Aktuality a zajímavosti od výrobců TV

[Ivo Mašek]

LCD TV s úhlopříčkou do 32"
Dnešní přehled vám nabídne pohled na aktuální nabídku v oblasti LCD televizorů s úhlopříčkou do 32 palců. Zahrnovat bude přední světové výrobce a jejich vybrané produkty s důrazem na standard (Full) High-Definition. Těšit se můžete na deset značek vždy po dvou konkrétních modelech, a to s podporou HD Ready a Full HD.
http://www.tvfreak.cz/art_doc-FBBCA2...800290867.html

LCD TV s úhlopříčkou nad 32"
Pokračujeme dalším přehledem, který vám tentokrát nabídne pohled na oblast LCD TV s úhlopříčkou nad 32". Nebudou v něm chybět významní výrobci a jejich aktuální modely televizních přijímačů. Zastoupeno je celkem deset značek a dvacet zajímavých televizorů. Napsáno bylo vše potřebné, pojďme na věc.
http://www.tvfreak.cz/art_doc-492A6B...A0031D243.html

PDP TV s úhlopříčkou do 42“
Dnes je pro vás připraven další přehled, v němž vám nabízíme pohled na výrobce z oblasti PDP televizorů. Představíme si vybrané TV přijímače z jejich aktuální nabídky. Limitujícím faktorem bude velikost úhlopříčky do 42 palců včetně. Uvažovanému segmentu na trhu dominují dvě společnosti, a to LG Electronics a Panasonic. Nicméně v článku najdete i ty ostatní, jako ECG, Hitachi, Philips nebo Samsung.
http://www.tvfreak.cz/art_doc-B5ACC7...D002C3206.html

PDP TV s úhlopříčkou nad 42"
Jak napovídá nadpis článku, dnes nám půjde především o PDP TV s velikostí úhlopříčky nad 42". Konkrétně jsme si pro vás připravili přehled předních výrobců a jejich aktuálních modelů televizních přijímačů s technologií Plasma Display Panel. Vytipovali jsme devět zařízení celkem od šestice značek. Více se dočtete uvnitř zprávy.
http://www.tvfreak.cz/art_doc-2E2A67...A0031E1A8.html

[Ivo Mašek]

Popis vývodů HDMI koektoru

[Ivo Mašek]

Pokud to s nastavením (dokonalým) vašich digitálních TV myslíte vážně, navštivte tento web:


http://www.burosch.de

Ve vydání Chip 07/2009 vyšlo také DVD, kde je k mání testovací a nastavovací program od firmy Burosch, určen pro všechny digitální televizory (s výjimkou TV s rozlišením 1080p). Soubor obsahuje 85MB ISO, který se musí vypálit na DVD a použít ve vašem přehrávači, přez nějž budete nastavovat svůj TV.

[Ivo Mašek]

Sharp a nové televize z LED podsvícením
Společnost Sharp si tentokrát pro naše obýváky připravila dvě nové řady LCD televizí, které se chlubí podsvícením pomocí LED. Jde o Aquos LC-LE700E a LC-LE600E, u nichž je rovněž zdůrazňován atraktivní design a nízká spotřeba, ale také rozlišení Full HD...
http://www.tvfreak.cz/art_doc-C9250C...40029A015.html

[Ivo Mašek]

Philips Cinema 21:9
Společnost Philips se pouští do zcela nových vod a přináší všem nadšencům zcela nevídaný formát obrazovky s poměrem stran 21:9.
http://www.tvfreak.cz/art_doc-1CFCB2...2005E00AB.html

[Ivo Mašek]

Typy digitálních televizních signálů:

ATSC - Advanced Television Systems Committee (ATSC) je skupina, která přispěla k rozvoji nových standardů digitálního televizního vysílání ve Spojených státech. Kromě Spojených států přijaly tento standard také Kanada, Mexiko a Korea. Záměrem je poskytovat širokoúhlý obraz ve formátu 16:9 s rozlišením až 1920×1080 pixelů, což je více než 6x větší rozlišení oproti dřívějšímu standardu.
poznámka: V aplikaci Windows Media Center je podporován pouze ve Spojených státech a v Korei.

QAM - Standard Quadrature Amplitude Modulation (QAM) je digitální kabelový standard používaný ve Spojených Státech.
poznámka: V aplikaci Windows Media Center je podporován ve Spojených státech pomocí tuneru Digital Cable Tuner.

