Když dva dělají totéž: dva DVB-T rekordéry v testu

Vlastně jedna odlišnost zde je. SiGMATek dodává svůj přijímač bez pevného disku, což je výhodné pro toho, kdo chce použít nějaký starší disk, co se mu doma válí, nebo pro toho, kdo se nespokojí s velikostí nabízeného disku a požaduje větší. Model od Yamady je vybaven pevným diskem o kapacitě 80GB, existují ale i varianty se 40GB a 160GB.

Začneme přijímačem SiGMATek DVBH-2000 a jako vždy přímo od balení, které je již tradičně výborné, jak zvenku, tak i zevnitř. Přijímač je zajištěn proti posuvu dvěma polystyrénovými úchyty, ve zbylém prostoru je pak vše ostatní, zabaleno v plastovém pytlíku.



Z krabice nakonec vyndáme kromě přijímače i dálkový ovladač včetně baterií, propojovací audio/video kabel se třemi cinchi na koncích, krátký anténní kabel pro spojení dvou tunerů a v malém pytlíčku ještě čtyři šroubky pro přichycení pevného disku. Nechybí ani návod k použití včetně české verze.



Přijímač je celé černé barvy, jak šasi, tak i přední panel. V horní části je přihrádka pro vložení pevného disku, která je zajištěna čtyřmi šroubky. Rozměry přístroje jsou 320x45x255mm (šířka x výška x hloubka),


Po odklopení krytu uvidíme dva klasické kabely pro připojení PATA pevných disků - plochý kabel a napájecí.



Pevný disk do připravené "díry" zapadne tak akorát, měl by se ale připevnit čtyřmi šrouby ke krytu a pak teprve zaklapnout. Není to ale ani nutné, protože disk drží pevně i tak a s přijímačem se stejně většinou nehýbe.



Přední panel obsahuje vlevo pod logem firmy tlačítko pro zapnutí a vypnutí, to kompletně zamezí přístupu síťového napětí, takže nejde o standby režim.



Vpravo jsou základní ovládací tlačítka - směrové pro změnu hlasitosti a programů a prostřední pro začátek a konec nahrávání. Vedle vlevo je oranžový displej, který ukazuje číslo přijímaného programu a čas, vpravo od tlačítek je ještě červená dioda, která svítí ve standby režimu.



Zadní panel je plný konektorů. Úplně vpravo je neodnímatelná síťová napájecí šňůra, pod ní je RS232 konektor pro aktualizaci firmware.



Hned vedle najdeme audio a video výstupy - kompozitní video a S-video výstup, dva cinch konektory pro zvuk a také další cinch konektor pro digitální výstup zvuku. Dále následují dva SCART konektory, jeden pro připojení televizoru s RGB výstupem a druhý pro připojení video rekordéru,



Zcela vlevo jsou anténní konektory dvou tunerů. Jeden tuner se používá pro sledování TV a druhý pouze pro nahrávání. Oba dva je nutné propojit dodávaným krátkým kabelem, jinak se zaznamenávaný pořad nenahraje, resp. nahraje, ale v seznamu má nulovou velikost.



Uvnitř přijímače jsou jen tří malé desky, jedna s napájecím zdrojem, druhá s funkční elektronikou a třetí na předním panelu s displejem. Zbylé místo čeká na instalaci pevného disku.



Čip, který všem vládne, je Zoran SupraTV ZR39140. S tím už jsme se setkali u některých obyčejných set-top-boxů. Obsahuje mikroprocesor s instrukční sadou MIPS32, hardwarový demultiplexor transport streamu, dekodér MPEG-2 a zvukový DSP procesor pro dekódování formátů MPEG Layer 1, 2 a 3 a také WMA a S/PDIF výstup. Dekódovat AC-3 formát neumí a rovněž nezvládne dekódování MPEG-4 videa. Dále obsahuje i IDE rozhraní pro připojení pevného disku,

Dva tunery jsou oba stejné a oba mají u sebe i samostatný demodulátor. Tunery jsou od LG typ TDTM-G352D, demodulátory jsou Intel WJCE6353, které naši čtenáři dobře znají.



Jestli Vám zde chybí dálkový ovladač, tak "otočte stránku", protože je zcela shodný s Yamadou, pouze nápis firmy na něm je samozřejmě jiný.