HDR funguje jen ve tmě
27.5.2016, Pavel Zubatý, aktualita
Vysoký dynamický rozsah HDR je fenomén poslední doby podobně jako 4K, které často doprovází. Je však méně rozšířené. Čerstvé majitele HDR televize tak může čekat jedno nepříjemné překvapení: Stačí tlumené světlo a superlativy HDR se vytrácí.
Zdají se vám tmavé detaily na nové 4K HDR televizi poněkud nevýrazné? Nejste sami. Podobný pocit měli redaktoři britského portálu HDTVtest. Při zkoušení různých světelných podmínek v pokoji zjišťovali, proč nedokážou zamaskovat nedostatky lokálního stmívání. Místo toho objevili jeden detail, kterým se výrobci televizorů nechlubí. Účelem vysokého dynamického rozsahu není zvýšení celkové světlosti obrazu, ale zvýšení rozsahu jasu (počtu stupňů jasu). Toto tvrzení můžete najít ve standardu SMPTE ST.2084:2014, který popisuje funkci zobrazování vysokého dynamického rozsahu HDR.
Pokud tedy porovnáme HDR video na 4K Blu-ray disku a klasické Full HD video, tak se jejich průměrný stupeň jasu APL příliš lišit nebude. Vidět to bylo i při testování britského portálu. V testovací místnosti zapojili Samsung KS9000 a přehrávač OPPO BDP-103. Vedle umístili Sony XD93 s přehrávačem Samsung UBD-K8500. Obě sestavy byly kalibrovány na SDR a HDR podle toho, jestli daná obrazovka zrovna ukazovala SDR, nebo HDR obraz. Oba přehrávače ukazovaly stejný film, který byl pozastaven na stejném snímku.
Je budoucností HDR pouze kino?
Jas a kontrast televizoru ukazující 4K HDR byl ponechán ve výchozím nastavení. Televizor ukazující 1080 SDR měl jas a kontrast upraven tak, aby odpovídaly průměrnému jasu obou televizorů pro daný snímek. Stejný televizor byl následně přepnut na HDMI napojené na generátor signálu, aby mohla být změřena svítivost kompletně bílé obrazovky při upraveném nastavením podsvícení a kontrastu. Toto nastavení bylo sdílené mezi všemi vstupy, což umožnilo měřit průměrnou svítivost konkrétního snímku zobrazeného v HDR. Testování bylo snímáno stacionárním fotoaparátem.
Normální FullHD vlevo, HDR 4K obraz vpravo
Jako první můžete vidět snímky z posledního Šíleného Maxe (Mad Max: Fury Road, čas 00:30:19 a 01:22:12). Vlevo je Samsung s SDR Full HD zdrojem (jas 120 cd/m2), vpravo televizor Sony s HDR zdrojem. Celková světlost je zhruba stejná a jediný rozdíl jsou odstíny barev dané odlišným mapováním barevného prostoru. Dole můžete vidět snímek z filmu Martian (čas 00:03:24) po zvýšení jasu na levé obrazovce (220 cd/m2, FullHD zdroj). Opět je celková světlost stejná. Srovnatelné výsledky vykazovaly i filmy Lego Movie, Kingsman: The Secret Service a Sicario.
Při přehrávání HDR obsahu je jas a kontrast HDR televizorů nastavený na maximum. Není proto možné zvýšit jas, aby televizor „přebil“ okolní světlo. Ať už jde o rozptýlené denní světlo nebo pouhých pět svíček v jinak temné místnosti. Výrobci totiž doporučují, aby pro okolní světlo nepřesahovalo 5 cd/m2. V opačném případě se ztrácí tmavé detaily a na některé scény se nedá dívat vůbec (např. prachová bouře ve filmu Marťan).
Světlé detaily mohou být viditelné i na světle
HDR je především o detailech, ať už jde o hvězdy na nebi nebo různé odlesky v zachycené scéně. Příkladem může být scéna z Šíleného Maxe (obrázek výše, čas 00:59:55). Přesto HDR může čekat stejný osud, jaký potkal 3D televizi. Mimo specializovaná kina se HDR může stát dosti okrajovou záležitostí pro „fajnšmekry“.
Zdroj: HDTVtest
Pokud tedy porovnáme HDR video na 4K Blu-ray disku a klasické Full HD video, tak se jejich průměrný stupeň jasu APL příliš lišit nebude. Vidět to bylo i při testování britského portálu. V testovací místnosti zapojili Samsung KS9000 a přehrávač OPPO BDP-103. Vedle umístili Sony XD93 s přehrávačem Samsung UBD-K8500. Obě sestavy byly kalibrovány na SDR a HDR podle toho, jestli daná obrazovka zrovna ukazovala SDR, nebo HDR obraz. Oba přehrávače ukazovaly stejný film, který byl pozastaven na stejném snímku.
Je budoucností HDR pouze kino?
Jas a kontrast televizoru ukazující 4K HDR byl ponechán ve výchozím nastavení. Televizor ukazující 1080 SDR měl jas a kontrast upraven tak, aby odpovídaly průměrnému jasu obou televizorů pro daný snímek. Stejný televizor byl následně přepnut na HDMI napojené na generátor signálu, aby mohla být změřena svítivost kompletně bílé obrazovky při upraveném nastavením podsvícení a kontrastu. Toto nastavení bylo sdílené mezi všemi vstupy, což umožnilo měřit průměrnou svítivost konkrétního snímku zobrazeného v HDR. Testování bylo snímáno stacionárním fotoaparátem.
Normální FullHD vlevo, HDR 4K obraz vpravo
Jako první můžete vidět snímky z posledního Šíleného Maxe (Mad Max: Fury Road, čas 00:30:19 a 01:22:12). Vlevo je Samsung s SDR Full HD zdrojem (jas 120 cd/m2), vpravo televizor Sony s HDR zdrojem. Celková světlost je zhruba stejná a jediný rozdíl jsou odstíny barev dané odlišným mapováním barevného prostoru. Dole můžete vidět snímek z filmu Martian (čas 00:03:24) po zvýšení jasu na levé obrazovce (220 cd/m2, FullHD zdroj). Opět je celková světlost stejná. Srovnatelné výsledky vykazovaly i filmy Lego Movie, Kingsman: The Secret Service a Sicario.
Při přehrávání HDR obsahu je jas a kontrast HDR televizorů nastavený na maximum. Není proto možné zvýšit jas, aby televizor „přebil“ okolní světlo. Ať už jde o rozptýlené denní světlo nebo pouhých pět svíček v jinak temné místnosti. Výrobci totiž doporučují, aby pro okolní světlo nepřesahovalo 5 cd/m2. V opačném případě se ztrácí tmavé detaily a na některé scény se nedá dívat vůbec (např. prachová bouře ve filmu Marťan).
Světlé detaily mohou být viditelné i na světle
HDR je především o detailech, ať už jde o hvězdy na nebi nebo různé odlesky v zachycené scéně. Příkladem může být scéna z Šíleného Maxe (obrázek výše, čas 00:59:55). Přesto HDR může čekat stejný osud, jaký potkal 3D televizi. Mimo specializovaná kina se HDR může stát dosti okrajovou záležitostí pro „fajnšmekry“.
Zdroj: HDTVtest
