Recenze  |  Aktuality  |  Články
Doporučení  |  Diskuze
Filmy a seriály, streamovací služby
Televize  |  Projektory
Audio a domácí kina
Multimediální centra  |  Ostatní
Svět hardware  |  Digimanie
Svět mobilně

Plazma, LCD a CRT: je dobojováno

30.4.2007, Zdeněk Michálek, článek
Je dobojováno. Vakuové (CRT) obrazovky se v loňském roce odebraly do věčných lovišť, dosavadní spojenci (LCD a plazmové displeje - PDP) zabírají uvolněné pozice – a válka o trh a nové příležitosti na něm začíná znovu. Jak bude vypadat svět displejů „pár let poté?"
Změny, které přinesly ploché obrazovky do poměrně stojatých vod CRT televizorů a počítačových monitorů, nenechaly kámen na kameni. Hned úvodem několik suchých čísel pro získání základní představy o velikosti trhu:
  • poprvé v historii příjmy z prodejů plochých televizorů přesáhly součet obratů z prodejů počítačových monitorů a displejů pro notebooky

Zdroj: DisplaySearch
  • dodávky plochých obrazovek (FDP) určených pro televizory meziročně vzrostly o 67% na celkem 30,5 miliardy USD a představovaly 36% celkového trhu FDP (86,5 miliardy USD)
  • plochou obrazovkou bylo osazeno 33% televizorů prodaných v roce 2006, jejich cena však představovala 82% celého trhu
  • prodeje klasických CRT monitorů klesly celosvětově (kusově) pod 20%, v našich zeměpisných šířkách se však již téměř neprodávají (pod 5% - s výjimkou speciálních aplikací)
  • celkové prodeje všech FDP se v roce 2006 zvýšily meziročně o 14%. Pro představu – celková plocha všech plochých displejů vyrobených za jediný kalendářní rok by pokryla plochu 5 802 fotbalových hřišť

Důvodem rychlého nárůstu prodejů plochých panelů byl především pád jejich cen:

Zdroj: DisplaySearch

Z grafu vyplývá, že cena za jednotku plochy FPD klesala od roku 2003 průměrně o 25% ročně - a očekává se, že tento trend bude pokračovat.


Základní rys: koncentrace výroby

Značka, pod kterou je plochý televizor prodáván, čím dál méně vypovídá o jeho skutečném výrobci. Nejzřejmější to bude z následující tabulky, srovnávající nejvýznamnější výrobce jednotlivých komodit – a nejvýznamnější značky, pod nimiž jsou prodávány:







Na první pohled je zřejmé, že přední značky (u monitorů například Dell, HP, Acer, Viewsonic, u TV to platí o naprosté většině značek) prakticky nevyrábějí. V některých případech si pouze ponechávají svá vývojová oddělení, která řeší kompletní design a přípravu výroby, v ostatních se stávají čistě obchodními firmami, využívajících zavedené značky, obchodní sítě a marketingových zvyklostí a jak kompletní návrh, tak výrobu outsourcují u třetích firem v oblastech s nižšími náklady.






Zdroj: DisplaySearch

Poněkud odlišná situace je u plazmových televizorů – téměř všichni klíčoví producenti (např. Panasonic, LGE, Samsung, Hitachi) jsou současně i výrobci televizorů a mají k dispozici obrazovky vlastní produkce. Souvisí to jednak s náročnější výrobou PDP (ve srovnání s LCD) a zejména s vyššími investicemi. Pro představu – nová továrna Panasonicu s výrobní kapacitou zhruba 1 mil. plazmových displejů o úhlopříčce 42” měsíčně, která by se po dokončení měla stát největší na světě (a jejíž produkce by měla výrazně zlevnit relativně „malé“ PDP) bude investory stát v přepočtu zhruba 50 miliard korun.


Televize: zvítězí plazma nebo LCD?

Otázka, kterou si klade velké množství potenciálních kupujících, v poslední době poněkud ztratila své opodstatnění. Zásadní technologické nevýhody obou platforem byly odstraněny, dříve problematická životnost nových plazmových displejů je nyní udávána zhruba kolem 60.000 hodin, což je již hodnota na úrovni CRT obrazovek a představuje zhruba 20 let reálného provozu, i spotřeba stejně velkých obrazovek se příliš neliší.

