroje na bázi operačního systému Linux, které umožňují uživateli komunikovat prostřednictvím internetu nebo počítačové sítě a kombinují v sobě některé výhody multimediálního počítače. To zahrnuje prohlížení fotografií JPG, pomocí rozhraní USB můžete cokoliv připojit/odpojit a přehrát, nechybí podpora zdrojů RSS, počasí atp. V některých případech můžete využít síťové NAS zařízení namísto HDD. Výjimkou není ani vestavěný prohlížeč. K vybraným modelům značky Dreambox lze uvažovat například bezdrátovou klávesnici. Slušné vymoženosti, nemyslíte?
Opomenout nesmíme ani na (HDTV) PVR (Personal Video Recorder) varianty, a to s vestavěným pevným diskem nebo přípravou pro něj. Čas, po který je možné vámi vybraný stream pak nahrávat, se odvíjí od kapacity HDD, která běžně dosahuje řádově desítek až stovek GB. Aby toho nebylo málo, dostupné jsou také (HDTV) dvoutunerová řešení (nejčastěji DVB-T a DVB-S/S2), jež v sobě mohou opět zahrnovat veškeré zde popsané možnosti. Zkrátka způsobů, jak velmi rychle utratit našetřené peníze, existuje celá řada. Pro spotřebitele je tedy nejdůležitější rozhodnout se, co od svého FTA receiveru primárně požaduje.
Ještě bychom se rádi věnovali vybraným důležitým parametrům uvažovaného typu zařízení. Narážíme na podporu speciálního komunikačního protokolu DiSEqC (Digital Satellite Equipment Control) a funkce USALS. Doposud jsme uvažovali fakt, že jeden LNB člen = příjem signálu z jedné družice. Co v případech, že nám tento způsob nevyhovuje? Na řadu přichází tzv. multifocus - příjem signálu z více družic za pomocí více konvertorů. S tímto je spojeno pořízení držáku na daný počet LNB komponent a DiSEqC přepínače. Alternativou je zakoupení motoru, který dokáže parabolu natáčet (je na něj uchycena prostřednictvím držáku) a umožní tak příjem všech přednastavených satelitů v daném rozsahu. Propojení jednotlivých částí je realizováno koaxiálním kabelem.
Jednotlivé implementace protokolu DiSEqC byly standardizovány na začátku roku 1998 a jsou zpětně kompatibilní. To znamená, že satelitní receiver s podporou DiSEqC 2.1 může ovládat přepínač signálu v1.1, ale přijímač s podporou v1.1 nedokáže uvést parabolu do pohybu. Pro kompletní pohled na danou problematiku přinášíme základní dělení jednotlivých protokolů podle wikipedia.org:

• DiSEqC 1.0 - přepínání až čtyř zdrojů satelitního signálu
• DiSEqC 1.1 - přepínání až šestnácti zdrojů satelitního signálu
• DiSEqC 1.2 - zahrnuje DiSEqC 1.1 + ovládání motoru pro horizontální natáčení paraboly
• DiSEqC 2.0 - pro v1.0 přidává obousměrnou komunikaci
• DiSEqC 2.1 - pro v1.1 přidává obousměrnou komunikaci
• DiSEqC 2.2 - pro v1.2 přidává obousměrnou komunikaci

Již zmíněná funkce USALS (Universal Satellites Automatic Location System) slouží pro automatické určení polohy satelitního přijímače, přičemž zjištění zeměpisné délky a šířky usnadňuje natáčení paraboly vlastního satelitu. Pokud je pro vás faktor výbavy důležitý, dále byste měli věnovat pozornost počtu možných předvoleb uložitelných do paměti (> 3 000), podpoře české lokalizace v OSD menu, doplňkovým službám jako EPG, VoD nebo Superteletext a dostupným konektorům (SCART, RCA, HDMI, YPbPr, RS-232, S/PDIF, USB 2.0, eSATA, RJ-45, CI slot(y), RF modulátor atp.).
Nyní jsme vás podrobně seznámili s jednotlivými prvky pro satelitní příjem normy DVB-S/S2. Pokud však patříte spíše uživatelům, kteří se v této oblasti příliš neorientují, doporučovali bychom vám zvolit tzv. satelitní komplet. Ten obsahuje volitelné komponenty, u nichž se nemusíte obávat nějaké vzájemné nekompatibility a mnohdy vychází v konečném účtování cenově levněji než nákup samostatných dílů. Zkušenější čtenáři mohou namítat, že u tohoto řešení nemusí být všechny součásti dostatečně kvalitní nebo v horším případě může něco chybět (F-konektory, konzole pro uchycení paraboly, koaxiální kabel atp.). Tato situace nastat může, a to zejména z důvodu individuálních potřeb každého z nás. Ostatně názornou ukázku slušného/ideálního satelitního kompletu dokumentuje níže uvedený obrázek.
V druhé části článku poukážeme na dostupné satelitní platformy v České republice a uvedeme si jejich stručný přehled včetně krátkého popisu.