Test kamer nad 20 000: Panasonic HDC-SD9EP

Kamera Panasonic HDC-SD9EP se může pochlubit celkem dobrou kvalitou fotografování. Přestože bereme tuto funkci spíše jako doplňkovou, v tomto případě jde opět o celkem použitelné snímky. Fotografie jsou ukládány ve formátu JPEG s rozlišením 1920x1080 nebo 1440x1080 (2,1 Mpx). Záleží tedy vlastně na tom, jaké rozlišení jste nastavili pro záznam videa. Fotografování totiž na rozdíl od ostatních kamer nemá vlastní mód, a tak se využívá přímo snímání v režimu záznamu videa.

V našem tradičním testu si vyzkoušíme vlastnosti kamery v různých situacích a součástí bude i prověření vad objektivu, které se mohou projevit i při záznamu videa. Možnosti nastavení jsou omezené jako u každé kamery, ovlivnit však můžete alespoň základní parametry jako je ostření, expozice nebo vyvážení bílé. Musíme uznat, že kamera má celkem dobrý i automatický režim, a tak není většinou třeba něco nastavovat.

Exteriér

První snímky exteriéru ukazují tentokrát schopnosti kamery spíše v lepším počasí. První fotografie dává najevo dobré detaily i kresbu, které byly u levnějších kamer podstatně horší. Také větší jednolité plochy nedělají větší problémy a snímky z venkovních prostor tak můžeme celkem právem považovat za slušné a je možné je v menším formátu vyvolat.

U fotografie domu jsme zaznamenali trochu horší detaily, které byly znatelné hlavně u červených květů. Kamera se celkem dobře poprala s nevyváženým poměrem tmavších a světlých ploch na snímku. Venkovní scéna s pískovištěm ukazuje dobré barevné podání i detaily objektů při focení na bližší vzdálenost. Menší problémy měla pouze s červenou barvou.

Interiér

Snímek interiéru se slabším osvětlením v podobě bodového světla dopadl dobře. Šum je pouze málo viditelný a i přesto, že detaily a kresba jsou horší než za denního světla, není fotografie vůbec špatná. Kamera má integrovaný blesk, a tak jsme mohli pořídit i stejný snímek s jeho použitím. Scéna se tak celá prosvětlila a účinnost blesku je tak pro kratší vzdálenosti postačující.

Speciální režimy

Detaily dalších snímků opět potvrzují již popsanou slušnou kvalitu. V protisvětle nejsou viditelné žádné výraznější chyby, pozadí i popředí je detailní a dobře rozpoznatelné. Automatická expozice si poradila i s výrazným rozdílem mezi jasnou oblohou a tmavší plochou povrchu.

Kamera nabízí noční režim , který prodlužuje expozici a je možné pomocí něj zachytit i snímky ve tmě. Výsledky nejsou moc kvalitní a dynamické scény lze filmovat jen těžko, ovšem objekty jsou alespoň trochu viditelné. Bez této funkce je scéna tmavá a viditelné jsou spíše jen světelné body, které jsou zároveň zdrojem světla.

Portrét se celkem vydařil a přestože se fotografovaný objekt mírně hýbal, i bez blesku je fotografie poměrně ostrá. Interiér byl navíc osvětlen pouze venkovním světlem, které nemělo příliš výraznou intenzitu.
Zoom má optické zvětšení pouze 10x, což je mezi kamerami průměr. S digitálním zvětšením lze dosáhnout přiblížení až 700x, ovšem pouze za cenu snížení kvality snímku. Při využití maximálního zoomu hodně pomáhá optická stabilizace, která zajistí ostré snímky. Pokud si kameru někde podepřete, pak by neměl být problém objekt zachytit.

Velmi dobře fungovalo fotografování makro snímků, které jsou velmi ostré a můžeme je označit jako jedny z nejlepších, které se nám s kamerou podařily pořídit. Stejně tak i funkce telemakra (focení objektů s použitím plného zoomu) byla použitelná a i přes pohyb objektu je výsledek na kameru velmi dobrý.

Vady

U vad objektivu ani tak nebudeme posuzovat komplexní kvalitu fotografie, ale spíše chyby, kterými trpí v menší či větší míře každý objektiv. Pokud vás zajímá teorie této problematiky podrobněji, přečtěte si článek věnovaný vadám objektivů na Digimanii. Sférické zkreslení bylo znatelné v podobě jemné soudkovitosti u nejkratšího ohniska, naopak poduškovitost nebyla téměř viditelná. Na bílé ploše lze také odsledovat vinětaci, která u této kamery nebyla nijak citelná.

Aberace, tedy problémy s vysoce kontrastním přechodem, nebyla nijak viditelná. Stejně tak reflexi jsme příliš nezaznamenali, ovšem kamera měla spíše problém vůbec přímé sluneční světlo snímat, a tak je výsledek poněkud zvláštní.

Videokamera nabízí čtyři režimy vyvážení bílé. Jedná se o klasické možnosti automatického nastavení, žárovky, režimu denního světla a v neposlední řadě i manuální nastavení zaměřením kamery na bílý objekt. Nejlépe asi vychází varianta automatického nastavení, ovšem v určitých situacích se hodí právě i manuální vyvážení.

Další snímky

Dovolili jsme si tentokrát zařadit i pár dalších snímků, které se nám podařilo s kamerou vyfotografovat. První z nich by vám měl naznačit, jaké možnosti vám dává širokoúhlé snímání na výšku. Lze tak vytvořit velmi zajímavé snímky.
Jak jsme zmínili už při testování, kameře jde velmi dobře makro a důkazem toho jsou následující snímky květin. Můžete si všimnout i povedeného barevného podání a prokreslení detailů.
Rychlost kamery při fotografování je uvedena v následující tabulce. Videokamera je průměrně rychlá a první fotografii tak pořídíte za 5,4 sekundy po spuštění. Na stisk spouště v zapnutém stavu reaguje kamera téměř ihned, přechod z nejkratšího ohniska na nejdelší trvá 3 sekundy.