Test kamer do 20 000: Panasonic SDR-SW20EP

Po popisu vlastností a ovládání kamery se podíváme na praktickou stránku věci. Začneme tradičně testy fotografování. Bohužel je už z parametrů vidět, že tohle nebude zrovna silná stránka této kamery. Maximální rozlišení 640x480 je v dnešní době opravdu málo a těžko lze považovat tyto fotografie za konkurenci ke kompaktním fotoaparátům, spíše bychom se přikláněli k porovnání s fotomobily. I ty by však pravděpodobně v otázce kvality zvítězily.

Fotografie jsou ukládány ve formátu JPEG, rozlišení lze nastavit maximálně 640x480. Možnosti nastavení odpovídají těm u videa, takže lze například upravit korekci bílé, expozici nebo rychlost závěrky.

První snímky exteriéru naznačují, že detaily zrovna nejsou ideální a to ani za dobrých světelných podmínek. Snímky jsou o něco lepší než třeba u Canonu FS11, ovšem vzhledem k jejich velikosti asi můžeme jen těžko předpokládat, že by si je někdo nechal vyvolat. Podání barev není až tak špatné, i když na vcelku dobrém výsledku se hodně podílelo příznivé počasí.

Fotografie domu opět potvrdila horší detaily, stejně tak venkovní scéna zase potvrdila výrok o slušném podání barev. U fotografie domu je na větší bílé ploše znatelný šum, který by se při takovém osvětlení neměl objevovat.

V interiéru dopadla testovací fotografie vcelku dobře. Bodové světlo sice zajistilo viditelnou pouze malou výseč snímku, ovšem není zde nijak výrazný šum. Kamera nemá bohužel blesk a ani nasvětlovací diodu, takže v tmavším prostředí bez osvětlení jsou výsledné fotografie nepoužitelné. Nelze zde použít ani noční režim, který najdeme u videa.

Kamera se může pochlubit voděodolnou konstrukcí, která umožňuje fotografování a videozáznam pod vodou. V praxi se nám (alespoň u fotografií) tato funkce nijak zvlášť neosvědčila. Vzhledem k pohybu předmětů a horších světelných podmínek asi jen těžko poznáte, co na snímku je vyfotografované. Můžeme však slíbit, že u videa je to už lepší. Nevýhoda ponoření kamery je také v tom, že se poté zamlží vnější ochranné sklo objektivu. V praxi to je hlavně v teplejší vodě, což by u moře nemusel být problém. V protisvětle byly výsledky celkem dobré, předměty byly ostré a fotografii kazily opět jen horší detaily.

Noční scéna dopadla podobně jako interiér s bodovým osvětlením. Bohužel zde už nebyly zdroje světla tak intenzivní a kamera si s expozicí nedokázala příliš poradit. Fotografie obličeje nedopadla nijak špatně, vadí nám na ní spíše malé rozlišení, šum je i přes omezené osvětlení na docela snesitelné úrovni.

Rozsah optického zoomu je u kamery průměrných 10x, digitálně lze pak za cenu ztráty kvality přiblížit až 700x. Rozsah ohniskových vzdálenost je 2,3 až 23 mm. Účinnost stabilizace při maximálním zvětšení byla vcelku dobrá, ovšem bylo nutné kameru alespoň podepřít.

Celkem dobrých výsledků dosahovala kamera u makro snímků. Detaily jsou celkem dobré a snímek je ostrý. Horší to bylo u telemakra, kde ale na druhou stranu nemůžeme od takové kamery čekat zázraky.

U vad objektivu ani tak nebudeme posuzovat komplexní kvalitu fotografie, ale spíše chyby, kterými trpí v menší či větší míře každý objektiv. Ty se pak mohou projevit i na kvalitě videa, takže je tato součást testu docela důležitá. Pokud vás zajímá teorie této problematiky podrobněji, přečtěte si článek věnovaný vadám objektivů na Digimanii. Sférické zkreslení bylo znatelné v podobě viditelné soudkovitosti u nejkratšího ohniska a poprvé v testu se setkáváme i s poduškovitostí na nejdelším ohnisku. Vinětace nebyla nijak výrazná.

Aberace se u tohoto modelu projevila jemným fialovým lemováním hran u přechodu s vysokým kontrastním rozdílem. Reflexe byla znatelná a to v podobě růžových a fialových skvrn. Navíc se jednalo o test s mírně lepšími podmínkami, než měly jiné kamery - zde k lepšímu výsledku napomáhalo horší počasí.

Videokamera nabízí čtyři režimy vyvážení bílé. Jedná se o klasické možnosti automatického nastavení, režimu denního světla, žárovky a v neposlední řadě i manuální nastavení zaměřením kamery na bílý objekt. Automatika je v praxi celkem dobrá, zatímco barevné podání po manuálním vyvážení příliš realitě neodpovídalo.

Snímek krajiny je opět na první pohled dobrý, ovšem ničí jej velmi špatné detaily jak bližší zelené plochy, tak i les v pozadí. Na fotografii v denním světle je zde také až příliš znatelný šum.

Makro snímky jsou sice docela ostré, ovšem jak je vidět na následující fotografii, některé barvy působí na snímku až nepřirozeně. Lhali bychom vám ale, kdybychom kameru v tomto ohledu označili za špatnou. Pravděpodobně by stejným způsobem dopadla většina kamer v našem srovnávacím testu.

Rychlost kamery při fotografování je uvedeno v následující tabulce. Videokamera je velmi rychlá zejména při zapnuté kameře, kdy pořízení snímku je prakticky bez zpoždění a při přechodu pohotovostního stavu lze fotografovat už za 1 sekundu. První fotografie je možná za průměrných 6,1 sekundy po spuštění, což je ovlivněno hlavně delším startem kamery.