BenQ GP10: nesmrtelný LED projektor?

Měření projektorů byl vždy trochu problém. Většina komerčních kolorimetrů či spektroferometrů neuměla měřit na větší vzdálenost než jen pár milimetrů. Naštěstí naše nová sonda i1 Display Pro to umí, a tak si můžeme změřit i barvy, jaké projektory poskytují. Je zde však jedno velké úskalí. Vždy hodně záleží na okolním osvětlení, na barvě plátna (není bílá jako bílá) apod. Obecně to sice platí i pro monitory, ale u projektorů se to projevuje daleko více. Naštěstí lidské oko je orgán velmi přizpůsobivý a např. změnu teploty bílého bodu nevnímá tak drasticky, resp. se velmi rychle přizpůsobí. Sondu tedy umístíme na stativ (má klasický stativový závit) a namíříme ji doprostřed plátna, resp. doprostřed obrazu. Měříme tedy barvy uprostřed obrazu.

I přestože je většina projektorů zapojena například do DVD přehrávače, tak si provedeme i barevnou kalibraci, a to jak přes OSD menu, tak pomocí ICC profilu. ICC profil sice nemůžeme zavést do různých multimediálních center a DVD přehrávačů, ale u počítačů se může hodit. Pokud potřebujete prezentovat např. své grafické výstupy pro větší počet lidí, tak vás jistě zajímá, jaké má projektor barvy, a jak ho lze zkalibrovat. Budeme provádět také klasické měření gamutu. Zde je však velké úskalí právě v osvětlení okolního prostředí. Pokud na plátno necháte dopadat přímé sluneční paprsky, může se gamut výrazně změnit.

Většina uživatelů u projektorů odezvu vůbec neřeší. Specifikace jsou obvykle také velmi skromné a málokdy se odezvy vůbec dočtete. Navíc u technologie DLP je vlastně odezva tak krátká, že si jí málokdo všimne. My se však i přesto na odezvu zaměříme. Co by to bylo za recenzi, kdybychom neznali rychlost. U grafické karty také potřebujeme znát výkon ve hrách, proč bychom tedy neměli měřit odezvu u projektorů?

Principiálně probíhá měření odezvy naprosto stejně jako u LCD monitorů a televizí. Naše optická sonda reaguje na světlo, má tedy IQ=1 :-). Nevadí jí, že má světelný zdroj dále, pouze musíme eliminovat další zdroje světla v místnosti. Taková žárovka blikající frekvencí 50 Hz dokáže nadělat pěknou paseku. Jediný problém může nastat u tmavých změn, protože sonda není tak citlivá, aby zachytila i takovéto drobné změny. Avšak to předbíháme a také záleží na konkrétním projektoru, jak se bude chovat. Musíme však počítat i s tím, že například změna 0-25-0 nemusí být vůbec měřitelná. Více o měření odezvy se dočtete v naší metodice používané u monitorů.

I spotřeba projektorů je důležitým aspektem. Náklady na provoz však nejsou pouze ve spotřebě elektrické energie, ale největší složkou jsou náklady na pořízení nové lampy. U životnosti lampy se však musíme spoléhat na údaj výrobce (není možné dlouhodobě testovat každý projektor na životnost lampy), a tento údaj přepočítat na hodinové náklady. Pokud například stojí lampa 3 000 Kč a životnost má 4 000 hodin, tak náklady na jednu hodinu provozu jsou 0,75 Kč. Nyní budeme uvažovat 250 pracovních dnů v nichž bude projektor každý den provozován 2 h. Prostým vynásobením nákladů na provoz lampy a přičtením spotřeby samotného projektoru dojdeme k ročním nákladům. Pokud tedy víte, že budete provozovat projektor například 4 h denně, tak si zkrátka naše náklady pouze vynásobíte dvěma. Budete mít tak přesný přehled, co vás stojí sledování filmů za rok bez ohledu na cenu samotných filmů.

Některé projektory však neumějí snižovat jas samotné lampy a při regulaci jasu ke změně spotřeby nedochází. V takovém případě zkrátka uvedeme pouze hodnotu, popř. několik hodnot pro různé režimy zobrazení.

