Sharp LC-52DH65E: 52" pro nadšence

132 cm neboli 52‘‘ patří k vyššímu standardu

Televizory Sharp patří k vyššímu standardu a obecně jsou mezi fandy LCD obrazovek dosti oblíbené. Dnes se ale přeci jen budeme pohybovat v poněkud nižší cenové hladině a dá se očekávat, že parametry nebudou zcela oslnivé – raději ale nepředbíhejme a podívejme se na všechny vlastnosti hezky detailně. Ovšem ať už to dopadne jakkoliv, je jasné, že při pohledu na cenu se nejspíše hodně potenciálních kupujících zastaví a budou dlouze rozmýšlet nehledě na specifikace.
Při pohledu na tuto zmenšenou fotografii může leckdo nabýt pocitu, že se jedná o běžný LCD monitor k počítači. Design a provedení tomu opravdu odpovídá, avšak tento klam je patrný spíše jen na fotografiích – při reálném pohledu totiž vynikne velmi velká úhlopříčka, která všechny mylné představy rychle vyvrátí. Rámeček kolem samotného displeje je proveden ve velmi typické super lesklé černé barvě – na fotce je krásně vidět drobný odlesk z foto-místnosti. Spodní šedá mřížka z tahokovu ukrývá dvojici integrovaných reproduktorů a trošku odlehčuje jinak velmi tmavý design.
Celkově ale televizor působí trochu moc plastově a i samotný podstavec vyvedený opět v kombinaci matné a černé barvy je kompletně celý z plastu – na jeho spodní straně je pouze malý kus širšího plechu, který drží dva montážní sloupky pro přišroubování samotné obrazovky. V případě, že podstavec nevyužijete, máte ještě na zadní straně nachystány montážní otvory standardu VESA s roztečí 400 mm. Z tohoto pohledu se jedná o zcela běžný produkt.
Podél pravé boční hrany je umístěna sada ovládacích tlačítek, kterými můžete měnit základní vlastnosti (kanál, hlasitost nebo vstupní rozhraní). Nechybí ani možnost vstoupit do OSD menu. Vzhledem k tomu, že jsou ale tlačítka takto schována, je někdy problém je ve tmě nahmatat. Nejsou vůbec podsvícena a na pravé straně je těžké je ovládat v případech, kdy je televizor postaven například vedle skříňky nebo zdi. Naštěstí dálkové ovládání samozřejmě všechna tlačítka zastoupí.
Pokud bychom Sharp LC-52DH65E srovnali s dvojicí naposledy testovaných televizorů, pak minimálně z bočního pohledu zde máme opravdového obra. Na jednu stranu je tloušťka 95,6 mm zcela běžná a není třeba se jí příliš zaobírat, ale ve srovnání s LED televizory Samsung nebo Sony, které jsme zde také testovali, se jedná skoro o desetinásobnou hodnotu. Bez LED podsvícení ale není možné tloušťku nějak výrazně srazit – na druhou stranu by se ale LED podsvícení zcela zásadně projevil na výsledné ceně.
Ovladač působí na první pohled trochu levným dojmem a po ohmatání a vyzkoušení se v pocitu ještě trochu utvrdíte. Je vidět, že patří k levnějšímu televizoru a na kvality ovladačů Sony prostě nemá. Tlačítka jsou až moc gumová a při mačkání máte dojem, že je můžete celkem jednoduše promáčknout – sice se tak nejspíše nestane, ale podvědomě si dáváte neustále pozor. Druhým drobným nedostatkem je velikost hlavních tlačítek určených pro změnu kanálu a hlasitosti – většina uživatelů je zvyklá, že tato dvojice spolu s ovládacím křížem ovladači dominuje – na fotkách vidíte, že jsou opravdu zbytečně malé.

Je škoda, že i v dnešní době, kdy se setkáte s opravdu propracovanými ovladači, se najde takto "vachrlatý" kousek. Ihned po uchopení máte pocit, že držíte kus plastu pochybné životnosti a o tlačítkách jako takových se také nedá hovořit zrovna slavně. Samozřejmě bychom se u dražšího modelu zcela jistě setkali s kvalitnějším ovládáním – ostatně top modely mají ovladač vybavený i malým displejem. Hold nízká cena se někde projevit musí.
Pro připojení všech vstupně-výstupních zařízení máte na televizoru dvě sady konektorů. První se samozřejmě nachází na zadní straně a disponuje prakticky běžnou sadou. Trošku nezvykle vypadá dvojice SCART – ty se v současnosti velmi často zcela vynechávají. Tyto dva konektory jsou doplněny dvojicí HDMI, YPbPr a samozřejmě i RGB vstupem. Nechybí zvukový výstup a vstup v podobě dvojice Cinch a pro připojení domácího kina je navíc přidán digitální optický výstup.
Druhá sada se pak nachází na pravé zadní hraně za ovládacími konektory a slouží k rychlému připojení často používaných periferií. Jeden vstup pro video i audio v podobě trojice Cinch konektorů je pak doplněn i nezbytným HDMI konektorem. Všimněte si také USB 2.0 portu, který umožňuje k televizoru připojit flash-disk s multimediálním obsahem – o tom ale až později.
Nakonec už jen tabulka shrnující technické parametry: