Parametry projektorů - co je dobré vědět?

Znají to nejspíše mnozí z vás. Pohodlně se s přítelkyní či kamarády usadíte do vypolstrované sedačky, v jedné ruce vychlazené pití a na druhé straně mísa plná předražené pochutiny. Světla pomalu zhasínají a vy se těšíte, jak si vychutnáte dlouho očekávaný trhák ve vysoké obrazové kvalitě, jíž si doma jen těžko můžete dopřát. Lidé do kina chodí stále a dovolím si tvrdit, že tomu bude i nadále.

Určitě se ale mezi vámi najdou tací, jejichž snem je mít tohle ve svém obýváku. S pitím ani jídlem problém zpravidla nebývá, a tak zbývá jediné - televize či projektor. Osobně jsem zkusil obě varianty a domnívám se, že v tomto ohledu má kvalitní a vhodně umístěný (video)projektor nad televizí i když s velkou úhlopříčkou navrch. Dalším nezanedbatelným hlediskem je zcela jistě zdroj přijímaného signálu, otázka ozvučení a také tolik žádaný prostor. Pokud ho máte a rozhodujete se pro nákup projektoru, my vám v tomto článku povíme, co je při jejich výběru důležité - věnovat se budeme důležitým parametrům.

Nejdůležitější otázkou je, na co budete uvažované zařízení používat. Jak jsme vás informovali v úvodním článku, celá tematická příloha je zaměřena na domácí promítání (videoprojektory). I přesto si neodpustím se krátce rozepsat o datových projektorech. Jsou obecně určeny pro větší počet lidí (posluchačů) a od toho se odvíjejí další parametry. Zpravidla disponují vysokým jasem, dostatečným kontrastním poměrem a také vysokým nativním rozlišením obrazu. Ke všem těmto pojmům se později vrátím. V neposlední řadě je zde i možnost mobilního použití (důraz na nízkou hmotnost nepřesahující 4 kg).

Často je u této kategorie kladen důraz na dodávané příslušenství v podobě dálkového ovládání, jež může posloužit jako myš či laserové ukazovátko, brašny pro pohodlné přenášení, Wi-Fi modul pro bezdrátovou komunikaci či parametry (automatické nastavení obrazu a optické přiblížení nesnižující jeho kvalitu, korekce lichoběžníkového zkreslení, digitální zoom, PiP, polohovatelnost nebo síťové rozhraní). Velmi se také může hodit slot pro paměťovou kartu nebo USB vstup. A co bezpečnost? Kromě zapnutí, jež je chráněno heslem, se můžete setkat i s klasickým PINem. Dobré funkční vybavení je zkrátka základ! Druhou oblastí jsou projektory pro domácí kino, chcete-li videoprojektory. Jejich vlastnosti úzce souvisí s výše zmiňovanými. Výhoda tohoto řešení spočívá v možnosti dosáhnout mnohem většího obrazu oproti LCD či plazmovým televizím v domácím prostředí.

Než se budu věnovat výhradně vlastnostem zmiňovaných zařízení, uvedu jednotlivé typy včetně používaných rozlišení. Hlavními rivaly jsou v současné době technologie LCD a DLP. Existují však další jako CRT, LCoS, SXRD (Sony), D-ILA (JVC), LED. Popis jednotlivých technologií naleznete v tomto článku. Krátce zmíním, že přístroje založené na LCD bývají nenáročné na údržbu. Obraz má v jejich podání jemné barevné přechody s méně výrazným kontrastem. Výsledná scéna u DLP dosahuje dostatečně vysokého poměru kontrastu mezi nejsvětlejší a nejtmavší barvou a solidního světelného výkonu.

Rozlišení nebo-li celkový počet pixelů, které jsou schopny měnit svůj jas a barvu, souvisí s kvalitou digitální projekce a pozorovací vzdáleností. V případě, že se fyzické rozlišení projektoru shoduje s tím z připojeného zdroje signálu, dostaneme ve výsledku nejlepší možnou kvalitu zobrazení. Mimo to jsou také vybaveny konverzními mechanizmy (Downscaling, Upscaling) pro zobrazení nižších/vyšších rozlišení než nativního. V takových případech se nedají vyloučit mírné vady v obraze (snížení kvality).

Pro sledování obyčejného televizního vysílání (720×576) či DVD (1024×576) se doporučuje dvojnásobná pozorovací vzdálenost, než jaká je šířka obrazu. V případě High-Definition (1280×720) a Full HD, Blu-ray (1920×1080) je tato vzdálenost kratší (1,4krát šířka obrazu). Důvodem je viditelnost jednotlivých obrazových elementů. Lidské oko musí být od obrazu vzdáleno tak, aby jej nevnímalo jako jednotlivé body, nýbrž jako kompaktní celek. Záleží tedy na hlavním způsobu používání. Pro projekci dat a prezentace postačuje nižší rozlišení (800×600​) a poměr stran 4:3. Pro vysoké rozlišení (1280×720​) je důležité, aby čip projektoru podporoval formát 16:9. V tabulce najdete nejběžnější formáty rozlišení, třídění je dle celkového počtu obrazových bodů.