ISDB - Standard Integrated Services Digital Broadcasting (ISDB) je vysílacím formátem digitálního televizního vysílání a digitálního zvuku, který byl vytvořen v Japonsku, aby umožnil tamějším televizním a rozhlasovým stanicím převést vysílání do digitálního formátu.
poznámka: V aplikaci Windows Media Center není podporován.

DVB-T - Standard Digital Video Broadcasting Terrestrial (DVB-T) je standardem konsorcia DVB European consortium, který se používá pro šíření digitálního pozemního televizního signálu, především v Evropě.

DVB-S - Standard Digital Video Broadcasting Satellite (DVB-S) je metodou vysílání digitálního televizního signálu, který je v Evropě a dalších částech světa přenášen pomocí satelitu. Protokol pro satelitní vysílání DVB-S byl vytvořen organizací Digital Video Broadcasting Project, což je průmyslová organizace vyvíjející technologie pro digitální televizní vysílání.

DVB-T2 - Skupina Digital Video Broadcasting (DVB) sestavila komerční požadavky na připravovanou normu DVB-T2. Pokud zveřejněné požadavky shrneme, měl by nový standard zemského digitálního vysílání být o aspoň 30 procent lepší než ten předchozí, a to hned v několika ohledech. DVB-T2 je určené především pro úspornější distribuci televize ve vysokém rozlišení (HDTV).
Mezi komerčními požadavky na DVB-T2 je zajištění minimálně o 30 procent více přenášených informací bez toho, aby se snížila účinnost statistického multiplexování. Nová norma má umožnit také lepší budování jednofrekvenčních sítí, kdy budou jednotlivé vysílače moci být od sebe nejméně o 30 procent dále než je tomu u DVB-T. Na druhou stranu nesmí dojít ke zpoždění v přepínání programů delším než 0,3 sekundy vůči dnešnímu standardu. DVB-T2 je určené především pro příjem na pevnou anténu, ale lépe bude zvládat také přenosný a mobilní příjem.
Další předností DVB-T2 bude možnost přenášet více transportních toků DVB v jednom televizním kanále. Novinka nesmí být rušivější vůči okolním signálům než je současné zemské digitální vysílání. Naopak by měla pomoci ještě lepšímu využití kmitočtového spektra.

DVB-S2 - Evropský telekomunikační normalizační institut ETSI (European Telecommunications Standards Institute) definoval v roce 2005 digitální distribuční satelitní standard druhé generace s označením DVB-S2.
Jeho tvůrci sledovali tři základní cíle:
- zlepšení přenosové účinnosti ve srovnání se standardem DVB-S
- dobrou systémovou flexibilitu - např. přizpůsobování parametrů měnícím se vlastnostem přenosového kanálu apod.
- dosažení přiměřené obvodové složitosti přijímače DVB-S2
Zvýšení přenosové účinnosti se ve standardu DVB-S2 dosahuje prostřednictvím zlepšeného zdrojového i kanálového kódování - aplikací moderních kompresních algoritmů (MPEG-4 AVC), LDCP kódů (Low-Density Parity Check) a především možností použití i dalších modulačních metod (kromě QPSK) a to 8PSK, 16APSK a 32APSK. Výsledkem je přibližně 30% zvýšení přenosové účinnosti DVB-2S proti DVB-S za stejných přenosových podmínek v režimu širokopásmového satelitního televizního vysílání. V případě point-to-point přenosů může být toto zvýšení přenosové účinnosti ještě mnohem větší. Ve spojení s použitím zpětného kanálu bude například možno v uzavřené smyčce použít adaptivní kódování i modulaci (ACM - Adaptive Coding and Modulation), které umožní optimalizaci parametrů pro dopřednou opravu chyb v jednotlivých paketech individuálního účastníka i během přenosu v závislosti na informacích o kvalitě (chybovosti) přijímaného signálu, které mohou být přenášeny na vysílací stranu zpětným kanálem.
V souvislosti s aplikací mnohem účinnějšího kompresního algoritmu MPEG - 4 AVC (Advanced Video Coding) bude možno výrazně (téměř trojnásobně) snížit požadavky na šířku pásma přenosového kanálu. To umožní s současných družicových transpondérech s obvyklou šířkou pásma 26/33 MHz vysílat až 4 HDTV kanály. V případě pozemního digitálního vysílání ve standardu DVB-T, který převzal kanálové rastry analogového vysílání (šířka kmitočtového pásma jednoho kanálu 8 MHz), je nutno pro jeden HDTV kanál vyhradit jeden kanál rastru.
Zavedení standardu DVB-S2, který není slučitelný se stávajícím standardem DVB-S, nebude právě levné a bude vyžadovat nemalé náklady na modulátory DVB-S2 na vysílací straně, ale především demodulátory a integrované dekodéry pro přijímače. Na současných přijímačích DVB-S nebude možno signál DVB-S2 přijímat. Lze předpokládat, že standard DVB-S2 bude nasazen především v souvislosti s rozvojem televize s vysokým rozlišením HDTV. To potvrzuje i skutečnost, že již dnes se vysílá z různých satelitů několik HDTV kanálů ve standardu DVB-S2.

