Star Trek: přehled všech seriálů a filmů

 

 

Star Trek: Enterprise | ENT: 4 řady, 97 epizod

Seriál je v časové ose na úplném počátku, kdy Hvězdná flotila teprve začala s průzkumem vesmíru a navazováním kontaktu s dalšími světy a rasami. Dosud lidé znali pouze Vulkánce díky jejich prvnímu kontaktu, když zjistili, že se lidem podařilo v roce 2063 v lodi Phoenix dosáhnout nadsvětelné rychlosti (viz události ve filmu ST: First Contact z roku 1996). Seriál se tak odehrává v době, kdy Spojená federace planet ještě neexistovala a tím pádem i mnoho let před událostmi prvního seriálu s kapitánem Kirkem. Enterprise NX-01 pod velením kapitána Jonathana Archera je první lidskou lodí, která byla schopná dosáhnout rychlosti Warp 5, jež poprvé umožňuje praktické mezihvězdné cestování (v řádu dní/týdnů/měsíců namísto let). A další cizí rasou, s kterou se střetnuli jako první, se stali Klingoni.

 

 

Ačkoli seriál řadím mezi ty slabší (především kvůli, podle mého názoru, méně charismatickým hercům), bavilo mě u něj, že pojednával o počátcích toho všeho. Takže bylo zajímavé sledovat postupný vývoj technologií a politických vztahů mezi jednotlivými světy/rasami. Také má plus za to, že věnoval hodně prostoru Andorianům, kteří byli v dřívějších seriálech a filmech zmiňováni jen velmi okrajově, přestože šlo o jednoho ze zakládajících členů Federace. Celkově ale seriál i přes slibný start z hlediska kritického přijetí a počtu sledujících nebyl moc úspěšný a byly natočeny pouze 4 řady, přestože se původně počítalo se 7 stejně jako u předchozích seriálů.

 

Star Trek: Voyager | VOY: 7 řad, 168 epizod

Když se průzkumná loď USS Voyager pod velením kapitánky Kathryn Janewayové nečekaně ocitne na druhé straně naší galaxie v Delta kvadrantu, začne velké dobrodružství a výzva, jak se dostat co nejrychleji zpět domů do Alfa kvadrantu. Tou nejvyšší rychlostí, kterou loď může dosáhnout, by to totiž trvalo cca 75 let. Posádka lodi je tak vystavena nejen neznámé oblasti vzdálené od Země 70.000 světelných let, ale také představě, že už nikdy neuvidí nikoho ze svých rodin a známých. A právě tohle je pro všechny motivací, aby se snažili hledat způsoby, jak návrat urychlit. To mohou umožnit nejen nové technologie díky navazování kontaktů s neznámými civilizacemi, ale také vesmírné úkazy jako třeba červí díry.

 

 

Přestože měl seriál 7 řad, lze jej rozdělit na 2 dějové bloky, kdy se na přelomu 3. a 4. řady objeví Borgové a posádka Voyageru získá nového člena, Sedmou z Devíti, které se ujala herečka Jeri Ryan. Jejím příchodem se totiž dynamika celého seriálu poměrně výrazně změní díky tomu, že byla asimilována už brzy v dětství a kapitánka Janewayová se ji tak po osvobození od společenstva Borgů snaží učit, jak být znovu člověkem. 

 

 

Star Trek: Deep Space Nine | DS9: 7 řad, 173 epizod

Když Bajorané vyhrají válku s Cardassiany za svou nezávislost, získají zpět nejen kontrolu nad svou planetou Bajor (v Alfa kvadrantu poblíž cardasijského prostoru), ale také nad vesmírnou stanicí, kterou u ní Cardassiané vybudovali. Ve snaze o zachování své svobody vyzvou Federaci, aby se s nimi podílela na správě stanice, čímž je pověřen komandér Benjamin Sisko. Ten brzy po svém příletu v její blízkosti objeví stabilní červí díru, jejíž druhý konec je až v Gamma kvadrantu, nezmapované části naší galaxie. Stanice tak rázem získá na významu a stane se dějištěm událostí důležitých nejen pro Bajor a Cardassiany, ale i pro celou Federaci.

 

 

Star Trek: The Next Generation | TNG: 7 řad, 176 epizod

Kultovní seriál ze světa Star Treku. Nejde přitom o úroveň vizuálních efektů, kulis nebo hereckých výkonů, protože zejména v první řadě bylo vše ještě na dost nízké úrovni. Šlo ale o postupné vykreslování toho, co koncept Spojené federace planet představuje – utopickou vizi, kam by se mohli lidé v nadcházejících stoletích posunout. Např. peníze se už ve Star Treku nepoužívají a v mnoha případech napříč různými ST seriály je právě koncept osobního bohatství zmiňován jako něco, co museli lidé překonat, aby se mohli posunout dále.

 

Někteří lidé se na Star Trek dívají jen jako na sci-fi, kde na sebe lodě střílí ve vesmíru. Přitom obsahem mnoha episod zejména ST: TNG (ale bylo to tak i v původním TOS) není zábavná a vizuálně přitažlivá akce, ale řešení závažných problémů, jejichž inspirací byly mnohdy skutečné události z naší historie, nebo i stav společnosti v době natáčení. Což znamená, že takové episody nastavovaly zrcadlo tomu, co jsme si zažili, nebo co právě zažíváme. A právě proto se ST: TNG stal tak kultovním seriálem a kapitán Jean-Luc Picard tak ikonickou postavou coby charismatický, rozumný a rozhodný vůdce, který ať už je situace jakkoli vážná a komplikovaná, vždy se snaží najít východisko, které by co nejvíce vyhovovalo všem zúčastněným s tím, aby nebyly porušeny principy Federace. Ne, jen o nějakých efektech a hezkých modelech vesmírných lodí to opravdu není. Zároveň ale zdůrazňuji, že koncept Star Treku vnímám jako utopii, kterou na naši aktuální společnost teď nelze aplikovat. Jedna věc je ten výsledek, ale něco úplně jiného je velmi zdlouhavá a náročná cesta, kterou se k němu lze případně snažit dopracovat, což je v tomto kontextu záležitost několika generací.