Světelný výkon, svítivost, jas - tak se dá pojmenovat základní parametr soustav s cizím zdrojem světla (projektory), jenž ovlivňuje kvalitu výstupu. Udává se typicky v jednotkách ANSI lm. Americká standardizační organizace (American National Standards Institute) vytváří průmyslové standardy v USA a ve spojitosti s danou problematikou ustanovila v tomto ohledu testovací metodiku (normu). Jedná se o měření v devíti polích, na která je rozdělena zobrazovací plocha a měří se při maximální intenzitě osvětlení v luxech uprostřed každého pole a průměr z těchto devíti hodnot se násobí rozměry plochy v m². Co se týká druhé zkratky, jde o hlavní jednotku světelného toku lumen.

Obecně platí, že je pro úhlopříčku 3 metry při 100 % zatemnění dostačující výkon 850 ANSI lm. S vyššími hodnotami je promítaný výstup jasnější i kvalitnější. V tomto případě platí čím více, tím lépe. Je tedy třeba počítat s faktorem okolního osvětlení a navíc projekční plochy. S její rostoucí velikostí se kvadraticky zvyšuje požadavek na světelný výkon. V orientační tabulce uvádím potřebu osvětlení a okolního světla v závislosti na světelném výkonu.

Kontrast je obecně definován jako poměr jasů nejsvětlejšího a nejtmavšího místa v obraze nebo-li kolik odstínů šedi dokáže zobrazit. V případě domácího promítání doporučuji vysoký kontrast (1 000:1 a více). To znamená, že zařízení může svítit v plném bílém odstínu tisíckrát více, než v nejtmavějším černém (bílá není úplně bílá respektive černá není absolutně černá). Rozlišuje se údaj Full on a Full off, kdy se měří celá rozsvícená a zhasnutá plocha a údaj ANSI, kdy se podobně jako u světelného výkonu měří v devíti obdélnících, na které je rozdělena projekční plocha a počítá se průměr. Nižší kontrast postačuje pro účely prezentací.

Projekční vzdálenost se v domácích podmínkách pohybuje kolem 3 až 5 metrů (obecně výrobce uvádí 1–12 metrů) a ovlivňuje výslednou úhlopříčku. Žádoucí je místnost co nejvíce zatemnit (pro osvětlení je třeba použít lokální stíněné lampy se směrovým světlem) a vhodně projektor umístit. V orientační tabulce jsem znázornil závislost mezi projekční vzdáleností a úhlopříčkou obrazu.

S kvalitou výstupu je spojena i vhodná projekční plocha. K dispozici je řada povrchů s různou odrazivostí. Pro věrné zobrazení barev při promítání se doporučuje použít kvalitní promítací plátno (více v příslušenství). Lze samozřejmě promítat na hladkou bílou stěnu. Nedoporučují se malířské barvy s vysokým obsahem latexu (příliš odrazivé) nebo balotiny (hrubá struktura).

Různé zdroje videosignálu (televizní signál, DVD, HDTV aj.), kabely pro propojení a konektory. Všechny tři položky ovlivňují kvalitu výsledného obrazu, a tak není na místě na nich šetřit. Zmínit se musím i o volbě kvalitního AV receiveru. Jeho součástí bývá zesilovač, dekodér a FM tuner. Pro domácí použití bych doporučoval alespoň 80 wattů pro každý kanál. Opět platí čím více, tím lépe, protože nedojde k tak velkému zkreslení výstupu. V neposlední řadě se musí brát ohled na vybavenost dekodéry pro reprodukci prostorového zvuku.

Jen pro zajímavost zmíním, že některé modely mají integrované reproduktory, které však produkují méně kvalitní zvuk. Pro domácí promítání jsou proto nedostačující. Vráťme se ale zpět ke konektorům.

Component Video (RGB, YPbPr) se používá pro přenos komponentního signálu. Na většině přístrojů bývá v provedení YPbPr. Takový vstup se skládá ze třech RCA konektorů. Zelený Y RCA konektor slouží pro přenos jasu, modrý Pb konektor pro přenos modré složky a červený Pr konektor pro přenos červené složky signálu. Zelená barva je dopočítávána. RGB je dalším druhem komponentního videa a ačkoliv je s YPbPr nekompatibilní, podává stejné výsledky. Tyto druhy komponentního videa jsou nejlepším druhem analogového přenosu video signálu. Pomocí komponentního zapojení lze přenášet i High-Definition video.