Asi každého napadne, že měřit pozorovací úhly nepůjde, resp. není vůbec třeba. Světlo zkrátka dopadá na bílou plochu. Při pohledu ze strany se zkrátka nic nezmění. Jde jen o kvalitu plátna, a to není součástí recenze projektoru.

Dále je zde homogenita jasu po ploše (u monitorů a televizí homogenita podsvícení). Protože sonda není na takovou vzdálenost zcela přesná (neměří konkrétní bod, ale měří větší plochu), tak změřit přesně jas po ploše není možné. Tento aspekt bude tedy zachycen "pouze" na fotografii.

Nejprve je nutné změřit jas. Ten však nelze měřit tak jednoduše jako u televizí a monitorů. Jas je totiž závislý na vzdálenosti od plátna a okolním osvětlení. Jas tedy budeme měřit vždy v zatemněné místnosti v noci. Tím eliminujeme nežádoucí a proměnné účinky okolního osvětlení, které má každý jiné. Podmínky pro měření máme tedy stanoveny. Nyní změříme jas v přesné vzdálenosti 3,5 m od plátna, a to s maximálním zoomem projektoru (největší velikost obrazu). To, jakou bude mít svítivost projektor ve větší vzdálenosti, je již čistě fyzikální záležitost, a vlastně to na projektoru ani vůbec nezáleží.

Homogenita jasu je zachycena pouze na fotografiích (měřit ji optickou sondou není zcela přesné). Metodika je však rozšířena oproti té u monitorů o fotografie ve zcela vypnutém stavu projektoru (fotografie samotného plátna). Tato fotografie se odečte od fotografie při zobrazené černé barvě na projektoru. Tím získáme zcela jasný a nezkreslený obraz homogenity jasu. Zkrátka potlačíme vlivy, jako je nehomogenita čipu fotoaparátu, optické vlastnosti čočky objektivu apod. Navíc si ukážeme v recenzích i jednoduchou animaci, kde první snímek bude neupravená fotografie (pouze jejich odečet) a následující animační políčka již budou pomocí grafického programu postupně upravována tak, aby bylo zachyceno maximum a minimum.

Metodika je tedy obsáhlá a dokáže proměřit téměř všechny aspekty od základních parametrů, jako je kontrast, přes měření a kalibraci barev až po přesné měření odezvy a jasu v různých vzdálenostech. Zkrátka budete přesně vědět, zda se projektor hodí pro vaše použití.

Ve většině recenzí projektorů na internetu naleznete fotografie, jak se chová projektor za dne, za noci apod. Po dlouhém uvažování jsem se rozhodl tyto fotografie zcela vypustit. Není to proto, že bych byl líný, ale protože zkrátka nemají smysl. Při testech se vždy musíme spoléhat na exaktní hodnoty. Změříme jas, z toho plyne vhodnost projektoru i pro denní použití. Máme jas a zbytek jsou fyzikální zákony. S nimi žádný projektor nic neudělá. Změříme kontrast - ten je jasný: čím vyšší, tím lepší. A změříme barvy. Fotografie tedy netřeba a mohly by být zavádějící. Myslím, že doba "testů" pomocí fotoaparátu je snad ta tam a mohou takto testovat maximálně blogeři. Na seriózní web to zkrátka už nepatří.

Fotografie nejsou exaktní a záleží na použitém objektivu, fotoaparátu atd. Zkrátka nikdy nelze zaručit stejný výsledek pro různé projektory. Co bychom dělali, když fotoaparátu odejde čip? Naměřit/nafotit všechny projektory znovu? To zkrátka nelze. Navíc do hry vstupuje i kvalita plátna, kterou hodnotit nemůžeme, protože není součástí testu. A kvalita plátna může velkou mírou ovlivnit kvalitu obrazu. Testujeme projektor, ne plátno.

Nyní si říkáte, že jsem se asi zbláznil, a proč tedy fotím homogenitu jasu. Je to dáno tím, že v tomto případě lze jednoduchým odečtem dvou fotografií dojít vždy k jednoznačnému výsledku. I když se vymění fotoaparát, objektiv, či se jen změní osvětlení.