Recenze  |  Aktuality  |  Články
Doporučení  |  Diskuze
Filmy a seriály, streamovací služby
Televize  |  Projektory
Audio a domácí kina
Multimediální centra  |  Ostatní
Svět hardware  |  Digimanie
Svět mobilně

Sony KDL-40W5800 pro milovníky satelitu

20.1.2010, Martin Kuchař, recenze
Již jsme si zvykli na nové tunery, které zvládají dekódovat jak klasické digitální vysílání, tak i jeho MPEG-4 HD verze. Sony jde ale o něco dále a přidává podporu i pro DVB-C a hlavně pro DVB-S, díky čemuž můžete sledovat kanály vysílané družicí Astra.
Výrobce opět pozapomněl uvést papírovou odezvu, a tak jsme odkázáni pouze na naše měření. Poslední dobou se tak stává čím dál častěji a je tomu nejspíše proto, že se papírové hodnoty prostě dají považovat za zcela irelevantní – nevypovídají prakticky o ničem, neboť se s realitou zcela rozcházejí. Optická sonda ale velmi rychle všechno rozluští.



Naměřili jsme minimální odezvu s hodnotou 5,1 ms a maximální 16,8 ms. Tento výsledek je zcela průměrný a jedná se o hodnotu, se kterou se setkáte prakticky u všech současných televizorů. Rozdíly se tak začínají pohybovat na hodnotách, které už nemá ani velký význam měřit. Současné LCD televizory se svými parametry totiž blíží tak, že laik často nemá šanci pouhým okem poznat rozdíl.



Minimální hodnota odezvy při poklesu napětí je 5,7 ms a maximální pak 15,4 ms. I tyto hodnoty jsou typické a není je snad třeba dalekosáhle rozebírat. Nejdůležitější je ale samozřejmě až následující tabulka, která ukazuje na výslednou odezvu (součet rise a fall). Zde bychom chtěli vypíchnout především velmi vyrovnané a hlavně stabilní výsledky – v žádné části šedého spektra nedochází k velkým skokům.





Nakonec přidáváme ještě starší graf, který pouze shrnuje měření podle starší metodiky. Podle těchto hodnot ale nevynášíme žádné výsledky a slouží zde jen pro ilustraci a srovnání se staršími televizory.





Sledování videa




Po minulé lehce exotické recenzi televizoru s rozlišením 2560 × 1080 se vracíme zpět ke klasickým 1920 × 1080, což odpovídá standardu 16 : 9. Zcela jistě sami uznáte, že pro sledování televizního vysílání zde tentokrát máme jednoznačně lepšího kandidáta. Opět pouze připomínáme, že je třeba současné televizory posuzovat nezávisle z pohledu SD a HD rozlišení. U první horší varianty dochází k interpolaci, a i když je tak obraz v nižších rozlišeních ne zrovna kvalitní, neznamená to, že HD kvalita bude také špatná.


SD rozlišení


SD rozlišení v současnosti odpovídá především klasickému analogovému a DVB-T vysílání a například i přehrávání DVD disků. Je třeba se při nákupu rozhodnout, co je pro vás prioritou – zda budete sledovat spíše televizi, nebo zda si pořídíte Blu-Ray (případně připojíte k TV počítač). SD rozlišení není totiž u této televize zrovna kvalitní – je to dáno samozřejmě především interpolací.

Jak si ukážeme v patřičné kapitole, obraz je při interpolaci dosti rozmazán a je vidět kompresní faktor, který se projevuje známými JPEG artefakty, které se v obraze vyskytují. SD rozlišení tak vypadá hodně nekvalitně a všimnete si toho nejen ve statických scénách, kde se projeví zmíněné artefakty, ale také v rychlých akčních záběrech, kde se zase vlivem nekvalitní interpolace rozmazávají hrany.

Ne že by byl obraz katastrofický a nedalo se na něj dívat, ale ve srovnání s jinými testovanými modely jsme prostě viděli, že jsou zde v řídicí elektronice jisté rezervy, které by bylo vhodné využít. Zbytečně je tak deklasován jinak kvalitní obraz.


HD Rozlišení


Naopak HD rozlišení zde vypadá opravdu perfektně. Technologie Bravia Engine obstarává řízení MPEG šumu a podobných specialitek, které na rozdíl od konkurenčních modelů Samsung apod. fungují docela dobře a obraz nedeformují.

Kvalitu Full HD obrazu, který je možné vyzkoušet na Nova HD kanálu nebo ČT1 HD, můžete prověřit i skrze nespočet kvalitních nahrávek s vysokým datovým tokem. Formát 16 : 9 pravděpodobně ještě nějakých pár let bude stále vládnout běžným televizorům a tak je logické, že video s rozlišením 1920 × 1080 px bude na obrazovkách podobného typu vypadat stále výborně.


Hraní her




Hraní her je na televizoru relativně pohodlné. Mnoho pokročilých funkcí v OSD menu umožní nastavit si perfektní černou barvu a eliminovat šum apod. a hry pak vypadají perfektně. Ostatně LCD panely k občasnému hraní přímo vybízejí – jediným drobným problémem je opět interpolace – abyste si užili nejvyšší možné kvality, musíte z počítače nebo herní konzole do televizoru pouštět výhradně digitální Full HD obraz, který ale vyžaduje jistý výpočetní výkon.

Celkem příjemná úhlopříčka navíc umožňuje zahrát si i z relativní blízkosti a nemusíte se bát, že pak uvidíte jednotlivé pixely. Jejich rozteč je příjemná.