Recenze  |  Aktuality  |  Články
Doporučení  |  Diskuze
Filmy a seriály, streamovací služby
Televize  |  Projektory
Audio a domácí kina
Multimediální centra  |  Ostatní
Svět hardware  |  Digimanie
Svět mobilně

Jaká sluchátka jsou ta pravá?

22.12.2010, Ľuboš Šanoba, článek
Pro mnohé z nás jsou sluchátka nedílnou součástí AV techniky, protože mají všestranné využití a svojí nejen cenovou variabilitou dokáží uspokojit všechny uživatele – od nejméně náročných až po zvukové fajnšmekry.

Kvalitní sluchátka, nekvalitní zdroj


Až dosud byly zmiňovány různé nároky na kvalitu reprodukce sluchátek. Je však zbytečné mít kvalitní sluchátka za několik tisíc korun, když nemáme adekvátní zdroj zvukového signálu, potažmo nekvalitní hudební nahrávku. Je na místě zmínit se o ztrátové kompresi, která je dnes nedílnou součástí mnoha multimediálních systémů.

Při ztrátové kompresi se vytvoří jenom obraz původního signálu, který je ochuzen o složky, které byly z hlediska vlastností lidského sluchu redundantní. Vychází z poznatků o lidském sluchu, zejména o časovém maskování, čili zjednodušeně řečeno, že slabší signály jdoucí po nějakém silnějším nelze slyšet, a proto mohou být odstraněny, abychom dosáhli co nejmenšího datového souboru.


Nahrávky znehodnocené ztrátovou kompresí a nízkou vzorkovací frekvencí (šedá) jsou omezeny o mnoho spektrálních složek (detailů), což se projeví zejména při poslechu s kvalitními sluchátky, kdy je výsledný zvuk znatelně horší, než při poslechu nekomprimovaných formátů.

Dále je to frekvenční maskování, čili některé frekvence, které jsou podobné, mohou být reprezentovány jako stejná frekvence. Každý digitálně zpracovaný zvuk má svou bitovou rychlost, která udává objem dat na sekundu nahrávky. Pokud je tento tok malý, musí se odstranit velké množství frekvenčních složek z původní nahrávky, což vede k typickému „syntetickému“ zvuku a tudíž znehodnocení originální nahrávky. Proto pokud disponujeme většinou jenom soubory (formátů a datových kontejnerů pro zvukové signály je spousta, nejpopulárnější ztrátový je snad mp3) s datovým tokem (angl. bitrate) pod 128 kb/s, je zbytečné kupovat si drahá sluchátka, protože jejich kvalita nebude využita.

Běžná internetová rádia, která se poslední dobou těší čím dál větší popularitě, většinou vysílají s konstantním datovým tokem 96 kb/s nebo 128 kb/s, výjimečně se setkáme se streamováním 160 kb/s. To značí, že každá sekunda nahrávky může být popsána maximálně 20 kB informací, což není mnoho, pro běžný poslech to ale stačí. Částečně lze vylepšit kvalitu nahrávky proměnlivým datovým tokem, který zabezpečí vyšší množství informací v úsecích nahrávky, kde dochází k prudkým změnám a obsahují velké množství různých frekvencí a méně kvalitní podání v těch částech, kde je to možné (tiché pasáže, části s malým množstvím frekvencí).


V dnešní době se běžně setkáte i s bezeztrátovými kompresními algoritmy, které netrpí neduhy formátů se ztrátovou kompresí.

Při současných možnostech přenosu souborů přes internet není ale problém dostat se k bezeztrátovým formátům, nejznámější je asi flac (Free Lossless Audio Codec), kde se bitový tok pohybuje od 700 kb/s výše. Pokud vás zajímá, jak vlastně funguje komprese zvuku, přečtěte si tento specializovaný článek.

Dalším limitujícím parametrem je vzorkovací frekvence nahrávky, která určuje, kolik vzorků za vteřinu nahrávka obsahuje. Pro reprodukovanou hudbu je běžně užívaná hodnota 44,1 kHz, což mimo jiné také znamená, že nahrávka může obsahovat frekvence do 22 kHz pro jeden kanál. A tady se dostáváme na kámen úrazu, proč je zbytečné mít sluchátka, která dokáží reprodukovat i frekvenci vyšší než 22 kHz. Běžné nahrávky (i v CD kvalitě) tyto frekvence neobsahují, protože stejně je naše ucho není schopno vnímat. Význam to má snad jen tehdy, pokud má větší kmitočtový rozsah sluchátek za následek vyrovnanější reprodukci kmitočtů na okrajích akustického spektra.



CD disk dnes není zdaleka jediná možnost, jak si poslechnout kvalitní nahrávku.


Nejlepší z nejlepších


Pokud zvažujete koupi nových sluchátek, na českém trhu je skutečně z čeho vybírat ve všech cenových kategoriích. Je jedno, zda hledáte jenom sluchátka k počítači, přes která si občas zavoláte přes Skype, nebo hledáte špičkový model, jehož cena šplhá až k desetitisícům.

Jednoduché modely pro nenáročné uživatele nalezneme v nabídce snad každého výrobce komponentů a příslušenství k počítačům. Za zmínku stojí například značky Creative, Genius, Asus, které nabízejí také modely s mikrofonem, prostorovým zvukem, od špuntů až po celo-ušní sluchátka v cenových relacích do 1000 Kč za stereo modely, nebo do 3000 Kč za modely s prostorovým zvukem.


Špičková sluchátka AKG K702 propracovaná v každém detailu – jednoduše měnitelný kabel.

Pak jsou k maní výrobky od společností jako AKG, Sennheiser nebo Koss, které se specializují na výrobu audio-techniky, a je to znát na kvalitě jejich produktů, od které se odvíjí i cena. Za nejlevnější špunty od AKG zaplatíte přibližně 2000 Kč, za studiové modely řady K7xx klidně i 10 000 Kč. Sennheiser lze pořídit i za podstatně nižší částku, jejich modelová řada špuntů CX začíná na přibližně dvou stovkách a končí někde okolo 5000 Kč.

Nejlevnější, avšak velice populární a kvalitní, jsou z high-end produktů sluchátka od společnosti Koss, jejich legendární Koss Porta Pro jsou na trhu od roku 1984 a od té doby se na nich moc nezměnilo a jsou považována za jakýsi standard mezi nejlepšími modely. Mnohdy byla využívána jako referenční model při testování nejrůznější audiotechniky. Jejich cena na českém trhu spadla za posledních 10 let ze 3000 Kč na přibližně 1000 Kč, čímž se tato sluchátka stala dostupnými pro širší masy uživatelů. Popularita značky Koss zřejmě souvisí i s ojedinělou reklamační politikou, kdy je možné u většiny produktů získat celoživotní záruku, díky které máte garantovánu opravu či výměnu sluchátek za nová za symbolický poplatek.

Zdroje použité v článku:
www.sennheiser.cz
www.koss.cz
en.wikipedia.org
alfacomp.cz