Píše se rok 2042 a přes mnohonásobné odklady a škrty přistává na planetu Mars první loď s lidskou posádkou. Celý svět vidí jejich přistání, jako hologram samozřejmě. Ovšem 3D projekce se zrodila už ve třicátých letech 20. století.
Diskuze k článku: Dlouhá cesta k 3D televizi
7.12.2010, Pavel Zubatý, článek
bylo vidět v kině Praha na Václavském náměstí už při 1. spartako?ádě v r 1955. Promítalo se tam několik filmů sovětsté provenience, n. př balet Bachčisarajská fontána, dále nějaké cestopisy.. sledovalo se pomocí polarizačních brýlí, ty se při odchodu z kina odevzdávaly... Bylo to samozřejmě dost nedokonalé, ne svým principem, ale kvůli mizerné kvalitě filmů Sovkolor, prostorový vjem byl však dobrý....41072
Odpovědět0 0
Mě se jeví jako velmi perspektivní systém Dolby, který je používán v některých kinech. Brýle jsou pasivní, ale nejsou ani polarizační, ani zjevně barevné. Niikde jsem se nenašel podrobnější vysvětlení, zdá se, že se vlastně jedná o vícepásmovou variantu anaglyfu.
V obchodech se objevil streoskopický fotoaparát Fujifilm 3D W3, který má velmi kvalitní autostereoskopický displej. Nevíte něco bližšího o jeho provedení ?
V obchodech se objevil streoskopický fotoaparát Fujifilm 3D W3, který má velmi kvalitní autostereoskopický displej. Nevíte něco bližšího o jeho provedení ?
Odpovědět0 0
Jde o Infitec. V článku je napsáno, že není vhodný pro normální obrazovku, ale 3D obraz lze tímto systémem zobrazit i na ní. Stačí mít na DVD/BD obraz zaznamenaný s barevnými posuny, podobně jako kdysi Spy Kids v anaglyfu. V praxi by to mohlo vypadat tak, že by v krabičce s DVD byly dva nosiče - jeden 3D, druhý normální... Ani by nebylo nutné kvůli 3D mít BlueRay, maximálně kvůli HD rozlišení. Jenže k tomu není politická vůle. Důležitější je prodat nové technologie.
Odpovědět0 0
Mame v praci 3D Public display LCD 47inch bez okuliarov. Je to pecka, princip lentikularnych cociek, Alioscopy. Veci z toho displeja vyskakuju aj von, bohuzial je to reklamny displej a nie TV. Potrebuje to specialne vytvorene klipy a vykonny PC [5HDD v Raide napr.]
Odpovědět0 0
Tvdite, ze "Mnohé 3D televize jsou proto nastaveny na obnovovací frekvenci až 600 Hz, takže do každého oka se může dostat až 300 snímků za sekundu"
Prosim, uvedte aspon jeden z tych "mnohych", nejaky konkretny model a vyrobcu. Dakujem.
Ale prosim, neplette sem marketingo-plazmovych 600Hz, kde sa jedna len o subfields modulaciu jasu pixelov, a v skutocnosti je obraz zobrazovany 60 snimok za sekundu.
Prosim, uvedte aspon jeden z tych "mnohych", nejaky konkretny model a vyrobcu. Dakujem.
Ale prosim, neplette sem marketingo-plazmovych 600Hz, kde sa jedna len o subfields modulaciu jasu pixelov, a v skutocnosti je obraz zobrazovany 60 snimok za sekundu.
Odpovědět1 0
Presne tak, komercni LCD umi tak maximalne 3ms B-W prechod, coz je s bidou 300Hz, ovsem realistictejsi bude 10ms pro G-G prechod, a to staci tak pro 100Hz! Zlata CRT zobrazovadla s realnymy 120Hz ! OLED nebo SED prakticky neexistuje (az na 1 dva vykriky ze tmy s trapnym rozmerem a astronomickou cenou) a 600Hz Plazmy je pouze nejnovejsi krasozvast Panasoniku a spol. Pokud by to nehodou nekoho zajimalo, tak jsem studoval servisni dokumentaci a prislusne patenty Panasonicu a zde je me zjisteni:
1. pro rozsveceni pixelu se pouziva system, kdy v 1. kroku je pixel inicializovan (tj. bud je nabit el. nabojem, ci neni, podle toho zda ma ci nema svitit v nasledujicim kroku pomoci dvou ze tri elektrod). Ve 2. kroku je na jine dve elektrody (resp. jedna stejna, druha jine nez v kroku 1)vsech pixelu privadeno stridave napeti (obdelnikoveho prubehu), ktere pouze v prednabitych pixelech vyvola vyboj (protoze toto napet samo o sobe nestaci k zapaleni vyboje v pixelu, pouze tam kde jejiz nejake napeti na seriovem kodenzatoru tvorenem elektrodou a izolacni dielektrickou vrstvickou, se tato napeti sectou a presahou potrebne zapalovaci napeti), ktery sviti UV a to se pote premenuje v luminoforu na stenach bunky na viditelne svetlo patricne barvy.
2. celkova delka trvani faze 2 se se v jednotlivych opakovanich lisi, pro 10-bitovy panel trva ruzne casy, ktere jsou nasobky dvou, jedna se tedy o variantu PWM modulace. Po ni nasleduje faze 3. kdy je ze vsech pizelu odveden veskery akumulovany naboj, tj. tzv. vymazani.
3. pro danny frame je tak neprve inicializovan cely panel podle hodnot v 1. bitu jasu, pote nasleduje 2. faze delky t, po vymazani se cely cyklus opakuje, ovsem nyni se inicializace ridi hodnoutou druheho bit jasu a 2. faze trva 2t, nasleduji treti bity (sub-)pixelu a delka "sviceni" 4t, atd az po finalnich 512t pro desate bity. Tim je dokonceny cely frame a muze se zacit zobrazovat dalsi frame.
Z vyse uvedeneho vyplyva, ze pro 60Hz frame rate a 10ti bitove barvy je frekvence jednotlivych bitu (nazyvanych sub-frame) 600Hz, ovsem zobrazovana scena se nesmi v prubehu zobrazovani techto 10 subframe zmenit, cili to nema nic spolecneho s realnym frame rate tak jak je znam z CRT nebo LCD. Jeste jedna poznamka, jedna se o panel tzv. AC typu, cili je nutne jej budit stridavym napetim, ovsem toto napeti ma kmitocet v radu stovek kilohertz a obdelnikovy prubeh takze plazmovy vyboj pri zmene polarity prakticky nemeni intenzitu, ovsem mezi jednotlivymi sub-frame, dochazi k zhasnuti vyboje, cili plasma displej skutecne blika, a to frekvenci 600Hz maximalne, predpokladam, ze pro nizssi frame-rate nez 30 se framerate jednoduse nasobi 2x a relna frekvence subframe tak bude nejmene cca 480Hz pro 24fps. Tento pricip zcela jiste vyuzivaly plazmy Panasonicu z roku 2008, ovsem krasozvast 600Hz se objevil tusim az letos ! Jediny rozdil je v pokrocilejsi elektronice, ktera umoznuje presneji tvarovat inicializacni, mazaci a "zarici" pulzy, a tale pak rozdeleni cele plochy displeje do samostatne rizenych zon, coz umoznuje provadet inicializaci paralelne a tak zkratit celkovou dobr trvani inicializacni faze a odpovidajicim zpusobem prodlouzit dobu trvani "svitive" 2. faze, coz prispeje ve vysledku ke zvyseni jasu a kontrastu displeje. Perlickou na zaver je, ze hlavnim prevratem v technologii PZD bylo zavedeni metod pro "rekuperaci" el. naboje z pixelu pomoci ridici elektroniky, coz umoznilo dramaticky snizit spotrebu techto displeju.
1. pro rozsveceni pixelu se pouziva system, kdy v 1. kroku je pixel inicializovan (tj. bud je nabit el. nabojem, ci neni, podle toho zda ma ci nema svitit v nasledujicim kroku pomoci dvou ze tri elektrod). Ve 2. kroku je na jine dve elektrody (resp. jedna stejna, druha jine nez v kroku 1)vsech pixelu privadeno stridave napeti (obdelnikoveho prubehu), ktere pouze v prednabitych pixelech vyvola vyboj (protoze toto napet samo o sobe nestaci k zapaleni vyboje v pixelu, pouze tam kde jejiz nejake napeti na seriovem kodenzatoru tvorenem elektrodou a izolacni dielektrickou vrstvickou, se tato napeti sectou a presahou potrebne zapalovaci napeti), ktery sviti UV a to se pote premenuje v luminoforu na stenach bunky na viditelne svetlo patricne barvy.