Většina výzkumů z poslední doby však ukazuje, že lidé dávají ve většině sledovaných parametrech přednost PDP – ať už se jedná o subjektivně vnímanou ostrost obrazu, podání barev, zobrazení pohybu, kontrast, zobrazení tmavých scén, stabilitu barevného podání při sledování z úhlu atd. Struktura prodejů však tomu nenasvědčuje:


Zdroj: DisplaySearch
Prodeje LCD TV jsou ve srovnání s PDP zhruba 3x větší – a to porovnáváme obratově, kusově je nepoměr ještě podstatně větší. Čím je způsoben zřejmý nesoulad?
  • Hlavním problémem je cena. Na světových prodejích se nejvíce podílejí (nebo spíše dosud podíleli) evropští zákazníci, kteří jsou na cenu poměrně citliví a preferují levnější (a menší) typy – a ty jsou doménou LCD panelů.
  • Ploché televizory nejsou jen náhradou stávajících CRT, ale stále častěji multifunkčními displeji, umožňujícími připojit počítač, TV hry atd. Plazmové TV, umožňující nativně zobrazit alespoň základní „počítačová“ rozlišení, jsou stále ještě poměrně drahé, takže volba padne logicky na LCD, které s rozlišením nemá problém.
  • Obraz „standardní“ PAL TV na ploché obrazovce o velké úhlopříčce je poměrně tristní, každá porucha v analogovém signálu je ještě výraznější. Ještě horší situace je však u běžných digitálních televizí – „čtverečkování“ a špatné zobrazení rychlých dějů způsobené nízkým datovým tokem většiny pozemních digitálních televizí (DVB-T) vede zákazníky k úvahám, zda již nyní nepořídit TV připravenou pro HDTV signál. A opět – cena PDP, schopných nativně zobrazit alespoň základní HDTV 720, je v současné době pro běžného zákazníka příliš vysoká.
  • Stále se ještě nepodařilo zcela odstranit nepříjemný paměťový efekt PDP, způsobující např. "vypalování" loga vysílající stanice

Dá se tedy říci, že pokud se výrobcům podaří vyrobit cenově zajímavé plazmové TV s menší a střední úhlopříčkou a rozlišením na úrovni HDTV 1080 (a tato skutečnost bude podpořena odpovídající informační kampaní), bude současný podíl LCD panelů výrazně klesat.


OLED: když se dva perou, třetí se směje?

Technologií, která by v horizontu příštích zhruba 10 let měla výrazně ovlivnit rozložení mezi PDP a LCD, je OLED. Po zhruba deseti letech vývoje technologie předvedla Sony prototyp 27“ OLED panelu, jehož masová výroba byla ohlášena na rok 2008, v letošním roce by měla začít masová výroba 11“ OLED TV (řádově tisíc kusů měsíčně), určeného zejména pro luxusní automobily.

OLED obrazovky by měly znamenat zásadní změnu a převrat pro celé odvětví, protože z hlediska technických parametrů budou (po dořešení problémů s krátkou životností zejména modrých segmentů) představovat výrobně levné a nepříliš náročné řešení s vynikajícím kontrastem, pokrytím spektra barev, výbornými dynamickými parametry a nízkou spotřebou. Zároveň přitom umožní vyřešit dosavadní problémy velkých plochých obrazovek – jejich citlivost na zacházení při dopravě a vysokou hmotnost.

Dá se však očekávat, že nástup OLED i po vyřešení technických problémů bude spíše pomalejší – klíčoví výrobci budou chtít amortizovat prostředky, vkládané do výroby PDP a LCD panelů a prostřednictvím patentového práva a licenčních poplatků spíše blokovat přístup k potřebným technologiím. Perspektivnější tak pro nejbližší dobu budou různé doplňkové technologie, umožňující vylepšit LCD a PDP.