[Ivo Mašek]

Plazmové 3D televize jdou do prodeje
Společnost Panasonic zahajuje prodej prvních plazmových Full HD 3D televizorů na českém trhu. Filmoví fanoušci se mohou těšit na dva modely: TX-P50VT20 s úhlopříčkou 128 cm a luxusní model TX-P65VT20 s úhlopříčkou 165 cm. Oba televizory mají v základní výbavě i dvoje 3D brýle s aktivní synchronizací a satelitní tuner s podporou 3D vysílání.
V televizorech je použita nová generace plazmových panelů s rychlou odezvou fosforových buněk a 600Hz technologií. Prostorového efektu je docíleno tak, že se obraz vykresluje v plném HD rozlišení pro každé oko zvlášť s frekvencí 60 snímků za sekundu. Výsledkem je ostrý 3D obraz. Plazmové panely 3D televizorů mají certifikaci THX.
Televizory přehrají materiál uložený v komprimovaných formátech DivX, MP3, DivX HD a JPEG a nechybí ani možnost nahrávat přímo na externí pevný disk. Také funkce VIERA CAST, která zpřístupňuje internetové služby, rozšiřuje nabídku. Již loni měli diváci přístup do kompletního archivu stanice TV NOVA, na videoserver YouTube nebo ke sportovnímu zpravodajství na Eurosportu. Letos bude k dispozici také sociální síť Twitter a aplikace Skype. Použití aplikace Skype je jednoduché. Prostřednictvím USB portu se k televizoru připojí kamera a mikrofon a dálkovým ovládačem zahájíte hovor.
Sestavu domácího 3D kina doplňuje nový 3D Full HD Blu-ray přehrávač Panasonic DMP-BDT300. Pro přenos 3D signálu je k dispozici HDMI výstup verze 1.4.
Plazmový Full HD 3D televizor Panasonic TX-P50VT20 bude v prodeji od dubna. Vyšší model TX-P65VT20 se začne prodávat v červnu.
Mimořádnou úroveň plazmových 3D televizorů Panasonic potvrzují i prestižní ocenění od odborné veřejnosti. Na letošním veletrhu spotřební elektroniky CES 2010 v Las Vegas jim porotci udělili první cenu v kategorii Nejlepší televizor (Best in Television) a vzápětí i Nejlepší produkt výstavy vůbec (Best in Show).
Zdroj: Chip.cz

[Ivo Mašek]

V přílohách jsou schema připojení vnějších zařízení většiny TV (konkrétně zde TV SHARP, která mi za dva dny bude říkat pane )

[Ivo Mašek]

Televizor Philips 40PFL8605H
Recenze 3D TV zde:
http://www.digizone.cz/clanky/televi...sve-kategorie/

[Ivo Mašek]