2. celkova delka trvani faze 2 se se v jednotlivych opakovanich lisi, pro 10-bitovy panel trva ruzne casy, ktere jsou nasobky dvou, jedna se tedy o variantu PWM modulace. Po ni nasleduje faze 3. kdy je ze vsech pizelu odveden veskery akumulovany naboj, tj. tzv. vymazani.
3. pro danny frame je tak neprve inicializovan cely panel podle hodnot v 1. bitu jasu, pote nasleduje 2. faze delky t, po vymazani se cely cyklus opakuje, ovsem nyni se inicializace ridi hodnoutou druheho bit jasu a 2. faze trva 2t, nasleduji treti bity (sub-)pixelu a delka "sviceni" 4t, atd az po finalnich 512t pro desate bity. Tim je dokonceny cely frame a muze se zacit zobrazovat dalsi frame.
Z vyse uvedeneho vyplyva, ze pro 60Hz frame rate a 10ti bitove barvy je frekvence jednotlivych bitu (nazyvanych sub-frame) 600Hz, ovsem zobrazovana scena se nesmi v prubehu zobrazovani techto 10 subframe zmenit, cili to nema nic spolecneho s realnym frame rate tak jak je znam z CRT nebo LCD. Jeste jedna poznamka, jedna se o panel tzv. AC typu, cili je nutne jej budit stridavym napetim, ovsem toto napeti ma kmitocet v radu stovek kilohertz a obdelnikovy prubeh takze plazmovy vyboj pri zmene polarity prakticky nemeni intenzitu, ovsem mezi jednotlivymi sub-frame, dochazi k zhasnuti vyboje, cili plasma displej skutecne blika, a to frekvenci 600Hz maximalne, predpokladam, ze pro nizssi frame-rate nez 30 se framerate jednoduse nasobi 2x a relna frekvence subframe tak bude nejmene cca 480Hz pro 24fps. Tento pricip zcela jiste vyuzivaly plazmy Panasonicu z roku 2008, ovsem krasozvast 600Hz se objevil tusim az letos ! Jediny rozdil je v pokrocilejsi elektronice, ktera umoznuje presneji tvarovat inicializacni, mazaci a "zarici" pulzy, a tale pak rozdeleni cele plochy displeje do samostatne rizenych zon, coz umoznuje provadet inicializaci paralelne a tak zkratit celkovou dobr trvani inicializacni faze a odpovidajicim zpusobem prodlouzit dobu trvani "svitive" 2. faze, coz prispeje ve vysledku ke zvyseni jasu a kontrastu displeje. Perlickou na zaver je, ze hlavnim prevratem v technologii PZD bylo zavedeni metod pro "rekuperaci" el. naboje z pixelu pomoci ridici elektroniky, coz umoznilo dramaticky snizit spotrebu techto displeju.
Odpovědět0 0
Pravda, v této věci jsem se sekl. Jde tam hlavně o to, že každý filtr aktivních brýlí propouští každý druhý snímek. Bylo by to 300 snímků za sekundu na oko, POKUD by display vysílal 600 snímků za sekundu. Ve výsledku teda stejně nebývá než 60 snímků na oko, takže 300 bliknutí možná, 300 snímků ne.
Toho triku jsem si nevšiml, je to podobné jak s "RGBY" Sharp TV... přidali sice žlutou, ale video dostává stejně v RGB.
Toho triku jsem si nevšiml, je to podobné jak s "RGBY" Sharp TV... přidali sice žlutou, ale video dostává stejně v RGB.
Odpovědět0 0
Zajímá Vás tato diskuze? Začněte ji sledovat a když přibude nový komentář, pošleme Vám e-mail.
Nový komentář k článku
Pro přidání komentáře se přihlaste (vpravo nahoře). Pokud nemáte profil, zaregistrujte se pro využívání dalších funkcí.
reklama
reklama
Z dalších serverů
