Test MPEG-4 kodeků: 2. část
26.2.2008, Radek Jahoda, recenze
Konečně se dostáváme ke druhé části našeho testu MPEG-4 kodeků. V první části jsme komprimovali čisté nezašuměné video, ve druhé části to bude video horší kvality se šumem, kde budeme testovat kodeky na jejich maximu. Oproti první části bude ale několik změn.
Kapitoly článku:
V minulém díle jsme si video neukázali, tentokrát si ho ukážeme podrobněji. Jeho délka je opět 10 minut, ale jde o uměle vygenerováné video přímo pro tento test. Jeho součástí jsou scény, které mají prověřit různé aspekty kódování videa - tedy nejčastěji používané scény, tak i pro kodeky jednoduché i náročné scény.
První minuta jsou čistě vygenerované obrazce, které mají prověřit reakci kodeků na relativně jednoduché úkoly, ale z hlediska kódování oříšky. Na grafech v dalších částech článku jsou velmi zřetelně vidět, je jich šest a vždy trvají deset vteřin. Jako první je čistý text s roztmívačkou a stmívačkou, obě trvající tři vteřiny, čtyři vteřiny je obrázek v klidu beze změn. Toto je velmi častá součást domácích videí.
Další scéna je podobná, pouze místo textu je tento barevný obrazec. Zdá se to jednoduchý úkol, ale je to v pravdě oříšek hlavně z hlediska DCT transformace, protože všechny koeficienty jsou použity.
Třetí obrazec má otestovat pohybové vektory. Jde opět o text, který se ale pohybuje různými směry po obrazovce.
Následuje deset vteřin pohybujícího se "blesku" na modrém pozadí. Jde o stochastický signál, který sice na první pohled působí uspořádaně, ale jeho šířka a pozice se mění náhodně.
Jako pátý obrazec jsou vygenerované mraky, které se opět náhodně mění, takže jde o podobný test jako v předchozím případě. Není zde ale tolik ostrých hran jako u předchozího "blesku".
A jako poslední, šestá scéna je úplný extrém - pozadí s chaotickým rychle se měnícím zeleným "kouřem", na popředí je neměnící se nápis.
Tak to byla první desetina našeho videa, která má jen otestovat reakci kodeků na různé situace. Video je naprosto bez šumu, některé signály jsou ale náhodné, především u poslední scény, a tak do jisté míry šum připomínají.
Další části videa lze rozdělit na dvě poloviny. První trvá čtyři minuty, tedy do poloviny celkové dálky videa, a jde o statické video, na kterém se pouze pohybují nějaké objekty. Přítomen je i v menší či větší míře klasický šum z videokamery. Jednou je proložen i pokusným titulkem.
Druhá polovina videa je více akční. Pozadí není statické, ale plynule se mění. První scéna je "honění poletujícího motýla". To se ukázalo nakonec jako největší zátěž kodeků, protože písek na pozadí se rychle mění a je na něm hodně detailů. Toto trvá minutu.
Dále následují již klasické scény, nejprve záběry od moře v délce dvě minuty, v celém videu 6:00-8:00. Nejprve s klidnou hladinou, ale švenkováním, poté záběr na vlny a nakonec sledování motorového člunu na hladině.
Další část je opět švenkování, tentokrát po nehybném objektu v trvání jedné minuty, tedy 8:00-9:00 a poté přibližování objektů pomocí zoomu kamery a detaily objektů s "efektem" klepající se ruky. Délka trvání půl minuty.
Následuje noční statický záběr se značným šumem a přejezdem jezdců na koni po pláži. Doba trvání patnáct vteřin.
Posledních patnáct vteřin mají vygenerované titulky, běžící zdola nahoru, jak to známe u závěru všech filmů.
Podrobnosti máme za sebou, můžeme jít na jednotlivé kodeky.
První minuta jsou čistě vygenerované obrazce, které mají prověřit reakci kodeků na relativně jednoduché úkoly, ale z hlediska kódování oříšky. Na grafech v dalších částech článku jsou velmi zřetelně vidět, je jich šest a vždy trvají deset vteřin. Jako první je čistý text s roztmívačkou a stmívačkou, obě trvající tři vteřiny, čtyři vteřiny je obrázek v klidu beze změn. Toto je velmi častá součást domácích videí.
Další scéna je podobná, pouze místo textu je tento barevný obrazec. Zdá se to jednoduchý úkol, ale je to v pravdě oříšek hlavně z hlediska DCT transformace, protože všechny koeficienty jsou použity.
Třetí obrazec má otestovat pohybové vektory. Jde opět o text, který se ale pohybuje různými směry po obrazovce.
Následuje deset vteřin pohybujícího se "blesku" na modrém pozadí. Jde o stochastický signál, který sice na první pohled působí uspořádaně, ale jeho šířka a pozice se mění náhodně.
Jako pátý obrazec jsou vygenerované mraky, které se opět náhodně mění, takže jde o podobný test jako v předchozím případě. Není zde ale tolik ostrých hran jako u předchozího "blesku".
A jako poslední, šestá scéna je úplný extrém - pozadí s chaotickým rychle se měnícím zeleným "kouřem", na popředí je neměnící se nápis.
Tak to byla první desetina našeho videa, která má jen otestovat reakci kodeků na různé situace. Video je naprosto bez šumu, některé signály jsou ale náhodné, především u poslední scény, a tak do jisté míry šum připomínají.
Další části videa lze rozdělit na dvě poloviny. První trvá čtyři minuty, tedy do poloviny celkové dálky videa, a jde o statické video, na kterém se pouze pohybují nějaké objekty. Přítomen je i v menší či větší míře klasický šum z videokamery. Jednou je proložen i pokusným titulkem.
Druhá polovina videa je více akční. Pozadí není statické, ale plynule se mění. První scéna je "honění poletujícího motýla". To se ukázalo nakonec jako největší zátěž kodeků, protože písek na pozadí se rychle mění a je na něm hodně detailů. Toto trvá minutu.
Dále následují již klasické scény, nejprve záběry od moře v délce dvě minuty, v celém videu 6:00-8:00. Nejprve s klidnou hladinou, ale švenkováním, poté záběr na vlny a nakonec sledování motorového člunu na hladině.
Další část je opět švenkování, tentokrát po nehybném objektu v trvání jedné minuty, tedy 8:00-9:00 a poté přibližování objektů pomocí zoomu kamery a detaily objektů s "efektem" klepající se ruky. Délka trvání půl minuty.
Následuje noční statický záběr se značným šumem a přejezdem jezdců na koni po pláži. Doba trvání patnáct vteřin.
Posledních patnáct vteřin mají vygenerované titulky, běžící zdola nahoru, jak to známe u závěru všech filmů.
Podrobnosti máme za sebou, můžeme jít na jednotlivé kodeky.