Technisat HDTV 46 – LCD televizor s vícenásobným tunerem
Jde o high endový LCD televizní přijímač s vestavěným pevným diskem, který umožňuje příjem SDTV i HDTV kanálů a to jak v kompresi MPEG-2 tak i v kompresi MPEG-4/H.264. Přístroj je schopen zpracovávat signály v normě DVB-C, DVB-T a DVB-S/S2 a poskytuje Full HD rozlišení 1920 x 1080 pixelů. Nejde tedy o běžnou LCD televizi, kterých je na trhu bezpočet.
V televizoru je navíc zabudovaný pevný disk 500 GB. Technisat HDTV 46 má dva plně nezávislé satelitní tunery s možností přijmu obou norem DVB-S i DVB-S2, včetně komprese MPEG-4/H.264 a možnosti záznamu dvou programů najednou (a to i HDTV kanálů) na vestavěný pevný disk. Dále je zde k dispozici tuner DVB-C pro příjem digitálního kabelového vysílaní, DVB-T tuner pro příjem digitálního pozemního vysílaní a analogový tuner pro příjem analogového pozemního, kabelového vysílaní a FM rádio programů. Přístroj má funkci Upscaling (přepočet kvality běžného vysílání na vysílání ve vysokém rozlišení).
Pro testování byl dispozici stříbrně eloxovaný model HDTV 46. Firma Technisat nabízí ještě platinově eloxovaný model nebo černě eloxovaný model. Rozměry přijímače (Š x V x H) jsou 113,5 x 78,0 x 20,0 cm (se základnou) a hmotnost přístroje je cca 38,5 kg. Přístroj HDTV 46 je pastvou pro oči a také skvělým televizním přijímačem. Diskrétně luxusní design obsahuje čelní rám z broušeného hliníku a také několikrát potažený nereflexivní skleněný kontrastní panel.
Kontrastní panel zlepšuje elegantní dojem, vytvářený televizním přijímačem, přičemž také chrání vysoce kvalitní 46 palcovou obrazovku. Plochá obrazovka má diagonálně velikost 116 cm, je garantována 100 % bezchybnost obrazových pixelů. Na pravé přední straně televizoru se nachází dotyková tlačítka pro obsluhu přijímače.
Na zadním panelu jsou dva SCART konektory AV1/AV2, konektory pro připojení předních reproduktorů, konektor VGA a vstupní konektor audio pro VGA/DVI. Ostatní bohatá výbava konektorů je schovaná pod bočním krytem televizoru. Zde jsou dva F konektory (vstupy satelitního tuneru 1 a 2), anténní konektor pro připojení antény nebo pro připojení k účastnické zásuvce rozvodu kabelové TV.
Samozřejmostí jsou tři HDMI konektory, S-video konektor, vstupy video a audio, vstupní konektory YPbPr, konektor pro připojení sluchátek a mikrofonu, SPDIF konektor vstupní optický i koaxiální, SPDIF konektor výstupní optický, dva audio cinch výstupní konektory, konektor pro připojení středového reproduktoru, konektor pro připojení subwooferu a výstup stejnosměrného napětí 12V (spínací napětí pro zapnutí externího zesilovače).
Nechybí zde ani USB 2.0 konektor pro připojení externího disku a síťové rozhraní Ethernet 10/100 Mbit/s. Dále zde nacházíme dva otvory pro CI moduly a jednu čtečku dekodéru Conax.
http://www.technisat.cz/index0661.ht...7688379455-195

[Ivo Mašek]

Dálkový ovladač Emgeton C3 Pro
Emgeton Universal Remote C3 PRO je universální ovladač, který zvládne zastoupit až 16 jiných ovladačů. Použít ho můžeme pro televize, dvd přehrávače, rádia, rekordéry a další elektronická zařízení s běžným dálkovým ovladačem. Zvládá také programování zapnutí různých přístrojů najednou, neboli makra. Na dobrou ovladatelnost a kvalitu zpracování je také potřeba hned na začátek upozornit.
Tělo ovladače je černé. Pogumovaný povrch je výhodný, neb je matný a nezůstávají na něm otisky a také nehrozí, že by ovladač vyklouzl z ruky. Na první pohled trochu vadí lesklé sklo na dotykovém displeji.
Na displeji je po rozbalení krycí fólie, která má na sobě zobrazení displeje při zapnutí, abychom věděli už při koupi, co můžeme od dotykové obrazovky čekat. Ovladač není z nejmenších, je spíše větší. Jeho rozměry jsou 21 x 6 x 2,5 centimetru při hmotnost 210 gramů bez baterií. Tlačítka ve spodní i horní části jsou gumová, světlá a částečně průhledná. To je potřeba, aby jimi procházelo podsvícení. Mají poměrně vysoký zdvih, ale při zatlačení jsou pevná. Mají také lehce větší rozestupy a rozměry, což pomůže dobré ovladatelnosti a viditelnosti na ně. Dotykový displej je rozdělen do sedmi řádků po třech políčkách, z nichž každé znamená jednu klávesu ovladače. Není zde ale pouze 21 dotykových polí, ale 42, neb lze přehodit ještě na druhou stránku. Nahoře pak vidíme datum, čas a den spolu s ukazatelem stavu baterie a aktuálně ovládaným přístrojem. Zcela nahoře pak jsou ještě čtyři tlačítka. Pro nastavení je nejdůležitější Set, Macro pak poslouží k naprogramování souběhu úloh za sebou, kdy se nám třeba zapne více zařízení a spustí nahrávání. Nad čtyřmi tlačítky pak vidíme kryt, pod kterým se nachází dva infračervené vysílače.

