LCD televizory – od mrkve po domácí kino
22.11.2010, Ľuboš Šanoba, článek
Ploché LCD televizory už nějaký ten pátek lámou rekordy v prodejích po celém světě a mnohým už připadají zcela běžné. Dnes se společně podíváme na historický vývoj i budoucí směřování této technologie a připomeneme si důležité momenty.
Kapitoly článku:
- LCD televizory – od mrkve po domácí kino
- Vývoj technologií
- Vyhlídky do budoucna
Se zlepšujícím se kontrastem LCD také rostla kvalita barevného podání. První přenosné LCD televize využívaly pasivní buzení matice a disponovaly jenom 16 barvami, proto první obrovský skok v kvalitě barev nastal zavedením aktivního buzení. Displeje typu TFT TN se vyznačovaly poměrně špatnou barevností – ta u prvních modelů nepřesahovala 15–20 % NTSC 1953 barevného gamutu. To bylo samozřejmě velké omezení, a proto byla jedním z hlavních cílů vývojářských týmů snaha zlepšit barevné podání LCD panelů.
V současnosti se hodnota barevného gamutu pohybuje přibližně okolo 75 %. Druhá výrazná změna nastala s nástupem IPS panelů, které mají vynikající barevné podání a někdy je u nich dokonce nutné barevnou saturaci snížit, protože pokrývají více než 100 % zmiňovaného NTSC barevného prostoru.
Srovnání barevného gamutu LCD panelů podsvětlených pomocí CCFL, bílých LED, RGB LED s NTSC (televizním) barevným prostorem.
Také technologie podsvícení panelu má markantní podíl na tom, jak barvy na obrazovce ve výsledku působí. První panely podsvícené CCFL trubicemi měly tendenci zobrazovat všechny barvy posunuté do různých odstínů zelené nebo zelenožluté barvy.
Za třetí milník ve zlepšování barevného podání LCD panelů můžeme proto považovat zavedení LED podsvícení, které poskytuje téměř přirozené barevné osvětlení. Barevnost obrazu skýtá snad největší doposud neobjevené možnosti. Nejnovější technologie pro zdokonalení podáni barev pochází od známého inovátora na poli LCD panelů, společnosti Sharp.
Poslední zásadní inovací LCD panelů od Sharpu bylo přidání čtvrté základní subpixelové barvy (žluté).
Celý trik spočívá v přidání čtvrtého subpixelu, který zobrazuje žlutou barvu. Tak se stane z RGB modelu RGBY, tato technologie má přinést zlepšení při zobrazování odstínů lidské kůže a také bleděmodré barvy. Někteří pozorovatelé jsou k této inovaci skeptičtí a považují ji spíše za marketingový tah, než reálný průlom v kvalitě zobrazování. S ohledem na to, že Sharp už v historii několikrát výrazně posunul technologickou vyspělost LCD zobrazovačů, určitě nelze brát toto vylepšení na lehkou váhu. Čas ukáže, zda šlo o slepou uličku či nikoliv.
Pozorovací úhly (vertikální, horizontální) panelu jsou také důležitou, leč často opomíjenou vlastností. Zejména pro LCD televizory, které mohou být pozorovány z celého pokoje různými členy domácnosti, je tento parametr poměrně zásadní z hlediska komfortu sledování obrazu. I tady platí, že od uvedení LCD televizorů na trh se neustále zlepšují. Skoková změna však nastala zavedením technologie IPS, která umožňuje pozorování panelu pod úhlem nezřídka větším než 170°.
Horizontální pozorovací úhel LCD televizoru je v praxi velmi důležitý, určitě více, než u LCD monitorů, na které se většinou díváme přímo zepředu.
Televizní přijímače samozřejmě nikdy nebyly, a ani dnes nejsou jedinou aplikací stále úspěšnější technologie velkých LCD zobrazovacích panelů. Dá se říct, že současně s televizemi se vyvíjely také počítačové LCD monitory. Monitory nemusí dosahovat takových úhlopříček obrazu jako televize, protože jsou pozorovány z malé vzdálenosti. Zřejmě i proto se na pulty LCD monitory dostaly o něco dříve než televizory využívající tuto metodu zobrazování.
