Sony KDL-46W905A: prakticky dokonalá!

Povrch obrazovky je klasický lesklý, a to je docela nepříjemné. Při slunném dnu jsou odlesky zkrátka hodně patrné a nepříjemné. To současně s VA technologií občas vytvoří dost "pekelnou" kombinaci a obraz ze strany je hodně degradován. V tomto ohledu jsou daleko lepší polomatné obrazovky osazené IPS panelem.

Při pohledu z úhlu je dobře vidět degradace hlavně pleťových odstínů, určitá ztráta kontrastu a celkový barevný posun. Zkrátka IPS jsou lepší, a to i přes efekt IPS glow.

A jak už jsem několikrát v recenzi napsal, tak kontrast obrazovky je více než dobrý. Nyní přikládám důkaz. Průměrný kontrast 3110:1 je v porovnání s 900-1000:1 u IPS trošku jiná káva. Na obraze to je také vidět.

Také stabilita kontrastu při změně podsvícení je více než dobrá. V podstatě by se dalo říci, že je kontrast stabilní a odchylka je okem nepozorovatelná.

Rozsah jasu podsvětlovacích LED je velmi slušný. Ovšem není nikterak extrémní. Ve tmě obraz i při minimálním jasu znatelně svítí a někomu může vadit. Naopak nejvyšší jas 258 cd/m² je více než dobrý. Televizi nevadí ani přímý sluneční svit. Samozřejmě je obraz degradován, ale je zřetelný. Fyzikální zákony přelstít nelze.

Podsvícení je u televizí vždy trošku problém. Je to dáno hlavně tím, že plocha je velká a rozvést světlo není nic jednoduchého. Obvykle je na stranách výrazně tmavší. Tím chtějí výrobci zabránit průsvitům, které jsou více nežádoucí než tmavší místa. Tmavší okraje potvrzuje i měření. Jas na krajích klesá i k 50% jasu maximálního. Onen úbytek jasu je však velmi rychlý a okraje jsou okem dobře pozorovatelné. Při filmech to nevadí, protože ty mají obvykle stejně efekt vinětace způsobení čočkami kamer. Všimnete si toho při jednolitých plochách nebo při různých znělkách, co jsou počítačově generované.

A ještě se podíváme, jak je na tom podsvícení v řeči čísel. Maximální jas 258 cd/m² a minimální v pravém horním rohu 120 cd/m² jsou od sebe hodně vzdálené. Takovéto podsvícení je ovšem u většiny televizí zcela standardní. Přesto je to škoda, protože homogenní podsvícení by bylo jistě další krůček k lepšímu obrazu.

V našich recenzích se ovšem nespoléháme jen na čisté výstupní hodnoty z měření sondou. Vždy je zpracováváme tak, aby odpovídaly lidskému zraku. To je v případě podsvícení velmi jednoduché. Je potřeba všechny jasové hodnoty převést do gamy 2,2, která je nejblíže lidskému oku. Teprve následující grafy tedy vyjadřují to, jak uvidíte podsvícení vy.

Při přepočtu se grafy výrazně zploští a jsou již příznivější. Přesto okraje zůstávají až dost nepříjemně tmavé.