Některé specifikace jsme si již řekli, ale plno jich je zatím ještě utajeno. Důležitý údaj je dosah zařízení. Ten je stanoven na 8 metrů bez překážek. Zařízení podporuje také teletext. Podpora pro zařízení je obrovská. Mimo velkých značek jako Sony, Panasonic , Philips či Toshiba najdeme i menší či méně známé jako Watson, Technika, Sanyo a další.
Jak ale taková podpora vůbec funguje, co je k tomu potřeba? Každý základní dálkový ovladač zařízení má určitý kód. Podle něj se děje na přístroji to, co mačkáme na ovladači. Výrobce televizí má třeba pro všechny svoje modely podobný kód, u některých může být i skoro stejný. A právě tyto kódy jsou již připraveny v paměti Emgeton universálního ovladače. V základu je jich přes 1800.
Jejich aktivace a určení, zda pro zařízení vhodné jsou nebo ne, je automatická. Podržením horního tlačítka Set se nám zobrazí nabídka. V té zvolíme Device a klikneme dole na tlačítcích, jaký typ zařízení chceme aktivovat. Pak už jen potvrdím hledání a namíříme na přístroj. Že jsme zřejmě našli vhodný kód poznáme podle toho, že se nám přístroj zapne. Klikneme OK a vyzkoušíme. Pokud vše funguje jak má, můžeme programovat další zařízení, pokud ne, pokračujeme v hledaní lepšího kódu.
Samozřejmě se může stát, že ovládání není dokonalé a možná také to, že zařízení není podporováno uloženými kódy, pak je výborná funkce Learning, tedy učení. Stačí namířit standardní ovladač zařízení na zadní část Emgeton universálního ovladače a zmáčknout tlačítko, které chceme Emgeton naučit. Určíme si, kde ho budeme mít a je to.


#!

Zkráceno z webu Czechcomputer

[Ivo Mašek]

V serialu "Historie TV přijímačů v obrazech" jsme si, mimo jiné, připoměli dva historické modely dánské firmy BeoVision z roku 1969. Firma nadále existuje a vyrábí luxusní modely televizorů, a to stále pod svojí značkou BeoVision. Ve videoukázce si také povšimněte dálkového ovladače.



Tak až vás omrzí LG, Panasonic, Samsung, ..... tak už víte, v jakých vodách zalovit ......

[Ivo Mašek]

Televizory značky LOEWE
Loewe je na evropském trhu leader v řešení systémů domácího kina pro nejnáročnější zákazníky. Důležitým faktorem, který ovlivnil úspěch Loewe je schopnost kombinovat high-tech inovace, kvalitu, design s použitím v praxi.
Výrobky Loewe se vyznačují čistými, ostře řezanými liniemi v elegantní, nadčasové a stylové podobě. Nejen v Německu společnost doposud obdržela okolo 200 ocenění za design.
Jedna z klíčových silných stránek Loewe je fantastická atraktivita značky, která je postavena na základě atraktivity samotných výrobků. Jádro hodnot značky Loewe jsou minimalistický design, smysluplné inovace a nezaměnitelná jedinečnost.
Televizory se vyrábí v Kronachu v Bavorsku

[Ivo Mašek]

RGBY obrazovky Sharpu

[Ivo Mašek]

Jak se vyrábí LCD televizory Sharp.
Málokdo u nás ví, že společnost Sharp patří k největším výrobcům LCD panelů na světě. Ačkoli samotné jejich televizory zaujímají v ČR jen malé procento trhu, LCD panely Sharp jsou montovány do televizorů mnoha značek – například Toshiba, u dalších výrobců to nesmí být podle dohody zveřejněno.
Své výrobní know-how náležitě střeží, úplně stejně jako Panasonic výrobu plazmových panelů, všechny továrny i vývojová centra jsou proto pouze na japonských ostrovech. Veškeré LCD panely Sharp pro televizory pocházejí z jedné továrny. Jmenuje se Kameyama a nachází se v lesnaté kopcovité oblasti kousek od Osaky. Kdo si koupí televizor Sharp, má jistotu, že LCD obrazovka je skutečně originál japonská.
Podrobná reportáž je zde:
http://technet.idnes.cz/jak-se-vyrab..._reportaze_nyv