Recenze  |  Aktuality  |  Články
Doporučení  |  Diskuze
Filmy a seriály, streamovací služby
Televize  |  Projektory
Audio a domácí kina
Multimediální centra  |  Ostatní
Svět hardware  |  Digimanie
Svět mobilně

Nikola Tesla - muž, který změnil naše životy

8.12.2011, Maximilián Tydor, článek
Jméno TESLA není neznámé pro ty, kdo se narodili před rokem 1980–1990. Toto jméno nesly telefony, televizory, rádia, domácí hi-fi věže. Málokdo však ví, že patří „největšímu objeviteli 20. století“, jenž změnil životy nás všech. Doplněno o 2 nové kapitoly.

Zkrocení Niagarských vodopádů


Povedenou přehlídkou v Chicagu si Tesla získal na svou stranu mnohé nerozhodné z řad obyčejných lidí i těch, kteří této problematice rozuměli. Jenomže to nebylo všechno. Přehlídka byla tak velkolepá, že si na svou stranu přitáhl i mnohé ze svých odpůrců, kteří se až do té doby vytrvale zastávali Edisonova stejnosměrného proudu. Jedním z nich byl i Lord Kelvin, známý Britský fyzik, který stál v čele komise pro Niagarské vodopády. Tato komise hodnotila předkládané návrhy na využití do té doby nespoutané energie Niagarských vodopádů.





Měli tam různé návrhy. Některé chtěly využívat lana, jiné popisovaly zařízení na pneumatickém principu a jeden dokonce dodal i sám Edison, aby mohl postavit elektrárnu na stejnosměrný proud. Ovšem Lord Kelvin i ostatní členové komise byly zkušeností z Chicaga tak nadšení, že se jednoznačně rozhodli dát tuto možnost evropskému imigrantovi. Výstavba elektrárny v takovýchto podmínkách nebyla lehká a Tesla byl k tomu všemu v sevření jak finančním, tak i časovém.

Po pěti letech soustavné noční můry se povedlo elektrárnu dostavět a o půlnoci 16. listopadu 1896 sepnuli hlavní spínač v nové elektrárně, aby mohla první energie dorazit do města Buffalo. Prvních 1000 koňských sil, které byly dodány do města, využil dopravní podnik na elektrifikaci tramvají a těsně na to si město žádalo dalších 5000 koňských sil. O několik let později již byla elektrárna u Niagarských vodopádů osazena všemi 10 generátory, jak Tesla plánoval, a dodávala tak elektrickou energii až do New Yorku.




Teslova elektrárna u Niagarských vodopádů zevnitř.


Zde také elektrifikovali tramvaje, metro a samozřejmě nesmělo chybět osvětlení známé Broadwaye. Byl to ovšem odvážný a obrovský projekt, který Westinghousova společnost nedokázala pokrýt, a musel si další peníze půjčit. Zde se naskytla možnost J.P Morganovi, který s Edisonem spolupracoval od samého začátku, koupit Westinghousovu společnost a získat tak plnou vládu nad všemi vodními elektrárnami, které do té doby existovaly, a také získat Teslovy patenty, které byly zaregistrovány s Westinghousovou pomocí.




Detailní pohled na generátory v elektrárně.


Zde, v tomto okamžiku, udělal Tesla zásadní rozhodnutí a vzdal se benefitů za každou vyrobenou koňskou sílu. Díky tomuto rozhodnutí se Tesla vzdal velkého finančního bohatství, ale zachránil tak Westinghousovu společnost před krachem, čímž si zachoval i své patenty a elektrárny pro sebe.


Vysoké frekvence


Po zkrocení Niagarských vodopádů se Tesla vrátil ke své nejoblíbenější činnosti – experimentování. Pracoval ve své laboratoři, která byla jen několik bloků od Edisonovy. Mezitím v roce 1873 Anglický matematik J. C. Maxwell svými výpočty dokázal, že světlo je elektromagnetické vlnění o velmi vysoké frekvenci a němec H. Hertz to ověřil experimentálně v roce 1888, když zjistil, že elektrická jiskra produkuje elektromagnetické vlny ve svém okolí.




Menší teslův transformátor.


Tyto objevy Teslu zaujaly a rozhodl se svůj další výzkum směřovat tímto směrem. Ve své dílně si postavil veliký generátor, který se pokusil roztočit až na 20 000 otáček za minutu, když se stroj rozletěl na kousky.

Jen tak pro zajímavost zde ještě zmíním, že Tesla si jednou postavil mechanický oscilátor, který se mu povedlo naladit na rezonanční frekvenci budovy, čímž se spustilo takové menší zemětřesení v centru New Yorku, které naštěstí žádnou budovu nezřítilo, ale místní sklenář si zřejmě dobře vydělal, protože většina oken se prý rozbila, a to i na dalších budovách v okruhu několika desítek metrů. Když do laboratoře vběhla policie, Tesla prý své zařízení rozbíjel kladivem, protože se nezastavilo ani po odpojení od elektřiny.



Ve Faradayově kleci je člověk v bezpečí.


Jedno je ovšem jisté. Tesla po svých prvních nezdařených pokusech upustil od mechanických oscilátorů a začal se věnovat elektřině – vysokému napětí a vysokým frekvencím. V roce 1891 si Nikola Tesla dal patentovat zařízení, kterému se dodnes říká Teslův transformátor. Je to relativně jednoduché zařízení, co se konstrukce týče, které dokáže transformovat běžné síťové napětí na napětí vysoké (třeba až 1000x větší), a to samé dokáže udělat s jeho frekvencí.

Vysoké napětí a frekvence Teslu natolik zaujaly, že se staly předmětem jeho výzkumu až do konce jeho života. Při tomto zkoumání objevil i některé fluorescentní materiály a jako první tak vyrobil neonové zářivky, čímž si splnil další cíl, že objeví účinnější světelný zdroj, než je Edisonova žárovka s účinností pouhých 5 %.




Efektní ukázka Teslova transformátoru pro zaujetí lidí.


Navíc taky objevil, že energii je možné přenášet i vzduchem, když se mu světelné trubice rozsvěcovaly v rukách při přiblížení se k zapnutému transformátoru.