Sony Handycam HDR-CX520VE: GPS na dosah

Fotografický režim kamery dokáže pořizovat snímky v rozlišení až 12 megapixelů. Nabízí přitom dva režimy s rozdílnými poměry stran - klasický 4:3 s rozlišením 4000 x 3000 pixelů a filmový 16:9 s rozlišením 4000 x 2250 pixelů (9 megapixelů), následují 6,2 MPix, 1,9 Mpix a nakonec rozlišení VGA - 0,3 Mpix.

Kamera nabízí v režimu fotografování funkci samospouště, výběr bodu ostření a měření, manuální expozici a ostření, vyvážení bílé se dá z automatiky přepnout na manuální, kde nám pomůže kus vhodně zabarveného papíru a jsou zde stejné scénické režimy jako u natáčení videa.

My si vyzkoušíme, jak kamera fotografuje exteriér, interiér, jak si poradí s maximálním zoomem a také co nabídne režim telemakro. Přechod z pohotovostního režimu do aktivního trvá cca 2 sekundy, což je ještě slušný čas, ovšem pak ještě musíme přepnout do fotografického režimu, ale to je téměř okamžité.

Nabídnuty vám budou náhledy fotografií, po jejich rozkliknutí se ukáží v novém okně středně velké verze v rozlišení 1024 x 768 a pak jsou pod nimi odkazy na plné neupravené verze v rozlišení 4000 x 3000.

Fotografie z exteriéru byly pořízena na vodní nádrži Bedřichov na Černé Nise za slunečného dne, kde byly vidět na jedné straně zbarvené listy stromů a na druhé ojíněné jehličnany.

Výsledné fotografie rozhodně jsou použitelné, i když při stoprocentním zvětšení originálů jsou znatelné jisté problémy. Patří mezi ně zrnitost obrazu, jeho rozostření na okrajích a také chromatická aberace, jež se snad nebude příliš zvyšovat se zoomem. Ovšem pokud si fotografie upravíme na rozumnější rozlišení, tak si s nimi vystačíme.

V testech interiéru se zaměříme na blesk a jeho použitelnost. Nastavit lze u něj lze intenzitu, korekci červených očí a samozřejmě si můžeme sami zvolit, kdy bude funkční a kdy ne.

Blesk pracuje i na vzdálenost kolem 4 metrů uspokojivě a jak je patrné z obou obrázků, fotografie je s ním dobře prokreslená a netvoří se díky blízkosti k objektivu žádné velké stíny. Kamera s ním také umí pracovat tak, aby výsledek nebyl přesvícený. Na druhou stranu je celkem slušný i výsledek bez blesku, tedy minimálně co se týče ostrosti. Optická stabilizace zde skutečně funguje.

A nyní se podíváme na výsledky s použitím největšího optického zoomu, tedy dvanáctinásobného. Zde se může kolikrát více projevit chromatická aberace a také vinětace. A v druhém případě to bude záběr s použitím režimu telemakra.

Fotografie z venkovního prostředí s použitím 12x zoomu ukazuje jasné problémy s chromatickou aberací, která se jako všude jinde objevuje na kontrastních hranách fialovými a modrými parazitujícími odstíny. Ty lze celkem snadno posléze softwarově odstranit, ale je to práce navíc. Jinak tu není nic překvapivého, stejně jako u zkoušce telemakra, kdy kamera zazoomuje na plné přiblížení, abychom mohli detailně snímat požadované objekty. K tomuto je ale zapotřebí dostatek světla, i když s trochou štěstí se dají pořídit pěkné obrázky i při zamračeném počasí.