Česko: evropský „televizní“ supervýrobce

I když toto konstatování zní nadneseně, nebude zřejmě daleko od pravdy. Stačí jen sečíst některé výrobní kapacity, zrealizované v ČR v průběhu posledních let (nebo připravované v nejbližší době):
  • plzeňská továrna Panasonic AVC Networks Czech patřící do rodiny Matsushita. Po mateřské společnosti v Japonsku je plzeňský výrobce druhou nevětší továrnou na výrobu televizorů Panasonic na světě. Od dubna roku 2004 zahájila výrobu LCD a PDP televizorů.
  • Japonský výrobce LCD panelů IPS Alpha (aliance Hitachi, Panasonic a Toshiba) staví nový závod v průmyslové zóně Triangle u Žatce. Plán počítá s výrobou 200.000 kusů LCD displejů měsíčně.
  • Hitachi staví závod v sousedství IPS Alpha
  • FIC ve svém komplexu u Rudné vyrábí ploché televizory pro TEKO (ODM mnoha „obchodních“ značek jako např. Viewsonic) a v budoucnu další producenty
  • Changhong ve spolupráci s PPF zahájil výrobu LCD, PDP (a částečně televizorů v Nymburce.s kapacitou cca milion televizí ročně. Mimochodem – údajně první čínská investice „na zelené louce“ v ČR.
  • BenQ postaví továrnu (monitory, LCD displeje) v Brně s roční kapacitou půl milionu kusů
  • a bylo by chybou nezmínit související technologie související s výrobou displejů v ČR – např. miliardové investice teplického Glaverbelu do posílení výroby plochého skla

Většina produkce (přes 95%) je určena pro export, zejména do EU a velmi hrubé odhady říkají, že výrobou v ČR bude v příštích letech pokrýváno kolem 1/3 předpokládané evropské poptávky zejména po plochých televizorech.


Monitory: stabilní růst

Rychlý nárůst zmíněný u plochých televizorů se v o něco menší míře projevil i u monitorů. Ty meziročně vzrostly o 21,9% a dřívější dilema „CRT nebo LCD“ se tak změnilo na dilema „klasický nebo širokoúhlý“.


Zdroj: DisplaySearch

Pořadí klíčových značek se nezměnilo, výrazně vzrostl Samsung a Acer, poklesl jediný Dell. Celkově však lze říci, že struktura trhu monitorů prošla zásadními změnami v letech minulých a v současné době se z tohoto hlediska již jedná o relativně klidný segment se stabilním nárůstem.


Technologie? LCD stokrát jinak

Díky malým úhlopříčkám displejů, obvyklým u počítačových monitorů a notebooků, jsou plazmové displeje nepoužitelné. Počítačové monitory tak zůstávají – a do skutečného nástupu OLED nebo konkurenční technologie i zůstanou – jediným hráčem na tomto poli.

LCD technologie je různým způsobem vylepšována, problémem však je skutečnost, že vylepšení v jednom směru většinou znamená spíše průměrné vlastnosti v parametrech ostatních. Výběr konkrétní LCD technologie je tak závislý především na tom, jaké nároky jsou na monitor kladeny:
  • pro počítačové hry je rozhodující odezva. Nejlepší výsledky dávají TN panely, srovnatelné po této stránce plně s klasickými CRT monitory. TN technologie má bohužel horší barevné podání a velmi špatnou věrnost barev při sledování obrazu v ostřejším úhlu.
  • pro univerzální použití (sledování filmů, hry, ale i práce s grafikou) je vhodná S-PVA a nastupující A-MVA technologie, dosahující výborných výsledků u pozorovacích úhlů a barevného podání a velmi slušné odezvy
  • pro sledování videa je vhodná technologie S-PVA a A-MVA s důrazem na vyšší jas displeje
  • pro profesionální grafiku je nejvhodnější technologie S-IPS a její vylepšená verze AS-IPS.


Vzhůru do plochého světa!

Expanze velkoplošných LCD z IT do spotřební elektroniky měla velmi výrazný a pozitivní přímý dopad: masovost a zefektivňování výroby způsobily pokles cen displejů a zájem zákazníků o upgrade stávajícího vybavení, pořízeného před poměrně krátkou dobou.– a tím i vyšší zisky pro prodejce. Závěrem tak nezbývá, než předpovědět: v prodeji plochých TV a monitorů čekají v nejbližších pěti letech výrobce a prodejce tučná léta.

Psáno pro časopis Computer Business