HDMI představuje moderní digitální způsob připojení a je standardem pro domácí kino. Existují tři druhy A, B (v1.0; v1.1; v1.2) a C (v1.3). Specifikace A má 19 pinů a šířku pásma pro podporu všech současných režimů (HDTV atp.). S rozměry 13,9 mm na šířku a 4,45 mm na výšku je fyzicky kompatibilní se single DVI-D. "Béčková" (šířka 21,2 mm) se vyznačuje 29 piny a dvojnásobnou šířkou pásma. Typ C (19 pinů) je menší a je určen pro přenosná zařízení. HDMI je schopno přenášet High-Definition audio i video signál. Bude vám proto stačit jen jeden kabel.

S-Video (S-VHS) kabely vycházejí z kompozitních kabelů a rozkládají obraz do dvou rozdílných komponent: Luminiscence a Chromacity. Zaznamenávají mnohem lepší zobrazení než u klasického kompozitního připojení. Čtyřpinový konektor S-Video přenáší pouze barevnost a jas. Composite Video (RCA) je nejčastěji používaná kabeláž pro připojení a přenos video signálu. Konektory jsou obvykle barevně odlišené (žlutý pro video, červený pro pravý reproduktor, bílý pro levý). Kompozitní video je analogové a nepříliš kvalitní.

Dále je to všem dobře známý SCART, jenž slouží pro připojení audio/video zařízení. Pomocí adaptéru může být konvertován na kompozitní nebo S-Video výstup.

Typickým propojením mezi zdrojem videa a zobrazovačem je DVI (DVI-A, DVI-D, DVI-I). Mělo by podporovat HDCP proti kopírování streamováním. Tato ochrana je velmi potřebná, budete-li projektor připojovat ke stolnímu Blu-ray přehrávači, kde by se bez této podpory mohlo stát, že by se vám film z disku BD vůbec nezobrazoval. Zapojení je v několika variantách. První rozdělení dělí DVI na Single link a Dual link - ten dokáže přenést až dvojnásobné rozlišení (až 3840×2400 @ 33 Hz). Nemáte-li více jak 30" LCD obrazovku, nebudete pravděpodobně Dual link potřebovat. Pro projektory zatím jeho služeb potřeba není. DVI-D je pouze digitální konektor. DVI-I podporuje jak digitální, tak analogový signál (DVI-A).

A samozřejmě nesmím zapomenout na počítačový standard VGA alias 15pinový mini D-Sub, který lze konvertovat na komponentní/kompozitní signál. Jde o analogové zapojení přenášející RGB složku spolu s vertikální a horizontální synchronizací. Z dalších konektorů, které se objevují na projektorech, uvádím USB, PS/2, PC Audio (3,5 mm jack) nebo sériový port RS232.

Instalace, hmotnost a velikost. Když se bavíme o domácím promítání, ohledně instalace máte na výběr typicky buď ponechání zařízení v úrovni diváka nebo uchycení na strop (možná ještě nějaký šikovný podstavec). Nejjednodušší je samozřejmě položit projektor na stůl. Nevýhodou je ztráta prostoru a přítomnost kabeláže vedoucí například po podlaze. Zná to každý, stačí nepozornost a vezmete s sebou vše, co je poblíž. (síťový kabel, externí hdd, myš nebo i projektor).

Ideální polohou (pokud neuvažuji nějakou šikovnou poličku nad úrovní pozorovatele) je zavěšení pod strop. Není žádoucí postupovat vlastními prostředky. Hodí se použít originální či univerzální stropní držáky. S kabeláží je to trochu obtížnější a pokud ji nechcete mít volně v prostoru, dá se využít šikovné lišty, nebo musíte sekat do zdi. Pokud ho nehodláte používat v jedné místnosti, určitě se zaměřte na váhu a rozměry. Přenášet těžkou a rozměrnou věc by vás brzo přestalo bavit. Na okraj uvedu funkci digitální korekce lichoběžníkového zobrazení Keystone a optickou korekci respektive mechanický posuv objektivu Lens Shift. Jejich užití je spojeno s problémovým umístěním osy projektoru k projekční ploše. První způsobuje přepočet rozlišení a není moc vhodný, u druhého k přepočítání obrazu a deformacím nedochází.

Ve většině případů jsem se zmiňoval o kvalitě a výkonu. V tomhle ohledu je třeba brát ohled i na hlučnost. Uvažovaná zařízení jsou většinou vybavena ventilátorem, který chladí tělo projektoru a odvádí teplo. Právě ventilátor vydává největší hluk. Můžete mít model, jenž má výborné parametry, co se týče kontrastu a jasu, ale v menší místnosti může způsobit více neplechy svým hlukem, než svou vysokou kvalitou. Pro výběr byste se měli snažit volit projektory s hlučností do 30 decibelů.

Pokud jde o příslušenství, na to jsme se zaměřili v samostatném článku, který bude brzy následovat. Jde především o projekční plátna, náhradní lampy, dálková ovládání, laserová ukazovátka, uchycení (stropní i stolní), kabeláž, interaktivní tabule, kufry, brašny a obaly na přenášení. Máte se určitě na co těšit.