Samsung HMX-U10: HD "klíčenka"

Spíše než kameru tedy Samsung HMX-U10 připomíná širší mobilní telefon nebo malý digitální fotoaparát, ovšem při bližím ohledání snadno zjistíme, že s ním tolik společného zase nemá. Samsung zde použil kombinaci tvrdých plastů a broušeného hliníku. Plasty naštěstí nemají lesklou a hladkou povrchovou úpravu, takže na těle nejsou téměř znatelné otisky prstů a jiné nečistoty, což je jedině dobře.

Podívejme se nejdříve na tvar samotného přístroje. Ten byl totiž v horní části přihnut, a to dle výrobce přesně o 7 stupňů, čímž se má docílit lepší ergonomie, abychom nemuseli svá zápěstí tak ohýbat. Ovšem i tak si můžeme snadno představit, že komfort při používání nebude v porovnání s klasickými kamerami zrovna úžasný.

Přední část kamery vystavuje na odiv svůj stříbrný, ale průhledným plastem pokrytý objektiv s clonou 3.0 a fixní ohniskovou vzdáleností 7,9 mm. Ten i při jemném stisknutí slyšitelné povrzává, což snad na funkci nebude mít žádný vliv ani později. Jinak je tělo kamery soudržné a pevné. Jako ochrana objektivu slouží pouze malé sklíčko, k němuž neexistuje krytka. Pak se na přední části dočkáme už jen informací o rozlišení videa a fotografií.

Spodní a horní části kamery byly vybaveny úchytem pro jednoduché poutko pro zápěstí, které nikterak nenapomůže pevnějšímu zachycení kamery rukou, ale spíše slouží jako poslední záchrana při jejím vyklouznutí z prstů. Nahoře pak máme jasně znatelnou dvojici mikrofonů, díky nimž může HMX-U10 zachytávat stereo zvuk.

Nejbohatší je pochopitelně zadní hliníková část, kde máme hned nahoře LCD displej s úhlopříčkou 2 palce, poměrem stran 4:3 a rozlišením 150000 pixelů. Pod ním pak jsou tři klasická, ale nízkozdvihová tlačítka, jejichž provedení by mohlo být lepší, protože hmatová odezva u nich je prabídná. Jejich funkce jsou však jasné z bílých piktogramů - nalevo máme spoušť videa, uprostřed tlačítko pro přehrávání záznamů a napravo namačkávací spoušť fotoaparátu.

Vespod si našla místo dotyková tlačítka sloužíci především pro pohyb v menu. Že jsou dotyková, znamená to, že stačí o ně jen letmo zavadit prstem a už reagují. To musí mít uživatel na paměti, aby se naučil na ně neodkládat prsty. Uprostřed je křížový ovladač sloužící rovněž jako digitální zoom s potvrzovacím tlačítkem OK uprostřed. Tlačítkem nahoře vpravo vyvoláme menu a vlevo naopak učiníme krok zpět. Posledním tlačítkem vpravo dole vyvoláme funkci One touch upload, jíž disponuje řada moderních kamer a především ty zaměřené na běžné uživatele. Umožní nám to jedním stisknutím nahrát vybraná videa přímo na YouTube.

Zbývá se podívat na boky přístroje, kde jistě tušíte připravené konektory a další prvky. Ty se skrývají za vyklápěcími plastovými panýlky a na levé straně to je AV konektor pro komponentní i kompozitní video společně s portem USB 2.0. Dole si našel místo závit pro stativy, k němuž je připraven plastový adaptér, díky němuž kamera může i na stativu bez natáčecího podstavce sedět vzpříma.

Pravá strana má nahoře hlavní stříbrné tlačítko Power s blízkou LED kontrolkou CHG informující nás o stavu baterie při nabíjení. A nakonec se pod delší panýlek umístil napájecí konektor pro dodávaný adaptér a také čtečka paměťových karet SD/SDHC.

Samsung HMX-U10 se skutečně nedrží nijak úžasně a osobně jsem měl pocit, že vlastně do ruky nepadne vůbec, protože jsem byl nucen si stále přehmatávat. V podstatě se s ní natáčí stejně jako s integrovanou kamerou v mobilním telefonu, což si jistě už nejeden z vás vyzkoušel.

Osobně mi také přišlo, že naklonění horní části kamery o 7 stupňů má jen pramalý užitek. Jednak to není téměř znát a potom při dlouhodobějším natáčení stejně vyvstanou jiné problémy, to především s použitím digitálního zoomu (ten funguje pouze v nižších rozlišeních). Při jeho ovládání totiž musíte svůj palec dost ohnout, což samo o sobě není problém, ale stabilitě natáčeného obrazu to jistě nepomůže. Nebezpečí také leží v dotykových tlačítkách, o něž stačí jen trošku zavadit, takže na to je třeba také dát pozor.

Celkově se tak tato kamerka s ohledem na ergonomii hodí spíše jen pro natáčení kratších klipů. Na druhou stranu by toto mělo být jasné každému už od pohledu.

LCD displej s úhlopříčkou 2 palce, poměrem stran 4:3 a rozlišením 150000 pixelů nám zprostředkuje normální obraz s rozlišením, jež by mohlo být o chlup vyšší, aby fonty a ikony neměly zubaté okraje složené ze subpixelů, čímž se nevhodně zabarvují především do modra a do červena. Na druhou stranu se nijak neklepou, což je problém u jiných kamer.