Prvním LCD monitorem s úhlopříčkou 24 palců, která je v současnosti považována za jakýsi standard mezi monitory, byl model SyncMaster 240T od Samsungu. Pokud jste v roce 2002 měli zrovna zbytečných 4600 amerických dolarů, mohli jste si ho zakoupit a užívat si na tu dobu skutečně velkou pracovní plochu, zvuk z odnímatelných reproduktorů nebo dálkové ovládání.
První LCD monitor s úhlopříčkou 24 palců nabídl v roce 2002 Samsung pod označením SyncMaster 240T.
Jak se technologie zdokonalovaly a všechno bylo čím dál menší, výrobci monitorů k počítačovým sestavám dostali skvělý nápad – zabudovat do monitoru také TV tuner, a udělat tak z něj příležitostný televizní přijímač. První takovýto víceúčelový hybrid se objevil rovněž v roce 2002 a pochází z vývojových dílen Samsungu. Byl dostupný ve dvou variantách – 15 i 17" verze tohoto modelu poskytovala značnou mobilitu, protože přístroj mohl být napájen také z 12V rozvodu automobilu. Stejně tak, jako všechny novinky, i tento univerzální přístroj nebyl vůbec levnou záležitostí – v době uvedení na trh stála 15" verze 900 a 17" verze 1300 amerických dolarů.
V současnosti je již na trhu celá řada LCD monitorů s vestavěným digitálním televizním tunerem. Nejvíce se na jejich produkci zaměřila firma LG – vyrábějí se ve velikostech od 17 do 27 palců a cenově se pohybují zhruba od 4 000 Kč do 9 000 Kč. Je nepsaným pravidlem, že konkrétní model je vždy k dostání i bez TV tuneru, kdy je jeho cena přibližně o 1500 Kč nižší.
První LCD monitor se zabudovaným TV tunerem – Samsung SyncMaster 151.
Je zřejmě, že vývoj LCD televizorů není ani zdaleka u svého konce. Právě naopak, konkurence je veliká. Všechny větší společnosti investují nemalé prostředky do vývoje, protože vědí, že se několikanásobně vrátí zpátky. Společnost Sharp nedávno opět ukázala, že je jednou z vedoucích společností ve vývoji LCD televizorů, když 6. října 2010 předvedla na výstavě CEATEC světu 64" LCD televizi s nativním rozlišením 4096 × 2160 px (neboli 4k × 2k).
Zlepšování dosavadních hodnot parametrů je ale pouze jednou stránkou dalšího vývoje LCD televizorů. Největší rozdíl nastane zřejmě zavedením 3D videa jako standardu. Od léta 2010 je na trhu dostupných několik modelů schopných operovat jak ve 2D, tak ve 3D módu a jsou cenově celkem dostupné (přibližně 2500 amerických dolarů za 50" Panasonic TC-P50VT200).
Živé 3D vysílání bylo poprvé přenášeno v červnu 2010 (2010 FIFA World Cup). Zatím největší LCD obrazovka podporující 3D zobrazení pochází od Samsungu, má velice atraktivní rozlišení 3840 × 2160 px a úhlopříčku 70 palců.
Aktuálně největší (70 palců) 3D LCD panel na světě od Samsungu.
V roce 2011 nás zřejmě čeká řada auto-stereoskopických zařízení, pro jejichž pozorování nebude potřeba nijakých brýlí (v současné době převážně na principu tzv. paralaxové bariéry). Problematika 3D LCD televizorů je ale natolik obsáhlá, že se jí budeme věnovat v samostatném článku.
Už několik let se také hovoří o OLED televizorech, které by se v budoucnu mohly stát hlavním rivalem současných LCD modelů. Praxe je však zatím taková, že se tato technologie zatím uplatňuje ponejvíc v přenosných zařízeních (mobilní telefony, audio/video přehrávače,...). Výrobci zatím nemají zvládnutou technologii výroby velkých OLED panelů natolik, aby mohla na trhu konkurovat svou kvalitou (zatím jsou problémy s dlouhodobou životností modré barvy) a zejména cenou (ani ne 20" modely OLED TV pořídíte za dvojnásobek ceny špičkového 40" LCD televizoru.
Prototyp 19palcového OLED televizoru Samsung představený v listopadu 2010.
Jíž od začátku prodeje LCD televizí platí, že jejich cena postupně klesá, dnes je možné sehnat nejlevnější modely s úhlopříčkou 19 palců za přibližně 4000 Kč, v cenové hladině do 10 000 Kč lze pořídit řadu přístrojů s podporou formátu Full HD. Proto můžeme očekávat, že s postupujícím časem dostaneme ještě více muziky za méně peněz.
Použité zdroje informací:
www.guenthoer.de/e-history.htm
http://sharp-world.com
http://en.wikipedia.org
http://books.google.cz
V současnosti se hodnota barevného gamutu pohybuje přibližně okolo 75 %. Druhá výrazná změna nastala s nástupem IPS panelů, které mají vynikající barevné podání a někdy je u nich dokonce nutné barevnou saturaci snížit, protože pokrývají více než 100 % zmiňovaného NTSC barevného prostoru.
Srovnání barevného gamutu LCD panelů podsvětlených pomocí CCFL, bílých LED, RGB LED s NTSC (televizním) barevným prostorem.
Také technologie podsvícení panelu má markantní podíl na tom, jak barvy na obrazovce ve výsledku působí. První panely podsvícené CCFL trubicemi měly tendenci zobrazovat všechny barvy posunuté do různých odstínů zelené nebo zelenožluté barvy.
Za třetí milník ve zlepšování barevného podání LCD panelů můžeme proto považovat zavedení LED podsvícení, které poskytuje téměř přirozené barevné osvětlení. Barevnost obrazu skýtá snad největší doposud neobjevené možnosti. Nejnovější technologie pro zdokonalení podáni barev pochází od známého inovátora na poli LCD panelů, společnosti Sharp.
Poslední zásadní inovací LCD panelů od Sharpu bylo přidání čtvrté základní subpixelové barvy (žluté).
Celý trik spočívá v přidání čtvrtého subpixelu, který zobrazuje žlutou barvu. Tak se stane z RGB modelu RGBY, tato technologie má přinést zlepšení při zobrazování odstínů lidské kůže a také bleděmodré barvy. Někteří pozorovatelé jsou k této inovaci skeptičtí a považují ji spíše za marketingový tah, než reálný průlom v kvalitě zobrazování. S ohledem na to, že Sharp už v historii několikrát výrazně posunul technologickou vyspělost LCD zobrazovačů, určitě nelze brát toto vylepšení na lehkou váhu. Čas ukáže, zda šlo o slepou uličku či nikoliv.
Pozorovací úhly (vertikální, horizontální) panelu jsou také důležitou, leč často opomíjenou vlastností. Zejména pro LCD televizory, které mohou být pozorovány z celého pokoje různými členy domácnosti, je tento parametr poměrně zásadní z hlediska komfortu sledování obrazu. I tady platí, že od uvedení LCD televizorů na trh se neustále zlepšují. Skoková změna však nastala zavedením technologie IPS, která umožňuje pozorování panelu pod úhlem nezřídka větším než 170°.
Horizontální pozorovací úhel LCD televizoru je v praxi velmi důležitý, určitě více, než u LCD monitorů, na které se většinou díváme přímo zepředu.
Televize nebo monitor
Televizní přijímače samozřejmě nikdy nebyly, a ani dnes nejsou jedinou aplikací stále úspěšnější technologie velkých LCD zobrazovacích panelů. Dá se říct, že současně s televizemi se vyvíjely také počítačové LCD monitory. Monitory nemusí dosahovat takových úhlopříček obrazu jako televize, protože jsou pozorovány z malé vzdálenosti. Zřejmě i proto se na pulty LCD monitory dostaly o něco dříve než televizory využívající tuto metodu zobrazování.
Prvním LCD monitorem s úhlopříčkou 24 palců, která je v současnosti považována za jakýsi standard mezi monitory, byl model SyncMaster 240T od Samsungu. Pokud jste v roce 2002 měli zrovna zbytečných 4600 amerických dolarů, mohli jste si ho zakoupit a užívat si na tu dobu skutečně velkou pracovní plochu, zvuk z odnímatelných reproduktorů nebo dálkové ovládání.
První LCD monitor s úhlopříčkou 24 palců nabídl v roce 2002 Samsung pod označením SyncMaster 240T.