Manuální ostření kamera stejně nenabízí, a tak u snímaného obrazu nevadí, že ostřit pomocí displeje by moc nešlo, ale to není nejlepší ani u jiných kamer. Pozorovací úhly odpovídají klasickému TN panelu, takže při pohledu seshora se projeví invertování barev od nejtmavějších po nejsvětlejší odstíny. Stejná věc se ukazuje u LCD monitorů, ale z opačného směru pohledu. Je otázkou, proč Samsung zvolil takovou orientaci, když budeme při natáčení koukat na displej právě spíše seshora, ale ono to ani z druhého směru není žádná sláva, protože displej se celkově zesvětluje, což také samozřejmě ztěžuje pozorování, ale přesto by to bylo daleko lepší. Ze stran je vše již až na pokles jasu v pořádku.

Samsung integroval baterii do těla přístroje, takže se na ni podrobně nepodíváme. Mělo by se dle specifikací jednat o typ SLB-10A s udávanou dobou výdrže 90 minut. Jiné údaje výrobce neuvádí. Nám vydržela kamera natáčet video v nejvyšším rozlišení po dobu 84 minut, takže údaje nijak moc nepřehání. Co se týče nabíjení, pak to trvá pomocí USB portu kolem třech hodin. Pomocí adaptéru s výkonem 7,5 W bude nabíjení pochopitelně kratší, protože USB má typicky dle specifikací kolem 2,5 wattu.

Mezi nabízená rozhraní patří napájecí konektor, čtečka karet SD/SDHC, USB 2.0 a komponentní AV. Jde sice o HD videokameru, takže by zde mohl být rovněž HDMI, ovšem ten budeme hledat marně, což je trošku škoda, ale aspoň je tu dostatečně kvalitní komponentní video.

Komponentní kabel se dá využít také pro kompozitní video vedené přes jeden konektor Cinch. Kamera nám při přepínání mezi těmito dvěma typy sama obrázkem napoví, že u kompozitního videa vede signál modrý konektor. Dva audio kanály samozřejmě zůstávají.

Zbývá také upozornit na jednu skutečnost ohledně paměťových karet. Doposud jsem se totiž nesetkal s tím, že by nějaká kamera měla problém s již předem naformátovanou a používanou kartou, což tato evidentně měla a neprojevovalo se to nijak vhodně. Pokud byla totiž HMX-U10 s již umístěnou kartou zapnuta, spustila svou úvodní animaci s průvodním zvukem. Ta se zasekla a rovněž tak kratinký úsek zvukového doprovodu, po čemž kamera nešla nijak vypnout, protože na tlačítko Power nereagovala a baterii z ní také pochopitelně nevyndáme. Jedinou možností bylo tedy kameru dát někam, odkud nebyla slyšet a počkat na její vybití. Po řádném zformátování karty již vše fungovalo bezchybně po celou dobu testování.

Hlavní menu je společné pro fotografování i natáčení videa, protože zde neexistují pro tato dvě použití zvláštní režimy. Nabídka se zobrazí po stisknutí dotykového tlačítka vpravo nahoře a objeví se v podobě záložek spadajících pod ikony v horní liště. Dobré je, že si kamera pamatuje poslední záložku, na které jsme byli, a tak ji po opětovném vyvolání menu zase zobrazí.

Menu nemá začátek ani konec, protože se zobrazuje stále dokola, a tak začneme třeba s rozlišením videa. V nabídce jich je pět - 1080/30p, 720/60p, 720/30p, 480/60p a Slow Motion, tedy zpomalený záznam. Zajímavé je, že změna rozlišení kameře zabere asi dvě sekundy. Následuje kvalita videa Super Fine a Fine a pak také rozlišení fotografií - 3648 x 2736, 3648 x 2052, 3816 x 2112, 2816 x 1584, 2048 x 1536 a 2048 x 1152. Zde by možná bylo lepší místo druhého mezistupně nabídnout také rozlišení pro použití na webu, třeba 800 x 600.

Dále se dočkáme módu pro kompenzaci protisvětla, digitálních efektů (Off, Black and White, Sepia, Negative, Art), funkce Time Lapse pro průběžné zachytávání obrázků postupně ukládaných do jednoho videa, scénické režimy jsou pouze dva (Off, Sports, Beach/Snow) a pak tu jsou již obvyklá nastavení. Tam patří zapnutí TV rozhraní, volba jazyka (čeština chybí), informace o úložném prostoru a formátování karty, pojmenovávání souborů, nastavení času a data, jasu LCD obrazovky (normální/zvýšený), automatické vypínání obrazovky, zvuky tlačítek, zvuk závěrky, automatické vypínání kamery, zapnutí PC softwaru (tedy Intelli-Studia), volba mezi NTSC/PAL, nastavení TV Out (komponentní či kompozitní + rozlišení). A to je vše přátelé.

Co se týče možností v menu přehrávání videí a zobrazování fotografií, pak zde je možné samozřejmě záznamy mazat (i hromadně), dále je naopak před nechtěným smazáním uzamknout i označit pro pozdější upload pomocí tlačítka sdílení. Videa kamera dovoluje rozdělit a poslední záložka skrývá již zmíněná obvyklá nastavení.