Jak se technologie zdokonalovaly a všechno bylo čím dál menší, výrobci monitorů k počítačovým sestavám dostali skvělý nápad – zabudovat do monitoru také TV tuner, a udělat tak z něj příležitostný televizní přijímač. První takovýto víceúčelový hybrid se objevil rovněž v roce 2002 a pochází z vývojových dílen Samsungu. Byl dostupný ve dvou variantách – 15 i 17" verze tohoto modelu poskytovala značnou mobilitu, protože přístroj mohl být napájen také z 12V rozvodu automobilu. Stejně tak, jako všechny novinky, i tento univerzální přístroj nebyl vůbec levnou záležitostí – v době uvedení na trh stála 15" verze 900 a 17" verze 1300 amerických dolarů.
V současnosti je již na trhu celá řada LCD monitorů s vestavěným digitálním televizním tunerem. Nejvíce se na jejich produkci zaměřila firma LG – vyrábějí se ve velikostech od 17 do 27 palců a cenově se pohybují zhruba od 4 000 Kč do 9 000 Kč. Je nepsaným pravidlem, že konkrétní model je vždy k dostání i bez TV tuneru, kdy je jeho cena přibližně o 1500 Kč nižší.
První LCD monitor se zabudovaným TV tunerem – Samsung SyncMaster 151.
Výhlídky do budoucna
Je zřejmě, že vývoj LCD televizorů není ani zdaleka u svého konce. Právě naopak, konkurence je veliká. Všechny větší společnosti investují nemalé prostředky do vývoje, protože vědí, že se několikanásobně vrátí zpátky. Společnost Sharp nedávno opět ukázala, že je jednou z vedoucích společností ve vývoji LCD televizorů, když 6. října 2010 předvedla na výstavě CEATEC světu 64" LCD televizi s nativním rozlišením 4096 × 2160 px (neboli 4k × 2k).
Zlepšování dosavadních hodnot parametrů je ale pouze jednou stránkou dalšího vývoje LCD televizorů. Největší rozdíl nastane zřejmě zavedením 3D videa jako standardu. Od léta 2010 je na trhu dostupných několik modelů schopných operovat jak ve 2D, tak ve 3D módu a jsou cenově celkem dostupné (přibližně 2500 amerických dolarů za 50" Panasonic TC-P50VT200).
Živé 3D vysílání bylo poprvé přenášeno v červnu 2010 (2010 FIFA World Cup). Zatím největší LCD obrazovka podporující 3D zobrazení pochází od Samsungu, má velice atraktivní rozlišení 3840 × 2160 px a úhlopříčku 70 palců.
Aktuálně největší (70 palců) 3D LCD panel na světě od Samsungu.
V roce 2011 nás zřejmě čeká řada auto-stereoskopických zařízení, pro jejichž pozorování nebude potřeba nijakých brýlí (v současné době převážně na principu tzv. paralaxové bariéry). Problematika 3D LCD televizorů je ale natolik obsáhlá, že se jí budeme věnovat v samostatném článku.
Už několik let se také hovoří o OLED televizorech, které by se v budoucnu mohly stát hlavním rivalem současných LCD modelů. Praxe je však zatím taková, že se tato technologie zatím uplatňuje ponejvíc v přenosných zařízeních (mobilní telefony, audio/video přehrávače,...). Výrobci zatím nemají zvládnutou technologii výroby velkých OLED panelů natolik, aby mohla na trhu konkurovat svou kvalitou (zatím jsou problémy s dlouhodobou životností modré barvy) a zejména cenou (ani ne 20" modely OLED TV pořídíte za dvojnásobek ceny špičkového 40" LCD televizoru.
Prototyp 19palcového OLED televizoru Samsung představený v listopadu 2010.
Jíž od začátku prodeje LCD televizí platí, že jejich cena postupně klesá, dnes je možné sehnat nejlevnější modely s úhlopříčkou 19 palců za přibližně 4000 Kč, v cenové hladině do 10 000 Kč lze pořídit řadu přístrojů s podporou formátu Full HD. Proto můžeme očekávat, že s postupujícím časem dostaneme ještě více muziky za méně peněz.
Použité zdroje informací:
www.guenthoer.de/e-history.htm
http://sharp-world.com
http://en.wikipedia.org
http://books.google.cz
